Paní předsedkyně, je to už přes dvacet let, kdy jste jako poslankyně za ČSSD přes odpor premiéra Miloše Zemana ve Sněmovně zvedla ruku pro schválení 28. září jako Dne státnosti České republiky. Jednala byste dnes stejně?
Zcela jistě a možná ještě pevněji, než tehdy. Dnes, kdy České republice ukusuje každý den Evropská unie kus její suverenity, kdy nám Brusel diktuje jeden nesmysl za druhým, si musíme stále uvědomovat, že opravdu po staletí naši předkové budovali naši zemi a snažili se ji postupně vymanit z područí všech mocností. Chtěli svým dětem a vnukům předat České země jako jejich dědictví, které mají chránit a obhospodařovat tak, aby vzkvétaly a byly součástí Evropy. Ne jako područí, ale rovnocenný partner všech ostatních národů. Ostatně nějak podobně jsem argumentovala už tehdy ve Sněmovně.
Ale nakonec, když už jsem vyčerpala všechny argumenty a pan premiér Zeman stále nechtěl a nechtěl, použila jsem s úsměvem tu skutečnost, že má ten den narozeniny a řekla mu, pane premiére, já Vám ten státní svátek dám k narozeninám, abyste je mohl slavit v klidu rodiny. Usmál se, šli jsme hlasovat a návrh zákona těsně prošel. Skoro bych řekla o můj hlas.
Fotogalerie: - VOLNÝ blok ve Slušovicích
Slavíte tedy Den české státnosti?
Ano, slavím, poměrně pravidelně se zúčastňuji svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi a samozřejmě s ní spojené mše. Vždy cítím sounáležitost se všemi poutníky, kteří se sem sjíždějí z celé republiky a společně oslavují tento krásný svátek. Každý rok si zde uvědomuji, že ještě národní hrdost nevymizela z našich srdcí a že stojí za to za ni dále bojovat. Ale…
Mgr. Jana Volfová
Ale?
Letos mi bylo nějak hořko. Víte, já opravdu jezdím do Staré Boleslavi se pomodlit. Takže stejně jako jindy, přestože je vrchol volební kampaně, jsem ze svého saka sundala i placku Volného bloku, abych byla skutečnou poutnicí. Neumím a ani nechci si brát víru jako volební štít. A přišla jsem do prostředí, kdy mladí lidé v trikách SPOLU přímo před katedrálou rozdávali tužky a programy strany. Kdy před vchodem do baziliky stály petiční stánky Trikolory a SPD. Prostě místo pokory a tichého rozjímání volební kampaň na plné pecky. Skoro jsem se těch agitátorů chtěla zeptat, jestli umí alespoň Otčenáš a kdy v minulých letech byli na svatováclavské pouti. Loni ani předloni jsem je tam neviděla. Jsem ráda, že jsem tu placku sundala včas. Pokrytectví se totiž účastnit nehodlám. A svatý Václav pro mne navždy zůstane patronem české země, ne figurkou na politické šachovnici.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
