Ty se projevily vyostřenou rétorikou ve smyslu, že si venkov maže na chleba hnůj nebo že Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí. Příčinou je volební mapa, která ukázala, že generála Petra Pavla volili spíše lidé z větších měst, zatímco šéfa hnutí ANO Andreje Babiše naopak. „Ten rozdíl, který se objevil v prvním kole prezidentské volby mezi výsledkem Petra Pavla a Andreje Babiše, se objevuje na hranici 40 nebo 50 tisíc obyvatel. Menší sídla hlasovala spíše pro Andreje Babiše a větší sídla, zejména Praha, pro Petra Pavla. My máme ve společnosti dlouhodobě určité napětí mezi politickou náladou těch menších sídel - včetně venkova, kam patří i menší města, a mezi zejména většími městy. A je v celku přirozené, že když takové napětí existuje, tak se při přímé volbě vyhrocuje, to se dalo čekat,“ řekl Herzmann.

Za zajímavé pak vnímá skutečnost, že podpora Danuše Nerudové, kandidátky, která v prvním kole skončila na třetím místě, velikostí místa bydliště téměř ovlivněna nebyla. Prozatím pro to nemá vysvětlení: „Ale je fakt, že podpora Nerudové byla přibližně stejná i napříč kraji, kde se pohybovala kolem 13 až 14 procent, takže to asi bude mít sociologickou příčinu,“ zauvažoval s tím, že rozklíčování důvodů nepřijde dříve než provedení sociálního šetření.