„Lockdownu bych se vzepřel, nic by nepřinesl,“ uvedl jste nedávno v médiích. Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek ale před časem zmínil, že Vánoce „smrdí“ lockdownem. Co na to říkáte?
Myslím si, že komunikace směrem k veřejnosti by v této chvíli měla být spíše věcná a racionální. Je třeba opravdu říci, že počty pozitivních narůstají, ale musím také uvést, že třeba za Jihočeský kraj je ta situace v nemocnicích skutečně jiná, než byla před rokem. Máme v tuto chvíli lehce přes 200 hospitalizovaných. Ta čísla jsou opravdu hodně nižší než v loňském roce. Ukazuje se, že očkování funguje, a pokud to tak bude dál, je to dobrá zpráva.
Zvládne Fialova vláda covid lépe než Babišova?Anketa
Je také třeba si uvědomit, že koronavirus je zřejmě něco, s čím se budeme muset naučit žít. I někteří odborníci, epidemiologové by měli opustit představu, že slavnostně zabijí poslední virus, který se tady bude vyskytovat. Pro lidstvo to bude respirační onemocnění, se kterým se bude muset vyrovnat. Úkolem politiků je, aby dokázali ty jednotlivé státy tímto obdobím provést, tak aby ty dopady do ekonomického a do sociálního systému a na životy a zdraví lidí byly co nejnižší. Aby se zkrátka neopakovaly v tom rozsahu, jako tomu bylo v minulém roce. K tomu pochopitelně patří i zodpovědnost každého jednotlivce, každý se může nechat očkovat a chránit se. Izolace lidí, dětí a úplné zavírání společnosti podle mě není řešení. Slovo lockdown bych v tuto chvíli skutečně nepoužíval.
Pravdou je, že koalice SPOLU avizovala dopředu, že cestou lockdownu rozhodně nepůjdou. Kdyby se tak nakonec přece jen stalo, neboť nejen pan Válek, ale i někteří další odborníci před touto možností varují, nebyla by to velká rána pro zřejmě budoucího premiéra Fialu?
Myslím, že by to bylo určitě zklamání. Podle mne to, co společnost v tuto chvíli od politiků opravdu požaduje, je, aby s nimi mluvili otevřeně a na rovinu, aby jim dokázali pravdivě říct příjemné i nepříjemné věci a aby prostě neslibovali to, co nejsou schopni splnit. Musím říct, že se mi velmi osvědčilo, že jsem se celou dobu pandemie snažil s Jihočechy mluvit velmi otevřeně, popisovat, co se děje, jaká opatření děláme, jak je to s očkováním, kolik který týden můžeme očkovat atd.
A myslím, že jsme tím v jižních Čechách zvládli projít dobře. Dokonce díky perfektní práci našich zdravotníků a síle našich nemocnic jsme nepřeváželi ani jihočeského jednoho pacienta, aby se o něj museli starat v jiném kraji. Naopak jsme ještě přijímali pacienty z jiných krajů do našich nemocnic. A tvrdím, že politici tady musejí opravdu velmi otevřeně komunikovat, a ne slibovat – já nikdy neudělám lockdown – a potom s tím vlastně vyhrožovat nebo ho fakticky zavést. Ta komunikace je klíčová a důvěra veřejnosti je to, o co tu bezesporu pořád hrajeme.
Takže to byla od Petra Fialy chyba toto „slibovat“?
Já si nemyslím, že to byla chyba. Myslím, že v této chvíli jsou spíše trochu nešťastné ty výroky kandidáta na příštího ministra zdravotnictví. Nevím, jestli je opravdu řekl úplně přesně tak, jak se v médiích prezentovaly, nebo jestli se třeba špatně mediálně vykládají. Je jasné, že v médiích toto téma rezonuje a pro titulky se vždy hodí to nejvýraznější, co v rozhovoru zazní.
V každém případě si myslím, že by na všech frontách výrazně prospělo, abychom komunikovali s lidmi rozumně a snažili se společnost tou pandemií provést co nejlépe. Společnost je teď velmi rozdělená na odpůrce a příznivce očkování. Úkolem politiků je tu komunikaci zklidnit.
Říkáte zklidnit… ale jakým způsobem?
Jsem přesvědčený, že by té situaci mnohem více prospělo, kdyby se jednou nebo dvakrát týdně ministr postavil před národ a popsal, co se děje, než abychom se každý den upínali k nějakému počtu pozitivních. Je důležité vědět, co to dělá v nemocnicích, jak se ta situace vyvíjí, a racionálně říci lidem, co se dá a co se nedá dělat. Nestavět se do pozice, že stát umí vyřešit úplně všechno. Je třeba říct, že potřebuje součinnost lidí, že o šíření epidemie také rozhodujeme každý z nás podle toho, jak se chováme. Mluvit s lidmi otevřeně se všemi vědeckými fakty, které k tomu máme, a také si přiznat, že je to prostě velmi rychle se šířící nemoc, kterou prostě neumíme zastavit jen tak rozhodnutím ministra nebo rozhodnutím hlavní hygieničky.
Když se ještě vrátíme k tomu, že situace mezi očkovanými a neočkovanými je často dost vyostřená, vy prý dostáváte kvůli očkování dokonce výhrůžky? Co konkrétně se děje?
Vnímám tu situaci velmi intenzivně, protože se snažím s lidmi osobně komunikovat. Ať už na sociálních sítích nebo i osobně při mých pravidelných pracovních cestách po kraji. Snažím se opravdu poctivě všem odpovídat. Bohužel dnes už je to tak, že na sociálních sítích se objevují i výhrůžky typu „Taky by se ti mohlo něco stát“ a podobně. Respektuji, že každý můžeme mít jiný názor, ale ta agresivita odpůrců očkování mě zaráží. Ta debata je často velmi útočná, vulgární a přehnaně agresivní a v každém případě velmi složitá. Někdy opravdu ani sebevíc podložená argumentace prostě nestačí a vedete s některými lidmi dlouhé a zbytečně urážlivé debaty, které neberou konce. Ta agrese na sociálních sítích a mezi lidmi prostě je a není možné si nalhávat, že to tak není.
Psali jsme:
Podle Miloslava Ludvíka, ředitele Fakultní nemocnice Motol, je nepochopitelné, jak dnes u nás může někdo umřít na covid. Když je podán PCR pozitivnímu pacientovi lék Regeneron, kterého mají jen v Motole na skladě pro šest tisíc balení, nemůže prý umřít. Jak to tedy je?
Úplně si nejsem jistý, že je správná definice, že nemůže nikdo zemřít. Protože indikace toho léku záleží na správné a včasné indikaci, kterou by měl provést praktický lékař. Je třeba, aby byl správně indikován, a pokud to tak je, tak se v nemocnicích podává. My ho v jihočeských nemocnicích podáváme, já jsem toto s našimi řediteli řešil. Ale určitě nelze říct, že nikdo na covid nemůže zemřít. Když se podíváme na to, jací lidé umírají, tak jsou to v této chvíli v naprosté většině starší lidé a pacienti, kteří se léčí s dalšími nemocemi.
Profesor Roman Chlíbek je zklamaný, že vakcíny vyprchávají rychleji, než čekal. Co s touto informací dělat?
Toto je zkrátka věc, kterou je třeba vzít na vědomí. S tím jsme asi museli počítat. U řady respiračních onemocnění probíhá sezónní očkování. Například očkování proti chřipce se dává každý rok a myslím, že to nikoho nepřekvapuje. A navíc se jdete očkovat na začátku podzimu, abyste měli co nejsilnější ochranu přes zimu. Je to úplně normální a nikdo to neřeší a u očkování na koronavirus nás to překvapuje.
Je to prostě nová nemoc a my o ní úplně všechno nevíme. Lidstvo by si také mělo uvědomit, že neumíme všechny věci vyřešit za den za dva. Objeví se třeba nový virus a nikdo přesně neví, jak se bude chovat, jaké varianty bude mít za rok. Zkrátka to očkování v tuto chvíli funguje, brání ve většině případů těžkému průběhu nemoci, což se nám už teď v nemocnicích ukazuje. A že klesá po nějaké době imunitní reakce, to se prostě může stát. Já mám ale pocit, že už jsme si jako lidstvo zvykli, že když se objeví problém, hned ho musíme vyřešit. A že všechny překvapí, že to má také nějaký přirozený vývoj.
Je, nebo není zájem o třetí dávku vakcíny?
V tuto chvíli si myslím, že o ni zájem je. Ministerstvo zdravotnictví informovalo zhruba 600 tisíc lidí, kteří ukončili očkování někdy v průběhu března, dubna.
Tu zprávu tedy dostalo poměrně velké množství lidí najednou. Takže i kdyby ten zájem byl procentuálně malý, tak vám bude v absolutních číslech připadat poměrně velký. A jak říkám, zájem v tuto chvíli je a je to dobře. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Vidíme, že ta epidemie sílí. Podle mne je velmi rozumná volba posílit imunitu o třetí dávku, zvláště u starších občanů. A my jsme připraveni jim ji podat.
Mimochodem, je opravdu tak důležité přimět k očkování mladé lidi? Není důležitější přesvědčit všechny ty, pro které je covid největším rizikem?
Ono je to také o té kolektivní imunitě. Očkování je od začátku, jak ho lidstvo používá, vytvořeno na to, abyste nemusela tou nemocí projít. Od začátku bylo používáno proti nemocem, které člověka mohly s velkou mírou pravděpodobnosti zabít. A aby člověk nemusel toto podstupovat, a tím si vytvořit tu přirozenou imunitu, tak lidstvo vyvinulo očkování, to znamená nějakou oslabenou formu prodělání té infekce. A tady je to očkování, které není jen o vaší ochraně, jako je to třeba u klíšťové encefalitidy, kterou chytnete od klíštěte. U přenosných chorob je očkování každého z nás taky narušení přenosu na další lidí, a proto tady hraje roli počet očkovaných z pohledu ochrany celé společnosti.
Samozřejmě je ideální, aby byla co nejvíce proočkovaná ta seniorská populace, což se třeba v Jihočeském kraji poměrně podařilo. My máme nad šedesát let proočkováno skoro 85 procent seniorů. A dnes jsem také přesvědčen, že je to to, co nám drží nemocnice v dobrém stavu. Protože i když třeba se ten virus šíří, tak to z velké části bylo v té skupině mladých. Ale je úplně jasné, že pokud nálož viru v populaci narůstá, tak se s ním budou potkávat i starší lidé, což už teď zase vidíme.
A to, co vy říkáte, to já tvrdím pořád, a sice že musíme přijmout to, že do určité míry se mladí lidé, děti ve školách, tím virem trochu přirozeně promoří, ale může to proběhnout bez přetížení nemocnic. Pokud bude velká část rizikových lidí naočkovaná, ten virus neprorazí do této skupiny. To je to, o co vlastně bojujeme. A to je také rozdíl mezi dneškem a tím, co bylo na jaře, kdy nebyl očkovaný nikdo a ten virus se šířil velmi skokově i do té seniorské populace. Takže přirozeně je nutné naočkovat co nejvíce seniorů.
V některých okresech začalo v minulých týdnech ve školách opět testování. Považujete za velkou chybu, že se v září testování dětí ukončilo?
Nemyslím si, že je to velká chyba. Spíš si myslím, že měl stát být připraven na to efektivně a rychle reagovat podle toho, kde se bude ten výskyt šířit. Na vládě si měli třeba definovat – budeme testovat v okresech, kde je výskyt 300 na 100 tisíc za posledních sedm dní. Musíme to ale udělat tak, že budeme mít v tom kraji připraveny testy, abychom mohli co nejaktuálněji říct třeba ve čtvrtek večer, je tento výskyt, tak v pátek rozvezeme testy na školy a v pondělí je otestujeme. Bohužel ta nepružnost vlády fungovala tak, že se rozhodli, že budou testovat prvního, ale ty okresy, kde to bude, vybírali týden dopředu. Já jsem na vládě říkal, že když se podívají, jak se ta epidemie šíří, tak těch hodnot v tu chvíli už nedosáhne osm okresů, ale třicet. Ono se to přesně tak stalo. V pondělí už bylo dosaženo 31 okresů, ale testovalo se v osmi a v těch dalších až za týden. A pořád nám zbytečně ta epidemie utíká. Přitom kdyby se testy rozvezly dopředu, byly připraveny v krajích, ve čtvrtek se to oznámilo, v pátek rozvezlo, v pondělí otestovalo, tak tu epidemii stíháme. Pokud bude takhle vždycky týden zpoždění, tak to podle mne nemá ten správný efekt.
Testovat je důležité po víkendu, aby děti nebyly předtím 48 hodin spolu, aby se minimalizovalo to, kdo jde do karantény. Protože pokud budeme testovat masivně a pořád dokola, tak je třeba si přiznat, že budeme paralyzovat provoz škol. A možná tomu bude někdo říkat, že není lockdown, ale fakticky ty děti budou buď v karanténě, nebo v izolaci a pořád vlastně do té školy chodit nebudou. To není možné a je třeba si přiznat, že při takto rychle přenosné virové infekci nejde dostat virus ve školách úplně na nulu. Je třeba to řídit tak, abychom pandemii pořád přibržďovali, aby nepřetížila zdravotní systém. To je podle mne teď základní úkol vlády, ministra zdravotnictví a krajských hygienických stanic.
Když odbočíme od covidu, co říkáte na takzvaný Green Deal?
Green Deal je velmi komplikovaná záležitost a myslím si, že si ne všichni ideologové uvědomují, jaké to sebou ponese praktické problémy. To, co dnes zažíváme ohledně cen energií, jsou první dopady, které možná řadě lidí budou otevírat oči. Já jsem přesvědčen, že klimatická změna je něco, čemu musíme věnovat pozornost. Stejně tak jsem ale také přesvědčen, že lidstvo to musí dělat nějak rozumně a racionálně. Nemůžeme ignorovat třeba sociální dopady, které opatření budou mít, protože ty potom můžou společnost tak rozhodit, že nakonec stejně nedosáhnete toho, čeho jste chtěli. Zásadní výzva pro politiky je vybalancování racionální ochrany životního prostředí a zasazení ho do reálných ekonomických podmínek.
I na jihu Čech jsou tisíce lidí, kteří po pádu Bohemia Energy hledají nového dodavatele. Jihočeský kraj kvůli tomu ustanovil energetického ombudsmana. Jak to funguje? A je někdo takový i v jiných krajích?
Tu informaci zatím z jiných krajů nemám. Mne to napadlo v momentě, kdy nás požádala o pomoc seniorka, která dostala od dodavatele poslední instance zálohy asi čtyřikrát větší, než platila normálně. Dodavatel poslední instance se odkazoval na to, že od ní nemá žádnou historii, a tudíž neví, kolik energie čerpala. Tak jsme tam jenom pomohli doložit ty skutečné spotřeby a požádali, že by bylo potřeba vzít ohled na její sociální situaci. A podařilo se nám to vyřešit během chvilky.
Na tomto případě jsem si uvědomil, že možná řada lidí má najednou stejný problém a neumí se v tom zorientovat. Tak jsme se rozhodli zřídit funkci energetického ombudsmana, který by lidem, kteří jsou postiženi nějakou těžkou sociální situací, pomáhal. My neumíme a nejsme schopni někomu dlouhodobě zařídit nízké ceny energie, to prostě nejde. Ale myslím, že je důležité, abychom ty lidi provedli tím procesem a pomohli jim.
Podle spolku Pro dostavbu JETE může stát vyřešit vysoké ceny elektřiny snadno a rychle, a to tím, že dá pokyn firmě ČEZ, aby se vyvázal z obchodování na německé burze a českou elektřinu ponechá v tuzemsku za výrobní náklady a přiměřený zisk. Co na to říkáte?
Nevím, kdo stojí za tímto spolkem, ale já bych u těchto komentářů byl velmi opatrný. Trh s elektřinou má nějaké svoje principy a já velmi pochybuji, že lidé, kteří vydávají tyto výroky, přesně rozumějí tomu fungování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
