Poslední léta se vždy kolem výročí osvobození objevuje zpochybňování role Rudé armády. Letos se k tomu přidala i oficiální místa, kdy Foltýnův odbor na Úřadu vlády spolu s ministerstvem zahraničí tím, že vydaly video, které tvrdí, že Sověti nebyli osvoboditelé, ale okupanti a kdo říká opak, šíří ruskou propagandu. Jak se s tím vypořádat?
Fakta jsou velice prostá. Větší část našeho území osvobodila Rudá armáda a menší část osvobodili Američané. Opak připomíná tvrzení komunistické propagandy, která naopak předstírala, že celé území osvobodila Rudá armáda a zapomněla na ty Američany.
Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?Anketa
Co ale říci k tomu, že se k těmto metodám dnes snižuje vláda?
Především se k tomu snižuje plukovník Foltýn a o něm si myslím jen to nejhorší.
V souvislosti s tím, co přišlo po válce a hlavně po roce 1948 se objevila výzva lidí typu Petr Pithart nebo Jan Kalvoda, kteří žádají, aby k soše prezidenta Beneše u pražského Černínského paláce byla přidána deska s textem, který bude hovořit o vině Edvarda Beneše za komunistický puč, za to, že prý zabránil obnově demokracie, napomohl sovětizaci země a „ke všemu bezpráví mlčel“. Jak se na to díváte?
Je třeba předeslat, že jak Pithart, tak Kalvoda, známý to lžidoktor, jsou neúspěšní politici. Pokud nějací neúspěšní politici podepisují jakoukoli petici, činí tak jenom proto, aby se zviditelnili a aby se na ně nezapomnělo.
K věcnému obsahu mohu říci, že Benešovi lze vyčítat jak Mnichov, tak únor 1948, ale pokud jde o únor 1948, nelze zapomenout, že hrubou chybu udělali demokratičtí ministři, když podali demisi. Beneš už byl v naprosto bezvýchodné situaci, kdy mu bohužel nezbývalo nic jiného než tuto demisi přijmout. Pokud jde o tu desku, připomíná mi to woke kulturu v Americe i západní Evropě, kde se například na Churchillovu sochu umístí vysvětlující deska, že Churchill byl rasista. Je to hloupé a svědčí to jenom o hlouposti signatářů této petice.
Na návštěvě České republiky byl před několika dny ukrajinský prezident Zelenský, což Hrad dlouho tajil, ale kvůli jejich přešlapu s podivným zveřejněním a poté smazáním tiskové zprávy se vědělo, že půjde právě o Zelenského. Považujete jeho návštěvu za důležitou událost, jak to bylo mediálně prezentováno?
Pokud vyjadřujeme podporu Ukrajině, je naprosto přirozené, že čas od času přijímáme i její vedoucí představitele. Pokládám tu návštěvu za významnou, ale nepřisuzoval bych jí nějaký super zvláštní význam, protože byla v podstatě na úrovni běžných návštěv hlav států v České republice.
Ing. Miloš Zeman
Opakovaně se v našich rozhovorech zastavujeme u aktuálního vývoje mírového procesu na Ukrajině. V souvislosti s vydíráním jednotlivých stran konfliktu, jak jste dříve popsal postup USA, tak Američané oznámili, že se stahují z role mediátora, nicméně opět do popředí vystoupil původní zmocněnec pro Ukrajinu Kellog a oznámil, že Ukrajina souhlasí s bezpodmínečným příměřím, a tím, že stáhne své vojsko 15 kilometrů od frontové linie. Jak to vidíte?
V rusko-ukrajinském konfliktu není kromě Ameriky reálný mediátor, který by byl vybaven dostatečnou silou, aby přiměl obě strany k uzavření příměří. Právě proto si Trump může dovolit vydírat, tedy tvrdit, že když mu nevyhoví, odejde od jednacího stolu. Zcela určitě to ale nemyslí vážně.
Alternativou k americké mírové iniciativě je tedy jen pokračování války a zabíjení?
Ano. Úvahy o tom, že by mír mohlo domlouvat Turecko nebo Čína nejsou pravděpodobné.
S jakými pocity jste sledoval volbu německého kancléře Merze, kdy poprvé v historii nebyl kancléř zvolen v prvním kole? Přitom po vyhraných volbách mnozí komentátoři tvrdili, že se zrodil nový lídr Evropy.
Pokud někdo hledá vysvětlení toho, že Merz nebyl zvolen v prvním kole, stačí si přečíst paměti Angely Merkelové, kde je o Merzovi docela zajímavá kapitola. Merz není a nebude lídr Evropy. Lídrem Evropy se teď střídavě prohlašují Macron a Starmer, kteří zatím jednají ve shodě.
Několik dní před volbou kancléře označila německá zpravodajská služba AfD za extremistickou stranu a hned to otevřelo úvahy o jejím zákazu. Lze tohle postavit do stejné řady jako vyřazení prezidentského kandidáta v Rumunsku a soudní zákaz kandidatury pro Marine Le Penovou?
Může být Fialova show s Ivou Pazderkovou vtipná?Anketa
Ano, dá se to postavit do této řady. A kromě toho, když mluvíte o Rumunsku, nezapomeňte, že v prvním kole opakovaných prezidentských voleb opět vyhrál radikální pravicový kandidát, který prohlásil, že po svém zvolení jmenuje toho předchozího pravicového vyřazeného kandidáta do významné státní funkce. Jinými slovy, pokus o ústavní puč vedený rumunským Ústavním soudem skončil tak, že místo jednoho pravicového kandidáta mají dva.
Co se týče AfD, zákaz jakékoli politické strany je projevem slabosti těch, kdo tuto stranu zakazují. Se stranami se má bojovat argumenty ve volbách. A když je někdo přehlasován, svědčí to jenom o jeho neschopnosti.
Soud shodil ze stolu Fialovou vládou plánovaný slavnostní podpis smlouvy na dostavbu Dukovan. Mnozí experti vládní postup kritizovali kvůli nevýhodným podmínkám pro Českou republiku, a to i hlediska notifikace Evropské komise. Co to vypovídá o vládě, která se holedbala, že tendr dokončí?
Dlouhodobě označuji tuto vládu za amatérskou a její postup při přípravě této smlouvy to jenom znovu dokazuje. Není možné vyhlásit termín podpisu jakékoli smlouvy dříve, než rozhodne soud. Tím pádem vláda prokázala, že nerespektuje brněnský soud, který takto rozhodl, což samozřejmě vede k směšnosti.
Za daleko důležitější ovšem pokládám to, co jste sám zmínil, že podmínky jsou dosti nevýhodné. Uvedl bych jenom jednu věc. Mluvilo se o 60procentní účasti českého průmyslu. Nic takového v té smlouvě není. I těch 30 procent je pod otazníkem.
Podle uniklých vládních dokumentů, které zveřejnil Erik Best, se přitom vláda chystala podpis smlouvy s Korejci využít k masivní pozitivní kampani. Uškodí vládě zmaření podpisu?
Voliči se budou rozhodovat podle jiných kritérií, konkrétně podle stavu své peněženky a sebelepší PR tomu nemůže zabránit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka