Současné tempo rozvolňování omezení je pro někoho příliš rychlé a změny přicházejí zbytečně naráz. Jiní si ovšem myslí, že by již mělo být dávno po nouzovém stavu a další pokračování těchto opatření jen poškozuje ekonomiku. Jak se na toto nelehké rozhodování díváte vy?
Pozor, doba nouzového stavu automaticky neznamená, že existují tvrdá krizová opatření vlády. Obecně platí, že ani v době nouzového stavu nemusejí existovat krizová opatření, která by jakkoli omezovala volný pohyb, práci podniků, otevření škol, sportovišť, veškerých obchodů, kin, dopravy atd. atd. Takže já osobně bych byl pro pokračování nouzového stavu (neboť ten mimo jiné zabezpečuje pomoc armády, hasičů atd.) a současně v maximálně možné míře a rychlosti všechna omezení obsažená v krizových opatřeních vlády rušil, aby se ekonomika co nejvíce a co nejrychleji rozjela.
Jste proti posílení moci Ministerstva zdravotnictví. Proč?
No, to je přece úplně jednoznačné. Pokud je situace opravdu vážná, má být nouzový stav, o kterém rozhoduje vláda na svoji zodpovědnost a po měsíci na žádost vlády Poslanecká sněmovna na svoji zodpovědnost. Nelze změnit demokratickou parlamentní republiku na diktaturu ministra zdravotnictví. Navíc poté, co to jasně vyslovil i soud. Ministerstvo zdravotnictví má své kompetence v současném znění zákona o zdraví.
V době nouzového stavu jsou zavřené z nařízení vlády školy (toto nařízení se nevztahuje na školy mateřské). V této situaci musejí ředitelé škol kvůli ošetřovnému státu potvrzovat, že jsou školy zavřené. (Alespoň tomu tak bylo koncem dubna, kdy jste s tímto poznatkem vystoupil v Senátu). Je toto největší absurdita, se kterou jste se v době pandemie setkal?
Nevím, jestli největší, ale musím říci, že mě paní ministryně při naší slovní přestřelce v Senátu opravdu dojala. Skutečnost, že ředitelé musejí potvrzovat státu, že jsou školy zavřené z rozhodnutí státu, obhajovala slovy, že si tím stát zjišťuje, že dané děti skutečně existují. Asi jako kdyby vy jste pane redaktore touto svojí otázkou na absurditu v době pandemie zjišťoval, zda má moje sestra tmavé vlasy. O tom, že stát má existenci dětí evidovánu v několika svých databázích, ani nemluvě.
„Nechceme vakcínu, chceme svobodu.“ Tak zněl transparent zastánců absolutní svobody za každé situace při procházce Milion chvilek pro demokracii koncem dubna, tedy v době nouzového stavu. Co k tomu říci? Není to také další absurdita dnešní doby?
No tak tvrzení, že nechceme vakcínu, je (velmi slušně řečeno) mimořádně pitomé. Celý svět ji chce a mnoho lékařských týmů po celém světě včetně České republiky se ji snaží vyvinout. Milion chvilek si dal tímto tvrzením vlastní branku přímo do šibenice.
Postup Ministerstva školství k postupnému otevírání škol se nelíbí řadě učitelů ani ředitelů. Prý je chaotický. Co si myslíte vy?
No tak především mám obavu, že Ministerstvem školství zavedený princip dobrovolnosti je v rozporu s ústavním pořádkem. Za několik let budeme slavit 151. výročí zavedení povinné školní docházky, která byla zavedena 14. května 1869. Dnes je povinná školní docházka obsažena v čl. 33 Listiny základních práv a svobod. Přesto ministerstvo, zcela ignorující listinu, chce od 25. května zavést docházku dobrovolnou pro žáky 1. stupně a již od 11. května pro 9. ročník. Neuvěřitelné. Namísto toho, aby buď zavedlo docházku povinnou, nebo prodloužilo koronavirovou distanční výuku (kterou ze zákona nelze nazývat školní docházkou) do hlavních prázdnin, zavádí paskvil dobrovolné docházky. Chudáci kantoři a chudáci ředitelé, na které převedlo ministerstvo veškerou zodpovědnost za tento svůj výtvor.
Jak to bude s maturitami? Na Slovensku zrušili ústní maturity, je to dobrý nápad?
Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. To, co se děje všude kolem nás v souvislosti s koronavirem, je tak něco bezprecedentního, že zavedení úředních maturit se mně jeví od počátku jako vhodné řešení. Přestože, nebo možná právě proto, že jsem čtvrtinu století maturity sám zkoušel a nikomu u nich nic neodpustil, jejich zavedení u nás jsem inicioval já, a to svým statusem na Facebooku 19. března. Na něj byl obrovský, zcela mimořádný ohlas, zájem médií a podle něj vznikla masová elektronická petice adresovaná MŠMT. Svět se úředními maturitami nezboří a žáci nebudou zkoušeni v tom naprosto atypickém neregulérním prostředí.
Ministerstvo okamžitě reagovalo tak, že tento nápad promítlo do návrhu zákona, který byl bleskově přijat Parlamentem ještě v březnu, ovšem s tím, že úřední maturita (známky podle prospěchu ve 3. a 4. ročníku) nastane, jen pokud nebude umožněna přítomnost maturantů ve školách do 1. června (s tím, že kdo bude chtít lepší známky, bude moci následně absolvovat maturitu klasicky). Od Čechů se následně inspirovali Slováci, kteří úřední maturitu zavedli rozhodnutím ministra dne 23. dubna také, ovšem bez podmínky s 1. červnem (známky podle dosavadního prospěchu s tím, že kdo nesouhlasí, vykoná maturitu klasicky). A tak je dnes situace taková, že se Slováci již mohou s úřední maturitou v kapse soustředit na přípravu na vysoké školy, zatímco naši maturanti budou maturovat „klasicky“, neboť zákaz vstupu do škol se na ně od 11. května již nevztahuje.
Psali jsme:
Polsko a Dánsko nechtějí pomáhat firmám z daňových rájů. U nás se zatím k tomuto opatření, pokud vím, nepřistoupilo. Mělo by? A proč se tak dosud nestalo?
No, to by se mělo. Dokonce 22. dubna 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh doprovodného usnesení poslankyně Kovářové, aby vláda neposkytovala podpůrná ekonomická opatření obchodním korporacím sídlícím v daňových rájích zapsaných na seznamu EU. Takže je nyní povinností vlády, aby naplnila usnesení Poslanecké sněmovny.
V rámci EU bude nutné velmi brzy vyřešit i cestování na letní dovolené. Ekonomiky některých jižních států finanční injekci od turistů potřebují. Je podle vás řešením tvorba koridorů tak, jak o tom například uvažuje česká vláda ve spolupráci s Chorvaty? Nebo se máme letos soustředit na domácí dovolené a podpořit české podnikatele?
Pokud to situace dovolí, jsem pro maximální umožnění cestování. Nedovolím si však určovat hranice toho, co situace dovolí, to záleží na dalším vývoji pandemie a posouzení odborníků nejen u nás, ale i v dalších zemích.
Je spousta teorií o původu koronaviru. Americký prezident Donald Trump řekl, že má určité indicie, že látka mohla být vytvořena v laboratoři ve Wu-chanu. Také se objevuje spekulace, že vir vytvořili Američané, ale i dalších mnoho fake news a spekulací. I když je třeba dát čas tomu, aby se tato fakta ověřila a prokázala, spekulace se objevují stále. Jak se díváte na to, co se kolem toho děje?
Všechny možné konspirační teorie se valí ze všech stran. To se dalo očekávat a sám jsem velmi zvědav, zda a jaká pravda se nakonec ukáže. Osobně bych byl velmi rád, kdyby se ukázalo, že má pravdu naše molekulární bioložka paní Soňa Peková, která si získala svým dosavadním vystupováním a svojí erudicí moji důvěru, že na viru je patrný lidský zásah, že vznikl uměle. Protože s tím zároveň dospěla k tvrzení, že tento koronavirus jako umělý nebude schopen dlouhodobě existovat.
Opět si připomínáme výročí konce druhé světové války, diskutuje se o různých rozměrech osvobození Prahy, zejména pak o roli SSSR. Co tomu říkáte vy? A jak to bylo s osvobozením Chrastavy, kde jste starostou?
Myslím si, že nemůže být pochyb o tom, že bez zapojení Sovětského svazu do druhé světové války, ke kterému došlo po jeho napadení 22. června 1941 nacistickou armádou, by nedošlo k žádnému osvobození a obnovení Československa, tudíž ani Prahy. Nutno ovšem podotknout, že to nic nemění na tom, že v roce 1939 uzavřený pakt Ribbentrop – Molotov byl hanebnou smlouvou mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, kterým si mimo jiné rozdělily tyto země Polsko. Bohužel si Sovětský svaz obrovské renomé, které si osvobozením Československa vydobyl, sám zničil následným vazalstvím Československa a především jeho okupací v roce 1968. Co se týče konkrétně osvobození Prahy, jak jsem uvedl výše, nebýt Sovětského svazu, žádné osvobození Prahy by se nekonalo. Pražské povstání vypuklo s ohledem na to, že již padl Berlín, Hitler je mrtev a že se Rudá armáda blíží. To, že 9. května, kdy první tanky Rudé armády do Prahy dorazily, byla již Praha z velké části osvobozená, a to i zásluhou vlasovců, na zásluhách Rudé armády v tomto kontextu nic nemění.
Chrastavu – po Mnichovu součást třetí říše – osvobodila Rudá armáda. Směrem od Vítkova přijely a přišly 9. května asi ve 14.30 hod. do Chrastavy sovětské vojenské jednotky. Také od Bílého Kostela dorazily početné skupiny Rusů. Všichni tito vojáci patřili k 52. armádě generála Korotějeva. Velitelem jednotky, která se na několik dní zastavila v Chrastavě, aby zde – za pomoci německých antifašistů – zavedla pořádek a nedovolila uprchnout těm, kteří byli nejzarytějšími propagátory Hitlerovy ideologie, byl major Ivan Vasiljevič Bělinskij. Bylo mu tehdy pouhých 23 let. V květnu roku 1960 přijel do Karlových Varů na léčení. Byl tehdy pozván do Chrastavy a místní lidé se s ním setkali na několika besedách. Hovořil i ve školách se žáky. V té době, patnáct let po skončení druhé světové války, byl v dalekém Kazachstánu ve městě Karaganda redaktorem okresních novin.
Z vděčnosti osvoboditelům byl vybudován na místním hřbitově památník věnovaný rudoarmějcům, kteří v Chrastavě padli. Tento památník je dodnes udržován. V roce 2008 navštívil hřbitov zástupce ruského velvyslanectví, který poté přišel na radnici poděkovat, že je o památník pečováno. Jako výraz poděkování jsem následně jako starosta obdržel pozvání na návštěvu ruského velvyslanectví při příležitosti jejich státního svátku, které jsem přijal.
Památník v Chrastavě. Foto: archiv M. Canov
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
