Pane Pospíšile, Prezident Miloš Zeman udělil už podruhé k výročí 101.založení Československa státní vyznamenání Jaromíru Jágrovi. Ten se tak stal v éře České republiky prvním sportovcem, jemuž se této pocty dostalo již podruhé. Prezident Zeman tím ocenil hlavně Jágrovo osobní angažmá na budování vztahů s Čínou. Jágrova cesta do Číny právě s prezidentem Zemanem v tomto roce v podstatě rozdělila už tak dosti rozdělený národ, přinejmenším ten hokejový. Co na to všechno říkáte Vy?
Tak já si myslím, že stejně tak jako Karel Gott, který nedávno odešel, tak i Jaromír Jágr je prostě ohromná osobnost, takže všechny ty pocty si nesporně zaslouží.
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
To je jeden pohled . Ten druhý pohled je samozřejmě tak trochu politický a taktický, když s sebou Miloš Zeman do té Číny Jágra bral. Protože mu tam mohl být dost užitečný. Jinak – co jsme my proti Číně? Pidizemě!
Jedním z hlavních kritiků byl i Dominik Hašek. Rozumíte tomu?
Podle mě, je to tak trochu závist, protože teď se všechno točí okolo Jágra. A dokud tu nebyl, tak lidi jako je Hašek (a klobouk dolů před tím, co dokázal) byli nahoře a teď najednou přišel Jaromír Jágr a všichni jsou až ve druhé nebo dokonce ve třetí řadě. A to se jim nelíbí.
Fotogalerie: - Zeman znovu v Číně
Vy jste prý komunistické státní vyznamenání odmítl. Proč?To byla tehdy docela odvaha.
No přijel za mnou do Katovic, kde se hrálo mistrovství světa (v němž jsme zvítězili) komunistický činovník už nevím odkud a řekl mi, že dostanu státní vyznamenání. A já jsem se ho zeptal – a kdo další? No to prý nikdo, to že dostanu jenom já. A já jsem řekl, že takhle prostě ne! Že to odmítám.
A za tři dny přijel zase další činovník s tím, že to teda všechno přehodnotili a že kromě mě to dostane ještě dalších sedm hráčů. Takže takhle to bylo.
Jaromír Jágr je známý i svým pozitivním vztahem k Rusku. Vy jste jako kapitán reprezentace odehrál desítky vypjatých zápasů právě s Rusy, tehdy s nenáviděnými Sověty. Jak na to nahlížíte dnes?
Podívejte, politicky a geograficky je Rusko obrovská země, a proto taky má svým způsobem právo si ty hlavní věci diktovat. To je bezesporu.
Ty zápasy, to byla samozřejmě vždycky ohromná bitva. Tady se vždycky tvrdilo, že jsme hráli jenom za nějaké super ideály, ale upřímně řečeno my jsme se jim hlavně chtěli sportovně vyrovnat! A není pravda, že všichni byli tak děsně uvědomělí. Někteří jako třeba Michajlov určitě jo, protože to byl zkrátka blbec ...Ale pak byli mezi nima opravdoví sympaťáci, kteří o žádné politice nic nevěděli tak jako my - a jako my prostě chtěli hrát jenom hokej. Třeba Charlamov nebo Jakušev a další.
Musel jste vstoupit tehdy do strany. Bylo to nutné?
Tehdy jo. Bylo to nezbytné. Kdybych to neudělal, tak jsem nehrál žádný hokej, ale fáral bych v šachtě uhlí, protože to bylo oficiálně to moje druhý zaměstnání. Ale mám hrozně rád, když to dneska posuzuje někdo, kdo o tom nic neví a nezažil to. Já můžu říct, že jsem tu dobu absolvoval opravdu se ctí.
Josef Černý, který v neděli oslavil 80.narozeniny odešel z reprezentace těsně po návratu z olympijských her v Sapporu před domácím šampionátem. Co za tím bylo, objevila se řada spekulací, samozřejmě hlavně těch politických...?
Tak byl na něj dost velký tlak a po té olympiádě se o něm psalo, že už je starý a že nestíhá a a takovéhle úplné nesmysly. My jsme se mu to snažili vymluvit, ale on si to prostě vzal nějak do hlavy a odešel. Určitě ho to muselo mrzet, protože měsíc na to jsme slavili v Praze vítězství na mistrovství světa.
Jediné, co mě osobně zamrzelo bylo, jak mluvil o našem trenéru Pittnerovi – s tím, že říkal, že Pittner nás v Japonsku na olympiádě v kabině nutil, abychom ty Rusáky nechali vyhrát, což byla úplná hloupost a zrovna ten Pittner si to fakt nezasloužil, protože to byl vždycky tak férový člověk, který rozhodoval o hráčích, jak opravdu hráli hokej a co uměli, a ne podle toho, jestli byli ve straně nebo v armádě.
Pane Pospíšile, povězte mi, co jste dělal 17.listopadu 1989. Vzpomenete si?
Tak to nemám šanci, víte, já některé věci zapomínám, takže tohle fakt ne. To nedám.
Ale víte alespoň, že se změnil režim? Řekli Vám to?
(smích) No, tak to už jsem se nějak dozvěděl. Heleďte, já jsem to prostě bral a přijímal jako takový samozřejmý vývoj a nic jsem proti tomu neměl.
Jiří Holík před časem řekl: „Tady když někdo má jiný názor než ta elita, co se schází na Letné (Milion chvilek pro demokracii), tak je hned rasista nebo xenofob. To je pak ale hodně divná demokracie..“ Cítíte to podobně, pane Pospíšile?
Já to sleduju hodně z dálky, ale je to jenom dav. A nikdo z něj nevystoupí a neřekne, co vlastně chtějí. Ne koho chtějí odvolat, ale jak chtějí taky potom vládnout. Navíc si myslím, že to je teď taková módní záležitost. Mají bezvadné aranžmá, ale žádné argumenty.
Jste otrávený ze současné české politiky?
Ne nijak zvlášť. Je to pořád stejné.
A co známé duo Zeman Babiš?
Taky žádná změna. Ty dva drží pohromadě a nikdo ani nemá zájem něco doopravdy řešit.
Ale pro mě jako občana je daleko důležitější, než na ně nadávat, abych já sám se choval natolik rozumně a zodpovědně, aby mi nikdo nemohl nic vytknout a abych obstál i před svým vlastním svědomím.
Rozhovor vedl Tomáš Procházka
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
