Advokát Koudelka: Ústavní soud žene naši republiku na cestu, která vedla Německo do rukou nacismu

18.02.2021 21:38 | Zprávy

ROZHOVOR Vláda Andreje Babiše má již v pondělí projednat novelu volebního zákona, se kterou předstoupí po nedávném nálezu Ústavního soudu před Poslaneckou sněmovnu. Podle ústavního právníka a advokáta Zdeňka Koudelky z hnutí Trikolóra se nemá volební právo měnit jen několik měsíců před volbami. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pak mluví nejen o tom, k čemu vede přísně poměrný volební systém, ale také o výhodách uspořádání voleb nikoliv podle krajského členění.

Advokát Koudelka: Ústavní soud žene naši republiku na cestu, která vedla Německo do rukou nacismu
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka

V Parlamentu se začíná diskutovat o podobě novely volebního zákona, podle kterého by se měli volit poslanci již letos v říjnu. Dá se to podle vás stihnout?

Když se chce, všechno jde. Parlament může jednat tak, aby novelu jakéhokoliv zákona schválil během 2 až 3 měsíců. Je třeba mít jasno, jak se bude volit, při podávání kandidátek, což musí být do 3. 8. 2021. Přijetí volebního zákona do června je možné a jakž takž dostačující, i když jde díky lenosti Ústavního soudu o špatnou věc. Volební právo se nemá měnit pár měsíců před volbami. Ústavní soud nechal návrh senátorů podaný v prosinci 2017 více než tři roky válet a rozhodl až po velkých průtazích, přestože celou dobu věděl, že poslanecké volby budou na podzim 2021.

Premiér Andrej Babiš oznámil, že bude prosazovat to, aby se zrušilo členění na krajské volební obvody a poslanci se volili v rámci jednoho volebního obvodu stejně, jako je tomu u voleb do Evropského parlamentu. Je tento princip lepší?

Je to způsob možný. Při jednom volebním obvodu se zachová přísná poměrnost v přepočtu hlasů na poslanecké mandáty pro strany. Uvítají to strany se silnými a známými lídry, což je hnutí ANO Andreje Babiše, Strana přímé demokracie Tomio Okamury a Trikolóra Václava Klause ml.



V kuloárech se také mluví o tom, že kompromisem mezi jedním volebním obvodem a krajským uspořádáním by mohlo být rozdělení České republiky na několik málo větších volebních obvodů, např. Čechy a Morava. Co byste říkal na takové řešení?

Ústava zdůrazňuje, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ústava se hlásí ke všem dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody. Velké volební země, kde se bude volit značné množství poslanců, zajistí poměrnost převodu získaných hlasů na mandáty pro jednotlivé strany. Vzhledem k malé rozloze Slezska je možné ho pro účely voleb spojit s Moravou. Mnoho občanů se s kraji neztotožňuje, naopak mají tradiční vazby k Čechám, Moravě a Slezsku. Uspořádání voleb do Poslanecké sněmovny v rámci zemských volebních obvodů uzná přirozenou vazbu občanů na zemi, v níž žijí, uzná historicky dané postavení Čech, Moravy a Slezska jako státotvorných stavebních kamenů České republiky bez nároků na státní rozpočet a zajistí poměrnost voleb poslanců. Od vzniku parlamentarismu v 19. století v monarchii se volili poslanci za země. Výsledky v rámci zemí byly různé. Například volby v roce 1946 vyhráli celostátně komunisté, ale s velkými rozdíly – v Čechách měli 43 procent, na Moravě se Slezskem jen 34 procent a na Slovensku 30,5 procenta. Mandáty 200 poslanců se rozdělí na jednotlivé zemské volební obvody podle počtu voličů. Území zemských volebních obvodů se stanoví v příloze volebního zákona výčtem okresů a v případě okresů ležících na území dvou zemí výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tím hranice zemských volebních obvodů budou vycházet z historické hranice, ale přitom se upraví dle dnešních správních hranic měst s rozšířenou působností, které jsou základem pro výkon státní správy.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

ČT

Dobrý den, také nemám pro zvýšení poplatků ČT pochopení. Absurdní mi také přijde to rozšíření plátců. Má otázka ale zní, zda vůbec potřebujeme veřejnoprávní média? K čemu, když informovat pravdivě a objektivně musí přeci všechna média, a pokud tak nedělají, tak se jim dá dát třeba pokuta nebo tak ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavčí hory jako pilíř demokracie? Promlouvá expert a pamětník televizní války

4:46 Kavčí hory jako pilíř demokracie? Promlouvá expert a pamětník televizní války

V 21. století je třeba nově definovat úlohu médií veřejné služby. A podle mediálního experta Jozefa …