Itálii nedávno postihlo strašlivé zemětřesení. Jak jej dokázaly úřady zvládnout? A jak se v reakci na katastrofu prezentovala římská vláda premiéra Renziho?
Otřesy ještě úplně neustaly. Například ve čtvrtek tu byly poblíž městečka Norcia v Umbrii dva otřesy o síle 3,9 a 3,7, což není zrovna málo. Zemřelo celkem 297 lidí... 3 721 osob je odkázáných na pomoc.
Co se týče organizace pomoci v postižených oblastech, na to zareagovaly naprosto bezchybně speciální složky, jako je civilní ochrana z několika regionů s technikou i se psy, hasiči, policejní složky, červený kříž, alpíni a mnoho dalších dobrovolných spolků v oblasti bezpečnosti. Občané okamžitě začali pomáhat dárcovstvím krve, sbírkami jak v peněžní formě, tak základních potravin, vody, hygienických potřeb a oblečení.
Vláda? Poté, co odříkala slova smutku a mnoho slibů, ukázala, jak to myslí. Když totiž přijde na placení daní, nepřichází pro osoby postižené zemětřesením žádné velké slitování: daně na prvním místě. Lhůta pro obnovení plateb je stanovena na 20. prosince. Suspenze je navržena na 120 dní. To je přibližně polovina ze 238 dnů (od 6. dubna do 30. listopadu) udělených Berlusconiho vládou v roce 2009, kdy postihlo zemětřesení oblast u města Aquila. Podobná snaha, stručně řečeno, mohla být vynaložena také touto vládou, ale ministerstvo hospodářství si našlo technickou výmluvu.
Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?Anketa
Objevily se kritické názory, že italské občany postižené přírodní katastrofou vláda ubytovává ve stanech či přenosných buňkách, zatímco imigrantům se platí hotelové ubytování a ještě se často rozčilují, že jim to či ono není poskytnuto. Zaznamenala jste tyto názory i ve svém okolí?
Ano, tyto názory jsem zaznamenala a sama je zastávám, jelikož je to realita. To, že imigranti jsou skoro všichni svalnatí mladí muži a stále protestují, nechutnají jim těstoviny, potřebují nutně Wi-Fi na pokoji a také posilovnu ... Takhle vypadají a takhle se chovají lidé, kteří utíkají z války a před hladomorem? Tak toto může propagovat pouze ten, který na tom vydělává velké peníze – pseudoneziskové organizace, kostel a stát s mafií. V Itálii to takto funguje.
Toni Iwoby, vedoucí Federálního odboru bezpečnostní a imigrace Ligy severu, vyzval hned druhý den vládu, premiéra Renziho a ministra vnitra Alfana, aby dali nejvyšší prioritu evakuovaným osobám, těm, kteří přišli o své domovy, a těm, jež mají dům poškozený a nepřístupný v důsledku zemětřesení.
Například Don Cesare Donati z provincie Savona napsal: „Teď je ten moment, když tu máme tragické zemětřesení, poslat evakuované osoby do budov a nelegální imigranty pod stany... Uvidíme...“
No a pak se dočtete, že v Castelluccio jsou ještě lidé pod stanem, i když v noci teploty klesají pod 10 °C. Dokonce bylo nutné pod náporem prudkého větru s deštěm stany složit a lidé museli přečkat noc v automobilech. 1 646 vysídlených osob je stále ve stanech! Další rodiny jsou v přenosných buňkách, někdo v přechodných bytech postavených pro postižené zemětřesením v roce 2009 a někdo v hotelu, který dal k dispozici majitel v San Benedetto del Tronto.
Právě v těchto dnech silně prší, takže situace není jednoduchá.
Je naprosto jasné, že stát opouští oběti zemětřesení a i nadále podporuje více migranty.
Senátor Ligy severu Paolo Arrigoni na svém facebookovém profilu odsuzuje rozdílné zacházení s migranty. Za nelegální imigranty, ubytované často ve čtyřhvězdičkových hotelech, italský stát utrácí 1 150 eur měsíčně, a to pouze za asistenci (jídlo, ubytování a kapesné). Zatímco občané postižení zemětřesením, kteří nechtějí v blížící se zimě skončit ve stanech a rozhodnou se pro nezávislé ubytování (s příbuznými nebo přáteli), dostanou příspěvek pouze 200 eur měsíčně až do maximální výše 600 eur na domácnost!
Dne 31. srpna bylo zde 147 722 asistovaných migrantů, celkové náklady státní pokladny dle roční bilance byly ve výši 2,06 miliardy eur pouze za ubytování.
Jaká je obecně v současnosti nálada v italské společnosti směrem k vládě a imigrantům, kterým se snaží kabinet premiéra Renziho vycházet vstříc?
Pouze 5 % imigrantů jsou opravdoví uprchlíci. Zde jsou poslední data o „imigračním byznysu“ v Itálii s požehnáním Renziho vlády. Máme zde ke dni 12. 9. 2016 v celostátním přijímacím systému přítomných 156 000 „falešných uprchlíků“, Většinou jsou to svalnatí Nigerijci a Pákistánci. Žádosti o azyl se zvýšily oproti minulému roku o 46 %.
Veřejnost stále více poznává na vlastní kůži Renziho dvojí metr. Stále více italských občanů hladoví a migranti mají zajištěnou stravu, stále více italských občanů je bez práce, a tím pádem i bez příbytku, a migranti mají zajištěné ubytování i s pokojovou službou. Dopadení imigranti při krádežích a jiné násilné kriminální činnosti jsou většinou nepotrestáni. Mezi lidmi se šíří nejistota, bezmoc a strach. Stále více občanů vidí Renziho jako viníka a chová nepřátelské myšlenky vůči falešným imigrantům.
Psali jsme:
V souvislosti s migranty se nedávno objevily zprávy, že imigranti se nemohou dostat přes zavřené italské hranice a začínají se koncentrovat před nimi, v severní Itálii. Vy žijete právě v této části země, pozorujete nějaké změny situace?
Největší nápor zažívají města Milán, Como a Ventimiglia. A ještě tuto invazi využívají i sociální centra. Demonstrující imigranty, které např. do Como vrátila švýcarská policie, nechávají křičet "No Borders". Jako by zde byla nějaká reálná šance přesvědčit Švýcary o otevření náruče. Každý týden jede odtamtud za státní peníze směrem na Taranto autobus s naloženými imigranty, mnozí už takto jeli i třikrát. Změna nastane, až se konečně zastaví jejich příjem.
Mluví se také o problémech italské ekonomiky, zejména bankovního sektoru. Došlo v tom k nějakým změnám od doby, kdy jsme se o jeho problémech bavili naposledy?
Nezaznamenala jsem od minule žádnou změnu k lepšímu. V srpnu můžeme kostatovat pouze prudký pokles důvěry spotřebitelů a podniků. Po nulovém růstu HDP ve druhém čtvrtletí je to další negativní informace týkající se naší ekonomiky.
V červenci činil veřejný dluh 2 252,22 miliardy eur, to znamená další nárůst. Tentokrát vzestup činil o 3,4 miliardy eur více ve srovnání s předchozím měsícem. Toto je nový záznam, který překonal červen, a to 2 248 831 miliard. S Renzim dluh stále roste.
Premiér Renzi se v týdnu sešel s kancléřkou Merkelovou a prezidentem Hollandem. Jak na jejich jednání a plány na budoucnost evropské integrace reagovali Italové?
Německá kancléřka Angela Merkelová, premiér Matteo Renzi a francouzský prezident François Hollande na palubě letadlové lodi Garibaldi u pobřeží Ventotene... Tři zoufalci, kteří hledají podporu za každou cenu... Pro nás to byla fraška a nikdo se o ně prakticky nezajímal.
Psali jsme:
Proimigrantská trojka se sešla na symbolickém místě, kde se sepsal manifest o prosazování evropské unie (Altiero Spinelli, Ernesto Rossi a Ursula Hirschmann v letech 1941–1944).
Obrázek si člověk udělá ze slov, která tam pronesli. Kancléřka: „Turecko má zásadní význam pro boj proti pašerákům.“ Francouzský prezident: „Evropa se musí ochránit, ale je třeba vítat ty, kteří jsou nuceni odejít do exilu.“ Premiér Renzi: „Evropské společenství s Brexitem nekončí.“ Opravdu „velký přínos“ na to, kolik ta akce stála.
Sešli se těsně předtím, než vypuklo zemětřesení, že by to bylo znamení toho, co nás s těmito figurkami v Evropské unii čeká?
Premiér Renzi se rozhodl vypsat referendum, po jehož neúspěchu by rezignoval. Proč právě s touto otázkou spojuje svůj osud?
Možná to ještě všichni nevědí, ale současná vláda v Itálii se v roce 2014 dostala k moci nedemokratickým způsobem, tedy bez řádných voleb. Matteo Renzi se stal premiérem po vnitrostranickém puči, vůbec neprošel volbami. Už jednou takto prohlásil, že odejde potom, co nedokázal splnit to, co nasliboval, ale nedodržel to. V Itálii má Renzi přezdívku Pinocchio z Florencie... A je často zobrazován s dlouhým nosem pro své neustálé lži. Renzi si byl jistý sám sebou a tím, že vyhraje ANO v referendu o změnách v ústavě. To, co vytvořil jeho tým, je pro ty, kdo mají zdravý rozum, absolutně neakceptovatelné.
V poslední době mu sondáže ukazují, že se stává stále více populárním NE, a proto začal zase tvrdit, že volby jsou každopádně v roce 2018. Svého věrného sluhu podpořila i madame Merkelová, když viděla, jak mu teče do bot, a také americký velvyslanec John Phillips, který ohledně NE na podporu Renziho prohlásil: „Byl by to krok zpět pro zahraniční investice v Itálii.“ Opozice se samozřejmě dala ihned slyšet a doporučila velvyslanci, aby si hleděl svého a nevměšoval se. Možnost, že by Renzi z vlastní vůle, sám od sebe odešel, je pouze krásným snem, který se nikdy neuskuteční. K tomuto kroku bude muset být Renzi donucen anebo bude muset dostat jako dárek vedoucí funkci v Evropském parlamentu.
Kdyby skutečně padla vláda, co by to znamenalo pro italskou politiku a pro Itálii?
Jestliže tuto otázku položíte rodilému Italovi, odpoví vám, že pro něj to nic neznamená, už si zvykl, že sem tam nějaká vláda tady padne, a tak jediné, co bude muset udělat, je jít znovu volit... V tom lepším případě. Dokud ještě nějaké volby existují.
V každém případě by to byla šance pro opozici, speciálně pro Ligu severu, a koalici pravicového středu, která by mohla ještě Itálii zachránit před úplným krachem.
Kdyby ta situace vedla k předčasným volbám, jak by – podle současných preferencí politických stran – dopadly?
No stále to vypadá, že prvních dvě místa by zatím obsadily PD – vládnoucí Demokratická strana a M5S – Hnutí 5 hvězd. Obě strany mají však postupně klesající tendenci... Třetí by mohla být Liga severu a na čtvrtém místě FI, Berlusconiho Forza Italia...
PD má v poslední době také vnitřní problémy a rovněž proimigrační politika této vládnoucí strany začíná být problémem i pro mnoho lidí.
M5S má potíže se špatnou administrativou těch několika měst, kde získali funkci starosty. Jejich problém je ten, že neustále mění názory a své voliče balamutí sliby o finanční podpoře nezaměstnaných (která jestliže bude někdy uskutečněna, půjde pouze imigrantům) No, komik Grillo je přece zvyklý dělat divadýlko, ne? V Itálii jsou miliony chudých, čtyři miliony pod hladinou absolutní chudoby, a tito lidé jim samozřejmě skáčou na lep.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
