Čas pracuje pro Václava Havla. Lidé si postupně začínají uvědomovat velikost a význam jeho díla, říká filozof

10.12.2014 7:50

TŘI ROKY BEZ VÁCLAVA HAVLA Statečný člověk, plachý a rozpačitý, přesto vůdcovská osobnost, tak hodnotí prezidenta Václava Havla bývalý disident, někdejší politik, filozof a vysokoškolský pedagog Daniel Kroupa. „Václav Havel získával respekt nikoli autoritativními způsoby, ale originálními myšlenkami a originálními nápady, které předkládal,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz o člověku, který se stal v disentu i v Sametové revoluci neformálním vůdcem. A poukazuje i na to, jak politické nemotornosti Václava Havla hrubě zneužívali jeho pozdější nástupci Václav Klaus a Miloš Zeman.

Čas pracuje pro Václava Havla. Lidé si postupně začínají uvědomovat velikost a význam jeho díla, říká filozof
Foto: Daniela Černá
Popisek: Na setkání s prezidentem Zemanem si vzali někteří lidé placky s podobiznou Václava Havla

Co Vás s Václavem Havlem spojovalo v disentu kromě společného boje proti nedemokratickému totalitnímu režimu?

Václav Havel byl laskavý člověk, který se kromě svých uměleckých zájmů věnoval také filozofickému myšlení. V sedmdesátých letech jsme s několika přáteli založili filozofickou společnost, jejímž členem se v osmdesátých letech stal také Václav Havel, takže jsme se pravidelně každoročně scházeli na takových sympoziích, kde jsme měli přednášky a diskuse k různým filozofickým tématům.

Pro co jste si ho Vy osobně nejvíc vážil?

Já jsem si ho vážil zejména pro jeho nelhostejnost k trápení druhých lidí a k nespravedlnosti. To Václava Havla vedlo k organizování různých akcí na podporu lidí nespravedlivě stíhaných a k účasti v disidentském hnutí. Přes svou plachost a rozpačitost dokázal být také vůdcovskou osobností. Tohle si málokdo uvědomuje a vůbec si to neuvědomili tvůrci filmu České století.

On se nepotřeboval nad někoho povyšovat, urážet a ponižovat ostatní, aby měl přirozený respekt svého okolí. Čím ho tedy člověk tak plachý a rozpačitý získával?

Samozřejmě že Václav Havel získával respekt nikoli autoritativními způsoby, ale originálními myšlenkami a originálními nápady, které předkládal. On byl vůdcem zcela neformálním, všichni čekali na jeho názor a jeho názor byl rozhodující. A to nejen v disentu, zejména v tom pozdějším období, ale i v Sametové revoluci a ještě chvíli po ní.

Jak dnes s odstupem hodnotíte význam Václava Havla? Dopustil se podle Vás v politice i nějakých chyb? Dnes mu někteří politici, například jeho nástupce v prezidentské funkci Václav Klaus, vyčítají, že podceňoval význam politických stran.

Václav Havel neměl nikdy příležitost projít normálním politickým vývojem, nebyl členem žádné politické strany, nikdy neorganizoval politická hnutí. Sametová revoluce byla jedinečná situace, která ho vynesla vzhůru. On zpočátku neměl žádné ambice zaujímat nějaké funkce, dokonce mu to bylo protivné. A když mu lidé říkali, že by se měl stát prezidentem, občas se docela rozčílil. Teprve potom, když se ukázalo, že pokud se nestane prezidentem, bude tato funkce svěřena Alexandru Dubčekovi, což si mnozí z nás nepřáli, byl Václav Havel ochoten tu funkci převzít.

Vy jste se zmínil o filmu České století, jak věrně se v něm podle Vás povedlo tvůrcům zobrazit Václava Havla?

Domnívám se, že tvůrci podlehli dojmu, který z prezidenta Václava Havla měli z odstupu. Vůbec si neuměli představit, že Václav Havel byl v listopadu 1989 skutečně vůdcovskou osobností, která rozdávala úkoly, která promýšlela strategii jednání. Lidé kolem něj byli v té době dosti bezradní a podřizovali se jeho autoritě, která byla sice neformální, ale účinná.

Myslíte si, že se postupem času proměnilo vnímání Václava Havla? A je hodnocení jeho činů po letech objektivnější nebo naopak zkreslené?

Já se domnívám, že existuje spousta mýtů o Václavu Havlovi, zejména o jeho nepolitické politice, protože Václav Havel patřil k těm, kteří naopak prosazovali úlohu politických stran po listopadu 1989. Ale někteří zahořklí politici, které Václav Havel nepodpořil, o něm rozšířili, že je zastánce politiky, která směřuje proti politickým stranám. Václav Havel nepolitickou politikou myslel úplně něco jiného, totiž nutnost omezit moc politických stran občanskou společností. To je stará konzervativní idea, kterou oceňovaly i takové osobnosti, jako byl například známý konzervativní filozof Roger Scruton. Tohle byl samozřejmě velký omyl hodnocení Václava Havla. Nepolitickou politikou nelze zaměňovat Havlovu politickou nezkušenost. Tím, že nebyl nikdy v politických stranách, nebyl nucen účastnit se politických jednání, ve kterých se postupně vytváří politický koncensus, neuměl si představit, jak fungují parlamenty a podobné instituce, takže si ve své prezidentské funkci počínal nemotorně, čehož hrubě zneužívali lidé jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman.

Které výroky vyřčené v souvislosti s Václavem Havlem Vás v poslední době překvapily, zklamaly nebo dokonce naštvaly?

Zažil jsem, jak servilní chování vůči Václavu Havlovi měl v Občanském fóru Václav Klaus a jak arogantně se pak k Václavu Havlovi choval. A podobně Miloš Zeman, ten se zase v počátku deklaroval jako velký zastánce lidských práv a podporovatel Václava Havla, a ve chvíli, kdy se mu to nehodilo, se k tomu postavil zády.

Myslíte si, že si veřejnost stále váží Václava Havla, nebo se ten vztah k prvnímu českému prezidentovi mění?

Ten vztah se historicky proměňuje, o tom není sporu. Ale domnívám se, že čas pracuje pro Václava Havla, protože lidé postupně zjišťují a poznávají význam a velikost jeho díla z odstupu. Už dneska je patrné, že Václav Havel je světovou osobností, zatímco ti ostatní politici, kteří mu to tak trochu závidí, mají k něčemu takovému daleko.

V souvislosti s debatou nad chováním a skandálními výroky Miloše Zemana a s protesty, které následovaly, se začíná hovořit o tom, kdo by měl být vybrán jako kandidát pro příští přímou volbu prezidenta, aby byl jakýmsi pokračovatelem odkazu Václava Havla. Padají jména Šimona Pánka nebo Tomáše Halíka. Jaká osobnost by to podle Vás měla být, aby vrátila prezidentskému úřadu zase respekt a vážnost?

Jsem přesvědčen, že kdo chce následovat Václava Havla, by měl mít jeho schopnost obětovat se ve prospěch spravedlnosti pro druhé lidi. Dneska politici prokazují, že dokázali zabezpečit jen sami sebe a o druhých jen mluví. Václav Havel byl dlouhá léta vězněn právě za to, že se zastával lidí nespravedlivě pronásledovaných. A to byla podstata jeho morálního kreditu.

Jste optimista? Myslíte, že tady existuje nebo může vyrůst nějaká taková osobnost a že by ji v přímé volbě voliči dali většinovou podporu, aby mohla usednout na Pražském hradě?

Často se říká, že na zázracích je nejpodivnější, že se občas dějí.

 

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš byl asi unesen, podstrčili dvojníka. Režisér Rychlík pro PL

4:44 Babiš byl asi unesen, podstrčili dvojníka. Režisér Rychlík pro PL

„To mne vede k domněnce, že ten Andrej Babiš, podepsaný vlastnoručně pod dopisem plédujícím za podpo…