Jak letošní rok 2020 hodnotíte? Co všechno se z vašeho pohledu změnilo a jaký dopad měl na lidi, na Čechy, na svět?

Zcela jednoznačně to byl od roku vzniku samostatné České republiky úplně nejhorší rok, a myslím, že by to dokonce přiznali i politici vládní koalice. Samozřejmě na začátku to vypadalo poměrně růžově. Sice už někdy od září loňského roku se začaly objevovat nějaké známky ochlazení ekonomiky, ale v podstatě to nevypadalo na žádnou tragédii. Dokonce ještě v únoru, když v Číně začal řádit koronavirus, tak čeští účetní, kteří se vydávají za ekonomy, říkali, že nás čeká tříprocentní růst a podobně.

Celá situace se dramaticky začala měnit s nástupem koronaviru z Číny do Evropy, pak už byla zcela o něčem jiném. Už nešlo pouze o státní rozpočet, vývoj ekonomiky, ale šlo také o životy a zdraví desítek tisíc lidí. V plné nahotě se ukázal rozklad státu a státní administrativy, protože Česká republika celý rok s covidem nezvládla. Ještě bych pochopil, když se jednalo o nový fenomén, který ministr Vojtěch koncem ledna podceňoval a lhal Poslanecké sněmovně. Na jaře bych ještě byl ochoten chyby tolerovat. Ale co se odehrává nyní od poloviny srpna, tam o toleranci nemůže být řeč.

Kdo tedy z politiků zaslouží vaši pochvalu a kdo pokárání?

Mně asi nejbližší je v tuto chvíli Občanská demokratická strana. Je mi líto, že z parlamentních stran je proti ní často vedena vylhaná kampaň – třeba poslední týdny kolem zrušení superhrubé mzdy. Co říkají, má hlavu a patu – ostatní je prostě lemplovství, neschopnost a výkřiky do tmy bez domýšlení důsledků toho, co vykládají nebo čemu dokonce možná věří. Ale jsou dalece za jedinými, kdo si v této situaci zaslouží smeknout, a to zdravotníky, kteří bojují s covidem.