Pane předsedo, vláda měla na pondělním programu vlády schválení Istanbulské úmluvy, náhodou se to předem zjistilo, vzedmula se silná mediální i občanská vlna odporu a premiér to nakonec z jednání stáhl. Jak tomu rozumíte?

Můj názor je ten, že u premiéra Babiš bohužel stále zřetelněji vídáme, že nakonec protlačuje všechny věci, které ohrožují naši svrchovanost, normální svět, naše zákony a pravidla, je ochoten tyto zaběhnuté normy a zvyklosti obětovat. Takto tomu já rozumím. 

Na druhou stranu se premiér chová marketingově velice zdatně, takže různě lavíruje, verbálně to všechno kritizuje, ale nakonec to v Bruselu odhlasuje. Tohle je podobná věc jako kvůli tomu obřímu evropskému dluhu a společným daním. Nepřišlo jim asi šťastné, aby to rovnou schválili na vládě, tak se to jakoby odložilo. Nedělám si iluze, že jakmile přijde nějaká situace s koronavirem nebo něčím dalším jiným, co odláká pozornost veřejnosti, že se to pokusí schválit a předložit do parlamentu.