Na Krymu jste byl již třikrát a vždycky to vzbudilo i nenávistné reakce s tím, že jste český kolaborant. Jak na to reagujete?

Jako na každou jinou blbost. V Senátu jsem při projednávání otázky vyslání našich vojáků do Pobaltí slyšel tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického, jak prohlásil, že referendum na Krymu proběhlo pod hlavněmi ruských vojáků. Vstal jsem a všechny vyzval, abychom se jeli podívat přímo na Krym. Jak to tam vypadá, co si lidé myslí o referendu, jaké jsou nálady. Nikdo se k tomu neodhodlal a je to chyba. Krym se oddělil na základě řádného referenda, v němž se skoro sedmadevadesát procent lidí vyslovilo pro připojení k Ruské federaci.

Mí kritici to považují za porušení mezinárodního práva. Na to argumentuju s Kosovem uloupeným Srbsku za cenu deseti tisíců lidí zavražděným americkými bombami bez jakéhokoliv referenda. To byla anexe, nikoliv na Krymu. Pak kritici přestanou mít argumenty. Z pododobných kritik si proto nic nedělám. Jsou pro mě stejně významné jako loňský sníh.

• ROZHOVOR  s Liborem Roučkem, který nadšení Jaroslava Doubravy nesdílí. Naopak hovoří o ruské propagandě

Vaše cesty na Krym provází oficiální protesty z ukrajinského velvyslanectví...

Ty mě baví nejvíc. Když jsme se dozvěděl, že po poslední návštěvě Krymu ukrajinský velvyslanec poslal protestní nótu a žádal o mé potrestání, tak jsem mu odepsal, že se hluboce mýlí, mystifikuje mé spoluobčany a oblbuje české instituce, když říká, že jsem neoprávněně navštívil Ukrajinu. Napsal jsme mu, že jsem navštívil území Ruské federace. Doposud mi neodpověděl.