„Komunistická Čína“. Pár informací pro Jakuba Železného

3.2.2022 7:54 odp. | Rozhovor

Že je v Číně jenom jedna strana, která rozhoduje o tom, kdo smí podnikat a co kdo má dělat? Tak to je pěkná blbost, vzkazuje komentátor a znalec levicových politických proudů Štěpán Kotrba. Reaguje tak na výklady redaktora ČT Jakuba Železného hovořícího o tom, že v Číně je komunismus.

„Komunistická Čína“. Pár informací pro Jakuba Železného
Foto: Archiv Š. Kotrby
Popisek: Štěpán Kotrba, politický a mediální analytik

Anketa

Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)

78%
19%
hlasovalo: 55141 lidí

V reakci na hodnotící prohlášení moderátora Jakuba Železného na ČT jste uvedl, že Čína není komunistická země a označit ji za totalitní je diskutabilní a je tam v zásadě kapitalismus. Nejde pouze o jinou variantu centrálně řízené ekonomiky, byť s kapitalistickými prvky?

Jde i nejde. Jde o „jinou variantu centrálně řízené ekonomiky“, posoudíme-li objem čínského HDP plánovaný a ovládaný centrálně. Dodám, že jde o ekonomiku s čínskými rysy, jak říkají sami Číňané. Poučili se z bankrotu centrálně plánovaného socialismu. Nejde, srovnáme-li ideologický imperativ společenského vlastnictví ve většině zemí bývalého RVHP a zejména v SSSR (situace v Maďarsku a v Polsku, ale i v Bulharsku byla odlišná, zejména v zemědělství, při výrobě a prodeji potravin a v řemeslech. Situace v jinak socialistické Jugoslávii byla naprosto jiná, zde bylo individuální podnikání součástí plně smíšené ekonomiky.) s Čínou.

V Číně je podíl soukromého podnikání vysoký, konkurence mezi podniky vražedná. Pouze klíčové resorty jsou plánovány a v nich je pořizována stabilizační a rozvojová státní objednávka spolu se státním dozorem výrob, a to i u jinak soukromých subjektů. Stejně tak je mezinárodní obchod vcelku volný, s výjimkou strategických odvětví a odvětví, které umožňuje tzv. dvojí užití (zbrojní výroba, high-tech), či případně by dumpingová politika importu způsobila zaostávání a závislost Číny na zahraničních technologiích či surovinách.

Ekonomika, které dominují státní podniky a podniky se smíšeným vlastnictvím, se také skládá z velkého domácího soukromého sektoru a otevřenosti vůči zahraničním podnikům v systému popsaném jako socialistická tržní ekonomika. Ta podle oficiálního názoru představuje předběžnou nebo „primární fázi“ rozvíjejícího se socialismu.Termín „socialistická tržní ekonomika“ zavedl Ťiang Ce-min během 14. národního kongresu Komunistické strany Číny v roce 1992, aby popsal cíl čínských ekonomických reforem. Někteří komentátoři popisují systém jako formu „státního kapitalismu“, jiní jej popisují jako původní evoluci marxismu, v souladu s marxismem-leninismem podobným „Nové hospodářské politice“ Sovětského svazu, přizpůsobený soužití s globalizovaným kapitalistickým systémem. Na rozdíl od NEP je „dlouhý pochod“ k socialismu „s čínskými rysy“ úspěšný, každoročně už dlouhodobě vykazuje profitabilitu.

Čína se díky této politice stává nejsilnější ekonomikou světa. Zastánci tohoto ekonomického modelu jej odlišují od tržního socialismu, protože tržní socialisté věří, že ekonomické plánování je nedosažitelné, nežádoucí nebo neefektivní, a proto pohlíží na trh „bez přívlastků“ jako na nedílnou součást socialismu, zatímco zastánci socialistického tržního hospodářství považují trh za dočasnou fázi ve vývoji plně plánované, harmonicky se vyvíjející ekonomiky. Sleduje teoretické základy socialistického tržního hospodářství k modelu liberálního socialismu Jamese Edwarda Meadea, ve kterém stát vystupuje jako žadatel o zisky vytvářené státními podniky, které jsou provozovány nezávisle na vládním managementu. Si Ťin-pching popsal budování „socialistické tržní ekonomiky s čínskými charakteristikami“ jako cíl, už bez jakéhokoli odkazu na posttržní socialistickou ekonomiku.

Podnikání ale musí dovolit strana a podnikatel jí musí prokazovat loajalitu…

To je blbost. Podnikání nepovoluje žádná strana, ale státní správa – stejně jako u nás. Nesmíte být trestán. Musíte mít prostředky na podnikání, podnikání na dluh vede k ekonomické kriminalitě. Podnikání ani u nás není právo, ale výsada. Podnikatel v Číně nemusí prokazovat loajalitu straně, ale předpokládá se, že nese zvýšenou odpovědnost za firmu, a tím i za pověst Číny v očích svých zákazníků. Neočekává se, že bude svou zemi ostouzet a pomlouvat nebo nedej bože proti ní intrikovat. Nesmí například oslabovat čínskou ekonomiku vyváděním zisku mimo jurisdikci Číny, pokud nemá povoleny zahraniční investice. Musí včas a řádně platit daně. Musí včas a řádně vyplácet mzdu svým zaměstnancům. Nesmí porušovat pracovní právo.

Soukromý sektor čínské ekonomice přispívá 60 % čínského HDP, je zodpovědný za 70 % inovací, 80 % zaměstnanosti ve městech a poskytuje 90 % nových pracovních míst. Soukromé bohatství je také zodpovědné za 70 % investic a 90 % čínského exportu. To jsem si nevycucal z prs(t)u paní doktorky Lomové, ale z Forbesu. Jak píše čínský ekonom Zhang Weiying ve své knize Logika trhu, „čínská reforma sice začala všemocnou vládou v rámci plánované ekonomiky. Důvodem, proč Čína mohla během procesu reforem udržet ekonomický růst, bylo to, že vláda méně hospodařila a podíl státních podniků se snížil, nikoli naopak. Bylo to právě uvolnění vládní kontroly, které přineslo tržní ceny, živnostníky, městské a vesnické podniky, soukromé podniky, zahraniční podniky a další nestátní subjekty.“

Pokud není tamní režim komunistický, je to ale diktatura Komunistické strany Číny. Nebo snad ne?

Musí to v případě komunistických politických formací být vždy diktatura? Nebo je to diktatura jen u těch úspěšných, kterým úspěch závidíme a bojíme se ho?

Diktatura je definována jako forma vlády, ve které je absolutní moc soustředěna v rukou vůdce. Občan nemá žádná práva. Má čínská komunistická strana absolutní moc? Nemá. Má občan Číny nezcizitelná práva a spravedlivé volby podle tamní ústavy? Má. Existují země, ve kterých není pluralismus politických stran, a přesto v nich jsou svobodné volby? Jsou.

Napsal jste také, že ČLR není totalitní zemí, protože musí strana prezidenta vybírat a potvrzovat. Jenže ta strana je pouze jedna a vykonávat politickou moc mimo tuto stranu není možné. Co jiného než totalita to je?

Ale v Číně je pluralitní politický systém. Existují zde i jiné strany než KSČ. Ty se účastní Lidové politické poradní konference. Osm registrovaných menších stran existovalo již před rokem 1950. Je to Revoluční výbor čínského Kuomintangu, Čínská demokratická liga vedená čínskými intelektuály, Čínská demokratická národní stavební asociace čínských kapitalistů, Čínská asociace pro podporu demokracie, založená spisovateli, Čínská rolnická a dělnická demokratická strana, Čínská strana pro veřejný zájem, antifašistická strana Jiusan a Tchajwanská demokratická samosprávná liga, založená tchajwanskými emigranty na pevninu. Všechny mají křesla v Národním lidovém kongresu Číny. To, že nezpochybňují KSČ, je dáno vývojem a kulturním zázemím. Všem to vyhovuje. Konfucianismus, kterým je prodchnuta kultura Číny, neklade na první místo individuum v opozici proti státu, ale jedince jako součást systému. A KSČ řídí zemi dobře. Můžeme klidně říci, že čínský politický systém je názorově autoritářský. Jako celá Asie už od Čingischána. Ale není totalitní. Ale není to diktatura.

Na každém kroku je nejen předseda, ale jakýkoliv funkcionář ostře sledován a hodnocen lidmi. Obyčejnými lidmi, jako na vesnici. A ne že nepustí místního stranického darebáka do hospody, oni ho na ulici zlynčují nebo předají soudu, kde dostane bez milosti dvacet let nebo provaz. Kdo neumí žít se svými sousedy, nemůže být dobrý komunista. A o špatné nestojí. Tisíce procesů s korupčníky a darebáky ročně působí sice profylakticky, ale… ono to ani jinak nejde. KSČ nemůže mít moc bez mandátu a souhlasu lidí. Čínských komunistů je velmi málo. Zatímco českých komunistů byla desetina, tak čínských komunistů je méně – přesně 95,1 milionu. Počet občanů však je 1,4 miliardy. V některých oblastech, jako je vnitřní Mongolsko, je na jednoho komunistu až 250 nestraníků.

 

 

Zaznívají výtky, že sportovci budou na každém kroku kontrolováni šmírovací aplikací. Neškodí si Čína takovým postupem? Jen to vyvolává další kritiku, když na návštěvníky aplikuje způsoby, které běžně využívá vůči vlastnímu obyvatelstvu…

A vy chcete vidět únosy cizinců, jejich vydírání či vraždy kdesi na předměstích? Mně jako cizinci by „šmírování“ nevadilo. Naopak. Uvítal bych v telefonu i překladač z čínských písmenek do češtiny – něco jako čtečku QR kódů, nebo emergency navigaci a help tlačítko na místní policii. Byl bych rád, kdyby mě někdo sledoval. Hlupák, který má v mobilu čísla na tamní americké agenty při vjezdu do Číny, je hlupák a nejede na olympijské hry změřit síly s protivníky, ale jede připravovat protistátní provokace. A takových mi líto není.

Dalším vrcholovým sportovním podnikem bude MS ve fotbale v Kataru. V Saúdské Arábii se pravidelně konají závody Formule 1. Vidíme-li kritiku v pořádání ZOH v Číně, zaznívá proporční kritika i vůči zmíněným zemím, které rovněž nejsou západním vzorem demokracie?

Víte, šíření olympijské myšlenky i do zemí, které „našim“ standardům „demokracie“ neodpovídají, má svou logiku. Ve své podstatě je to asertivní kulturní ofenziva. Něco jako prodej Coca-Coly černochům. Budeme-li exportovat polonahé sportovkyně před oči diváků ze zemí islámu, třeba to povede ke sblížení kultur…

S otázkami a námitkami, které zaznívají ze západních zemí a médií, skončí ZOH pro Čínu s globálním úspěchem?

Samozřejmě, lid všeobecně sere na výkřiky politických elit. Vyhrál na olympiádě – je vítěz. Oslavujme ho. Nebyl tam – jako kdyby nebyl. Prosím vás, kdo čeká na olympiádě takovou Pekari, nebo Vystrčila?

Odečteme-li většinové západní vnímání celého příběhu spojeného s konáním ZOH v Číně, co z toho zbude?

Budovy postavené zcela nesmyslně tam, kde není sníh a je tam nutné zasněžovat. Jako téměř u všech posledních olympijských her. TO je odvrácená strana tohohle reklamně stavebního humbuku. A pozor, to není většinové, to zdůrazňuji, západní vnímání. To je pouze mínění několika tisíc politických provokatérů Západu. Televizní přenosy mimo Asii uvidí miliarda lidí. Myslíte, že půjde ta miliarda protestovat před čínské ambasády? Ne. Bude tleskat a koukat na reklamy převážně západních firem. Adidas, Nike…

Jsou opakována svědectví ujgurských emigrantů hovořících o internačních převýchovných táborech. Tato svědectví jsou interpretována jako genocida páchaná na ujgurském obyvatelstvu. Do jaké míry jde o exaktní fakta?

Do jaké míry je tvrzení o Muslimském bratrstvu v Egyptě jako o extremistické organizaci pravdivé? Berte to tak, že dvacet let někdo, cvičený v rozpoutávání národnostní nesnášenlivosti na Západě, tvrdí Ujgurům, tradičním sunnitům v provincii Sin-ťiang, že jsou svébytný národ se svébytným náboženstvím, utlačovaný jinak většinovými Hany a že mají usilovat o svou nezávislost. Ujgurů je devět milionů, Hanů miliarda. Ale přes jejich provincii jde po železnici polovina čínského zboží na západ. Stejné kraviny se pokoušeli titíž sorosovští národní buditelé šířit i mezi Lužickými Srby pár desítek kilometrů od českých hranic. Byl jsem toho očitým svědkem.

Ano, u Ujgurů platí zákaz dlouhých vousů, zakrývání obličejů žen, omezeny jsou některé muslimské náboženské obřady. Ujgurům je zakázáno pojmenovávat děti jmény vztahujícími se k islámu. Kazašský extremista je v čele ujgurského odboje – skupiny Ujgurské pochodně. Na školách byla v roce 2017 zakázána ujgurština ve prospěch obecné čínštiny. Na Ujgury jako potomky turkických kmenů ve Východním Turkestánu si myslí i Erdoganovo Turecko ve svých snech o Velkém Turecku… Jo, myslím, že žádná země, která je příčetná, si nenechá vymývat mozky svých občanů a rozvracet stát militantním islámem. Řeknete, že podporuji čínskou totalitu, když budu stejně jako Kemal Paša na potkání na ulici uřezávat fousy muslimům? Sekulární Otec Turků to dělal. A velkoosmanskou myšlenku z mužů svého národa vymlátil na půl století holí.

Co důležitého bychom nyní měli vědět o současné ekonomické a politické situaci v ČLR? Je tu něco, co běžně český čtenář nemá možnost vidět a číst?

Prakticky všechno. Neznáme moderní Čínu. Nechápeme její tisíce let starou kulturu. Nerozumíme její filozofii. Nerozumíme vztahu Číňanů k jejich státu. Nejsme ani tak skromní, ani tak pracovití, ani tak snaživí a ani tak vytrvalí. Vážným zájemcům doporučuji knihu Oskara Krejčího Geopolitika Číny. Mnoho stran, mnoho informací, ale bez propagandy.

Jaký je reálný stav čínských ozbrojených sil a jakou protiváhu mohou nabídnout při případném konfliktu z USA v Jihočínském moři třeba pod záminkou Tchaj-wanu? Je takový konflikt vůbec možný?

Je. Čína samozřejmě konflikt kvůli Tchaj-wanu rozpoutávat nebude. Ona si ho koupí. Ona ho ekonomicky polkne. A pak jen krkne. Ale pro USA by konflikt dopadl fatálně. USA musejí odněkud připlout. Někde zakotvit. Čína je už po stovky let izolacionistická. Teritoriální. Od japonského moře po Jihočínské moře si hlídá pobřeží a příbřežní ostrovy. Nemá flotilu letadlových lodí či raketonosných ponorek na jaderný pohon jako USA. Nemá raketové křižníky. Ale má pobřežní baterie desítek tisíc raket krátkého a středního doletu. Má obrovské maskované podmořské miny, automaticky odjišťované rádiovým signálem. Má kosmické nosiče a antisatelitní zbraně. Zvládla hypersonické létající aparáty. A je, ať chceme nebo ne, více než půlstoletí jadernou velmocí. Ale nešíří svou filozofii. Šíří win-win příležitosti. Kupuje si kapitalismus za jeho peníze. Rozšiřuje teritorium obchodních příležitostí. Pásmo a stezka, symbolicky navazující na Hedvábnou stezku, je příležitostí pro řadu zemí Asie, které nechtějí spoléhat na USA a jejich spojence. Kde se obchoduje (nebo sportuje), tam se neválčí.

Už i mainstreamoví komentátoři pochybují o tom, že další sankce, které bychom uvalovali na Rusko, by byly produktivní, protože by si veškeré své potřeby Putinova země uspokojila v Číně. Je to ekonomicky a mocensky reálné?

USA se povedlo něco, z čeho se musí Kissinger chytat za hlavu. Díky americkému hlupáctví posledních třiceti let se strategicky sblížilo Evropou odmítané Rusko a Čína. Vyměňují si kosmické i high-tech zbrojní technologie. Nyní začalo sbližování s Indií, kde Rusko poskytlo technologii hypersonických střel Brahmos. Rusko má suroviny, ale umírá. Klesá mu počet obyvatel. Nemá, kdo by v nehostinných podmínkách za Uralem těžil a zpracovával. Čína potřebuje vše. Má chronický nedostatek surovin, zejména cementu a energií. Čína i Indie mají přebytek obyvatel, křivka porodnosti sice klesá, ale je stále 1,7. Čína vybudovala vlastní přesné GPS Beidou. Rusko buduje plynovody do Číny a Indie – Sílu Sibiře 1 a Sílu Sibiře 2, opravují se železniční tratě a mosty na TransMongol, BAM i TransSib.

Bylo-li dvacáté století americké, toto století bude čínské.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jaroslav Polanský

Připouštíte, že policie někdy selže

V poslední době je to bohužel čím dál častější jev. Vy za ním vidíte generační obměnu. Co ale třeba vyčerpanost policistů? Podle mě jich máme málo. Není třeba vyřešit i toto? A co třeba jejich financování?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Smutné, kam to ODS dopracovala. Řeknou heslo, obléknou triko jako Zelenskyj. Igor Němec je zklamán

13:05 Smutné, kam to ODS dopracovala. Řeknou heslo, obléknou triko jako Zelenskyj. Igor Němec je zklamán

Politika dnes spočívá v tom, že se vysloví hesla, která přijímá mainstream, jako například „Jsme ve …