Velké pole pro jeho aktivitu se objeví v příštím supervolebním roce, zejména v souvislosti se sněmovními volbami, protože jmenování premiéra je zřejmě nejvýznamnější prezidentskou pravomocí, které mu dává Ústava.
„Dnes je znění Ústavy takové, že dává prezidentovi naprosto volné ruce, on může nominovat v zásadě naprosto kohokoli, a pokud to bude politik z vítězné strany, tak se tím nedopustí žádné kolize s ústavním pořádkem,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Petr Sokol.
V dobách opoziční smlouvy se totiž nepodařilo lídrům ČSSD a ODS Miloši Zemanovi a Václavu Klausovi prosadit návrh na změnu Ústavy, který počítal s tím, že bude přesněji definováno, koho po volbách prezident může nominovat na funkci premiéra.
Už dnes se prezident připravuje na svou nejvýznamnější úlohu
Po volbách sehraje prezident významnou úlohu, potvrzuje i politolog Zdeněk Zbořil. „Miloš Zeman se na ten okamžik připravuje možná lépe a intenzivněji, než činil Václav Havel a Václav Klaus, kteří často podléhali emocionálnímu vztahu k některým politikům a politickým stranám,“ uvedl. Zdá se mu, že spousta kroků, které prezident v současné době činí, aby razantněji vstoupil do politiky, jsou přípravou na jmenování budoucího předsedy vlády.
Zeman je podle něj zkušený politik, proto také objíždí sjezdy a baví se s politiky různých stran, poukázal politolog na účast prezidenta na víkendovém sjezdu KDU-ČSL. Úvahy lidovců, že by nevstoupili do vlády, kdyby se dostali do sněmovny, nahrává uvažování Zemana o menšinové vládě ČSSD s podporou nevládních politických stan, proto si nechává podle Zbořila v ruce trumfy všech možných barev.
Psali jsme:
Nikde není psáno, že jmenuje předsedou vlády Bohuslava Sobotku
Podle politologa Petra Sokola dosavadní kroky Miloše Zemana ve funkci prezidenta ukazují, že tam, kde se objeví trochu volného prostoru, snaží se ho zaplnit a posunovat český politický režim směrem k poloprezidentskému. „Z toho lze usuzovat, že volby pro něj budou velkou příležitostí,“ prohlásil. Když se někdo dívá zvenku na Českou republiku, Miloš Zeman působí jako lídr české levice.
Ing. Miloš Zeman
„On takovou ambici určitě mít bude,“ dodal. Ale politolog je přesvědčen, že Zeman se může zachovat i velmi netradičně. „Nikde není psáno, že v situaci, když vyhraje volby sociální demokracie, musí prezident nominovat premiérem předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. A vůbec to nepovažuji za sci-fi, protože bude mít snahu, aby do vývoje v sociální demokracii zasáhl, třeba i tím způsobem, že si po volbách bude vybírat ministry nebo dokonce premiéra z řad sociální demokracie, pokud zvítězí, jak ukazují dnešní průzkumy,“ konstatoval Sokol.
Psali jsme:
Kdo nemá podporu vlastní strany, nemůže si hrát na premiéra
Takovou situaci si dovede politolog Oskar Krejčí představit jen v případě, kdyby byla politika ve větším chaosu. „Kdyby byla nějaká chaotická politická situace, lze jmenovat někoho jiného než předsedu strany, ale se souhlasem většiny strany. Jinak samozřejmě platí, že v rámci stranické disciplíny by takovou nominaci kandidát proti svému vedení nepřijal. Ani kdyby to byl Zdeněk Škromach. Pokud by neměl podporu vlastní strany, co by na postu premiéra dělal? Když nemáte podporu vlastní strany, nemůžete si hrát na premiéra,“ odmítá tyto spekulace Krejčí, protože se prý „ta hra musí hrát podle politických pravidel“. Nepochybuje, že kdyby došlo k jasnému vítězství na levici nebo na pravici, bude se Miloš Zeman držet striktně ústavního výkladu.
Obcházení zvyklostí může být hrou s ohněm
Ale Petr Sokol namítá, že když po volbách prezident někoho jmenuje premiérem, tak jeho vláda nastoupí do Strakovy akademie. „To jsme zažili za první Topolánkovy vlády,“ připomněl situaci po volbách 2006. Jmenovaný premiér, který má podporu prezidenta, má dost dlouhou dobu na to, aby uspěl. „Může dostat partaj na svoji stranu třeba rozdělováním ministerských křesel. A kdyby došlo k menšinové vládě ČSSD, kterou preferuje Miloš Zeman, bylo by velmi mnoho křesel pro sociální demokracii,“ argumentuje politolog.
Psali jsme:
Samozřejmě bude záležet na výsledku voleb. Pokud by byl těsný, hraje roli v Poslanecké sněmovně při vyslovení důvěry vládě každý přeběhlík. „Ale pokud by byl volební výsledek takový, že by měla vláda rezervu, může to tak dopadnout,“ domnívá se Sokol. Je to prý jedna z možných variant, která se může stát. „Zeman patří k politikům, který může překvapit. Jeho moc vyplývá i z toho, že je schopen hrát různé varianty, jeho partneři a protihráči nevědí, kterou kartu vytáhne,“ dodal politolog na adresu ostříleného politického hráče.
Ale dodává, že takové obcházení některých zvyklostí může být hrou s ohněm. Mohlo by vést ke štěpení sociální demokracie a oslabení levice.
V kampani může prezident jen projevovat přízeň a kritizovat
V nadcházejících volbách bude prezident hrát důležitou roli, ale nemusí to být ve prospěch sociální demokracie, soudí politolog Zdeněk Zbořil. „Mezi bývalým předsedou ČSSD a sociální demokracií stále nedošlo k nějakému usmíření,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog. Nejen Miloš Zeman, ale i ti, kteří ho pomáhali likvidovat, nesou podle něj v sobě určitou hořkost. A někteří, například Zemanův nástupce ve funkci premiéra i předsedy strany Vladimír Špidla, to dávají ve svých vystoupeních najevo.
Psali jsme:
Proto i Zdeněk Zbořil je přesvědčen, že prezident bude zřejmě podporovat nějakým způsobem své příznivce. Podle politologa se však zřejmě bude zajímat i o další strany, jak ukázala jeho demonstrativní účast na sjezdu KDU-ČSL. „To znamená, že bude podporovat strany, se kterými se dostal nejméně do konfliktu. Tedy všechny jiné než TOP 09 a ODS. Jeho přístup bude nepochybně selektivní, bude se obracet na některé nové muže ODS, kteří se objevují, určitě ne na Nečasovu partu, nebo na lidi, kteří jsou dnes převážně ve vedení ODS,“ uvedl.
Zbořil předpokládá, že prezident bude kritizovat TOP 09, ale méně stranu Starostů, jakoby chtěl naznačit, že jde o dvě různé partaje. „Ale nemůže dělat víc než projevit svou přízeň nebo kritizovat,“ dodává.
Miloš Zeman se může stát symbolem opozičních postojů
Ale může podpora Pražského hradu ovlivnit voliče? Nebude prezidentova přízeň znamenat spíš polibek smrti? Zbořil je přesvědčen, že pětapadesát procent voličů, kteří dali hlas Miloši Zemanovi v přímé volbě, jsou zatím prezidentovi věrní.
„Žádná jiná osobnost, která by mohla vyjadřovat opoziční postoj vůči současnému stavu tady vlastně neexistuje. Ať tedy prezident chce nebo nechce, ať ve volbách bude hrát větší nebo menší roli, může se stát symbolem opozičních postojů,“ míní politolog, protože řada těch, kteří dnes kritizují současnou vládní koalici a současný stav ekonomiky a politiky, si podle něj velmi často vypůjčují Zemanova slova.
Boj s médii může Zemanovi v očích voličů prospět
Zbořil připouští, že mediální kampaň vůči Zemanovi bude zřejmě ostrá. „On se médiím znelíbil, dělá všechno pro to, aby novináře kritizoval. Ale máme už zkušenost, že i obliba prezidentských kandidátů a politických stran od významných médií, jako je Česká televize, MF Dnes nebo Lidové noviny, může přinést kontraproduktivní výsledek,“ připomněl, jak podpora médií Karlu Schwarzenbergovi v druhém kole přímé volby nakonec pomohla Miloši Zemanovi a tenhle efekt by se mohl projevit znovu.
„Nechci dopředu odhadovat, ale zdá se mi, že už na to sází,“ soudí politolog a dokazuje to na příkladu „jmenování, nejmenování“ docenta Putny. Na stranu akademika se postavila akademická obec i média, ale v diskusích lidé stranili spíš Zemanovi. Zbořil to vysvětluje tím, že Zemanovi voliči jsou hlavně antiintelektuálští. „Spousta lidí si pamatuje, komu a jak se profesorské a vysoké akademické hodnosti udílely. Počínaje Milanem Knížákem a Václavem Klausem. Když se podíváme na tisíce jmenovaných profesorů vysokých škol, ne všichni požívají úcty,“ uvádí Zdeněk Zbořil.
Představa, že se SPOZ dostane do Parlamentu, se zdá být nereálná
Podle profesora Oskara Krejčího se ukazuje, že Miloš Zeman bude aktivním a konzistentním prezidentem. „Nezmění ani orientaci, ani způsob chování, ani styl politické práce, ať jde o kladné nebo záporné stránky. Pokud jde o vyhraněnost politickou, bude to levicová nebo středolevá orientace, bude se snažit podporovat strany s touto orientací,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Podle Krejčího bude mít Miloš Zeman velký problém se stranou SPOZ, která ho nominovala na Pražský hrad. „Představa, že se zemanovci dostanou do Parlamentu, se v této chvíli zdá nereálná. Chybí jí program přeměněný na hesla, chybí jí veřejně známé osobnosti, které by tato hesla prezentovaly,“ vysvětlil. A tyto osobnosti by měly být navíc natolik věrohodné, aby nabízely větší jistotu naplnění programu než sociálně demokratičtí politici, protože volební program SPOZ se silně překrývá s programem ČSSD.
SPOZ – strana na jedno použití
Strany jako je SPOZ, jejímž cílem bylo dostat Miloše Zemana na Hrad, podle Krejčího existují, aby splnily svou historickou roli. „Máme tendenci jim říkat strany na jedno použití, strany na jedno volební období. Zdá se, že SPOZ je strana dokonce pro půl volebního období,“ dodal politolog. Ale nevěří, že by Miloš Zeman své straně pomohl. „Ke stylu politické práce Miloše Zemana, a to platí i o dobách, kdy byl předsedou ČSSD, patří, že nebyl vnitrostranicky aktivní. Vždycky to nechával na lidech kolem sebe,“ poukázal profesor Krejčí.
Aby se Zeman aktivně podílel na oživení strany zemanovců, to by prý znamenalo změnu stylu jeho práce, a to od něj politolog neočekává. Ale pokud jde o aktivitu během kampaně, může prezident pomoci jen v rámci své autority, nikoli v rámci svých prezidentských pravomocí. „Uvidíme, jaká příští rok jeho autorita bude,“ poznamenal Oskar Krejčí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
