Ty se projevily vyostřenou rétorikou ve smyslu, že si venkov maže na chleba hnůj nebo že Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí. Příčinou je volební mapa, která ukázala, že generála Petra Pavla volili spíše lidé z větších měst, zatímco šéfa hnutí ANO Andreje Babiše naopak. „Ten rozdíl, který se objevil v prvním kole prezidentské volby mezi výsledkem Petra Pavla a Andreje Babiše, se objevuje na hranici 40 nebo 50 tisíc obyvatel. Menší sídla hlasovala spíše pro Andreje Babiše a větší sídla, zejména Praha, pro Petra Pavla. My máme ve společnosti dlouhodobě určité napětí mezi politickou náladou těch menších sídel - včetně venkova, kam patří i menší města, a mezi zejména většími městy. A je v celku přirozené, že když takové napětí existuje, tak se při přímé volbě vyhrocuje, to se dalo čekat,“ řekl Herzmann.
Za zajímavé pak vnímá skutečnost, že podpora Danuše Nerudové, kandidátky, která v prvním kole skončila na třetím místě, velikostí místa bydliště téměř ovlivněna nebyla. Prozatím pro to nemá vysvětlení: „Ale je fakt, že podpora Nerudové byla přibližně stejná i napříč kraji, kde se pohybovala kolem 13 až 14 procent, takže to asi bude mít sociologickou příčinu,“ zauvažoval s tím, že rozklíčování důvodů nepřijde dříve než provedení sociálního šetření.
Psali jsme:
Volební preference podle životní úrovně
O rozdělenosti mezi takzvaným venkovem a městy v České republice se hovoří již delší dobu. Podobný trend byl vidět i při minulé volbě končícího prezidenta Miloše Zemana. Kdo k němu přispívá a proč ke střetům dochází? Podle zkušeného experta na sociologii jde o rozdíl v politických postojích mez většími a menšími sídly a obecně mezi venkovem a zejména největšími městy. „Je to jev, který sociologie pozoruje už řádově století a dost souvisí se životním způsobem v českých podmínkách. Řada lidí na venkově žije v obtížnější sociologické situaci, větší část patří k poraženým ekonomické transformace než ve velkých městech, speciálně v Praze. A proto jde zde vetší tendence preferovat politické síly, které jsou, řekněme, levicověji zaměřené, než je tomu ve velkých městech,“ vysvětlil k tomu.
Přestřelil Babiš billboard „Nezatáhnu Česko do války“?Anketa
Češi si přímou volbu prezidenta přejí
Vzhledem k rozdělenosti české veřejnosti, o které se stále více diskutuje, lze připomenout záměr Miloše Zemana spojovat společnost a být prezidentem dolních deseti milionů obyvatel. Podle mnohých jeho kritiků se mu podařil spíše pravý opak. Má být prezident tím, kdo pomáhá ke spojování společnosti? „Prezident volený přímou volbou má špatné předpoklady, aby spojoval společnost, protože zejména v druhém kole musí projít procesem, který přirozeně štěpí společnost na příznivce dvou kandidátů, kteří postoupí do druhého kola. A ani si nemyslím, že základní úlohou prezidenta je sjednocovat společnost, i když by bylo hezké, kdyby se to dařilo,“ sdělil Herzmann.
Fotogalerie: - Ve volební místnosti
Pro český ústavní systém by považoval za daleko organičtější pracovat s volbou nepřímou, byť ne nutně pouze Poslaneckou sněmovnou a Senátem a jenom poslanci a senátory. „Je to čistě akademická debata, ale veřejné mínění si přímou volbu přeje, a to dominantě. Čtyři z pěti voličů si její zachování přejí. Vzhledem k tomu, jak špatnou pověst mají politici jako takoví, tak si myslím, že přímo volená funkce prezidenta tady vytváří fiktivní protiváhu ostatním politikům, takže návrat k nepřímé volbě je v současné době nemyslitelná věc,“ shrnul.
Před druhým kolem prezidentských voleb uvažují odborníci nad tím, zda a jak přilákat k volebním urnám zbývající milion voličů, kteří první kolo vynechali a kteří by mohli zamíchat s vítězstvím. „Nemyslím, že je třeba přitáhnout milion voličů a není to ani možné. Přiznávám, že účast v prvním kole jsem podcenil, předpokládal jsem, že nebude vyšší než 65 procent, takže můj odborný odhad byl nesprávný. Ale že by volební účast stoupla například na tři čtvrtiny oprávněných voličů, je nepravděpodobná varianta. Spíše se bude odehrávat účast kolem hranice dosažené v prvním kole, možná přijdou k volbám někteří noví voliči a jiní zase zůstanou doma,“ dodal sociolog Jan Herzmann.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
