Proč protestujete proti českému obchodu se zbraněmi?
Vadí nám, že zbraně vyrobené v České republice končí v zemích s nedemokratickými režimy, kde mohou být zneužity proti civilnímu obyvatelstvu. Ze statistik, které Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR každoročně zveřejňuje, vyplývá, že mezi největšími dovozci českých zbraní jsou státy jako Saúdská Arábie, Jemen, Vietnam nebo Egypt, například největší dovozce z nich byl aktuálně Vietnam.
Co máte na mysli, když říkáte zneužití?
Problém vidíme v tom, že tyto vývozy legitimizují nedemokratické režimy. Kromě toho tyto zbraně mohou být použity k potlačování lidských práv menšin, demokratické opozice nebo při válečných konfliktech, jak se to už také stalo. Máme například důkazy, že Gruzie použila v roce 2008 k útoku na jihoosetské město Cchinvali raketomety a houfnice nakoupené v České republice. Ten útok pak vedl k válce mezi Ruskem a Gruzií. A právě Gruzie použila ty zbraně při ostřelování města s civilním obyvatelstvem, čímž podle nás spáchala válečný zločin. Jsou známé také případy, že Česká republika vyvezla zbraně do Afghánistánu, a pak se našly u zabitých tálibánců. Dalším příkladem je vývoz zbraní pro irácké ministerstvo kultury, zbraně byly určeny původně na ochranu kulturních památek, a pak se našly při kontrole prodeje na černém trhu v Bagdádu.
Co by se mělo podle vás stát, aby k tomu nedocházelo?
Pomohlo by, kdyby jednotlivé zprávy o prodeji zbraní projednával parlament místo dosavadní praxe, kdy je schvaluje jen vláda. Chtěli bychom, aby nad obchodem se zbraněmi byla větší veřejná kontrola a aby se k nim mohly vyjadřovat i nevládní organizace a občané. Zároveň chceme, aby bylo možné vyvodit trestní odpovědnost úředníků za vývozy do zemí hrubým způsobem porušujících lidská práva. Tu mají zejména pracovníci na Ministerstvu zahraničních věcí. Povolení sice uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale musí získat kladné stanovisko Ministerstva vnitra, obrany a Ministerstva zahraničních věcí. A právě toto ministerstvo má zohlednit dopad vývozu na lidská práva. Pokud si nějaký ministerský úředník myslí, že sto dvacet tisíc pistolí pro egyptskou policii je v pořádku, měl by být okamžitě propuštěn.
Sledujete i české firmy, které se na prodeji zbraní podílejí?
K nejúspěšnějším vývozcům patří Česká zbrojovka v Uherském Brodě, která vyvezla zmíněné pistole do Egypta, ale vyrábí i útočné pušky, jejich vývoz směřoval do Mexika, a přitom například německá vláda takové vývozy do některých mexických států zakázala, protože se tam odehrává válka s drogovými kartely a policie, která je zkorumpovaná, se dopouští různých zvěrstev. V Egyptě je zase policie odpovědná za masakr ze srpna 2013, kdy při rozhánění demonstrace v Káhiře zemřelo během jednoho dne několik stovek lidí. Juntou ovládaný Egypt zažívá podle světových lidskoprávních organizací největší potlačování lidských práv ve své novodobé historii. Firma Sellier & Bellot vyvezla deset milionů kusů munice do Egypta, kopřivnická Tatra zase vyrábí podvozky pro houfnice a raketomety a staví továrnu v Saúdské Arábii. Mají se tam vyrábět nákladní auta pro armádu a firma uvádí, že doufá, že pokud saúdská armáda nakoupí houfnice, osadí je na podvozky TATRY. Nechápu, jak se tím může někdo chlubit.
Obchoduje se i s těžkými zbraněmi?
Tomuto obchodu se věnuje firma Excalibur Army, který vyvezla tanky a obrněná vozidla do Iráku. Ty ale ještě předtím nakoupila ve Švédsku. Tamní vláda ale vývoz zbraní do Iráku zakázala, Česká republika tak umožnila tento zákaz obejít. Firma vyvezla také do Nigérie tanky, které původně byly určeny pro boj proti Boko Haram, ale podle lidskoprávních organizací se nigerijská armáda na dobytých územích chová podobně jako Boko Haram, jsou zdokumentované popravy a vraždy ze msty na civilním obyvatelstvu. Mimochodem, díky této zakázce došlo ke kuriózní situaci, tanky se totiž přepravovaly ukrajinským letadlem a na internetu se objevila fotografie nakládání tanku do tohoto letounu. Ten sice odletěl do Nigérie, ale na proruských webech to bylo prezentováno jako důkaz, že NATO vyzbrojuje Ukrajinu.
Co vám vadí na brněnském veletrhu IDET?
Problém vidíme už v tom, že je v Brně taková koncentrace obchodu se zbraněmi a že se tam prezentují firmy, které kritizujeme. Jsou tam například zprofanované firmy jako BAE Systems spojené s obrovskými korupčními skandály. Tato firma vyzbrojovala Saúdskou Arábii a zbraně pak byly použité při potlačování bahrajnské opozice. Vadí nám i izraelská firma Rafael, která testuje zbraně v bojích v Gaze a prodává je s nálepkou battle proof, tedy vyzkoušeno v boji. V minulosti byla na IDETu prezentována zbraň, která splňovala parametry nášlapné miny, a to v době, kdy už byly tyto miny celosvětově zakázány. Veletrh IDET je také prezentován jako výkladní skříň českého zbrojařského průmyslu a má sloužit k podpoře vývozu českých zbraní. Problém ale je, jak už jsem říkal, že české zbraně až příliš často končí v rukou diktátorů a v konfliktních oblastech.
Jak jako odpůrci obchodu se zbraněmi vnímáte skutečnost, že s rostoucím mezinárodním napětím si zbrojení spíše získává podporu veřejnosti?
Obavy veřejnosti chápu, ale odpovědí na to může být heslo jedné švédské antimilitaristické organizace – kdyby zbraně měly sloužit k řešení konfliktů, už dávno by na světě byl mír. Naráží přitom na fakt, že zbraní už bylo vyrobeno dost. Myslím, že větší zbrojení nepřinese víc míru.
Překvapilo vás něco na mezinárodní konferenci, kterou jste pořádali o víkendu?
O víkendu jsme v Brně organizovali setkání Evropské sítě proti obchodu se zbraněmi (European Network Against Arms Trade). Zaujala mě situace Švédska, kde mají zákon, který zakazuje vyvážet zbraně a je to tam možné jen s udělením výjimky, která má podmínku, že vývoz přispěje k bezpečnosti Švédska. Využívá se ale tak často, že se země dostala do stavu, že byla největším vývozcem zbraní na obyvatele na světě. Z toho je jasné, že jim nejde o bezpečnost, ale o kšeft. Je smutné, že problémy, s nimiž zápasíme my, mají i takové země jako Velká Británie, Švýcarsko nebo Německo. Na druhou stranu je tam ale tlak veřejnosti mnohem větší než u nás.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
