Který (ex)ministr financí je nejdůvěryhodnější?Anketa
I po jmenování vlády Bohuslava Sobotky zůstává nejvyhledávanějším jejím členem ministr financí Andrej Babiš a z ohlasů na nedělní vystoupení v Otázkách Václava Moravce je patrné, že jeho výroky o řízení státu nacházejí pozitivní odezvu. „Popularita pana Babiše a oceňování jeho snahy se současným stavem něco udělat nebo o tom alespoň mluvit určitě ještě nějakou dobu potrvá,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil s tím, že v bojích o ministerské a náměstkovské posty všichni ostatní jako by zapomněli na veškerá témata.
Pondělní Rozjezdy Zdeňka Zbořila ZDE
Poukazuje na to, že je sice ustavená vláda, která má sepsanou koaliční smlouvu, ale veřejnost přitom neví, co bude Sobotkův kabinet dělat. „Pan Babiš se vrátil ke svému oblíbenému tématu, tedy ke korupci a – jak on to nazývá – k devastaci české ekonomiky v dobách významného vlivu Václava Klause. Ostatní jeho kolegové ve vládě se zatím rozhlížejí, kde se to ocitli a co budou dělat, jejich vystoupení jsou téměř bezradná. Nechci přeceňovat Babišovu radikálnost ve vyjádřeních, protože ta bude mít také své meze, ale je zatím jediný, kdo o nějakých tématech mluví,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - Vláda úřaduje
Babišovi popularita určitě ještě nějakou dobu vydrží
Je proto přesvědčen, že předsedovi hnutí ANO popularita vydrží i nadále. „Ale musíme si také všimnout, že se proti němu organizují kampaně, z nichž ta o jeho spolupráci s StB je ta dnes nejmenší. Ale určitě přijdou další a další aktivity, kterých budeme v nejbližší době svědky. Jistě mu ten trend, který nasadil, pokud mu ho nezkazí někdo z jeho politické strany, může vydržet do voleb do Evropského parlamentu a dokonce i do voleb podzimních. O popularitu strach mít nemusí, ať bude pozitivní, nebo negativní,“ tvrdí politolog.
Psali jsme:
Prezident Miloš Zeman uštědřil hned po jmenování vlády premiéru Sobotkovi pořádný štulec, a tak je otázkou, zda šlo o předzvěst vzájemných půtek, nebo naplnění přísloví „Co se škádlívá, rádo se mívá“, jak to glosoval předseda vlády. „Poté, co vláda získá důvěru, už bude Zemanova role omezená spíše jenom na kritické glosy. Ale tak jako mu sekretariát Lidového domu přihrál tuto příležitost, tak i v budoucnu to bude hned několik rezortů, které mu umožní, aby Sobotkovu vládu kritizoval, nebo aby s ní nějak konstruktivně spolupracoval, ale v rámci té spolupráce prosazoval svůj vliv na politiku,“ míní Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - Sobotkova vláda jmenována
Prezident bude mít na mušce především ministerstva obrany a zahraničí
„Když si dovolím prorokovat, tak se domnívám, že bude komentovat dění na Ministerstvu obrany, protože tam má i z pozice vrchního velitele branných sil a také z toho, že má možnost zadávat úkoly zpravodajským službám, volnější pole pro své politické manévry. A to samé je v zahraniční politice, protože prezident zastupuje stát navenek. Ustanovení o roli hlavy státu bylo tradičně nejasné a vždy pod kritikou různých stran, ať už v dobách Václava Havla nebo Václava Klause. Dá se předpokládat, že tomu tak bude i v dobách Miloše Zemana,“ konstatuje politolog.
Ing. Miloš Zeman
Připomíná, že spolupráce mezi Černínským palácem a Hradem má spoustu jemných nuancí, které mezi nimi vytvářejí napětí. „Není to jenom o jmenování velvyslanců, ale mohou to být i koncepční otázky, třeba ve vztahu k Ukrajině. To je téma, kterým se budeme muset zabývat, i když se k němu zatím nikdo nevyjadřuje kromě zprávy, že pozveme pana Janukovyče i pana Klička, což bylo takové snění o česko-ukrajinských vztazích. Ale to téma, které může souviset se zvýšenou migrací ve střední a východní Evropě, také budeme muset otevřít,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Reakce jediné ženy z ČSSD ve vládě jsou dány její nezkušeností
V tuto chvíli se dá jen stěží odhadnout, kde budou slabá místa Sobotkovy vlády, ale komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov napsal v reakci na nedělní pořad Partie v televizi Prima, že ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová míchala fráze s výmluvami, že se ještě s chodem rezortu neseznámila, a halila to do tak nejistého vystupování, že mu jedna uživatelka na sociální síti napsala, že „vypadá, že za chvíli začne plakat“.
Mgr. Michaela Marksová
„Pan Mitrofanov je – řekněme – monotematicky orientován ve svých komentářích, takže bych je ani nebral příliš vážně. Reakce paní Marksové-Tominové jsou dány její nezkušeností. Až dosud v nejvyšší politice nebyla a teprve se učí pohybovat nejen po svém ministerstvu, ale i po Strakově akademii. Čekám, že bude schopná vytvořit nějaký tým. A pokud ne, tak bude mít Bohuslav Sobotka snadnou úlohu ji nahradit někým jiným, protože až získá vláda důvěru, tak může měnit ministry snadněji, než když ji teprve sestavuje,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Ministru školství mohou ubírat energii debaty o náměstkovi Hulinském
I na příkladu MPSV to vypadá, že si ČSSD nechala rezorty, s nimiž budou především potíže. „Ale které ministerstvo, pokud program koaliční vlády chtějí brát vážně, není problematické? Navíc ne všechna vyjádření nás naplňují nekonečnou důvěrou. Sledoval jsem interview s ministrem školství a zpozorněl jsem nad tím, jak formuluje některé problémy svého rezortu včetně jmenování pana Hulinského do funkce náměstka pro sport. Dohadování o náměstkovi mu bude ubírat energii, která mu může chybět, aby se rezortu mohl intenzivně věnovat,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
A přitom pro každého ministra začne hned od prvních dnů ve funkci fáze, kdy se začíná jednat o tom nejdůležitějším, co vládu čeká v letošním roce, a to je sestavení státního rozpočtu. „A ti ministři si musí ověřit, kolik potřebují, kolik od nich jejich rezort očekává, že seženou. A pak na druhé straně, kde jsou ta omezení, kde je čára, přes kterou už nemůžou jít při jednání se svými kolegy ve vládě,“ poznamenává politolog.
Pod kompromitující materiály se kdysi podepisovala nová šéfredaktorka MF Dnes
Ve dnech těsně před jmenováním své vlády čelil Bohuslav Sobotka útokům ze strany především deníku MF Dnes za svou úlohu při prodeji zbývajícího státního podílu OKD, ale po jmenování kabinetu to utichlo. „Mně se zdá, že to bylo takové škádlení v době před jmenováním vlády. A že to souvisí s tím, že česká politika je dlouhodobě kontaminovaná hlubokou nedůvěrou mezi politickou reprezentací a zájmovými skupinami, které jsou někdy více, někdy méně skryty,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Kontaminace se projevuje především tím, že když je třeba, tak se intenzívně pracuje na výrobě kompromitujících materiálů. „A kolik jsme už těch kompromitujících materiálů zažili. Například na stránkách MF Dnes a třeba i podepisovaných její dnešní šéfredaktorkou. To jsou věci, které někdy dokážou způsobit pád vlády či premiéra, viz Stanislav Gross. Jindy naopak poukazování na závažné věci zmizí jak mýdlová bublina v několika dnech. Při útoku na pana Sobotku jsem si všiml především toho, že když je třeba, tak se kompro materiál může vyrobit na kohokoli a i kdyby byl nepravdivý, tak trocha špíny na tom napadaném vždy uvízne,“ říká politolog.
Po Václavu Klausovi chybí někdo, kdo by podal ucelený pohled na ekonomiku
Na české politické scéně mu momentálně nejvíc chybí po autoritativní změně kurzu koruny vůči euru diskuse o ekonomickém vývoji. „Dokonce o tom nemluví ani taková autorita, která by o tom mluvit měla, jako je prezident republiky. Nejsou slyšet ani rezortní ministři či jejich poradci. A nemluvě ani o odborné veřejnosti. Čas od času někdo hodnotí rozhodnutí ČNB pozitivně, nebo negativně, ale ucelený pohled na ekonomiku se po snížení aktivity Václava Klause v tomhle ohledu skoro neobjevuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Přitom si sám všiml v diskusích na různých serverech, že je to téma pro většinu diskutujících zajímavé. „Když se pak zjistí, že o nějaké procento, nebo půlprocento, klesne inflace, nebo se objeví možnost zvýšení HDP, tak se na to všichni vrhnou a přijímají to téměř jako manu nebeskou. Ale fundamentálních a srozumitelných analýz, ve kterých by se mohli občané orientovat, těch je opravdu málo. Takže ekonomická prognóza určitě chybí nejen mně,“ domnívá se politolog.
Blíží se volby do europarlamentu, ale náš vztah k EU se nijak nediskutuje
A z politických debat se už od přímé prezidentské volby vytratila témata, která se týkají naší zahraniční politiky. „A to nejenom zmíněného vztahu k Ukrajině a třeba k Moskvě, ale stejně tak se nemluví o vztahu k Západu kromě vyjádření pana Dienstbiera, že budeme žádat o zrušení Klausovy výjimky. Ale o nějaké koncepci vztahu České republiky k Evropské unii se nemluví vůbec, přitom se jedná o předvolební dobu z pohledu k Evropskému parlamentu. Jako kdyby bylo vše v ideálním stavu a dobře vyřešeno,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
