Premiér Andrej Babiš nedávno pronesl v Bratislavě za přítomnosti Angely Merkelové slova, která začala kolovat po sociálních sítích. Upozornil západní Evropu, že ze zemí V4 proudí jejím směrem desítky miliard dividend čili není pravda, že jen pobíráme dotace a nic nenabízíme. Je správné srovnávat dotace, které nám EU dává, s tím, že západní vlastníci od nás odvádějí zisky?
Už se stalo něco podobného v Polsku a v Maďarsku a Andrej Babiš není v tomto ohledu solitérem. Snad bylo dobré, že to zaznělo na fóru, o kterém si mnozí myslíme, že bylo svoláno proto, aby zde byli ti neposlušní napraveni. A pokud jde o toto přerozdělování – jak dlouho jsme byli právě ze Západu poučováni, že to byla smrtelná nemoc RVHP, na kterou tato Rada („Sovět“) skutečně zemřela? Už v roce 1994 vyšla v SRN studie o „podvedené střední a východní Evropě“, kterou jsme ve své transformační velikosti přehlédli, a teď se nám to vrací. Koneckonců i ta velká Evropa je hlavně o penězích a o optimálním zdanění, o kterém nerozhoduje „neviditelná ruka“, ale evropské sověty a komisaři (když si jejich jména přeložíme, jako George Soros, do ruštiny).
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
Andrej Babiš chce být premiérem až do roku 2025. Přejete si, aby se mu to splnilo?Anketa
ČSSD mluví o tom, že je třeba zdanit kapitál, který od nás odchází. Andrej Babiš chce zahraniční vlastníky „přesvědčit“, aby ony peníze investovali v Česku. Která cesta má šanci na úspěch? Co říkáte na stesky těch občanů, kteří tvrdí, že za posledních třicet let jsme „kolonií vydrancovanou Západem“?
Myslím si, že „zdanění kapitálu, který od nás odchází“, je tou obtížnější cestou, ne-li téměř nemožnou. Právě proto, že jsme byli posledních třicet let zásobárnou levné pracovní síly, dodavatelem zboží za nízké ceny a kupujícími předražený evropský secondhand, nelze předpokládat, že by se některá ze dvou navržených možností mohla uskutečnit. Nepodařilo se to bývalým francouzským a britským koloniím dodnes (a dekolonizace tam začíná už v polovině padesátých let 20. stol.) a ta naše „demokracie na úvěr“ bude asi stejně drahá.
Moderátorka ČT Nora Fridrichová se nechala vyfotit s odznakem „Evropa tě potřebuje“, který vydává euroaktivistické sdružení Pulse of Europe. Za ním stojí mimo jiné Tomasz Peszynski nebo Otakar van Gemund. Je podpora EU ze strany redaktorky ČT v pořádku, anebo jde o nepřípustné vyjádření vlastního názoru?
Nejsem si jistý, zda si paní redaktorka-moderátorka vybrala dobrou společnost. Ale třeba věří, že se jí to vyplatí. O peníze jde obvykle v první řadě, a jak říkali velcí mužové naší transformační ideologie – ekonomika nezná morálku. Pokud se ptáte, jak na tuto situaci bude reagovat Rada ČT, pak jsem si skoro jistý, že rozvážně, až pomalu, a nakonec vše zmizí z „nepaměti do propasti“.
Do Evropského parlamentu chce se svými kandidátkami kandidovat několik známých osobností: europoslanci Pavel Telička a Jaromír Štětina, na euroskeptické straně Klára Samková. Co osobnost, to kandidátní listina. A k tomu se spekuluje o Jaromíru Soukupovi. Co k těmto individualitám říci?
Jak někde řekl nebo napsal Jaroslav Přeček, spíše známý ve fotbalovém prostředí, jsou to jeden jako druhý „svazáci s prošlou garanční lhůtou“. Nemusíme sice sdílet jeho břitkou ironii, ale něco na tom je. Všichni jsou jen zdánlivě bez politického přesvědčení a ideového zázemí, ale někdy i ve volbách peníze rozhodují vše, i když to odporuje jakékoli logice. Vůle k moci je sice potřebná, ale jen ona sama o sobě nestačí. Možná že ani ne v evropských volbách.
Miroslav Kalousek dal najevo, že za současný stav TOP 09 se necítí zodpovědný – ptát se je třeba Jiřího Pospíšila. Současně sdělil, že kdyby integraci středopravých stran vadila jeho osoba, odejde. Pomohl by Kalousek české pravici, kdyby úplně odešel ze scény?
O „odcházení“ Miroslava Kalouska v posledních týdnech sní nejen okolí Jiřího Pospíšila, ale i hned několika dalších stoupenců potenciálně koaličních stran nadšených svým relativním úspěchem v senátních volbách. Konečně i klasik říká, život je sen, ale sen je i život. Ale pan exministr a expředseda dvou vládních politických stran není naivní a nevíme, zda se mu také nechce do Evropy. V květnu uvidíme a na páně Kalouskovu popularitu bych si dnes nedovolil usuzovat z názorů čtenářů ParlamentníchListů.cz. K jeho zvolení do EP by možná stačily už jen hlasy z místa jeho stálého bydliště, o jehož existenci se stále někdy někde pochybuje. Možná se mýlí mužové a ženy na pravici a nepochybuji, že se objeví v nějaké nové politické konfiguraci. Politika je pro něj opium a podle mého názoru spíše zanikne česká pravice než Miroslav Kalousek.
Miliardář George Soros, velký zastánce EU, varoval před tím, aby Unie neskončila jako SSSR: Vše se rozpadá, ale politbyro vydává povely do poslední chvíle. Je prý potřeba začít burcovat obyvatelstvo. Jiní aktivisté volají po záchraně EU před jejími nepřáteli, příslovečně řečeno volají „hoří“. Proč ten strach z nadcházejících eurovoleb?
Že takové panice propadá i finančník, který umí vydělávat na úpadcích evropských států a bank, asi opravdu svědčí o panice, které propadají mocní tohoto světa v posledních měsících a dnech. Nejen G. Schwartz-Soros, ale i jiný zbohatlík na neštěstí druhých, Bernard-Henri Lévy, vytáhl do boje za „ohroženou Evropu“ manifestem 800 slov a třiceti evropských intelektuálů. Protože ale nevěříme, že oba pánové jsou skutečnými hybateli osudů a dějin Evropy, a myslíme si, že špatně splnili zadané jim úkoly, čteme tuto nervozitu jako nespokojenost světového politického zákulisí, světových nevolených elit. Že by ale tito lidé věřili na nějakou světovou revoluci, si nemyslím. A jak už dlouho víme, kdyby i evropské volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.
Jste ve Francii. Jak reflektují vaši přátelé několikaměsíční snahu hnutí žlutých vest o změny v zemi? Co říkají na jejich cíle, jejich poněkud násilné prostředky i na násilné akce policie proti nim? A jaká atmosféra je kolem osoby prezidenta Macrona?
Sleduji události „žlutých vest“ z větší vzdálenosti od Paříže, ale i od větších měst, kde se čas od času konají demonstrace nebo drží hlídky „jeunes gillets“. Stejně jako moji přátelé máme informace z různých televizních reportáží a ty jsou stejně nedůvěryhodné jako podobné informace českých zpravodajů. Nálada se pohybuje od strachu z revoluce a obav z ničení nejen státního, ale i soukromého majetku, kterého byli všichni svědky v minulosti několikrát a opakovaně, přes pomluvy a ironizování hnutí jako neorganizovaného lumpenproletariátu. Časté je i podezření na státem (nebo snad i samotným prezidentem) řízenou manipulaci s cílem oslabit popularitu Front nationale (NF) Marine Le Penové. Je přece před volbami do Evropského parlamentu (v květnu t. r.) a někteří kandidáti neetablovaných politických stran by mohli (podobně, jako je tomu v ČR) ohrozit zvolení kandidátů, o kterých vláda i EU předpokládají, že budou loajální „chřadnoucí“ EU. Předvčerejší sobota byla však už čtrnáctou a tentokrát bylo hlavním heslem „Proti zvyšování daní a policejnímu násilí!“. Vše bylo opět náležitě „obrazově ošetřeno“ a v neděli se konaly nekonečné debaty „TV panditů“ (mudrců) o tom, oč vlastně jde. Ale dovolil bych si konstatovat, že kdo chce demonstrovat, jede na výlet do Paříže, kdo nechce, zůstane doma a nedívá se ani na tu televizi. Těch „tisíců v Paříži“ bylo 40, podle jiných 80.
Komunisté kritizují ministra Petříčka – tvrdí, že postupuje proti zájmům České republiky. Petříček odpovídá, že prozápadní směřování je věcí jeho přesvědčení. Jak celou věc vidíte vy?
KSČM si může dovolit pana MZV Petříčka kritizovat, protože je tím věrna svému programu, kterým našla východisko ze situace nebýt ve vládě, ale mít na její každodenní provoz svůj vliv. ANO 2011 musí ještě alespoň rok vydržet a pak si může dovolit riskovat předčasné volby nebo vládu v podstatě jmenovanou prezidentem. ČSSD se stále ještě nerozhodla, zda půjde do dalších pokusů o přežití v čele se svým dosavadním předsedou, anebo se vydá nejistou cestou „prozápadního směřování“. To může být stejně sebezničující jako chování vámi vzpomenuté Nory Fridrichové z ČT.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
