„Mám obrovskou radost, že se mi dnes na vládě podařilo prosadit obnovení kulturního života v naší zemi,“ jásal minulý týden po jednání vlády na svém facebooku ministr kultury Zaorálek. Česká kultura prý znovu ožívá. Sdílíte jeho nadšení?
Asi by nebylo fér neříct, že jsem samozřejmě rád, že nějaké možnosti prezentace kultury jsou. To bezesporu. Jsem rád, ať se o to stará kdokoliv včetně pana ministra Zaorálka. Jedná se ale trochu i o Pyrrhovo vítězství. A také mě zvedá mandle, jakým způsobem si pan Zaorálek přisvojuje něco, co je výsledkem širokého tlaku kulturní branže od neziskových organizací přes podnikatele, přes subjekty, jako je třeba Pavel Šporcl. Protože nebýt jich, tak se to prostě nepovede. Kdyby to řešil pan ministr Zaorálek, tak se samozřejmě nic nestalo.
A to, co nazývám Pyrrhovým vítězstvím, je, že někdo řekne 11. května odpoledne, že 17. května začíná kultura. Tak samozřejmě takové ty pilotní projekty, jako byl třeba v minulých dnech koncert na Křižíkově fontáně, to je něco jiného. Ten měl před sebou dlouhou přípravu. Byla to věc, která se jako pilotní projekt nezávisle na Ministerstvu kultury rozjednávala a dojednávala na Ministerstvu zdravotnictví. A ten projekt je neziskový. Je to tedy ukázka, že žijeme, že fungujeme, ale neznamená to, že si vyděláváme alespoň na krytí nákladů. Na tom se nic nemění, že to hned tak nebude.
Takže mají pravdu ti, kteří říkají, že informace o určitém rozvolnění kultury přišly pozdě, že ani na léto se některé ty akce nepodaří připravit?
No to je právě ono. Protože připravit tu akci nejen produkčně, ale především ji prodat tak, aby tam bylo dost lidí, a akce se tak zaplatila, to je otázka půl roku, možná i déle. My teď řešíme září a jenom přehodit vstupenky je nereálná věc. Protože když obtelefonujeme ty, kteří už mají jednou, nebo dokonce dvakrát, třikrát… přesunuté termíny, tak oni už s námi odmítají na toto téma komunikovat. Říkají – my si počkáme, až se to doopravdy rozjede.
To znamená, že pro nás vlastně to nejhorší období začne v září. My asi s nějakými omezeními budeme moct hrát, ale nebude reálně pro koho. Žádné nové lístky se neprodávají a ti, co vydrželi a nenechali si vrátit peníze, tak poměrně otálejí s tím, kdy do divadla půjdou, a čekají, až ty podmínky pro fungování divadel budou co nejměkčí. Mnohým se příčí roušky, většině se příčí to absolvování testů. Vadí i další omezení, jako třeba že si nemohou dát o přestávce v divadle chlebíček a kafe nebo skleničku. To prostě také lidi omezuje. Toto je zkrátka volnočasová aktivita a ta, pokud nebude skutečně uvolněná tak, že si dopoledne řeknete, že máte chuť jít do divadla, podíváte se, kde je volno, co by se vám líbilo, a půjdete, tak do té doby se do normálního stavu nevrátí. Toto rozvolnění, které nyní začne, a znovu říkám, poděkování všem, kteří se o to zasloužili, ale v zásadě je jen pro ty „neziskovky“, které si mohou dovolit hrát jen pro omezený počet lidí, jak je teď stanoveno. Pro nás to prostě nemá cenu. Polovina sálu, což je dnešní podmínka, to je pro nás naprosto ekonomicky nerentabilní.
Už nyní bude možné pořádat venkovní akce, zatím až pro 700, ovšem sedících diváků. Jsou takové akce, vzhledem k té podmínce sedících diváků, pro pořadatele vůbec reálné?
Pro ty venkovní divadelní scény to vidím docela pozitivně. I my prodáváme pořadatelům nějaké letní akce a vím, že ne úplně tak jako třeba v předminulém roce, ale relativně se to prodává. Takže si myslím, že toto nějak fungovat bude. Ale samozřejmě na muziku rockovou, popovou, folkovou… to je blbě. Tam si prostě chcete stoupnout, zpívat si se svým interpretem. Tento typ akcí bude podle mne limitovaný nejen těmi danými hygienickými předpisy, ale i tím, že lidi nebudou ty akce vzhledem k těmto omezením zatím ani tolik lákat.
Lidé v diskusi pod již zmíněným příspěvkem ministra Zaorálka na Facebooku příliš nechválili, zazněl i názor, že to dělá vláda schválně, že za těchto podmínek stejně není možné kulturní akce pořádat, a stát tak ale nebude muset platit kompenzace, neboť akce budou vlastně „povolené“. Co si o tom myslíte? Mohl by to být záměr, jak někteří naznačují?
Ne, zcela jistě to není záměr. Ale znovu říkám, kdybychom měli silného ministra kultury, který by se uměl za tu kulturní branži postavit, tak by to prostě takhle nebylo. Potřebovali bychom ministra kultury, který umí vládě vysvětlit ty požadavky a podmínky, které divadelníci, promotéři, pořadatelé… umějí nejenom zargumentovat, ale také dodržet. My v zásadě opravdu nemáme zastání. Ministr Dostál byl fakticky poslední kvalitní ministr, který byl ochotný klidně pohrozit rezignací, nebo bouchnout do stolu a řvát v momentě, kdy se kultuře křivdilo. A teď tady máme člověka, který se chlubí cizím peřím, což mě šíleně zvedá mandle. Protože ty podpory, zvlášť pro ten náš segment, nejsou zásluhou Zaorálka, ale je to zásluha ministra Havlíčka, Ministerstva průmyslu. S tím nemá Zaorálek nic společného až na to, že ty podpory prostě mrtí a snaží se do nich nacpat i ty, kteří je nepotřebují. A to, že je kultura ve vládě popelkou, to bohužel je pravda. Že nás prostě vždycky přeřvou hospodští, vlekaři, hoteliéři nebo třeba salóny psů a tatéři a další… Nic proti nim. Chápu, že ty lidi ta opatření také bolí. Ale my nemáme zastání silného ministra kultury, který by se za tu branži skutečně uměl postavit a hlavně byl tou vládou nebo kolegy respektován. On neustále brečí, jak mu vláda něco neschválila. Ježíšikriste, vždyť to je jeho problém a jeho odpovědnost. A je to špatná vizitka pro nás, že máme takovéhoto člověka, kterého já si nevážím ani maličko.
Psali jsme:
Vy jste měl s ministrem Zaorálkem spor už v minulém roce, dokonce jste ho vyzval k rezignaci. Co konkrétně jste mu tehdy vyčítal? A nějaký pokrok nakonec byl?
U něj samozřejmě ne, naopak. Když přišel koronavirus, tak jako první byla zavřená divadla. Tak tehdy jsme byli chvíli zticha a pak jsme se zdvořile zeptali ministra Zaorálka, co s námi bude. On nám mimochodem slíbil veřejně v televizní debatě na TV Barandov, že nás podpoří, a to i ten segment „nestátních“ divadel. A pak mu vláda přiťukla na kulturu speciální dotaci miliardu 70 milionů korun a ministr Zaorálek to tehdy rozdělil mezi své, mezi ty, kterým už peníze předtím dal. A to byl ten důvod, kdy se ve mně a v kolezích začala vařit krev. Protože na nás se vykašlal. Nedal nám ani deset halířů a začal o nás mluvit velmi opovržlivě. Vlastně nás „vyobcoval“ z resortu kultury. Řekl, že jsme podnikatelé a že nespadáme pod Ministerstvo průmyslu. A proto my jsme vděčni za to, že se nás ministr Havlíček ujal, vytvořil covidové programy, ty poslední dokonce už i v koordinaci s lidmi z kultury. A tím nám samozřejmě pomohli. Bez nich už by drtivá většina z nás vůbec neexistovala.
A přežila ty poslední měsíce všechna divadla kolem vás?
No tak zatím ano, ale jdou takové „fámy“… vypadá to, že krachuje jedna ticketingová společnost. A já si myslím, že ty krachy přijdou. Co vím od kolegů, tak zatím fungují. Rezervy jsou ale na nule. To, co jsme měli našetřeno z minulých období, tak je prostě pryč. A ty covidové podpory, které dostáváme, stačí tak, řekněme, na 40 až 50 procent těch reálných nákladů, které máme.
Vy jste na začátku rozhovoru zmínil houslového virtuosa Pavla Šporcla. Ten napsal před časem vládě otevřený dopis, ve kterém mimo jiné píše, že stav kultury v ČR je katastrofální. Rok po vyhlášení prvního nouzového stavu je podle něj kultura na konci zájmu vlády i prezidenta. Ministr kultury Zaorálek argumentoval pak mimo jiné tím, že právě Šporcl, respektive jeho agentura, na „podpoře“ pobral přes 700 tisíc korun. Co na to říct?
Víte, já jsem mnohokrát vyčítal Zaorálkovi jeho marxistickou rétoriku, ale i smýšlení. Takhle naposledy mluvil Milouš Jakeš o Haně Zagorové a Petrovi Jandovi v tom slavném projevu na Hrádečku. To je nemlich to samé. Když si pustíte tu argumentaci, to je totéž. Ministr Zaorálek, přestože nám to nedává jeho ministerstvo, sdělil médiím, v některých případech dokonce „nadsazené“, dotace, které dostáváme. Znovu opakuji, my ty dotace dostáváme, ale je to pořád ne na zisk, je to zhruba na padesát procent nákladů provozu. Zbytek neseme ze svého. Ale on to nestydatě použije tak, aby vyvolal u lidí vůči nám závist. Jeho marxistická, jakešovská rétorika je prostě neskutečná. A ona to není jenom rétorika. To je marxistická a jakešovská výchova, vzdělání a přesvědčení. A proto on nikdy nemůže být dobrým ministrem kultury, protože vlastně netuší, jak funguje soukromá kultura. On o tom nemá ani ponětí, ani to vědět nechce. A v zásadě si přeje, aby žádná nebyla a aby ta kultura byla jenom státní a nejlépe centrálně zřizovaná a řízená.
Nechci nic říkat proti kolegům. Jsou zasažené obory v kultuře více a méně a vím, jak hodně peněz se nadále dává filmařům. Vím, že to mají také těžké, ale přece jen tvořit můžou, a to, co vytvoří, se prostě odpromítá, nebo prodá v televizi později. Ale nějak fungovat můžou. Stejně tak třeba knihkupci, kteří mohli prodávat na internetu. A tam ten prodej šel neuvěřitelně nahoru. Naopak, u nás ten rozdíl v prodeji vstupenek nyní a za stejné období roku 2019 je 99,3–5 procenta. Takže jsme zhruba na půl desetině procenta prodeje oproti dřívějšku. A to mám potvrzené i od kolegů z jiných divadel. Navíc většina z nás sídlí v komerčním nájmu na dobrých, a tedy drahých adresách, a ti domácí jsou k nám často opravdu nemilosrdní.
Jak moc se kultura podle vás změní, až pandemie odezní? Bude o kulturu mezi lidmi, kteří sami jsou v mnoha případech kvůli pandemii finančně na dně, zájem?
Bojím se, že to přechodné období, než se vrátíme opravdu k normálu, než mnozí blbci přestanou tvrdit, že se očkovat nemá, než se z této nemoci stane něco jako „běžná“ chřipka, bude skutečně trvat. Období, kdy ta kultura bude opravdu na nejhorším, to bude, řekněme, do konce roku, možná ještě déle. Skutečně si myslím, že k úplnému normálu, samozřejmě, pokud bude pandemie pryč, se kultura vrátí až od podzimu 2022.
Když se na to podíváte, teď je určité uvolnění. Vylezlo sluníčko, samozřejmě lidi logicky z těch zbylých peněz, které mají, si ušetří na dovolenou. A já se jim vůbec nedivím. Proč by měli dát za rodinu 4x 600 nebo 700 za lístek do divadla, když za to samé mají týdenní bungalov v Chorvatsku. Tomu úplně rozumím. No tak prostě pojedou k moři nebo jinam. Od podzimu si zase budou lízat rány a pak přijdou Vánoce. Ty také nemohou ignorovat. Takže na tu kulturu dojde zřejmě opravdu až později.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
