„Sleduji izraelsko-palestinský konflikt již mnoho desetiletí. Poprvé jsem byl v Izraeli v roce 1980. Tenkrát jsem cestoval v Egyptě. Tam mě okradli, neměl jsem žádné peníze. Tak jsem překročil Sinajskou poušť do Izraele a v Izraeli jsem několik týdnů pracoval v Eilatu, přístavu u Rudého moře, a natíral jsem lodě,“ začal Rouček. A že cestoval po Izraeli v době, kdy to bylo bezpečné. Využil autostop. Projel všechna palestinská území, navštívil uprchlický tábor atd.
Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
„V Gaze, o které se nyní hodně mluví a která je ostřelována a bombardována nyní Izraelem, protože tam má kořeny hnutí Hamás, žijou dva miliony Palestinců; v Izraeli, zemi s mezinárodně uznávanými hranicemi jsou dva miliony Palestinců; na okupovaném Západním břehu žijou tři miliony Palestinců. Do doby, než se vyřeší tento spor, jakým způsobem by Izraelci a Palestinci měli žít vedle sebe případně, spolu, obávám se, že budeme pravidelně s větší či menší intenzitou sledovat obrázky, které vidíme nyní. To znamená teror radikálních hnutí jako je Hamás,“ poznamenal. Odplatu jistě uvidíme. „Nesmírně malé území velikosti Prahy, kde žijí více než dva miliony Palestinců. Z toho jsou čtyřicet procenta děti mladší patnácti let,“ dodává Rouček.
Války vidíme… Bombardování
„Obávám se, že do doby, než bude problém vyřešen...“ přemítá. Mezinárodní společenství se snaží o to, aby vznikly dva státy: jeden izraelský, židovský – a druhý palestinský. „Státy, kde by žili spolu lidé v míru a spolupráci,. Ale, pokud se nenajde diplomatické řešení problému a mírová dohoda, tak bohužel bude pokračovat nesmyslné zabíjení, které odskáčou převážně civilisté, jak jsme viděli po útoku Hamásu vůči izraelské straně a jak nyní vidíme v souvislosti s izraelským bombardováním Pásma Gazy. Obávám se, že konflikt bude pokračovat. Možná i v intenzivnější míře. Další roky, možná celá desetiletí. V dlouhém časovém horizontu je toto bohužel jen další tragická epizoda nevyřešeného palestinsko-izraelského sporu,“ poznamenal Rouček.
Fotogalerie: - Projednávání důvěry
Uznání existence Státu Izrael…
A předchozí dohoda mezi Izraelem a Saúdskou Arábií? „Izraeli se za posledních několik let podařilo nějak uspořádat vztahy se svými sousedy. To mně právě umožnilo již vstup jak do Egypta, tak do Izraele. Uspořádaly se vztahy mezi Izraelem a Egyptem, Izraelem a Jordánskem a nyní v posledních letech k tomu přistoupily další země, např. Maroko, Spojené arabské emiráty. A probíhala či probíhají další jednání.“
„Uvidíme, jak vše teď, prostě po té válečné epizodě, bude pokračovat mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Ta uznala existenci Státu Izrael a navázala normální jak politické, tak obchodní styky, tak jak se Izraeli už podařilo za přispění Spojených států a mezinárodního společenství se zeměmi jako je například Maroko a Spojené arabské emiráty. Zatímco během příštích dnů a týdnů to bude uloženo tak trošku k ledu. Jakmile se vše utiší a budou probíhat další jednání, očekávám, že se vztahy se Saúdskou Arábií obnoví,“ dodal Rouček. A že je to důležité pro uspořádání vztahů se sunnitskými zeměmi, potažmo pro celou situaci na Blízkém východě.
Panika kvůli ambasádě. Nic se neděje
Na iDnes.cz uvedli v uplynulém týdnu mimo jiné, že v české vládní koalici se nejspíš rodí spor ohledně možného přesunu české ambasády. V reakci na teroristický útok palestinského hnutí Hamás na jih Izraele k tomu totiž vyzval premiér Fiala, ale výsledkem bylo, že se během čtyřiadvaceti hodin proti tomu postavil ministr zahraničí Lipavský.
Psali jsme:
„Je potřeba posuzovat i toto v širším kontextu. Když se podíváme jak po zemích EU, tak celého světa, nevidíme žádnou zemi s výjimkou Trumpových Spojených států, která by přesunula svoji ambasádu do Jeruzaléma,“ předeslal. „Jediná země, která se o to snaží, je Česká republika. Musíme si položit otázku, zda by to pomohlo jak Izraeli, tak řešení izraelsko-palestinského sporu, tak vlastně i nám. Jsem přesvědčen a plně dávám za pravdu ministru zahraničí Lipavskému, že v této době by to nadělalo více škody než užitku,“ podotýká Rouček.
„My jsme součástí Evropské unie, měli bychom koordinovat naši zahraniční politiku včetně případného přesunu ambasády do Jeruzaléma v souvislosti se státy Evropské unie. Vidíme, že to není vůbec na pořadu dne. Podobně koneckonců i v organizaci NATO. Potažmo všechny ostatní země jako je Austrálie, Kanada, Japonsko a jižní Korea. Nikdo o tom neuvažuje. Proč? V rozporu jak s mezinárodním právem, tak to nepomůže ani urovnání izraelsko-palestinského konfliktu,“ uvažuje.
„Jeruzalém jednoho dne, pokud se vše podaří vyřešit, by měl být hlavním městem Izraele, a zároveň východní Jeruzalém hlavním městem případného palestinského státu. Dokud toto nebude, nemůžeme očekávat, že země EU, vlastně všechny západní země, nemluvě o zemích třetího světa nebo o arabských zemích, by přesunuly své ambasády do Jeruzaléma. Je potřeba, aby nedocházelo v tak velké míře k prolévání krve nevinných civilistů jak na izraelské straně, tak na palestinské, a hledat řešení celého sporu,“ míní Rouček.
Fotogalerie: - Bubnování pro Bubny
Role Česka. Jsme tak bezvýznamný stát?
„Izrael má jednu z nejsilnějších armád na světě, ale vidíme, že ani nejvyspělejší technika nezabrání masakru, ke kterému došlo v uplynulých dnech. Je potřeba hledat politická a diplomatická řešení,“ zopakoval.
Česká republika, protože má velmi dobré, přátelské a dá se říci nadstandardní vztahy s Izraelem, by mohla hrát významnou roli. „Do svého jednání a myšlení ale potřebuje také zahrnout sedm milionu Palestinců, kteří na svém území jako Židé a Izraelité žijí. Jsem přesvědčen, že pokud bychom se tomu začali více věnovat, samozřejmě neoslabili bychom vztahy s Izraelem, tak bychom mohli hrát při budoucích diplomatických řešeních mnohem důležitější a silnější roli. Dlouhodobým řešením není přesouvání české ambasády do Jeruzaléma. To nastane až někdy, v širším kontextu, společně s ostatními státy a po vyřešení mnohaletého sporu,“ poznamenal Rouček.
Je důležité vidět nejen Izrael, ale také osudy Izraelců. „Ne všichni jsou teroristé. Když se děti nacházejí např. v Pásmu Gaza, které je bombardováno ze vzduchu, vyvolá to v dětech na generace dopředu další nenávist,“ upozorňuje Rouček, že naše role by mohla být hlavně ve zprostředkování.
S každou válkou přicházejí další a další uprchlíci. „Aby nešly do Evropy statisíce nebo miliony, je v našem zájmu hledat politické a diplomatické řešení. Když budou mluvit jenom zbraně, situace se nevyřeší. Ano, s tak vyzbrojenou armádou má Izrael navrch. Ale vztahy mezi Izraelci a Palestinci?“ položil řečnickou otázku i s ohledem na případnou migrační vlnu. „Tady si bohužel spousta lidí vše překládá tak, že když nejsem stoprocentně na jedné straně, tak fandím druhé. Já plně, osobně, dlouhodobě podporuji existenci Státu Izrael. Pokud toto chci, musím vidět i druhou stranu sporu,“ dodal Libor Rouček. A že OSN již v pásmu Gaza ztratila řadu pracovníků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Nechtík
