Kolem moderátorky Emmy Smetany se na sociálních sítích spustil velký humbuk ve spojitosti s tragédií katedrály Notre-Dame, před kterou se Smetana vyfotila se smutným výrazem – lidé sdílí satirické koláže, kde je „smutná“ Smetana součástí historických katastrof, jako je vzplanutí Hindenburgu, či ikonická fotografie vietnamských dětí, utíkajících před napalmem. Zacházejí již Češi v tomto ohledu příliš daleko? Jde o formu kyberšikany?

Paní Smetana udělala to, že vykročila ze své profesní role. Obávám se, že to „smutné selfí“ by bylo terčem kritiky i v případě, kdyby ho na Instagram dal kdokoli, ale nejspíše by kritizovalo jen několik blízkých známých. Veřejná osoba ale musí počítat s tím, že vše dělá veřejně, a že případná kritika v konkrétní věci sebou může nést tenze minulých činů. Samozřejmě jednou věcí jsou sice ironické, ale přeci jen nevinné memy, druhou, pokud je jí vyhrožováno, pokud je urážena její rodina (jak naznačil  p. Veselovský v oficiální reakci na facebooku DVTV). Novináři stejně jako politici musí akceptovat vyšší míru přípustné kritiky než ostatní právě proto, že jsou to veřejné osobnosti, neměla by však spadnout do osobních útoků a překročit je samotné.

V souvislosti s případem Emmy Smetany někteří lidé zmiňují skutečnost, že terčem posměchu, různých koláží a jiných vtípků na její účet byli dříve i jiní, namátko hokejista Dominik Hašek kvůli své kampani na energetické nápoje, novinář Milan Rokytka, který se opil ve volebním štábu Miloše Zemana, či prezident Zeman samotný. V těchto případech jsem ale žádné větší pohoršení nezaznamenal. Jsou ty případy v něčem jiné?