Česká republika výrazně dotuje živočišnou výrobu, soběstačnost se ale nedaří zvyšovat. Patříme prý přitom mezi země EU, jež živočišnou výrobu výrazně dotují a dotace stále zvyšují. V letech 2015 až 2017 mělo jít na podporu živočišné výroby u nás 21 miliard, z toho deset z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Co na to říkáte?

Objev úředníků NKÚ mi připadá jako zpráva rádia Jerevan a překvapuje mě. Jistě vás napadne, proč tak příkré hodnocení, vždyť kontroloři NKÚ nejsou redaktoři zprofanované a zdiskreditované České televize a la Moravec. No a právě zde je třeba hledat jádro pudla. Vrabci na střeše si totiž cvrlikají, že kontrolory naváděl na správný výklad čísel jistý téměř osmdesátiletý eurohujer z nejmenovaného resortního výzkumného ústavu, který má na svědomí mnoho zla a který velmi často s gustem pracoval proti zájmům českého zemědělství.

Mimo obilí a řepky nejsme soběstační v ničem, saldo agrárního zahraničního obchodu je rok co rok desítky miliard korun v minusu, a vtom přijde deus ex machina, úředník NKÚ, a učiní epochální objev, že nejsme soběstační a že se soběstačnost nedaří zvyšovat! To se opravdu těžko čte a je namístě otázka, k čemu je takový úředník a takový úřad dobrý, a proč toto téma nebylo nastoleno před deseti, dvaceti lety, kdy šlo tento vývoj zastavit a leccos napravit.