Až se Afričané a Asiaté skutečně zvednou, tak nás prostě převálcují. Znalec kultur Atapana Zelený radí, jak to přežít

22.12.2016 20:03 | Zprávy

ROZHOVOR Evropská společnost je strašně slabá, vyšeptalá historií i vývojem a ztratila pud kulturní sebezáchovy. Tvrdí to etnolog Mnislav Zelený, jemuž amazonští indiáni dali v dobách jeho častých pobytů mezi nimi jméno Atapana. Při zamyšlení nad migrační vlnou, které starý kontinent už druhým rokem čelí, poukazuje na nepřekonatelné rozdíly mezi migranty a místními. Platí to jak pro vztah muže a ženy, jenž je součástí víry nově příchozích a nemůže ho změnit několikahodinový kurz chování, tak postoj k práci, který je u nich zcela jiný než u nás.

Až se Afričané a Asiaté skutečně zvednou, tak nás prostě převálcují. Znalec kultur Atapana Zelený radí, jak to přežít
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Mnislav Zelený Atapana

Zatímco na začátku dvacátého století tvořilo obyvatelstvo Evropy čtvrtinu celkové světové populace, nyní je to už jen desetina. Obavy z přelidnění planety vyvolává dramatický nárůst obyvatelstva v Africe či v Asii. Míra porodnosti ve většině afrických států dosahuje šesti až sedmi dětí narozených jedné ženě, v Evropě zdaleka nedosahuje ani dvou. Co pro svět, ale především pro Evropu může „přemnožení“ v jiných částech planety znamenat?

Situace se bude samozřejmě jenom urychlovat. Zmíněné kontinenty budou mládnout a Evropa bude stárnout. To je fakt, s nímž nikdo nic nenadělá, to těžko můžeme ovlivnit. Jde o ožehavé věci, které vyřeší jedině vývoj. My tam nemůžeme zajet a říci jim: „Nemnožte se.“ Stejně jako nemůžeme říci našim lidem, aby se množili. Už je to tak, že si naše ženy a naše rodiny našly jinou cestu. Upřednostňují sebeprezentaci před tím, mít děti, protože to je ekonomicky náročnější a z tohoto důvodu je nás málo. U nás je index porodnosti asi 1,4, což je prachbídné, když zapotřebí je minimálně 2,1 dítěte, abychom alespoň trochu rostli. V afrických a asijských rodinách nedošel vývoj k tomu, aby si ženy uvědomily tak jako ty naše ženy, že těhotenství jim ničí krásu. K takovému uvědomění tam nedošlo a těžko dojde.

Je to složitá situace, s níž se budeme potýkat, ale řešit ji bude někdo jiný. Jak říká sir David Attenborough, buď to budou řešit lidé, to znamená dojde k válce, nebo to bude za nás řešit příroda, což bylo vždy. Oboje varianty v dějinách vždy byly. V minulosti se objevovaly nejrůznější pandemie, ať už to byly cholery, španělské chřipky nebo cokoli, kdy si příroda sama řekla, no tak dost, to už neunesu. Ale že by to řešily vlády nějakým stanovením nebo vymezením, to prostě nejde. To jsou ožehavé otázky, k tomu se chce málokdo vyjadřovat, politici nejméně. Takže se to řešení bude neustále oddalovat, až dojde k tomu nejhoršímu. Ale za to nejhorší považuji obě dvě zmíněné varianty.

Není ale ta válečná hrozba mnohem reálnější ve světle toho, že s bojem proti pandemiím pomáhá vyspělý svět, takže zásahy „přírody“ do lidské populace jsou nutně mnohem menší než v minulosti?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jiří Hroník

Ing. Markéta Šichtařová byl položen dotaz

Myslíte, že vystoupením z EU bychom se vyvázali z její politiky?

Nedošlo by jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás, protože jsme třeba závislí na exportu a vůbec jsme s ostatními zeměmi dost provázáni, už jen třeba tím, když tam cestujeme? Pustí nás tam pak třeba s auty na spalovacími motory, když budou zakázané? Není pro nás setrvání v EU jedinou šancí, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Může to vést až k občanské válce v USA. Luděk Bednář vraždu nepodceňuje

18:50 Může to vést až k občanské válce v USA. Luděk Bednář vraždu nepodceňuje

ROVNÁ PÁTEŘ LUĎKA BEDNÁŘE „Atentát na Charlieho Kirka 10. září může být v budoucnu považován za odra…