Bojím se okamžiku, kdy svět zjistí, jak jsme na tom. Předák podnikatelů otevřeně k sankcím proti Rusku, o Číně a o našem hospodářství

26.08.2014 13:27

ROZHOVOR Bojím se okamžiku, až zahraniční investoři poznají, že naše technická vyspělost, kterou stále uvádíme, se stane minulostí. Hrozí, že převezmeme roli montoven. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl šéf regionální Hospodářské komory Plzeňsko Miloslav Zeman. Řeč byla také o dopadech sankcí vůči Rusku a obchodních vztazích s Čínou.

Bojím se okamžiku, kdy svět zjistí, jak jsme na tom. Předák podnikatelů otevřeně k sankcím proti Rusku, o Číně a o našem hospodářství
Foto: Archiv MZ
Popisek: Miloslav Zeman

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 9666 lidí

Před několika dny jste se vrátil z Číny. Po kolikáté jste tam již byl a s jakým „posláním?"

Jezdím do Číny docela často. Jen v tomto roce jsem tam byl počtvrté. Celkem možná popadesáté. Rád bych pro plzeňské podnikatele, ale i studenty, sportovce či umělce společně s vedením kraje vytvořil spolupracující kanceláře, které by spolupráci či komunikaci napomáhaly. Ne každý si uvědomuje, že jsme při sametové revoluci zrušili podporu zahraničního obchodu a spolupráce bez náhrady. Pořád mě to nutí přemýšlet, zda to byl záměr, nebo diletantizmus. A protože nic takového zatím neexistuje, snažím se zjistit maximum informací, abychom nezvolili slepou cestu.

Někdo může namítat, že jsme pro Čínu, respektive i její provincie příliš malé teritorium...

To je samozřejmě pravda. Ale s pocitem malosti toho moc nedokážeme. A jako každý, kdo s Čínou komunikuje, musím ocenit, že jejich chování k nám nedává žádný důvod si něco podobného myslet. Přesto však, když o tom přemýšlím, česká malost nám především v zahraničních vztazích hodně škodí. Občas by to bylo komické, kdyby důsledky nebyly tak dalekosáhlé. U hlavních velmocí má naše politika jen dva stavy - žár, nebo chlad. Ukažte mi druhý stát, který v jeden okamžik umí zmrazit vztahy s Evropskou unií, USA, Ruskem i Čínou. Ale jsme mistři ve zdůvodnění.

Snažíte se sem přitáhnout čínské podnikatele, ale ti přece také cestují po Evropě a navštěvují velké západoevropské země.

Samozřejmě, dnešní svět je o komunikaci, výhodách a je celkem malý. Za naši výhodu považuji geografickou polohu. Jinak by to s námi dle mého názoru vypadalo podstatně hůře. Ostatní výhody nerozvíjíme, nebo dokonce statečně likvidujeme. Bojím se okamžiku, až zahraniční investoři poznají, že naše technická vyspělost, kterou stále uvádíme, se stane minulostí. Techničtí odborníci odejdou do důchodu a humanitně vzdělaní „odborníci“ budou lákat investory asi těžko. A tak je potřeba jednat strategicky a rychle.

Jaká je dnes situace v Číně? Jak se daří běžným lidem, jaká je podnikatelská morálka, nálada...?

Na toto téma je dnes moderní psát řadu pohledů. A před očima se to mění. Ale jedním z důvodů, proč rád do Číny jezdím, je právě ta nálada. Tady v Čechách je již dlouho šedá, kyselá nálada. Místo pohádkového „společného přiložení ruky k dílu“  se často snažíme přechytračit jeden druhého. Dnes je právě moderní rčení: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí. A kdo nic nezkazí, je povýšen.“ Nejlépe s dotací, nebo s podporou. V Číně cítíte, že tam lidi jsou odpovědni za sebe, ale vidí šanci. A jdou za ní. My jsme toto zažili po sametové revoluci a bylo by fajn, kdyby se to i k nám vrátilo.

Vaše dcera v Číně studuje. Jak moc je náročné zžít se s místní kulturou?  

Dcera právě studia skončila. Dostala nabídku pokračovat studiem doktorátu, ale chce již do života. Paradoxně neměla problém s čínskou mentalitou, ale s tím, že měla asi padesát spolužáků z celého světa. Viděla tak, jak jiné země podporují své studenty, pomáhají jim. Nemohla tak pochopit, že sousední evropské země mohou mít zájem i nezájem o své budoucí pracovníky. To se ale dostáváme zpátky k českému systému.

Jak se díváte na unijní embargo vůči Rusku, kdy například polskou zeleninu a ovoce téměř okamžitě nahradila právě Čína? 

Stále přemýšlím, kdo je režisér této podivné a nebezpečné hry. Vnímám, že Evropa se nutí do myšlení „nevadí, že přijdu o sedm miliard, hlavně když Rusko přijde o osm miliard". Víte, jsem manažer. A vím, že když někdo prodělá, musí někdo vydělat. S Ruskem jsme měli nadstandardní obchodní vazby. Dlouhodobé. A ty nyní berou za své. Jistě nás někdo nahradí. Rozuměl bych, kdybych viděl jednotný postup alespoň celé Evropy. Ale některé státy, například Německo, váží pečlivě své kroky, aby nepoškodily své vztahy. Nezbyde nám tak, abychom počkali a budoucnost nám to ukázala.

Jak se v Číně dívají na aktivity Spojených států, které jim prakticky dluží? Má tam stále pevné postavení dolar, nebo se kloní ke zlatu, jako v případě zemí BRICS?

Neznám kapitalističtější obchodníky, než jsou Číňané. A s vizí. Jsem proto přesvědčen, že do několika let uvidíme vývoj v této oblasti. Jejich mentalita je však o neudělání chybného kroku. Než udělat špatný krok, kdy i ztratí tvář, tak neudělají žádný krok a zvažují. Často mi řekli, že musím být trpělivý, že oni říši budovali tisíce let. A umí čekat na nejlepší okamžik. Ale jsem přesvědčen, že jiná měna bez Číny nebude. Jen jsem zvědav, jak to bude s Německem.

V Číně je poptávka po surovinách. Nemůže se stát, že se časem místo Evropy právě tato asijská země stane zásadním partnerem Ruska a Evropa takzvaně ostrouhá?

Ale to už se dávno stalo. Čína je významný partner, vlastní území v Rusku, má dlouhodobé kontrakty například na ropu za ceny, o kterých se nám může zdát. Stejně tak je hlavní partner pro Afriku. Evropa pro Čínu znamená vývoj, kvalitu, tradice. To musíme udržet a rozvíjet. I když se to možná jiným nelíbí a snaží se tak Evropu zpomalit. Třeba i konfliktem s Ruskem.

Čína mohutně zbrojí, má vyspělou techniku - proniká i do kosmu. Převálcovala již starou dobrou Evropu", nebo je podle vás na nejlepší cestě být jedničkou na světě?

Evropě podle mne pořád ještě převálcování nehrozí. Především Německu, a naším štěstím je, že jsme s Německem hodně hospodářsky propojení. Důležité ale je, abychom přestali mít školství a následný výzkum na uhnívajících nohách. Při kvalitních pracovnících máme šanci se do výzkumu zapojit. Do skutečného výzkumu, ne pouze do vykazování čísel pro Evropskou unii. To Číňané poznají. Jinak převezmeme roli montoven. A v Číně jsem neviděl, že by stát podporoval lidi, co nemají zájem pracovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Václav Fiala

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bašta: Chtěli si rozdělit Rusko a jeho suroviny. BIS? Kdysi jsem nahlédl do střev. Čas na akci

10:52 Bašta: Chtěli si rozdělit Rusko a jeho suroviny. BIS? Kdysi jsem nahlédl do střev. Čas na akci

V devadesátých letech se Jaroslav Bašta jako poslanec věnoval kauze BIS, která měla sledovat opozičn…