Na Krymu jste byl již třikrát a vždycky to vzbudilo i nenávistné reakce s tím, že jste český kolaborant. Jak na to reagujete?
Jako na každou jinou blbost. V Senátu jsem při projednávání otázky vyslání našich vojáků do Pobaltí slyšel tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického, jak prohlásil, že referendum na Krymu proběhlo pod hlavněmi ruských vojáků. Vstal jsem a všechny vyzval, abychom se jeli podívat přímo na Krym. Jak to tam vypadá, co si lidé myslí o referendu, jaké jsou nálady. Nikdo se k tomu neodhodlal a je to chyba. Krym se oddělil na základě řádného referenda, v němž se skoro sedmadevadesát procent lidí vyslovilo pro připojení k Ruské federaci.
Mí kritici to považují za porušení mezinárodního práva. Na to argumentuju s Kosovem uloupeným Srbsku za cenu deseti tisíců lidí zavražděným americkými bombami bez jakéhokoliv referenda. To byla anexe, nikoliv na Krymu. Pak kritici přestanou mít argumenty. Z pododobných kritik si proto nic nedělám. Jsou pro mě stejně významné jako loňský sníh.
Vaše cesty na Krym provází oficiální protesty z ukrajinského velvyslanectví...
Ty mě baví nejvíc. Když jsme se dozvěděl, že po poslední návštěvě Krymu ukrajinský velvyslanec poslal protestní nótu a žádal o mé potrestání, tak jsem mu odepsal, že se hluboce mýlí, mystifikuje mé spoluobčany a oblbuje české instituce, když říká, že jsem neoprávněně navštívil Ukrajinu. Napsal jsme mu, že jsem navštívil území Ruské federace. Doposud mi neodpověděl.
Za současného vedení ani netoužím Ukrajinu navštívit. Ulicemi, kterými se procházejí fašouni a hlásají své zrůdnosti, chodit nechci.
Psali jsme:
Objevují se hlasy, že by čeští návštěvníci Krymu měli být také tvrdě potrestáni, také sankcionováni...
To jsou výkřiky hlupáků. Tyhle cesty považuji za součást výkonu mé senátorské funkce, přičemž si je platím ze svého. Na druhou stranu by ale měli být sankcionováni návštěvníci Kosova a třeba i takového Majdanu v Kyjevě. Vždyť tam došlo k regulérnímu neústavnímu státnímu převratu. Kupodivu Karla Schwarzenberga za cestu do Kyjeva nikdo nekritizoval.
Fotogalerie: - Účastníci krymského zájezdu
Nicméně jak lze tedy brát vaše návštěvy Krymu. Jsou oficiální, polooficiální či neoficiální s tím, že na Krym jezdí občan Doubrava?
Víte, dost dobře nelze říct, že to jsou návštěvy občana Doubravy. Vždy, když jedu na podobnou cestu, jasně říkám, že tam nejsem z pověření Senátu, ale jako soukromá osoba. Faktu, že jsem senátorem, se ale nezbavíme. Třiatřicet let jsem byl starostou a dodnes mě lidé oslovují starosto, přestože už se tím osm let nezabývám. To tak prostě je.
Evropská unie zmrazila majetek šesti firmám, které stavěly most na Krym. Zdá se, že se v sankcích přitvrzuje...
Podle mě by všichni už brzy měli přijít na to, že jsou sankce nesmysl. Pořád se mluví o izolaci Krymu. Nyní jsem se na letišti v Simferopolu dozvěděl, že tam dříve létalo kolem milionu lidí a dnes jde o pět milionů. To je důkaz nesmyslnosti sankcí. Na druhou stranu jsem hovořil s několika ruskými podnikateli, kteří si přímo nepřejí, aby byly sankce zrušeny. Je to sice paradox, ale na sankcích vydělávají hlavně flexibilní ruské, ale i krymské firmy. Vždyť si vezměte, jak rychle se v Rusku dokázalo restrukturalizovat zemědělství a země začíná být stále více soběstačná.
Připadá mi to jako po válce, když nám Amerikáni rozbombardovali klíčové závody. Přišel projekt ropovodu Družba a ze Západu hrozili, že na to neprodají roury. Postavili jsme fabriku, kde se začaly vyrábět velmi kvalitní roury, ale za mnohem menší ceny, než bychom je dostali od Západu. Stejný efekt mají protiruské sankce.
Co vám přinesla aktuální návštěva Krymu?
Mám štěstí v tom, že jsem Krym poprvé navštívil krátce po referendu. To, jak jsem se tam bavil s obyčejnými lidmi o jejich vnímání referenda, jsem již několikrát ventiloval. Bylo to v době, kdy Petro Porošenko vyhlásil ten nesmysl ustavení komise pro návrat Krymu do Ukrajiny. Ptal jsem se zejména mladých lidí, protože ti jsou radikálnější, co říkají tomu, že by se Rusko s Ukrajinou dohodlo a Krym by byl opět ukrajinský. První, co mi řekli: "Putin nás nedá!" Trápil jsem je ještě dál a ptal se, kdyby se přeci jen obě strany dohodly, co by dělali? Odpověděli: "Vezmeme zbraně a budeme se bránit. Pod Ukrajinu už nikdy ne, teď teprve začínáme žít. Doposud jsme jen živořili!"
Fotogalerie: - Přehlídka moci
Zažil jsem to v celé nahotě a přiznám se, že aktuální návštěva pro mě byla dalším překvapením. Nevěřil jsem, že je možné, aby za těch pár let dokázali udělat takový kus práce. Ptal jsem se, jestli náhodou nemají ne jeden, ale deset kouzelných prstenů z pohádkového seriálu Arabela, díky nimž by rychle dělali zázraky. Ne, nemají. Jsem vedle, už když jen vidím letiště v Simferopolu. To je něco úžasného. Zpravují se komunikace, budují se nové školy. Budují se i nové kostely, byť si myslím, že to by zrovna mohlo počkat.
Když jsem byl na Krymu v dubnu, tak jsem nemohl tolik cestovat jako nyní, protože jsem byl účastníkem ekonomického fóra. Byl jsem ubytován v úplně novém hotelu, který z výšky vypadá jako motýl. Vedle toho hotelu se pracovalo ve dne v noci. Měl jsem pokoj, v němž bylo všechno slyšet a hlavně v noci je třeba svařování docela nepříjemný hluk. Tak jsem se vydal za těmi dělníky a říkal jsem jim, že se asi zbláznili. Nepřetržitě takhle pracovat je úplně šílené. "Co vás k tomu vede," ptal jsem se. "My konečně pracujeme pro sebe a chceme to tady mít pěkné co nejdřív," odvětili.
Mimochodem na fóru třeba vystoupil německý ekonom, který naříkal, že sankce jsou v desítkách miliard pro Německo ztrátové. Hovořil o tom, že je nejvyšší čas, aby se ukončily. Lidé jsou nyní na Krymu prokazatelně spokojenější. Vezměte si, že je dobudován most na Krym. Velkolepé dílo, které bylo plánováno už v době SSSR. Tehdy ale neměl logiku, protože Krym byl z pevniny přístupný právě přes Ukrajinu. Kdo mohl předpokládat, že se Amerikánům podaří rozbít SSSR.
Psali jsme:
Nicméně se třeba hovoří o tom, jak tam jsou utlačované menšiny...
Jde o součást západní a kyjevské propagandy. Například krymští Tataři jsou ve své většině se současným stavem spokojeni. Vždyť se tam pro ně staví nová obrovská mešita, o které by si v dobách Ukrajiny mohli nechat jen zdát. Hovořil jsem například se starostou Bachčisaraje a on sám - krymský Tatar - říkal, jak se jejich situace významně zlepšila.
Třeba český prezident Miloš Zeman přišel s návrhem, že by Ruská federace mohla za Krym zaplatit jakési finanční odškodnění a bylo by vše srovnáno. Co vy na to?
Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?Anketa
Nyní finišujete s druhou knihou o geopolitickém rozpoložení světa. Co od ní lze očekávat?
Jde o pokus o shrnutí událostí ve světě. Událostí, které podle mě směřují opět ke studené válce. První skončila oteplením mezinárodních vztahů, ale poslední roky ukazují, že toto období skončilo, přičemž přichází možná ještě horší období než byla první studená válka. Také to pracovně nazývám, možná u toho zůstanu, "Studená válka II.". Snažím se ukázat, co je příčinou, že jsme ve druhé etapě studené války.
Nyní se setkali americký s ruským prezidentem v Helsinkách. Není to naopak náznak vývoje ke zlepšení vztahů mezi velmocemi?
Knihu jsem dokončil v době, kdy se ani neuvažovalo o tom, že by k takové schůzce došlo. Takže toto zamyšlení je v ní opominuto. Možná by stálo za to, abych se k tomu vrátil. Poslední schůzka Trumpa s Putinem ukázala, že Trumpovi se v jeho rozhodnutích nedá moc věřit. Vzpomeňme si na to, když říkal, že je přesvědčen, že Rusko nemohlo zasáhnout do amerických prezidentských voleb a následně rétoriku rozmělnil až zcela převrátil. Osobně jsem přesvědčen, že Rusko opravdu nezasáhlo, protože mi tam chybí důvod. Nicméně Trump pak doma dostal za uši a hloupým a naivním způsobem se snažil vysvětlit, že se přeřekl. Na jeho rozhodnutí a domluvy s ruskou stranou se prostě moc spoléhat nedá.
Na druhou stranu je třeba říct, že Krym za ruské území téměř žádná země neuznala...
Podle mě jde o zástupný problém. Západ toho chce využívat, aby mohl nějak tlačit na Ruskou federaci. Jde o východ Ukrajiny. Přitom Donbas přišel za Porošenkem s návrhem, jak řešit jejich problém při zachování územní celistvosti Ukrajiny. Byl to Porošenko, kdo na to nepřistoupil. Odmítl.
Neudělal to ukrajinský prezident Petro Porošenko třeba i kvůli tomu, že příští rok budou prezidentské volby a on očekává podporu západu Ukrajiny?
To je pravděpodobné. K možná i jeho překvapení se mu tam objevují protikandidáti, s nimiž nepočítal. Trochu se obávám o osud těch protikandidátů. Zajímavé je, že na Západě nikoho nezajímá, že na Ukrajině se odehrál brutální převrat, při němž bylo zavražděno tisíce lidí. Kdyby nebyl problém Majdanu, sankce, tak si Západ vymyslí něco dalšího. Ekonomika USA je dnes postavena na hliněných nohou, protože si natisknou tolik dolarů, kolik jich potřebují. Na druhou stranu vidí vzmáhající se ekonomiku Ruska, které je ve spojení s Čínou pro ně obrovskou hrozbou. Já prostě musím říct, že pro Rusko je Putin božím darem.
Vím, že mluvit o budoucnosti Ukrajiny je dost těžké. Ale jak to podle vás bude?
Vidím ji v hnědých barvách. Bubny a píšťaly. Prostě tak, jak to radikálové z Ukrajiny předvedli v posledních měsících několikrát. Fašistické tendence jsou u nich naprostro zřejmé. Venkov tam možná ani netuší, co se děje, a velká města mají fašouni pod kontrolou.
Možná je velká naděje v tom, že se do sebe vzájemně pustí. Upřímně řečeno, jde o boj oligarchů o tok zlata, takže financí. Na Ukrajině je velká bída. Mafiáni pod vlivem oligarchů je denní jistota Ukrajiny. A bohužel to jde i k nám, protože lidé, co sem v zoufalství přišli, aby tady pracovali a vydělali nějaké peníze, aby mohli podpořit rodinu, tak najednou zjistí, že musí těm darebákům platit za to, aby vůbec jejich rodiny mohly žít. Myslím si, že se do sebe tyto skupiny nakonec pustí, ale je otázka, co dál.
Podívejte se, jaké obrovské peníze na Ukrajinu šly a kam se poděly. Je to tam vidět? Není! Ty prachy zmizely v černých dírách. A nevěřím tomu, že by se někdy vrátily.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
