Zbořil sahá do svědomí: Horáková? Ať promluví tihle. Pamatuji si je

29.06.2020 9:14

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Ještě v letech šedesátých, když se začalo mluvit o jejím procesu, tak se někteří komunisté, pozdější disidenti, domnívali, že ti, kteří se na tento případ ptají, „chtějí vyhodit socialismus do povětří.“ Politolog Zdeněk Zbořil hovoří k výročí 70 let od justiční vraždy Milady Horákové. V dnešním Rozjezdu se vyjadřuje i k rozhovoru s Matějem Stropnickým: „Vlastně by se dalo s jeho zjednodušeným pohledem na RF souhlasit, jen si ale nemysleme, že nějaký Gorbačov, Jelcin nebo Putin ovládají mocenskou pyramidu jen proto, že sedí na jejím vrcholu a jsou nejviditelnější.“ V reakci na slova Daniela Landy pro DVTV podotýká: „I ti, kteří si zakládají na tom, že jsou tajní mezi tajnými, jsou pod kontrolou tajných na třetí nebo dokonce na pátou.“

Zbořil sahá do svědomí: Horáková? Ať promluví tihle. Pamatuji si je
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Česko si připomínalo 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, kterou komunisté ve vykonstruovaném procesu nechali odsoudit k trestu smrti. Byly vidět černé prapory a transparenty s její podobiznou na budovách, uskutečnila se pietní shromáždění.

Anketa

Postupuje vláda proti šíření koronaviru SARS CoV-2 správně? (Ptáme se od 29.6.2020)

88%
12%
hlasovalo: 6770 lidí

„Jsem pamětník nejen toho, jak mladí svazáci a komunisté obcházeli domy a sbírali podpisy na petice požadující rozsudek smrti nad Miladou Horákovou. Někteří z nich jsou stále ještě mezi námi. Pamatuji také, jak ještě v letech šedesátých, když se začalo mluvit o jejím procesu, tak se někteří komunisté, pozdější disidenti, domnívali, že ti, kteří se na tento případ ptají, ‚chtějí vyhodit socialismus do povětří.‘ Také ti by mohli dnes k tomu něco zajímavého říct.
Myslím si také, že by se nemělo zapomínat nejen na Miladu Horákovou, ale i na ty ostatní odsouzené  k trestu smrti a dlouholetému žalářování,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.
 
„Protože nedávno publikoval Berwid-Buquoy dva hanopisy na Miladu Horákovou a Františku Plamínkovou, považuji za potřebné  připomínat událost, která byla součástí režimu represí padesátých let. Protože na pomluvy od pana BB nikdo nereagoval, snad tato vzpomínka alespoň trochu napraví pachuť, kterou bohužel jen část veřejnosti po jejím zveřejnění pociťovala. A ostatní, vč. pravých bojovníků proti věčnému komunismu, nijak nevzrušovala. A asi nikoho nepřekvapím, že si toho nevšiml ani nikdo, kdo studuje šíření zášti a nenávisti v naší zemi a v EU,“ dodal.

Vraždu Horákové připomínaly i zvukové záznamy z jejího vykonstruovaného procesu vysílané do veřejného prostoru. Záznamy zněly i v pražském metru.

„Nechci posuzovat, zda toho nebylo  příliš, ale vzhledem k tomu, že dnešní mládež netuší, co to byl rok 1989 nebo 1968, natož 1948, že už ani jejich rodiče nerozlišují mezi KSČ a KSČM, že nikdo z nich neví, které politické strany byly členy tzv. Národní fronty, tak snad i tyto audiovizuální programy, jakkoli byly neúplné a částečně neodpovídající historickému poznání, budou mít nějaký význam. Pro mne byla tentokrát mnohem zajímavější vzpomínka paní Hany Lipovské publikovaná v PL, ve které citovala článek MH z 8. ledna 1948, který má víc co říct k dnešnímu stavu české společnosti než vysílání prostřednictvím městského rozhlasu v Praze nebo v metru,“ komentuje Zbořil.

V padesátých letech žádali  posovětsku „psům psí smrt…“

Na budově sídla KSČM v pražské ulici Politických vězňů od půlnoci na sobotu až do ranních hodin svítil portrét popravené československé političky. Projekce probíhala ve výročí doby, kdy Horáková psala poslední dopis a kdy byla komunisty před 70 lety popravena. „Chceme touto pokojnou pietní akcí připomenout, čeho se dopouštěli komunisté během minulého režimu a zároveň tak osvěžit paměť našeho národa, abychom na tyto skutečnosti nezapomínali,“ přiblížil záměr autor Jaroslav Kysilko, jenž akci financoval. Informoval o tom server idnes.cz. „Z celého srdce si přejeme, aby komunisté již neměli faktický podíl na moci v této zemi a jejich zástupci aby neměli po příštích volbách poprvé od sametové revoluce žádné místo v poslanecké sněmovně,“ dodal Kysilko.

„Projekci jsem neviděl ani neslyšel, ale předpokládám, že pan Kysilko vede svůj spor s KSČM a nikoliv s KSČ. Kdyby byl důkladnější, musel by se zamyslet  i nad přítomností těch, kteří bývali členy politických stran Národní fronty a k odsouzení Milady Horákové někteří přímo, jiní nepřímo přispěli. A také všech, kteří neprotestovali a souhlasili. Nemusel by neadresně psát o komunistech nebo lidovcích a národních socialistech, ale mohl by uvádět jejich jména. Jsou mezi nimi i hrdinové listopadu 1989, kteří v padesátých letech ve svých veřejných vystoupeních žádali  posovětsku ‚psům psí smrt.‘ Za své odpustky považovali podpisy pod Chartou 77, ale ani v jejím textu nenajdeme odsouzení represí padesátých let, ačkoli už na IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967 mnozí z tam vystupujících  komunistů tak učinili. A jistě mi budete věřit, že tak učinili s větším rizikem než dnešní selektivně uvažující kritici politiky Československé socialistické republiky,“ říká politolog.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se pro iROZHLAS.cz vyjádřil k akci. Podle svých slov ji nechápe, ale proti jejímu konání nehodlal podniknout žádné kroky. „Komunistická strana Čech a Moravy existuje od března 1990 a je to pravděpodobně nedostatek znalostí, že obviňují KSČM z něčeho, co nemohla nikdy spáchat,“ prohlásil. Pražská KSČM se ohradila i proti plakátům. Prý překrucují historii a podněcují antikomunistickou nenávist. „Krajský výbor KSČM Praha důrazně protestuje proti zkreslování a přepisování historické pravdy a proti rozdmýchávání antikomunistické nenávisti, která je opět vyvolávána v hlavním městě,“ stálo v prohlášení komunistů.

„V těch několika článcích a TV programech vysílaných v souvislosti s výročím jsem postrádal, podobně jako v krátkém vystoupení Vojtěcha Filipa, zmínku o tom, že Milada Horáková byla nejen věrná myšlence demokracie v pojetí TGM, ale také idejím socialismu jako myšlenky internacionální a národní. Nebo třeba i to, že za druhé světové války byla souzena a vězněna pro svou iniciační účast na manifestu kruhu Dělnické akademie Za svobodu! Dnes snad jen historici vědí, o co šlo, a že zde byla poprvé vyslovena myšlenka poválečné spolupráce politických stran ve formátu Národní fronty (po vzoru Lidové fronty ve Francii třicátých let), že se zde mluvilo o omezení počtu politických stran, znárodnění klíčového průmyslu a bankovnictví, a že s tím souhlasily všechny složky domácího odboje od komunistů až třeba po Obranu národa,“ popisuje Zbořil. „Po roce 1945 byly tyto návrhy součástí reforem, jejichž cílem byla poválečná rekonstrukce státu a transformace politického systému. Pokud vím, první o tom psal Jan Kuklík st., už v roce 1982 (?), ale chápu, že to asi zůstane jen tajemstvím historiků. Do hlášení metra a promítání na stěny domů v Praze se to nehodí,“ dodal.

Redaktor České televize Jakub Železný učinil veřejný závazek, že vyhodí ze studia každého, kdo se v jeho pořadu byť jen slovem dotkne památky Milady Horákové. Na twitteru za to sklidil potlesk, ale někteří se pozastavují nad tím, jak to jde dohromady se zásadou nestrannosti veřejnoprávního vysílatele. „Při památce Vaší oběti, vědomí, jak mučivým způsobem Vás komunisté zavraždili a nedali Vaší milované dceři Váš poslední dopis, slibuji: Když kdokoli (byly takové pokusy) v @CzechTV zkusí jen slovem se Vás dotknout, budu-li moderovat já, ze studia takového hosta prostě vyhodím,“ uvedl.

„Zní to velmi odvážně, ale dnes to příliš odvahy nevyžaduje. Snad by ale stálo za to, kdyby pan Železný stejně rozhodně bránil vstupu do ‚svého‘ studia stále ještě žijícímu politikovi, který jako studentík šikanoval děti s Miladou Horákovou odsouzeného Františka Přeučila a nutil paní učitelku ukazovat spolužákům, jak vypadají ‚děti třídního nepřítele.‘ Anebo i ty ostatní, kteří se dnes považují za ‚oběti své víry,‘ která někomu dávala spokojený život v relativním blahobytu a někomu smrt,“ podotýká Zbořil.

„Pryč s tyrany a zrádci všemi, nechť zhyne starý podlý svět!“

V nejnovějším díle podcastu Insider Matěj Stropnický připouští, že v jeho názorech zásadní roli sehrál jeho odchod na venkov a střet s tamní realitou. Podle něj by se levice měla vrátit ke své původní agendě. „Hlavním tématem levice bylo odjakživa vykořisťování, takže zpátky k němu,“ vyzývá a dodává, že sám má výrazný odpor k liberálnímu prostředí, ve kterém si dle svých slov „hodně zažil.“ Krize způsobená koronavirem podle něj navíc ukázala, že národní stát má stále svůj smysl, přestože to tak původně nemuselo vypadat. „Národní stát je třeba začít znovu využívat a nebát se,“ míní Stropnický. Psal server info.cz.

„Přestože máme tolik studovaných politologů a studentů politiky, udivuje neuvěřitelná ledabylost v používání různých slovních spojení a pojmů, díky které se vytrácí možnost jim porozumět, stejně jako o nich diskutovat a dojít k minimálnímu konsensu. Slova a pojmy jsou požívány jako urážky, a to ještě v každém evropském jazyce jinak.  Už nadbytečné používání slov pravice a levice by nás mělo varovat, že jde o žurnalistickou výpůjčku, která má jen omezený obsah, a jen evropskou tradici. Ještě horší je to s liberalismem, o kterém si myslí Američan (pokud nebyl importován z Evropy), Brit, Francouz a Němec každý něco jiného. Proto šermují mezi sebou vzájemným neporozuměním a jejich rozhovory vypadají jako rozhovory neslyšících. K tomu si přidejme snad ještě větší rozdíly ve výkladu slova demokracie a Babylonská věž je na spadnutí. Dříve než pana Stropnického někdo obviní, že používá slovo vykořisťování ze slovníku stoupenců učení Karla Marxe, dovolím si tvrdit, že hledání rozdílu mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými má blíž k pochopení reality než zmatené sousloví liberální demokracie,“ podotýká Zbořil.

„Trochu složitější je to s pojmem ‚národní stát,‘ který se v evropském politickém slovníku stává častějším až v 19. stol. Ale i dnes je jeho definice spíše vlastenecká a ideologická než jakákoli jiná. Jako heslo na prapory odporu a boje je ale přitažlivá. Hlavně pro ty, co zpívají Pryč s tyrany a zrádci všemi, nechť zhyne starý podlý svět!  a pochodují stále vpřed. A pokud se jim to, tedy i panu Stropnickému, podaří, na nějakém tom slovíčku už nebude záležet,“ dodal. 

Stropnický se vyjádřil i k Rusku: „Toho Putina, toho jsme si vytvořili tak trošku sami. Jako devadesátá léta v Rusku, to, co si tady připomínáme jako klondajk počátku devadesátých let, zhasnuto, tma, bez zákonů, prostě všechno rozdělení, vznik miliardářů a tak dále, no tak tohle je v Rusku na entou. Na entou entý, a to zejména za účasti západních poradců, západních ideologů volného trhu, západních korporací, které si na tom těžce namastily kapsy, tomu všemu předsedal věčně ožralý Jelcin, kterého si Západ hýčkal jako někoho, kdo je loutka. Na tom se podílel taky Boris Němcov, kterému pražská kavárna vytváří náměstí a dělá z něj nějakého hrdinu, takhle já, to musím říct, moc nevnímám. Putin přichází do nějaké situace. Je produktem nějaké naprosté deziluze té země z vývoje ke svobodě, na kterou se čekalo, na kterou se nepochybně i většina Rusů těšila na konci éry Sovětského svazu s těmi geronty, a pak v tom závěru s nějakou perestrojkou, a to, k čemu se to potom vyvinulo, to už je další kapitola, ale zrod Putina, ten má kořeny někde tady, na to je dobré nezapomínat při dalších naplánovaných vývozech demokracie,“ uvedl.

„To není na komentář, ale na historicko-politickou studii. Je to velké zjednodušení, abychom mohli říct, že je to pravda. Teď tedy jenom to, že si važme toho, že pan Stropnický – syn takto přemýšlí a doufejme, že ví, o čem mluví. Předpokládám, že těmi svými Rusy myslí rusky většinou hovořící nebo nejméně dvoujazyčné obyvatele asi 83 správních jednotek Ruské federace, často žijící na různé kulturní a civilizační úrovni a na územích neuvěřitelně rozmanitých. Vlastně by se dalo s jeho zjednodušeným pohledem na RF souhlasit, jen si ale nemysleme, že nějaký Gorbačov, Jelcin nebo Putin ovládají mocenskou pyramidu jen proto, že sedí na jejím vrcholu a jsou nejviditelnější,“ uvedl Zbořil.

Po Facebooku se začaly sdílet fotky politiků s Hashimem Thaçim, kterého zvláštní tribunál v Haagu obžaloval z válečných zločinů. „Během bojů v Kosovu podle některých zdrojů fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Objevila se i tvrzení, že byl zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci údajně během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i krajanům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců,“ psala ČT24. Na fotkách se objevil i Karel Schwarzenberg.

„Nejenom na FB, ale i ve všech pátečních a sobotních novinách se objevily fotografie a články komentující tuto událost. Nejsem si jistý, že vím, proč k tomu dochází právě v těchto dnech, když víme, že např. při vydání knihy Josefa Urbana Návrat do Valbone na konci roku 2019 publikovaly prvnizpravy.cz článek pod názvem ‚Nikdy si nemůžete být jistí, s kým si podáváte ruku. Možná s vrahem.‘ Ani v něm nebylo nic nového, o čem by se v Evropě a EU nemluvilo už od roku 2001. Dokonce i ta jména dnes znovu podezřelých se tam, pokud se nemýlím, objevila. Cizí i česká. Ví Bůh, jak to tentokrát dopadne, ale snad se obdivovatelé jednoho z mnoha kurzů americké zahraniční politiky mohli zamyslet nad tím, že Kosovo je geograficky blíže než ČLR, a že to, z čeho podezírají čínské komunisty, se odehrávalo nedaleko našich hranic. A že to mělo, zdá se, i české oběti,“ říká politolog.

I tajní mezi tajnými, jsou pod kontrolou „tajných na třetí nebo dokonce na pátou“

Na obrazovce DVTV v rozhovoru s Danielou Drtinovou se objevil Daniel Landa. Drtinová se ho ptala, zda má obavy z technologií. „Kde se vytrácí duše, kde se vytrácí člověk. My jsme chybující bytosti. Ve chvíli, kdy nás bude kontrolovat elektrický drát, tak nás to prostě zabije, protože chybujeme. Ten systém kontroly, mně se nelíbí to, že přicházíme o osobní svobody, a to dost rapidně. Systém kontroly začíná být opravdu nechutný. Kdyby přišla skutečně totalita, tak už se z ní nedostaneme.“ „Ta kontrola, kdy se všechny vaše esemesky ukládají, všechny vaše hovory jsou zaznamenány, umělá inteligence může vyhodnocovat, na co se tak pěkně díváte po večerech na tom internetu, aby vám to jednoho dne možná někdo řekl nebo neřekl. Už jen ta možnost je ohavná. Už jen ta možnost, že vás mohou stopovat, vy chodíte na ulici, oni vás natáčí, brzy bude, kde máme Danielu Drtinovou, hele na Žižkově, kam nám jede, ztratili jsme ji z kamer, tak se podíváme jinam… Ta možnost, mít vás dokonale prosvícenou, tu je a už se to i děje. To, že toho nikdo zatím nevyužívá, to buďme rádi, ale říkám, to je nebezpečná sranda,“ varoval Landa.

„Ani toto poznání není novinkou pro ty, kdo mají GPS izraelské výroby, anebo si přečetli interview Roberta Šlachty s Josefem Klímou. Pokud si toho všiml Daniel Landa až teď, nezbývá než si postesknout: Svatá prostoto! Proto počítejme s tím, že se to všechno, čeho si pan Landa všiml, už dávno odehrává i mezi námi bezvýznamnými, a že dokonce i ti, kteří si zakládají na tom, že jsou tajní mezi tajnými, jsou pod kontrolou tajných na třetí nebo dokonce na pátou,“ podotýká Zbořil.

Lídři Milionu chvilek se sešli s opozicí. „Správný směr můžeme začít ovlivňovat již nyní,“ říká Milion chvilek a dodává: „Zisk minimálně 31 nových mandátů je náš cíl, pro který jsme připraveni udělat maximum, společně s opozičními stranami i samostatně.“

„Sebevědomí jim roste snad ještě rychleji než předsedům ODS. Ale slabý ten, kdo ztratil v sebe víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl! Tak jen aby jim to vydrželo. Nejen s opozicí (asi bez SPD), ale i samostatně. Já bych tipoval, že to bude spíš to samostatně,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…