Pane premiére, mluvili jsme (v první části rozhovoru) o ODS. Ta nedávno vyhodila Václava Klause mladšího, který bude zakládat novou stranu. V případě jeho úspěchu ve volbách, umíte si s ním představit spolupráci?
To samozřejmě záleží na programu a vztazích. My jsme si po volbách uměli představit spolupráci i s ODS, ale ta se rozhodla, že s námi do vlády nepůjde a bude v opozici a získá tím větší preference. Zatím to tak nevypadá. Politika je o komunikaci, o lidech. Umím dobře komunikovat například s panem Kuberou, s panem Čunkem, s panem Půtou, s paní Stráskou. Někteří lidé se mnou oproti tomu komunikovat nechtějí a chovají se agresivně a nenávistně.
Z vyjádření Václava Klause v uplynulé době nevypadá, že by s vámi měl problém.
Ne, my už jsme se setkali a bavili jsme se. Zajímal mě jeho názor na školství, takže komunikujeme normálně, nemám s ním problém.
Nabízel jste mu, aby přestoupil k vám do hnutí poté, co ho ODS vyhodila?
Ne, to ne.
Na půdě institucí EU, ale i u nás doma je v posledních letech často zdůrazňována nutnost boje s dezinformacemi, fake news apod. Slýcháme návrhy o tom, že musíme hlídat a třeba i blokovat sociální sítě nebo weby, vytvářejí se různé seznamy. Jak se k tomu stavíte?
Velký problém je to, že média občas zveřejní nějakou informaci, která se později ukáže jako nepravdivá, a šíří se to velice rychle. Některé politické strany nemají problém brutálně lhát a mystifikovat lidi. Celé je to o charakteru člověka, jestli řekne něco, o čem dobře ví, že to není pravda.
Problémy se objevují i u tradičních médií, když někdo zveřejní informaci, která se nás týká a ani se nás nezeptá, nedá nám možnost se vyjádřit, tak potom s tím bojujeme. Pokud potom řekneme, že to tak není, pozdější naše vyjádření už takovou pozornost nemá.
Nějaký centrální boj s dezinformacemi není efektivní a ani to nepodporuji. Řešili jsme to v rámci vlády, kde byla tendence, aby to celé řešil Úřad vlády, ale to není možné. Každé ministerstvo má svoji agendu, má nějaké informace a pokud někde vyjde dezinformace týkající se nějakého ministerstva, pak musí reagovat dané ministerstvo. A pokud se jedná o důležité zahraničněpolitické věci, v tom případě musí existovat nějaká koordinace mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Úřadem vlády.
Mluvil jsem ještě trochu o něčem jiném. Třeba po prezidentských volbách různí aktivisté přicházeli s tím, že Miloš Zeman vyhrál na základě šíření dezinformací, kde si lidé rozesílali maily údajně obsahující fake news o protikandidátovi. Na základě toho i vydavatelství Economia blokovalo některé freemailové služby…
Jejich reakce mě nepřekvapuje. Nic jiného bych od toho vydavatelství neočekával. Přeci každý ví, komu ty noviny patří a jaké zájmy ten člověk má.
Psali jsme:
Na tzv. boji s dezinformacemi si řada neziskovek nebo médií vybudovala živnost. Často to souvisí i s konkurenčním bojem, kdy se některá média onálepkují a pak se vyzývá, aby u nich nikdo neinzeroval. Je takové tažení v mantinelech demokratické společnosti?
To je určitě nepřijatelné. Máme svobodu a svobodu slova. Myslím, že naši lidé jsou inteligentní a můžeme pouze doporučit, aby si každý vždy dobře ověřil informace, které se do mediálního prostoru a na sítě dostávají.
Co se týče mediálního světa, silné kritice kvůli údajné silné neobjektivitě od části politiků a společnosti dlouhodobě čelí Česká televize. Jak ČT v současné době vidíte?
Jak ji vidím... (usmívá se). V každém případě je to veřejnoprávní médium stejně jako Český rozhlas, kde je plno aktivistických novinářů, kteří nedělají objektivní novinařinu a snaží se vnutit lidem nějaké své představy a politické a ideové přesvědčení. Zvou si často do pořadů různé komentátory, kdy je jasné, jak se budou vyjadřovat. Vždycky záleží na jednotlivých pořadech. Říkám prostě, že lidé nejsou hloupí a sami si to posoudí. Nechci to moc hodnotit. Mám samozřejmě velice špatné zkušenostmi s některými lidmi, kteří tam jsou.
Každý tu vždycky křičí, že ti lidé jsou nezávislí. Ale Radu České televize nominuje Poslanecká sněmovna, politici. Takže je potřeba přemýšlet o tom, kdo tam je, jak se tam dostal, kdo ho tam doporučil atd.
Ve Sněmovně už dlouho leží neschválené výroční zprávy České televize. Mělo by být úmyslem Sněmovny, jak si mnozí přejí, zprávy dvakrát neschválit a tím shodit Radu ČT?
Nevím, tohle nechci vůbec komentovat. Jestli jsou výhrady poslanců k hospodaření a jsou tu pocity, že to není transparentní, teď došlo k rozšíření kompetencí NKÚ. Českou televizi doteď nikdo nemohl kontrolovat, takže teď už se to nestane. Pokud jsme kontrolováni všichni, což je normální, musí být kontrolované i další instituce, které žijí z peněz občanů a informace o hospodaření takových institucí musí být dostupné a transparentní.
Psali jsme:
Měly by být stejně dostupné a transparentní i platy manažerů ČT a předních moderátorů? Šéf ČT totiž dříve zveřejňování platů odmítl se zvláštním argumentem, že tady na to „ještě lidé nejsou připraveni“...
Aha, to řekl? Ale ano, ty platy by měly být veřejné. Naše platy jsou také veřejné, dáváme na stůl majetkové přiznání, příjmy, platy, všechno, jsme svlečeni do naha. Jsme placeni z daní, i když já ten příjem posílám samoživitelkám, ale pokud někdo dostává veřejné peníze, peníze od občanů, tak principiálně měl by skládat transparentně účty.
Nedávno se opět vedla debata o spolupráci s Čínou. Vy jste dříve nadšení z Číny mírnil s tím, že její investice jsou zde zanedbatelné. To se moc nezměnilo. Vidíte tam nějaký potenciál růstu?
Teď jsem byl v Dubrovníku na summitu 16+1, na jednání s čínským premiérem, ptal jsem se kolegů z V4, jaké mají exporty a dokonce Maďarsko má větší export do Číny než my. Naše negativní obchodní bilance je asi 23 miliard dolarů, to je asi 500 miliard korun. Měli bychom se snažit prodat daleko víc zboží a obchodní bilanci vylepšit.
Budete se v téhle oblasti víc angažovat? Byl jste už v Číně?
Nebyl.
Chystáte se tam?
Ne. Jednal jsem s čínským premiérem dvakrát, ale v Číně jsem nebyl. To je teritorium pana prezidenta.
Nebývalou kritiku schytal Jaromír Jágr za to, že se účastnil cesty s prezidentem. Co na ty, místy i vulgární výpady vůči Jágrovi říkáte?
Bylo to trapné. Jarda Jágr je hokejová legenda a je jeho věc, kam jede. Tu kritiku vůbec nechápu. Když byl čínský prezident v Paříži, byl tam přijat s nejvyššími poctami, stejně tak i v Londýně, kde jel královským kočárem s britskou královnou. Merkelová jezdí do Číny pořád, byl tam šéf Evropské komise. Byl tam i hokejista Wayne Gretzky. Absolutně tu kritiku, že tam Jarda Jágr byl, nechápu. Pokud vím tak primárním důvodem jeho cesty byla olympiáda a propagace hokeje.
Nicméně, já ty agresivní komentáře ale v rámci zachování duševního zdraví nečtu. Samozřejmě čtu, co mi píší lidé, ale nenávistné komentáře nečtu. Jestli jsme se dostali do fáze, že politik vyzývá k zavraždění prezidenta nebo kdy se píše, aby zabili lidi, kteří hlasovali pro nějaký zákon, to je extrém. Štvou tady lidi proti sobě, naše společnost přitom zažívá nejlepší časy ve své historii. A vedle toho je rozdělená, vytratila se schopnost diskuse a pluralita názorů. No a samozřejmě tady máme některé aktivistické novináře, kteří přilévají olej do ohně.
Mnozí z těch novinářů ale míní, že to jste právě vy nebo i prezident, kdo rozeštvává společnost.
Prosím vás, já určitě ne. Řekněte mi jediný příklad, kde já jsem někoho rozeštvával. Ano, útočím občas na některé zkorumpované politiky. Pan prezident si asi v kontroverzi libuje, to je pravda, ale já určitě ne. Měl jsem projev před rozhlasem, kde jsem vyzýval k jednotě a demonstranti tam na mě plivali, sprostě mi nadávali. Před Sněmovnou na mě házeli lahve. Teď úplně nesmyslně demonstrují proti paní Benešové, která ještě nic neudělala. Největší politický parazit, co v Evropském parlamentu je, Pospíšil, jde a nestydí se vystoupit na pódium a kritizovat paní Benešovou za věci, které on sám navrhoval jako ministr spravedlnosti za ODS.
Já určitě nikoho nerozeštvávám, to vůbec. Naopak jsem stále pozitivní, říkám, že Česká republika má obrovský potenciál, že tu žijí šikovní a kreativní lidé. Prostě máme být na co hrdí. Takže to není pravda, já nikoho nerozeštvávám. Ale jasně, pan prezident k tomu přistupuje jinak, on z toho má asi radost nebo je na to zvyklý.
Bavili jste se o tom spolu někdy?
Zrovna v pondělí. Říkal mi o těch demonstracích v roce 1999. Šlo o akci „Děkujeme, odejděte“. Ti lidé proti mně teď demonstrují na základě stokrát opakovaných lží! Stokrát opakované lži!
Co myslíte konkrétně?
Například to, že jsem byl estébák. Nebyl jsem estébák! Teď už konečně Ústavní soud na Slovensku přijal naši žádost a začnou se touhle vykonstruovanou kauzou zabývat. Měli jsme v rodině tři emigračky a můj táta v letech 1967-68 nemohl ani pracovat. Celý život neměl kariérní postup. Vyhrál jsem ten soud třikrát a znovu ho vyhraju, a všichni tady pořád opakují, že jsem byl estébák. Nebyl jsem žádný estébák!
Máme 30 let po revoluci, tak proč laskavě média neudělají nějaký seriál? Ať připomenou občanům co se u nás od revoluce za 30 let stalo. Ať připomenou, proč tady tak dlouho trvalo otevření svazků StB, 14 let. A jaké svazky a proč je zničili, bylo jich 25 tisíc. Nebo jak se obchodovalo s lustráky. To nikdo neřekne. Estébáci, kteří přiznali, že vedli svazky jen proto, aby vykazovali nějakou činnost, proč to nikdo nepíše?! To se asi nehodí.
Vstoupil jsem do politiky v roce 2012 a řekněte mi, za mou politickou kariéru, kde mám nějaký problém. Žádný nemám. Žádný! Mám velice konkrétní a pozitivní výsledky a to moje odpůrce hlavně štve, že mám výsledky. Protože oni tady za posledních 25 let nezvládli udělat skoro nic.
Premiér Andrej Babiš
Opozice moc nemluví o tom, že byste měl nějaké kauzy během svého vládnutí, ale opakují právě ty věci z minulosti.
Co? Jaké věci z minulosti? Ty kecy o řepce? Nebo co? Já jsem podnikal a vybudoval jsem firmu z nuly, která zaměstnávala 35 tisíc lidí a sídlí v České republice. Mně nemají co vyčítat.
K tomu jsem se dostat nechtěl, ale...
To já taky ne, ale je dobré to připomenout. Udělejte seriál, co se tady stalo za 30 let. To nikdo nepíše. Ta obrovská korupce. Za chvíli bude výročí a 30 let je strašně dlouhá doba a mělo by se připomenout, co tady předvedly tradiční politické strany. Nepovedené privatizace.
Podívejme se ještě na vaše vztahy s prezidentem. Vypadá to, že prakticky nemáte žádné spory a rozumíte si ve všem. Je to skutečně tak?
Ale máme spory, nemáme na všechno stejný názor. Například na to velvyslanectví v Izraeli nemáme stejný názor. Co dalšího tam bylo... (zamýšlí se).
Třeba jmenování šéfa BIS Michala Koudelky generálem? Několikrát jste ho navrhli na povýšení do generálské hodnosti, ale prezident to vždy odmítl.
Ano, například.
Říkal jste koncem října loňského roku, že vám prezident Koudelkovo jmenování slíbil. Jak to tehdy bylo?
Nechci se k tomu moc vracet. Nastaly nějaké věci, na které máme s panem prezidentem jiný názor.
Psali jsme:
Takže vám to předtím slíbil, a pak se něco stalo?
Jasně, ale já už to nechci řešit. Slíbil to, potom se něco stalo a změnil názor. To se stává.
Zanedlouho uplyne rok od jmenování vaší druhé vlády. Co všechno jste za ten rok udělali?
Teď to nechci hodnotit. Až v červnu, až uplyne rok.
Nejde přesně o završení roku, ale jaké hlavní věci se vám od konce loňského června povedly.
(Vstává od stolu a přechází ke štosu dokumentů) Tady to mám, plnění programového prohlášení vlády. Podívejte se, kolik je to papírů. Musím to všechno nastudovat. Nechal jsem si to celé vyhodnotit, jak ministři pracují a samozřejmě jsou někteří, kteří pojali ministerstvo jako svou marketingovou agenturu a nechtějí šetřit, zaměstnávají stranické kolegy, platí desítky milionů za poradenství.
Kteří ministři?
To si nechám na červen, ale nejsou to naši. Je to případ třeba Ministerstva práce a sociálních věcí. Paní Maláčová se teď chlubila rodičovským příspěvkem, ale peníze na to našla paní Schillerová. Je to původní návrh paní Schillerové. Z celé částky 8,6 miliardy našla paní Maláčová ve svém resortu jen 250 milionů, to je směšné. Přitom tady všichni lidé vědí, jak se zneužívají různé dávky, a nic se neděje. Jde o to, aby ministři svá ministerstva řídili a snažili se snižovat provozní náklady, například v IT. Ne všichni to dělají a při prvním výročí jmenování vlády si budeme muset říct, jaká je situace.
Budete po tom zhodnocení žádat sociální demokracii, aby některé ministry vyměnila?
To na stole není. Chci jen říct, že spolupráce s panem Hamáčkem je diametrálně lepší než se Sobotkou. Teď před volbami bohužel ta jejich DNA je taková jaká je a mám pocit, že jsme se zase vrátili do Sobotkových časů, z hlediska různých jejich vystoupení a komentářů. Mrzí mě to pochopitelně, protože to kazí vztahy a nemá to dobrý vliv na spolupráci ve vládě.
Něco podobného by mohli říkat sociální demokraté o vás, že se o zvýšení rodičovské mluví minimálně týdny a teď čtyři dny před volbami oznámíte, že vaše ministryně peníze našla.
Co to má společného s volbami? To je součástí rozpočtu, s volbami to nesouvisí.
Jistě, ale debatovali jste o tom v koalici dlouho a pár dní do voleb oznámíte, že jste našli potřebné miliardy...
No protože ČSSD musí vědět, co chce. Měli tři různé návrhy. To, co jsme schválili, byl návrh paní ministryně financí z října 2018. Ano, ty peníze našla paní Schillerová a MPSV k tomu přispělo minimální částkou. Chápu, že před volbami chtějí za každou cenu mít úspěch, ale na spolupráci jejich chování nemá dobrý dopad.
Pokud jde o řízení státu z pozice premiéra, jak se v té roli cítíte?
Jak se cítím?
Ano.
Já dobře.
Baví vás to?
Baví mě to, když se věci posouvají dopředu. Naší hlavní brzdou je samozřejmě zákon o státní službě. Dostanete se do situace, kdy zjistíte, že máte plno úředníků, kteří nefungují a nemůžete je hodnotit podle výkonu a pokud vůbec nefungují, je problém je vyměnit. Stát má obrovské rezervy z hlediska provozu, ale je na ministrech, aby k tomu přistupovali odpovědně a hledali úspory. Nejenom, aby slibovali výdaje. V tomhle směru se s koaličním partnerem dost lišíme.
Vaše hnutí ANO se zrodilo jako protikorupční hnutí, které chce vymýtit klientelismus. Nyní nezřídka kdy zaznívá, že už se z něj stala tradiční strana se všemi plusy i mínusy. Třeba jde o ty brněnské politiky. Jak to vidíte?
Ale my jsem je okamžitě vyhodili! Dokázali jsme se tomu problému postavit a vyřešit ho v řádu hodin. Takhle se tady v minulosti tradiční strany nechovaly. Zásadně se od tradičních stran lišíme. Základní rozdíl je, že já nemám žádného lobbistu, nemám žádného výběrčího, a hlavně mi hnutí neříká, kdo má být ministr.
Na tohle v minulosti reagoval Miroslav Kalousek slovy, že jste sám sobě kmotrem.
Prosím vás, sám sobě kmotrem. To jsou nesmysly. Pokud by to tak bylo, určitě ty konkrétní věci by byly na stole. Ať se pan Kalousek vrátí do časů, kdy pan Schwarzenberg byl ministr zahraničí a Kalousek seděl na Ministerstvu financí a nahrával mu dotace, dělal různé kšefty jako například netransparentní výběry právníků, ekologické zakázky, vyšla o tom celá knížka Nadačního fondu proti korupci.
Hlavní rozdíl mezi mnou a tradičními stranami je, že já nemusím uplácet krajské organizace posty a funkcemi, abych byl zvolen jako předseda hnutí. Byla to vždycky tradice u stran, že oni musí nakrmit krajské organizace, naslibovat jim posty, ale u nás to tak nefunguje. Proto my nikdy nebudeme tradiční demokratická strana. Já pracuji zdarma, všechny své příjmy posílám matkám samoživitelkám a nikdo mě nemůže zkorumpovat, a to je ten zásadní rozdíl. Není pravda, že bychom se stali tradiční stranou. To, že k nám do hnutí nalezli lidi a v tom Brně to byl bývalý člen ODS, to je chyba krajské organizace, že vůbec takové lidi přijali a pak nám dělali ostudu.
Že byl členem ODS nemusí samo o sobě nic znamenat, nebo ano? Pan Faltýnek byl zase v ČSSD.
Samozřejmě, nic takového neříkám. Vildumetzová a Jermanová také byly v ODS. Ale ten člověk z Brna měl špatnou pověst už v ODS a nikdy k nám neměl přijít. O tom to je. Nejsem schopen kontrolovat veškeré kandidáty, které hnutí navrhuje do komunálu nebo do kraje, ale ani do Sněmovny. Nemůžu všechno prověřovat sám, proto se občas vyskytne nějaký problém. Reakce hnutí musí být taková, že se takového člověka zbaví.
Podívejte se teď na nové ministry. Benešová, Kremlík, Havlíček. Ani jeden není členem hnutí. Schillerová není v hnutí, Metnar není v hnutí. Většina ministrů nejsou našimi členy. Na rozdíl od těch tradičních stran, kde musíte sedět roky někde, abyste se dostal do nějaké funkce. To u nás není. Jsem hrozně rád, že mi přišel pomoct pan Havlíček, protože je velice výkonný, zdatný, rozumí živnostníkům a malým firmám. Je to obrovská posila a pomáhá mi s koordinací ekonomických ministerstev.
Budete chtít být premiérem i další volební období?
Předpokládám, že hnutí povedu i do příštích sněmovních voleb, protože bohužel čtyři roky jsou krátké na to, abychom toho zrealizovali ještě víc. Máme jasnou vizi, víme přesně, co chceme. Máme nastartované projekty, jasnou strategii budoucnosti naší země a chceme ji dotáhnout. V dalších sněmovních volbách, předpokládám, hnutí znovu povedu, a co bude potom, se uvidí. Moje výhoda je, že nemám problém a celý život jsem hledal šikovné lidi a nikdy jsem se necítil ohrožen. Ani ve firmě, ani v hnutí ANO, takže nějaký dobrý nástupce se určitě najde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
