„Ekonomické výhody nahradila ideologie.“ Před 15 lety Češi hlasovali o vstupu do EU. Markéta Šichtařová nyní vynáší znepokojivé hodnocení vývoje

17. 6. 2018 7:14

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií a z toho vyplývající cla na vývoz automobilů jsou hrozbou pro českou ekonomiku, ale poškodí i USA. Markéta Šichtařová upozorňuje, že už nesčetněkrát bylo dokázáno, že protekcionismus je nevýhodný pro všechny zúčastněné. Američanům vzrostou ceny a klesne nabídka aut, ale pochopitelně větší dopad bude na proexportně orientované evropské země. U příležitosti 15. výročí českého referenda o vstupu do EU analytička tvrdí, že integrace postoupila tak daleko, že ekonomické výhody pro všechny země byly nahrazeny ideologií a státním paternalismem na všech frontách.

„Ekonomické výhody nahradila ideologie.“ Před 15 lety Češi hlasovali o vstupu do EU. Markéta Šichtařová nyní vynáší znepokojivé hodnocení vývoje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla, že koncem léta omezí a v závěru tohoto roku ukončí program nákupu veřejných a korporátních dluhopisů, který spustila v roce 2015. Cílem bylo dostat do hospodářství eurozóny peníze, snížit náklady na úvěry pro vlády a podniky a podpořit zvýšení inflace k dvouprocentnímu cíli a nepřímo tak i hospodářský růst. Povedlo se? A uvolní to ruce ČNB, aby sáhla k výraznějšímu zvýšení úrokových sazeb a začala rychleji ochlazovat přehřívající se ekonomiku?

Moc se to nepovedlo, a to můžeme snadno doložit. Tím hlavním důvodem, proč ECB vykupovala dluhopisy a jiná aktiva od bank eurozóny, byla obava z nízké inflace – ECB si podle mne poněkud kontraproduktivně přála mít inflaci vyšší. A když se dnes podíváme na vývoj spotřebitelské inflace v eurozóně, zjišťujeme, že efekt je minimální.

Druhým důvodem výkupu těchto dluhopisů bylo vytvořit po nich fiktivní, umělou poptávku. Proč by si někdo mohl přát umělou poptávku po dluhopisech? No přeci proto, aby cena těchto dluhopisů byla vyšší. A k čemu je dobrá vysoká cena dluhopisů? No přeci k tomu, aby předlužené země, jako jsou Řecko či Itálie, mohly své dluhopisy prodávat a tím financovat svůj dluh. Evropská centrální banka tak v podstatě téměř monetizovala jejich dluhy. Jenomže ani to se moc nepovedlo, protože Itálie má problémy pořád.

Anketa

Chcete, aby Česko bylo dále členem EU?

14%
86%
hlasovalo: 15549 lidí

Ale na druhou stranu zase vedlejším efektem mírného utahování měnové politiky v eurozóně bude větší manévrovací prostor pro ČNB. Velmi odlišné měnové politiky v ekonomicky propojených oblastech totiž vždy činí neplechu, například přehnaný tlak na posilování či oslabování měny a podobně.

Vnímáte spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií a z toho vyplývající cla na vývoz automobilů jako významnou hrozbu pro Česko vzhledem k vysoké závislosti naší ekonomiky na automobilovém průmyslu?

Určitá hrozba to je. Samozřejmě pro nás větší než pro USA, to jednoznačně, nicméně nutno říci, že hrozba to je pro OBĚ strany. Tedy i pro tu americkou. Bylo nesčetněkrát dokázáno, že protekcionismus je nevýhodný pro všechny zúčastněné. Američanům vzrostou ceny a klesne nabídka aut, ale pochopitelně větší dopad bude na proexportně orientované evropské země. Tohle se prostě americkému prezidentovi vůbec nedaří. Pod tím svým heslem „America First“ dělá kroky, které právě i tu jeho Ameriku ekonomicky poškozují.

Před patnácti lety – 13. a 14. června 2003 – se uskutečnilo první a zároveň i poslední referendum v České republice. O našem vstupu do Evropské unie rozhodlo 42,7 procenta oprávněných voličů, když z 55,2 procent, co přišlo k volbám, jich 77,3 hlasovalo pro. Počáteční nadšení z evropské integrace opadlo mezi občany i politiky. Když vezmete jen svůj pohled na naše členství v EU tehdy a nyní, v čem se změnil?

Můj pohled na členství v Evropské unii se pomalu posouval s tím, jak se posouvalo i směřování EU. Evropská unie sice vždy byla politickým projektem, nikoliv ekonomickým, nicméně i tak na počátku hodně zdůrazňovala ekonomickou efektivitu. Vždyť také stála na principech volného pohybu kapitálu, pracovních sil, zboží a služeb. Jenomže dneska tyhle ekonomické svobody stále víc opouští, vytváří vnitřní bariéry obchodu, některé země si prostě jsou poněkud rovnější. Obrovský zlom přišel s Lisabonskou smlouvou. V tu chvíli se EU začala ubírat směrem k horšímu.

Dneska už se o žádných svobodách v rámci Evropské unie nedá mluvit. Integrace postoupila tak daleko, že ekonomické výhody pro všechny země byly nahrazeny ideologií a státním paternalismem na všech frontách. Není to chyba konceptu Evropské unie jako takové, to byla na počátku skvělá myšlenka. Ale nepodařilo se ji ukočírovat tím správným směrem.

Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o EET. Zaujalo vás něco z toho, co zahrnuje, ať už jde o možnost evidovat tržby bez připojení k internetu pro úzce vymezenou skupinu neplátců DPH, přesunutí některých služeb z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH nebo ošetření náběhu třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu?

Já myslím, že to je jako snažit se naleštit gumáky tak, abyste v nich mohli jít do Národního. Gumáky gumákama zůstanou, ať je leštíte sebevíc. Nic z toho nemění můj názor na fakt, že EET nikdy neměla být zavedena. EET totiž už v prvopočátku stojí myšlenkově na presumpci viny a povinnosti dokazovat případnou nevinu. A to je špatně, to ve společnosti jenom podporuje bonzácké nálady. Navíc mě žádné údaje nepřesvědčily, že by se EET skutečně ekonomicky vyplatila. Většina navýšení výběru DPH může být připsána ekonomickému růstu, zvýšení výběru skutečně kvůli EET je jen marginální, což ovšem nevykompenzuje náklady s EET spojené.

Na ekonomickém semináři, který pod názvem „Jsou u nás mzdy opravdu nepřirozeně nízké“ pořádal Institut Václava Klause, prohlásil bývalý prezident, že Češi si zatím vyšší mzdy nezaslouží. Co byste ke zmíněnému tématu semináře uvedla vy?

Já jsem tam nebyla, takže jsem neslyšela, jak a hlavně v jakém kontextu to bylo přesně formulováno. Proto těžko komentovat. Dovolím si spekulovat, že to možná bylo řečeno v nějaké ironii…? Nevím. Ale umím si představit, jak to možná Václav Klaus mohl myslet, aby to dávalo smysl, ať už to formuloval třeba jakkoliv nešťastně.

Totiž jde o to, že růst mezd musí být spojen s přibližně podobným růstem produktivity práce. Přitom musím upozornit, že lidé si často pod výrazem produktivita práce chybně představují počet odpracovaných hodin nebo chuť do práce. Ve skutečnosti jde spíš o to, nakolik je daná ekonomika vybavená kapitálem a technologií. Pokud mzdy rostou rychleji než produktivita, dá se to ustát rok, dva, ale pak začne být ekonomika nekonkurenceschopná a nezadržitelně směřuje k obrovským problémům, propouštění, v některých případech třeba i bankrotu, jak nám to ukázal případ Portugalska, Španělska či Řecka, kde prudce vzrostly mzdy po zavedení eura bez současného nárůstu produktivity. A dnes jde o země chudé a v problémech.

Takže růst mezd bez současného růstu produktivity se vrátí jako bumerang a ublíží těm, kterým nejprve nakrátko přilepšil.

Ovšem tady je potřeba doplnit, že u nás jsou skutečně mzdy dost nízké, mohly by být o něco vyšší, jen prostě není možné, aby vzrostly skokově třeba na dvojnásobek či trojnásobek, aniž by se hnula produktivita. Musí jít o pozvolnější proces, jestli nám to nemá v konečném důsledku ublížit.

Rekordně nízká nezaměstnanost v Česku zavdává k přesvědčení, že každý, kdo práci chce, tak si ji najde. Proto mě zaujal otevřený dopis Asociace romských podnikatelů, který reagoval na vyjádření ministra zemědělství Jiřího Milka a životního prostředí Richarda Brabce o nutnosti řešit kalamitní kůrovcovou situaci zajištěním nekvalifikovaných pracovníků z ciziny. Asociace oběma ministrům nabídla tisíc romských pracovníků, kteří se mohou do této práce v českých lesích zapojit, s tím, že se jedná o pracovníky prověřených firem, kteří jsou kvůli nedostatku pracovních příležitostí dlouhodobě evidovaní na úřadech práce a závislí na sociálních dávkách. Neměly by být úřady práce něčím víc než jen úřady přes vyplácení podpor a být naopak prodlouženou rukou státu v politice zaměstnanosti?

Když mluvíme o nedostatku pracovních sil, tak musíme také upozornit, že nejhorší situace je v Praze a okolí a s rostoucí vzdáleností od Prahy se situace zhoršuje zase na druhou stranu, totiž že opravdu jsou okresy, kde práce pořád je relativně méně… Ale v průměru samozřejmě platí, že práce se hledá nejlépe za dvě dekády. Pokud lidé schopní a chtějící pracovat se najdou u nás, pak je bez debaty lepší zaměstnat je než dovážet cizince. Je to lepší kvůli jazykové bariéře, kvůli ušetření na sociálních dávkách, i kvůli tomu, že tito lidé neztratí pracovní návyky a nepropadnou se mezi dlouhodobě nezaměstnané, a tudíž vlastně nezaměstnatelné.

LUMPOVÉ A BERÁNCI

Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.

 

OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Podívejte na ty magory! Facka Minářovi. Senátor Doubrava se rozjel. A o Havlovi řekl otřesné věci

18:40 Podívejte na ty magory! Facka Minářovi. Senátor Doubrava se rozjel. A o Havlovi řekl otřesné věci

30 LET OD LISTOPADU „Podívejte se na ty magory. V roce 1989 demonstrace ZA svobodné volby! A v roce …