Pane předsedo, vláda měla na pondělním programu vlády schválení Istanbulské úmluvy, náhodou se to předem zjistilo, vzedmula se silná mediální i občanská vlna odporu a premiér to nakonec z jednání stáhl. Jak tomu rozumíte?
Můj názor je ten, že u premiéra Babiš bohužel stále zřetelněji vídáme, že nakonec protlačuje všechny věci, které ohrožují naši svrchovanost, normální svět, naše zákony a pravidla, je ochoten tyto zaběhnuté normy a zvyklosti obětovat. Takto tomu já rozumím.
Na druhou stranu se premiér chová marketingově velice zdatně, takže různě lavíruje, verbálně to všechno kritizuje, ale nakonec to v Bruselu odhlasuje. Tohle je podobná věc jako kvůli tomu obřímu evropskému dluhu a společným daním. Nepřišlo jim asi šťastné, aby to rovnou schválili na vládě, tak se to jakoby odložilo. Nedělám si iluze, že jakmile přijde nějaká situace s koronavirem nebo něčím dalším jiným, co odláká pozornost veřejnosti, že se to pokusí schválit a předložit do parlamentu.
Lze tedy podle Vás říci, že se Andrej Babiš zalekl té vlny, která se proti “Istanbulu” zvedla?
Poměrně silná část veřejnosti je silně kriticky naladěná vůči všem těmto věcem, které Istanbulská úmluva zastřešuje nebo i v něčem symbolizuje. Odpor vůči tomu je dlouhodobý. Ať už ze strany konzervativních kruhů nebo běžných občanů, spolků, náboženských uskupení atd. Čeho se pan premiér lekl, to skutečně nevím, ale je samozřejmé, že jde o velice nepopulární krok pro většinu českých občanů, takže se to snaží schválit za jejich zády. Bude nejspíš čekat na vhodnou příležitost.
Pokud se premiér nebo vláda bojí reakcí veřejnosti, proč to prostě neodmítne podobně jako Slováci a místo toho to potichu dává na program?
Nerozumím tomu. Poměrně jasné stanovisko slovenského parlamentu jsem sledoval a s povděkem ho komentoval. Nejsem si jistý, zda by až tak zásadní a jednoznačné odmítnutí přišlo i v českém parlamentu, ale rozhodně je to téma pro politickou debatu a souboj mezi těmi, co si tyto věci, likvidující naše zvyky a tradice, přejí dávat do našeho právního systému a mezi těmi jako je Trikolóra, kteří si to nepřejí. Určitě to součástí politického souboje bude a uvidíme, jak to dopadne.
Postup je ale víceméně klasický. Když jedná o něco zeleného, tak to Babiš prohlasuje s Kalouskem, něco prohlasuje s Piráty, něco se socialisty a komunisty, když jde o zvyšování daní apod. a takhle vlastně vyhrává jedno hlasování za druhým. Vždycky si dokáže najít část politického spektra, kterou na tuhle věc uloví a hlasuje s ní. Zdaleka to vždycky není vládní většina.
Psali jsme:
Kritizoval jste premiéra za výsledky summitu Evropské rady, kde došlo ke schválení tzv. Fondu obnovy ve výši 750 miliard eur. Podle Andreje Babiše to pro nás je výhodné. V čem je problém?
To je lež jako věž! Co je pro nás výhodného na tom, že tu bude nějaký společný evropský dluh, který odteče do Itálie, Španělska a když nějaká část náhodou ukápne k nám, tak to půjde na genderový audit, implementaci Istanbulské úmluvy nebo jiné takové šílenosti. Tahle republika potřebuje nedělat dluhy, potřebuje nevyhazovat hodnoty za nic, potřebuje snížit daně, navrátit se k práci a ne že nám z Bruselu hodí nějakou kost nebo milodar a my budeme radostně jásat, že jsme se s nimi zadlužili.
Polovina politických stran tady před tím bojovala s ministryní Schillerovou o výši českého schodku a varuje, jak je nebezpečné, že třetina rozpočtu bude dluh a když tři dny potom udělají evropský dluh 60 krát vyšší, tak to nadšeně podporují? Tady by voliči už měli pomalu začít otevírat oči, protože tohle už není normální.
Co Istanbulská úmluva jako taková? Oficiálně jde o dokument, který má pomoci k boji proti násilí na ženách a chce se zaměřovat na prevenci, ochranu dětí apod. Pro laika, který nic jiného neví, co je na to tak špatného?
To je vždycky ten stejný trik. O něčem nám povídají, ale důsledek je v jádru úplně opačný. Podívejte se, násilí na ženách je v České republice trestné. Všichni od leva doprava, přes komunisty, fašisty a všichni to odsuzují, všechna média, všechny školy, všichni normální občané. Nedovedu si představit, že by někdo propagoval násilí na ženách. Násilí na ženách je špatné, celá společnost ho odsuzuje a nepotřebujeme rady nějakých chytráků z Istanbulu, kde by zrovna o právech žen tolik křičet neměli, aby nám tady k tomu dělali nové zákony a opatření.
Celé je to samozřejmě taková vějička, že jim jde o potírání násilí na ženách. O to ale ve skutečnosti v té úmluvě nejde. Jde o podporu neziskových organizací, o zavedení definice pohlaví a další věci, které likvidují klasický vztah mužů a žen tak, jak to známe v naší společnosti po staletí. O tohle jde. Ne náhodou tak silná část konzervativní veřejnosti se proti přijetí Istanbulské úmluvy velice brání.
Jaký je podle Vás základní problém či hlavní problém s celou Istanbulskou úmluvou?
Zavádí to další definice věcí, další právní rámce pro podporu neziskových organizací, pro tohle a támhleto… Je to další krok, který nám může měnit naše staleté zvyklosti, které máme v naší společnosti a nabere to progresivní směr, jak to známe z některých západních zemí. Tohle já nechci. Jde to kousek po kousku. Stejně tak se mohlo říct, co komu vadí na zbraňové směrnici, když jen zakazuje určité náboje a zásobníky a není to tak hrozné. Jenže takhle to jde krok za krokem a jak na něco přistoupíme, přiběhnou tady někdo, že už jsme Istanbul schválili, tak k tomu musíme přijmout zákony, vyhlášky apod. Stejné to bylo s inkluzí ve školách, stejné je to s migrací. Salámovou metodou nás nutí akceptovat nějakou část, která se latentně tváří nevinně. Třeba Lisabonská smlouva. Tehdy nám říkali, co je na tom tak hrozného. Třeba “akorát” většinové hlasování. Pak přijdou společné evropské daně, dluhy a před Lisabonem bychom to mohli vetovat, nyní už nemůžeme. Istanbulská úmluva by byla další krok, kde bychom ztratili další části naší svrchovanosti.
Česká republika by se měla soustředit na reálný boj proti násilí na ženách. Starat se, aby byla funkčnější policie, ať jsou funkčnější sociální odbory, ať celý ten systém funguje a lidé ať se tomu věnují, dávají pozor, když cítí, že se něco takového děje v sousedství. Tohle je skutečný boj a prevence ohledně násilí na ženách. Ale tím, že se připojíme k nějakým ideologiím, to opravdu ne. To nám nijak v boji s násilníky nepomůže. Istanbulská úmluva je takové beranidlo všech těch ideologií, které se nám neustále někdo snaží vnutit. Když drtivá většina občanů i poslanců něco nechce, tak to zkusí přes nějakou mezinárodní úmluvu či rozhodnutí soudu. Musíme si na to dávat pozor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
