V jaké je podle vás KSČM kondici? Co se daří, nedaří a co je třeba zlepšit a jak?
KSČM není ve špatné kondici, ale mohla by na tom být podstatně lépe. Volební výsledky v roce 2012 a 2013 nás sice stále řadí na čelná místa, ale poměr získaných hlasů k počtu oprávněných voličů nás uspokojovat nemůže. KSČM není stranou volebního typu a chce být trvale stranou masovou. Potřebujeme proto doplnit naše řady, přijímat více mladých členů a dávat jim prostor k růstu v různých funkcích. Představa, že k nám automaticky přijdou, je mylná, my musíme za nimi. Dokázat je přesvědčit, že jsme pro nemajetné a lidi, kteří žijí ze závislé práce, zejména pro dělníky, ale i inteligenci, reálnou budoucností. Dát jim novou naději a víru, že společnost lze změnit a že kapitalismus není konečnou stanicí. Jak ukazují dějiny, nás nemůže zničit antikomunismus, porazit se můžeme pouze sami. Chceme-li již dnes v politice prosazovat více z našeho programu, pak se bez důraznější, akceschopnější politiky neobejdeme.
Strana bude řešit i programové věci. Co by se dle vás, stručně, mělo v programu změnit?
Vedle programové vize jde zejména o to, jak tu naši politiku dělat, jak ji v současných společensko-politických podmínkách prosazovat. Co všechno udělat, abychom naplnili naše představy, jaké formy a metody práce zvolit, aby byla naše politika účinnější a přitažlivější, to by mělo být rovněž předmětem jednání sjezdu. IX. sjezd KSČM je proto velkou výzvou. Zásadoví komunisté nikdy nebyli salónními politiky, byli tam, kde byla nejohroženější část společnosti. Je naším právem vracet se ke zkušenostem komunistického hnutí při obraně práv vykořisťovaných a diskriminovaných, je naší povinností volit odpovídající postupy. KSČM se musí vymanit ze záměrného mlčení sdělovacích prostředků. Věřím, že mi bude dána možnost seznámit delegáty s programovou vizí. Nemám důvod tak činit touto cestou.
Pokud jde o voličskou podporu či volební potenciál, myslíte si, že už KSČM dosáhla na svůj vrchol, nebo má ještě rezervy a může oslovit více voličů? Případně jakých voličů? Kterých stran?
Mnoho voličů nám stále dává svůj hlas v přesvědčení, že jim za socialismu bylo lépe, měli životní jistoty a nebáli se o budoucnost. Máme stále velké rezervy v politické práci. Náš volební potenciál je větší než dosahované výsledky. Hlavním cílem ale nemůže být jakási přetahovaná voličů jiných stran. Především je potřeba oslovit ty, kteří již rezignovali a nechodí k volbám, získat je od protestu ke spoluúčasti při naplňování našeho programu. Mnozí z dnešních nevoličů říkají, že všechny strany jsou stejné. Máme ambici prokázat, že tomu tak není, ale jinak než trpělivou, dlouhodobou a důslednou prací toho dosáhnout nemůžeme.
Co můžete říci pozitivního a co naopak kritického o svých protikandidátech?
Vojtěch Filip je skvělý řečník, zkušený politik. Již dlouho se pohybuje v nejvyšších kruzích politiky. Říká se o něm, že je dobrý vyjednávač napříč politickým spektrem. Možná to vysvětluje, proč strana nedělá radikálnější politiku. Měl by více naslouchat podnětům a kritickým hlasům z vlastních řad. Ani nevím, kdy jsem od něho slyšel, že se mu něco nepodařilo a že udělal chybu.
Josef Skála je rovněž výborný řečník, znalý nejen zahraniční politiky, vážím si jeho vědomostí a zásadovosti. Přestože se ve všem neshodujeme, v jednom jsme zajedno. KSČM má velký potenciál, ale bez personálních změn ve vedení a v obsahu politiky budeme v tom lepším případě přešlapovat na místě.
Proč byste měl být předsedou KSČM právě vy? V čem se lišíte od toho, co nabízejí vaši protikandidáti?
O tom, kdo bude předsedou, rozhodnou delegáti sjezdu. Velmi si vážím toho, že mne několik obvodních organizací KSČM v Praze navrhlo do této významné funkce, proč, to je otázka na ně. Osobně se domnívám, že mi dali důvěru proto, že vedle kritiky navrhuji a snažím se uplatňovat nové podněty pro vyšší účinnost naší práce. Vždy jsem říkal otevřeně, že pro mne není prioritou být zvolen do této funkce, ale přesvědčit ostatní delegáty o nezbytnosti změn ve vedení strany a v obsahu práce tak, aby neměli ze změny obavu a sdíleli shodné přesvědčení, že je pro budoucnost KSČM nutná.
Jak hodnotíte prezidenta Zemana?
Nemám důvodu zastírat, že jsem dlouho zvažoval, zda mu dám hlas. Nebyl jsem sám, kdo volil prezidenta Miloše Zemana s vírou, že tak společně zabráníme cestě Schwarzenberga na Pražský hrad. Kdyby se situace opakovala, učinil bych tak znovu. Přes mnohé kritické výhrady z minulosti a současnosti, které mám k našemu prezidentovi, nelze přehlédnout, že patří k té části českých politiků, kteří odpovědně hájí naše národní zájmy. V tomto směru nepodléhá nátlaku a získal nejen odpůrce, ale také velký respekt značné části veřejnosti.
Co si myslíte o Andreji Babišovi? Kritizuje migrační vlnu, ale má v hnutí ANO lidi, jako je pan Pelikán, podporující migraci. Kritizoval sankce proti Rusku, ale na Čapím hnízdě přivítal amerického velvyslance… Kritizuje privatizaci OKD, ale v europarlamentu má pana Teličku, bývalého spolupracovníka pana Bakaly… Hájí české národní zájmy?
Andrej Babiš je především velký kapitalista, tomu podřizuje své jednání a vystupování na veřejnosti. Snaží se dělat, co je v jeho silách, aby naplnil své zájmy a upevnil politické postavení. Všichni víme, proč koupil významné sdělovací prostředky, komu a jaké politice slouží. Sankcemi proti Rusku byl významně postižen export řady českých podniků, a tak se nedivím, že se ozval i Babiš, jehož firmy byly rovněž poškozeny. Hnutí ANO 2011 není názorově jednotné, a tak není divu, že mezi jeho členy vznikají významné názorové rozdíly. Stačí se ale podívat do Zastupitelstva hlavního města Prahy a pochopíte, co je motorem jejich jednoty. Zeptejte se, kdo ze zastupitelů ANO 2011 v Praze ještě nemá dobře placenou funkci. Babiš již v době volební kampaně pochopil, co chce veřejnost slyšet, a proto je kritický k migrační vlně. Nemám důvod se domnívat, že by byl Babiš utopický socialista. Majetek dělníkům nedaruje, a pokud bude chtít úspěšně podnikat, podřídí se nakonec plně zájmům nadnárodního kapitálu.
Psali jsme:
Ilona Švihlíková napsala knihu o tom, že Česká republika je ekonomicky kolonií Německa a Západu. Je to pravda? A jak získat zpět svou nezávislost?
Svět kapitalismu byl vždy tvrdý a nesmířlivý. Bohatství jedněch vznikalo na úkor druhých. Docentka Švihlíková má samozřejmě pravdu. Je plno příkladů, na kterých lze ukázat, že ale ani Německo není prosto vazalských vztahů například k USA.
Hovoří se o tom, že zisky nadnárodních korporací i kapitál je vyváděn z České republiky. Jak tomu zabránit?
Obávám se, že administrativní opatření mohou v tomto společensko-politickém systému toky kapitálu do zahraničí pouze znesnadnit, avšak nikoli zcela znemožnit.
Co byste vzkázal voličům či podnikatelům, kteří se bojí, že komunisté budou znárodňovat, když se dostanou k moci?
Toto je oblíbená otázka ke strašení komunisty. Připomínám, že KSČ vznikla v roce 1921. Instituty vyvlastnění za náhradu i bez náhrady měla v Ústavní listině z roku 1920 mimo jiné také Československá republika, která v čl. 109 odst. 2 stanovila, že: „Vyvlastnění je možné jen na základě zákona a za náhradu, pokud zákonem není nebo nebude stanoveno, že se náhrada dáti nemá.“ Ona listina byla nahrazena až Ústavou 9. května 1948. Ostatně ani současná praxe řady kapitalistických států se různým způsobům vyvlastnění nevyhýbá. S výjimkou specifických mimořádných situací ale musí pro rozsáhlejší kroky existovat politická vůle veřejnosti.
Měli by dle vás být nějaké sektory ekonomiky státní? Které a jak toho případně dosáhnout?
Považuji za vážnou chybu, že některé sektory ekonomiky nezůstaly ve vlastnictví státu, samosprávných celků, měst a obcí. Vadí mi soukromé podnikání s vodou či ve strategických sférách ekonomiky, jako je plynárenství, teplárenství, energetika a dalších. Za socialismu palivově energetický komplex zajišťoval nejen chod, ale i strategické investice typu jaderných, přečerpávacích a jiných elektráren, včetně soustav rozvodů. Tehdy nebylo možné, aby někdo pohádkově zbohatl na úkor havířů a ti se ocitli bez práce.
Hovoří se o tom, že přední členové NATO, USA a Turecko podporují či podporovaly Islámský stát a islámský terorismus. Co si o tom myslíte?
Mnohá fakta tomu nasvědčují, proč bych si měl myslet něco jiného?
Měli bychom dle vás zůstat členy NATO? A pokud ne, jaké by mělo být naše bezpečnostní ukotvení, jakou vidíte případnou alternativu k NATO?
Nejen pro mne je NATO agresivní organizace, ve které nemáme důvod setrvávat. Vstoupili jsme do ní bez referenda, nepřísahal jsem jí věrnost a také nebudu. Řečičky Havla, že vojenské pakty budou zrušeny, se ukázaly jako lživé. Evropa potřebuje budovat vlastní systém kolektivní bezpečnosti.
Psali jsme:
Jste pro to, abychom za současného stavu, tedy v okamžiku platnosti Lisabonské smlouvy i ESM, byli členy Evropské unie? V článku 69 Lisabonské smlouvy je zakotven princip „společné imigrační politiky“, jejímž „cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků a která se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni“. A ESM nás zavazuje v případě nutnosti přispět financemi ve výši více než 350 miliard korun na krachující státy eurozóny v okamžiku, kdy budeme v eurozóně… Evropská komise a Angela Merkelová také podporují smlouvu TTIP. Stejně tak se ví, že evropský integrační proces a Evropská unie je projektem Spojených států amerických, jak se píše například v deníku The Telegraph…
Stanovení kvót považuji za nepřijatelné, vykoupení milionovými částkami za nesmysl. Česká republika není žádným nástupcem koloniálních velmocí, nenese odpovědnost za letité prohlubování nerovnováhy ani za iniciaci občanských konfliktů v těch či oněch zemích. Nejsme odpovědní za vyvolání migrační vlny. Skutečnou solidaritu můžeme naplnit tím, že se spojíme proti válečným štváčům, proti rozvracečům života v jiných zemích a budeme konat všechno proto, aby se ohrožení lidé, kteří unikají před konflikty, mohli co nejrychleji vrátit do bezpečné domoviny.
Byl jsem proti přistoupení České republiky k EU, protože Unie slouží zájmům nadnárodního kapitálu, kde dokonce i formální zastupitelská demokracie je tvrdě válcována z Bruselu úředníky a výkonnou mocí. Soudobý imperialismus směřuje k překonání národních států v Unii a postupné centralizaci moci do Bruselu. Zájmy USA stály u kolébky EU a do současnosti mají významný vliv na formování její politiky. Příkladů je celá řada a odráží se mimo jiné i v netransparentním projednávání Transatlantického partnerství o obchodu a investicích (TTIP). Máme právo požadovat, aby o přijetí eura a přemísťování pravomocí z Prahy do Bruselu bylo rozhodováno v celonárodním referendu.
Jaké by dle vás mělo být zahraničněpolitické a ekonomické zakotvení České republiky?
Naše zakotvení by mělo plně odpovídat našim národním zájmům, což jinak řečeno znamená, že ekonomické vztahy by měly být budovány na základě vzájemné výhodnosti všemi směry, zahraničněpolitická spolupráce by měla respektovat principy mezinárodního práva, zejména zásadu nevměšování do vnitřních věcí druhého státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
