Bordel v EU. Německu se daří, protože pracujeme na ně, ne oni na nás. Nechali jsme se oblbnout. Zanikneme, pokud nebudeme schopni této věci… Poslanec KŠCM hovoří

19. 10. 2018 13:29

ROZHOVOR „Německu se daří, protože pracujeme na ně, ne oni na nás. Pokud si to naše elity uvědomí, a konečně zabrání vykrádání kapitálu z Česka do ciziny, máme šanci ty Němce i předběhnout. Pracujeme totiž více a intenzivněji než oni... Za chvíli už totiž nebude států, které je možno kolonizovat, jejich suroviny vyloupit a občany vyždímat a sedřít z kůže. To pak bude konec kapitalismu,“ říká místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.

Bordel v EU. Německu se daří, protože pracujeme na ně, ne oni na nás. Nechali jsme se oblbnout. Zanikneme, pokud nebudeme schopni této věci… Poslanec KŠCM hovoří
Foto: Daniela Černá
Popisek: Europoslankyně Kateřina Konečná a poslanec Leo Luzar na pietním aktu při příležitosti 73. výročí osvobození Ostravy

Anketa

Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?

hlasovalo: 16973 lidí

Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?

Zde musíte být konkrétní. Kteří lidé? Rád bych poznal ty, kteří si neuvědomují symboliku tohoto výročí, kdy před 100 lety byla naplněna dlouholetá touha Čechů, Moravanů, Slezanů ale i Slováků po samostatném státu. Generace lidí bojovaly za tuto myšlenku a umíraly za její svobodu. Nezapomenout na tuto historii je hlavním cílem oslav 100 let Československa. To že jsme se nechali v nedávné historii oblbnout, ale i okrást novodobými privatizátory a hlasateli volného trhu je už jen naše chyba, kterou nemůžeme svádět na druhé a je pouze na nás, zda sjednáme nápravu.

Když na to navážeme, Miloš Zeman říká, že „naše země je naše“. Je opravdu naše země v reálu naše? Není toto jen postulát, že naše země by měla být opět naše, ale ve skutečnosti není?

Tato země bude naše jen potud, pokud budou mezi námi lidé, kteří jsou ochotni obětovat i to nejcennější za její svobodu. Pokud takoví nebudeme zanikneme!

Co názory, že nezávislý stát vůbec neměl vzniknout, že si neumíme vládnout a tak dále…

Považuji právo národa na sebeurčení za jedno z nejdůležitějších v současných snahách o jednotnou Evropu. Mnohým se stýská po lesku Rakousko-Uherské monarchie, za kterým ale byla i bída a útlak podrobených národů, na což již zapomněli.

Anketa

Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?

hlasovalo: 16973 lidí

Co pro vás znamenají pojmy národ, vlast, národovectví a vlastenectví?

Jsem Moravák, hovořím česky s krátkým ostravským dialektem a vždy vím, kde jsem se narodil a komu mužů být vděčný za to, že tu jsem a že zde můžeme být všichni, i když nás v minulosti chtěli vyhladit. Ne nálepky, ale skutky jsou důležité.

V jakém stavu je naše země dnes? Na co z naší současnosti by mohli být naši předkové hrdí a za co z našeho dneška by se styděli?

Tuto otázku pokládejte generaci mladých, která nyní vstupuje do profesního života. Moji generaci považuji za ztracenou. A to proto, že jsem vyrůstal v jiném prostředí, než nyní žiji a mí rodiče mě připravovali na jiný život, než jakému jsem nucen nyní čelit. Tím ale nechci soudit, co je lepší nebo horší a nechci vyvolávat polemiku názorů a argumentů. Protože jen lidé mého věku (53) snad chápou, o čem hovořím.

Máme se prý nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. A dle kosmopolitně uvažujících občanů jsme zalezlí čecháčci a xenofobové a jen žijeme z toho, že se daří Německu a Západu. Je to tak?

Ono je to přece přesně naopak. Německu se daří, protože pracujeme na ně, ne oni na nás. Pokud si to naše elity uvědomí a konečně zabrání vykrádání kapitálu z Česka do ciziny, máme šanci ty Němce i předběhnout. Pracujeme totiž více a intenzivněji než oni.

Pokud jde o režim z let 1948 až 1989, tak začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po sametové revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám. Je to výraz toho, že zejména na posledních 20 let vlády KSČ část národa nevzpomíná ve zlém? Že Češi chtěli po listopadu „tlustou čáru“ a klid? A že by dnes nechtěli KSČ zpět, ale necítí žádné „zbytkové“ utrpení? Ostatně proto jim nevadí Andrej Babiš?

Proč by měl vadit Andrej Babiš? Vždyť je produktem porevolučních pravicových komsomolců a tunelářů. Velmi rychle zjistil, že lidé už mají po krk tak zvaných úspěšných privatizátorů a v době krize ODS se rozhodl zaujmout jejich voliče a nabídnout jim novou, takzvanou čistou podnikatelskou politiku v jejich prospěch. Velice brzy ale pochopil, že něco takového není možné, a proto se obrátil na největší skupinu voličů, kteří doposud volili levici, ať již ČSSD nebo KSČM. S čímkoliv zajímavým tyto dvě levicové strany přišly, to si osvojil a mediálně prodal jako svoji práci, ať už v roli ministra financí nebo předsedy vlády

Pokud jde o Babiše jako ústřední postavy našeho dneška, tak volby ukazují, že přesně ta část společnosti, která si přeje sociální jistoty, vysokou účast státu při řízení ekonomiky a která deleguje svá přání na své politiky, volí Andreje Babiše. Obstojí u ní Babiš? Co je pro národ schopen „zařídit“, vyjednat, „opravit“ a vybudovat? Nebo jen své voliče podvádí? A hlavně, jak moc Češi rádi věří, že „to někdo zařídí“? Komunisté po válce, Havel po revoluci, Klaus v 90. letech, Babiš teď?

Momentálně ČR žije v době rostoucího HDP,  velice malé nezaměstnanosti, rostoucích mezd a platů, spolu se snahou trochu přidat důchodcům. Levice nenašla recept na tuto kampaň spojenou s přivlastněním si jejích zásluh, protože bez nich by to totiž nebylo možné. To je zatím naslibováno, aniž by bylo nutno zvýšit daně nebo zavést progresivní daň či sektorové daně, jak navrhuje KSČM. Ale dobrá léta ekonomiky nebudou trvat věčně, protože cyklické projevy kapitalismu nás pravidelně ožebračují již dlouho, aniž by bylo nutno za tuto pravdu udělovat Nobelovu cenu za ekonomii.

Po nedávných volbách se ukazuje, že mladá generace se vzdaluje té starší. Mladí volí Piráty či jiné liberální či neomarxistické subjekty. Tyto subjekty se esteticky i svou prezentací liší od stran „starých“. Mladí též demonstrují proti Miloši Zemanovi a Babišovi. Častěji se vyslovují pro členství v EU, méně odsuzují migraci. Čím to je? Jsou mladí vzdělanější, nebo naopak indoktrinovanější „neomarxismem“ a liberalismem? Kazí ti staří, kteří volí Zemana a Babiše, budoucnost mladým, nebo mladí nemají rozum?

Opravdu by mě zajímalo, co podle vás má společného marxismus a neomarxismus mimo jména jednoho z největších myslitelů světa. Toto pojmenování se objevilo v posledních pár letech jako snaha dílo Marxe zničit svalováním viny za současný bordel v Evropské unii na jeho učení. Přitom hlavním viníkem je filozof Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi. Bohužel jeho jméno je hůře zapamatovatelné, Neocoudenhove-kalergismus. Už Goebbels razil teorii, že opakovaná lež se stává pravdou a bohužel toto nyní prožíváme s neomarxismem. A právě starší volič, věřící ještě masovým sdělovacím prostředkům, tomu snáze podléhá.

Hovoříme-li o Miloši Zemanovi, skutečně zostuzuje svou existencí a přítomností v úřadě památku sta let republiky? Taková tvrzení se objevují třeba v souvislosti s jeho rozhodnutím udělit státní vyznamenání Michalu Davidovi. Dále je kritizován za proruské a pročínské postoje či za zdravotní nezpůsobilost k výkonu úřadu.

Miloš Zeman je prezident zvolený občany v přímé volbě a to by si všichni měli uvědomit. Kdo to není schopen přijmout, není demokrat.

Za 100 let státnosti jsme nejprve spoléhali na Francii a Západ. Poté jsme se ocitli v oblasti vlivu SSSR. Nyní naše spojence ze Západu označuje většina politické scény za požehnání a garanci budoucnosti. V čem je nastavení našeho vztahu k EU a podoba EU jako taková v pořádku a v čem je nutná změna? Co s voláním po vystoupení z EU či po vyváženější politice vůči Rusku? Je vůbec dobré, abychom se na někoho spoléhali?

Kdo se nepoučí s vlastní historie, bude nucen si ji prožít znovu, bohužel.

Heslem po sametové revoluci bylo, že se „vracíme na Západ“. Na jaký Západ jsme se vrátili? Existuje ještě ten Západ, kterému se chtěla většina občanů po listopadu 89 vrátit?

Kolik je v Česku ještě občanů, kteří tomu věří? Myslím si, že velice málo. Termín ukradená revoluce je dle mého názoru správným výrazem pro to, co zde bylo po roce 89. Bohužel se zde nekradly pouze ideály.

Hospodářské dějiny zdůrazňují vyspělost první republiky a její přední umístění v dobových světových žebříčcích. Na druhou stranu, značnou část její populace sužovala bída, tvrdili komunisté. Za komunistů zase sužovala bída všechny, říká se dnes. A dnes samoživitelky, důchodci a jiné skupiny žijí v bídě, říká levice, a pravice oponuje, že každý si dnes za svůj životní standard může sám. Jak je to tedy s tou bídou za 100 let naší novodobé státnosti?

Jedno přísloví říká: „Bohatý chudému nevěří“, a to přesně popisuje to, co říkáte. Ještě horší ale je, že bohatý říká, že chudý si za to může sám, protože je líný. To je jeden z rozdílů mezi vnímáním světa pravice a levice.

Jak byste charakterizoval současný ekonomický systém? Kde jsou jeho chyby?

A jedná se ještě u ekonomický systém?  Není to pouze labyrint bez východu, plný slepých uliček a pastí? Za chvíli už totiž nebude států, které je možno kolonizovat, jejich suroviny vyloupit a občany vyždímat a sedřít z kůže. To pak bude konec kapitalismu.

Mají Češi za sto let republiky dost svých hrdinů? A bývají tito hrdinové doceňováni? Legionáři? Atentátníci na Heydricha? Letci RAF, kteří skončili v komunistických kriminálech? Na druhou stranu dnes se může zdát, že nás osvobodila jenom americká armáda a naši vojáci bojující na západě a že pomníky rudoarmějců by někteří nejraději odstranili a zapomněli by na účast našich vojáků v bojích na východní frontě. Abychom byli provokativní, jistá část společnosti ctí bratry Mašíny, jiná část společnosti zase komunistické pohraničníky... Co s tím vším?

Pro mě jsou hrdiny ti, kteří tvrdě pracují a nenechali se zlákat ke zlodějnám na úkor ostatních spoluobčanů nebo státu a snaží se i v těchto těžkých dobách žít poctivě. To jsou praví hrdinové dnešní doby!

Někdy se říká, že Německo je příliš malé pro svět, ale příliš velké pro Evropu. Thatcherová byla proti sjednocení Německa po skončení studené války. Sjednocením Německa Bismarckem se výrazně změnila geopolitická rovnováha moci v Evropě. Německo zavinilo první světovou válku a následně vzestup bolševismu. Zavinilo druhou světovou válku a následně expanzi SSSR do střední a východní Evropy. Nyní Německo prakticky ovládá EU. Co může způsobit dnes?

Německo vždycky bylo náš velký soused. A máte pravdu, často jeho rozpínavá velikost stála Evropu a zbytek světa mnoho životů. Kdo jsi, ale dnes vzpomene na koloniální Velkou Británii a na to kolik milionů životů stála její rozpínavost a také Francie přeci nezůstávala pozadu. A je jedno, jestli lidé umírali pod diktátorem, schopným zabíjet vlastní občany nebo pod vlajkou takzvané demokracie v cizině. Proto vznikla Organizace spojených národů a stále si myslím, že má světu, co říci a může nás ochránit před opakováním starých chyb.

A co Rusové? Diskutuje se o tom, zda nás v roce 1945 osvobodili od nacistů, nebo zda nás připojili ke svému impériu. Je zde rok 1968. Nyní proti nám prý vedou „hybridní válku“, v Británii přizabili Skripala a u nás chtějí zase zakotvit skrze Dukovany. Jakou hrozbou je pro nás Rusko?

Ať jdou všichni váleční štváči někam! Copak už zapomněli na to, co zde bylo před 75 lety? Doufám, že lidé nezapomněli a moc dobře vědí, díky komu můžeme žít v míru. I když je jim vnucováno něco zcela jiného. Byla to Rudá armáda, která porazila zrůdnou ideologii postavenou na likvidaci ras a na to nikdy nezapomeneme.

Za 100 let novodobé státnosti jsme za sebou nechali řadu osobností, které stojí za to hodnotit, například T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Švehlu, Rašína, Klementa Gottwalda, Gustáva Husáka, Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Co lze říci ke jmenovaným a koho byste doplnil?

Všechny ty milióny občanů, bez kterých by tato jména nikdy nebyla, bez jejichž práce by tato republika nikdy nevznikla a bez jejichž obětí by jsme dávno byli porobeni a zničeni.

Československo už není. V běhu posledních sta let nám z naší státnosti odpadli Slováci. Do jaké míry odpadli z našich životů? Jak s odstupem reflektovat roky 1991–1992, kdy jsme se rozešli? Byl to nedostatek trpělivosti a vzájemné empatie, nebo nutnost, která předešla „jugoslávskému“ způsobu dělení státu? Platí teze, že dnes se Slováky máme nejlepší vztah za dobu naší vzájemné koexistence? Nehrozilo, že by i některé síly zvenčí mohly rozdmýchat opravdu nehezký konflikt se Slováky?

Jestli v něčem vidím přínos Evropské unie, tak je to stírání hranic mezi státy. Sebeurčení národů je jedno z hlavních lidských práv a popírání této myšlenky se nikdy v historii nevyplatilo. Toto je výzvou pro Evropu, a proto věřím, že se Češi a Slováci už navždy obejdou bez hranic. 

Na závěr: Co náš stát nyní bytostně ohrožuje? Migrace? Neschopnost srovnat se s minulostí? Ekonomická závislost, vymírání obyvatel, „sluníčkáři“, rozpad rodiny a úpadek tradičních hodnot? Ztráta suverenity, nebo vlastní uzavřenost, čecháčkovství a xenofobie? Či něco jiného?

Nás ohrožuje jenom náš vlastní strach. Buďme silným a sebejistým národem, vychovávejme naše děti k úctě k našim předkům a k hrdosti na to, co dokázali. To je cesta pro dalších 100 let České republiky.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Šesták po vyznamenání od Zemana musel skončit v Akademii věd. Teď nám pověděl nepěkné věci o poměrech ve vědě i o Německu, které tak obdivujeme...

0:16 Profesor Šesták po vyznamenání od Zemana musel skončit v Akademii věd. Teď nám pověděl nepěkné věci o poměrech ve vědě i o Německu, které tak obdivujeme...

ROZHOVOR Často skloňovaný neomarxismus, jakési hledání přeměny reálných poměrů ve společnosti, je v …