Česko-francouzsko-židovský intelektuál: Strach z islámu je opodstatněný. Je reálné, že muslimové brzy ovládnou Evropu. A papež František a zbabělci v našich řadách...

16.06.2015 13:30

ROZHOVOR Židovský intelektuál Martin Janeček, který má české, izraelské i francouzské občanství, říká, že perspektiva brzké většiny muslimů v západoevropských zemích je bohužel velmi reálná. Je proto nutné podporovat všechny tamní síly, které se snaží tomu zabránit, jako Geerta Wilderse v Nizozemí, nebo Marine Le Penovou ve Francii. Kritizuje také některé představitele katolické církve.

Česko-francouzsko-židovský intelektuál: Strach z islámu je opodstatněný. Je reálné, že muslimové brzy ovládnou Evropu. A papež František a zbabělci v našich řadách...
Foto: Archiv
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Autoři petice, včetně biskupa Václava Malého, starosty Prahy 7 Jana Čižinského z KDU-ČSL, vyzývající premiéra Sobotku, aby podpořil kvóty na imigranty a ČR přijala uprchlíky, argumentují tím, že „naše země se chce zapojit do struktur Evropské unie jako stát rovnocenný s ostatními vyspělými zeměmi. Proto se domníváme, že bychom měli přijmout svůj díl odpovědnosti za řešení obrovské humanitární katastrofy, kterou v současné době jsou nuceny řešit naše partnerské země. Je odpovědností naší vlády, jak se zachová: zda bude nadále podléhat iracionálním obavám části veřejnosti a přejímat xenofobní postoje, nebo učiní kroky potřebné pro to, aby naše společnost byla schopna přijmout lidi, kteří pomoc v tuto chvíli potřebují. Navíc s postupující globalizací není současná vlna migrace přechodným jevem, ale pravděpodobně dlouhodobým trendem. Je však velký rozdíl, zda bude probíhat živelně nebo řízeně v rámci spolupráce států Evropské unie.“ Co říkáte těmto argumentům?

Mezi autory petice citujete významného představitele katolické církve a jednoho zástupce křesťansko-demokratické strany. Žil jsem od roku 1964 na Západě. V roce 1983 jsem pobýval v Latinské Americe, se skupinou antikomunistických aktivistů, sdružených v mezinárodní organizaci Causa International. Pobývali jsme v Hondurasu, u hranic Nikaraguy, kde takzvaní Contras bojovali proti levicovému režimu. Pamatuji si, že nám tam bylo řečeno, že katolická církev je dnes velmi rozdělená. Na naší straně jsou především členové hnutí Opus Dei (které založil v roce 1928 Španěl José Maria Escrivá de Balaguer, v roce 2002 svatořečený Janem Pavlem druhým). Jezuité jsou naopak většinou proti nám. Mnoho z nich se hlásí k takzvané „teologii osvobození“. Víme, že současný papež František je jezuitou. Nyní se chystá navštívit Kubu. Možná i to, že biskup Václav Malý je dnes mezi autory zmíněné petice s tím souvisí.

Víme také, že v Evropě pozice církve slábnou, kdežto v zemích třetího světa se zesilují. Představitelé církve se tedy možná chtějí zalíbit především tamním národům. V každém případě je nekorektní kvalifikovat obavy naší veřejnosti jako „iracionální“.

Ukázka z knihy Martina Janečka, kterou v loňském roce publikoval server Idnes.cz

Proč nejsou iracionální?

Jde o obavy plně zdůvodněné chováním přistěhovalců ze zemí třetího světa, především přistěhovalců muslimských. Církev by neměla zapomínat na svou zodpovědnost vůči svým vlastním ovečkám a jejich potomkům. Staletí tvořila páteř Evropy. Byla hlavní silou, na které se rozbily zuby muslimských dobyvatelů.

Vezměme si jeden konkrétní případ. Naše země měla za krále Habsburky od roku 1526. Od bitvy u Moháče, ve které zahynul na útěku před vojsky muslimského chalífátu český a uherský král Ludvík Jagellonský. České a uherské stavy si pak vybraly za krále Ferdinanda I. Habsburka. Jako bratr španělského krále Karla V. se jim jevil jako ten, který nejlépe zajistí obranu křesťanského světa před muslimskou invazí. Habsburkové potom skutečně staletí tuto roli hráli. A dohráli poté, co se zcela v protikladu k jejich historickému poslání v roce 1914 spojili s Osmanským chalífátem ve válce proti Srbsku, Rusku, Itálii, Francii, Anglii a Americe. Osmanský chalífát tehdy zorganizoval první genocidu 20. století, genocidu Arménů. Shodou okolností, prvního národa, který jako celek přijal křesťanství. Snad je možno říci, že ten, kdo neplní poslání, které mu bylo svěřeno, ztrácí svou sílu a zaniká.

Podle autorů petice „velká část uprchlíků ale prchá v situaci, která je přímo ohrožuje na životě – prchají před válkou a represivními režimy, před nimiž chtějí uchránit sebe, své blízké a v prvé řadě své děti. Už dávno byli donuceni svůj domov opustit.“ Co si myslíte o tomto?

To, co říkají autoři petice odpovídá skutečnosti v některých případech. Mezi uprchlíky jsou skutečně lidé prchající ze zemí zmítaných válkou. Je mezi nimi ale též mnoho čistě ekonomických migrantů, kteří si chtějí prostě více vydělat v evropských zemích.

Co říkáte na argumenty, že máme povinnost přijímat uprchlíky z Afriky, protože za dob komunismu české emigranty přijímaly západní země?

Jde o dvě situace zcela odlišné. Já sám jsem odešel z Československa v roce 1964. Nikdy jsem nevstoupil na území žádného státu proti vůli jeho úřadů. Po několika měsících, strávených v Rakousku a v Belgii, jsem nakonec obdržel povolení k trvalému pobytu ve Francii. Vždycky jsem byl za to Francouzům vděčný. Nikdy jsem se ve Francii nechoval jako v dobyté zemi, jak se tam chová mnoho muslimských přistěhovalců. Je třeba nezapomínat, že jejich náboženství jim skutečně ukládá za povinnost se postupně stát pány světa.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík napsal, že „velkým zklamáním je neuvěřitelná vlna rasismu, kterou v České republice vyvolala možnost, že země bude požádána, aby přijala snad několik stovek uprchlíků, kteří nyní prchají před válkou a útlakem přes Středozemní moře z Afriky“. Alarmující je dle něho „odpor místního obyvatelstva proti jakékoliv jinakosti, stejně jako nesmyslný a iracionální strach před islámem“. Dle něho je „velmi nepříjemným překvapením zjistit, že česká společnost se v těchto dnech projevuje jako nesnášenlivá, zlá, krutá a rasistická komunita“. „Uprchlíci jsou často daleko vzdělanější než Češi, kteří na ně rasisticky plivou,“ napsal též. Co si o tom myslíte?

Strach před islámem není nikterak nesmyslný a iracionální. Je to strach plně zdůvodněný vším, co víme o zásadách islámu a o chování muslimů. Co se týče „odporu proti jakékoli jinakosti“, i ten se mi zdá být zcela přirozený. Přirozeně se cítíme blíže těm, kteří jsou nám podobní, o nichž můžeme lépe předvídat, co od nich můžeme očekávat. To ovšem neznamená, že bychom měli vůči těm odlišným být předem zaujatí. Ale určitá rezerva, ne-li nedůvěra, se snad dají vysvětlit. Myslím, že Češi na nikoho rasisticky neplivou. Pouze snad mnozí chtějí sami vlastnit svou vlast.

Setkal jste se s tím, že by vás osobně někdo označil za rasistu?

Nepamatuji si, že by mě někdo osobně označil za rasistu. Bylo by ale třeba vědět, co se tím slovem myslí. Jestliže všichni, kteří vnímají svět trochu jinak než pan Čulík, jsou rasisty, tak jsem hrdý na to, že jsem jím také.

Britské listy také uvedly: „Příchod imigrantů do jiné země VŽDYCKY pro tu zemi znamená hospodářské oživení, protože přistěhovalci pracují daleko intenzivněji než místní lidé. Přinášejí také nové nápady a myšlenky. Například mezi nejbohatšími Brity je celá řada přistěhovalců z třetího světa. V Británii také přistěhovalci působí ve vysoké politice, ku prospěchu země.“ Co soudíte o této myšlence?

Je pravda, že často přistěhovalci pracují intenzivněji než místní lidé. Není tomu ale tak vždycky. Mnoho přistěhovalců přichází do Evropy především, aby využili velmi štědrý sociální systém, zdravotní péči, rodinné příplatky a tak dále.

Jaký je váš názor na myšlenku multikulturalistů, že nás cizí kultury obohatí?

Za určitých okolností nás mohou cizí kultury obohatit. Na příklad předkové Čechů začali číst a psát poté, co jim řečtí věrozvěsti Cyril a Metoděj přinesli písmo. Řekl bych, že všechno je trochu otázka dávkování. Velký francouzský malíř Henri Matisse kdysi napsal: „Naše evropské dědictví, sahající od Severního moře po zahrady zavlažované Středomořím, které kultury jiných kontinentů nám mohou jenom okořenit.“ K tomu bych pouze dodal: „Bratře Petře, nepřepepřete mi toho vepře!“

Také se objevil názor, že my všichni v Evropě jsme přistěhovalci z doby stěhování národů a že imigrace je běžný jev.

Stěhování národů se odehrávalo před nějakými patnácti stoletími. Jestliže počítáme čtyři generace za století, tak to je šedesát generací. To, že imigrace je jev poměrně běžný, je pravda. Člověk má nohy, může se pohybovat. Není to strom. Zkušenost, kterou jsem osobně z emigrace udělal, bych ale kvalifikoval jak pozitivně, tak negativně. Myslím, že jsem určitě udělal dobře, že jsem v komunistickém Československu nezůstal. Neřeknu ale, že můj život mimo rodnou zemi byl tak šťastný. A lidem okolo sebe jsem asi tak moc také nemohl dávat.

A jak u vás obstojí argument, že musíme být solidární k Evropě a EU a kvóty přijmout?

Kvóty přistěhovalců Česká republika přijímat nepotřebuje, řekl bych, že ani nesmí. Pokud by byla nucena nějaké kvóty přijímat, tak by už nebyla suverénním státem. Něco jiného by byla solidarita s členskými státy Evropské unie, pokud by šlo o eventuální finanční příspěvky k výdajům za posílání nezákonných přistěhovalců zpět.

Sociolog Petr Hampl uvedl, že v krajním případě, kdyby nelegální imigranti nereagovali a nedařilo by se zadržet jejich příliv z moře či přes suchozemské hranice, tak by se měly lodě s nimi potápět a na hranicích by se na ně mělo střílet. Nemá stát právo bránit své hranice proti vetřelcům se zbraněmi, stejně jako má právo majitel domu bránit svůj dům zbraní?

Domnívám se, že máme právo zabíjet jenom v sebeobraně. Ale každý stát má samozřejmě právo poslat okamžitě zpět, odkud přišli, ty, kteří na jeho území pronikli bez povolení.

Šéf Islámského státu nedávno řekl, že islám není náboženstvím míru a že vždy používal ke své expanzi násilí. Má podle vás pravdu?

Řekl úplnou pravdu. Alespoň je tedy upřímný. Svých nepřátel si můžeme vážit. Ale zbabělců v našich řadách, kteří chtějí představovat svou zbabělost jako ctnost, těch si vážit nemůžeme.

Václav Klaus napsal, že „možnost Evropské komise, aby jednotlivým zemím autoritativně určovala, kolik migrantů mají přijmout, je přímým důsledkem přijetí Lisabonské smlouvy. Bez ní by takový ‚úkol‘ z Bruselu nemohl přijít.“ Nebyla tedy chyba, že Václav Klaus ratifikoval svým podpisem Lisabonskou smlouvu? Jeho podpis tam je a nikdo ho nesmaže. Nenese tedy i on díl odpovědnosti? Byl přece prezidentem republiky. A bylo to jeho suverénní ústavní rozhodnutí ratifikovat.

Václav Klaus samozřejmě nese svůj podíl odpovědnosti za svůj podpis Lisabonské smlouvy.

Zastánci společné imigrační politiky hovoří o tom, že když mezi státy EU nejsou hranice hlídány, musí o imigraci rozhodovat EU, nikoli členské státy, které již nekontrolují své hranice. Když to obrátím: nebylo by řešením, abychom obnovili hraniční kontroly na českých hranicích, abychom kontrolovali, kdo na naše území přichází a aby nám EU nepřikazovala, kolik imigrantů v naší zemi bude? Například Václav Klaus říká, že zavedení Schengenu byla chyba, protože se v prostoru členských zemí mohou pohybovat imigranti, zločinci a teroristé. A EU pak navíc tlačí na to, aby měla další pravomoci v oblasti trestního práva, policie, justice.

Obnovení kontrol na hranicích České republiky je samozřejmě možným řešením. V současnosti ale snad absence těchto kontrol povzbuzuje příchod turistů přinášejících devizy. A aniž by praktikovala kontroly na hranicích, Česká republika může stále kontrolovat doklady všech podezřelých osob na svém území. A pak, i když hranice mezi členskými státy Evropské unie nejsou hlídány, z toho ještě nevyplývá, že by nám Brusel měl přikazovat, kolik přistěhovalců musíme přijímat.

Nedávno jsem ale četl v novinách, že Řecko, do kterého přes Turecko přijíždí velký počet migrantů ze zemí Středního východu, vyhrožuje, že pokud ostatní členské státy si je rychle neodeberou, tak jim budou vystavovat řecké pasy, se kterými tito migranti budou moci cestovat dál. Pokud by k něčemu takovému došlo, tak by ovšem bylo třeba obnovit hraniční kontroly a snad i vyžadovat vyloučení Řecka z Evropské unie.

Samozřejmě je třeba odmítat další pravomoci Evropské unie v oblasti trestního práva, policie a justice. Nezapomínejme, že čím je nějaká říše větší a centralizovanější, tím méně jsou její občané bráni na vědomí. Demokracie je nejvíc tam, kde mají nejvíce pravomoci obecní, okresní a jiné místní zvolené orgány.

Hovoří se o tom, že muslimové budou mít většinu v zemích jako Francie či Británie do 40 let. Při nynějším masovém přílivu možná ještě dříve. Jak by se proti tomu měla Česká republika bránit? Neměla by vystoupit z EU, aby nebyla společně islamizována se západoevropskými zeměmi? Nebo neměla by vytvořit alianci východoevropských zemí, které tím ještě nejsou zasaženy?

Perspektiva brzké většiny muslimů v západoevropských zemích je bohužel velmi reálná. Je proto nutné podporovat všechny tamní síly, které se snaží tomu zabránit, jako Geerta Wilderse v Nizozemí, nebo Marine Le Penovou ve Francii. Větší spolupráce s východoevropskými zeměmi, které zatím tak zasaženy nejsou, je též nutná – a to už nyní.

Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál. Evropa se bude moci lépe bránit jako celek, než jako shluk vzájemně rivalizujících států. Na druhé straně, pokud se loď začíná potápět, nenaplní se tak rychle vodou celá a neklesne ke dnu, pokud je rozdělena na neprostupné oddíly.

Dr. Martin Janeček (narozen 1942 v Praze) má po matce židovské předky a jeho otec byl katolík. Má český, francouzský i izraelský pas. V roce 1964 odešel antikomunista Janeček do zahraničí a usadil se ve Francii, kde získal občanství. Na pařížské univerzitě vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Po dosažení doktorského titulu působil jako učitel na škole výtvarných umění v Orléansu a v Paříži, od roku 1976 až do důchodu pracoval na francouzském ministerstvu školství. Od roku 1979 žije střídavě v Praze a Paříži. Publicisticky se angažuje v problematice vztahů s muslimským světem, který důkladně poznal během svých cest od Maroka až po Malajsii. Své poznatky a názory publikuje ve francouzském a českém tisku (Prostor, Křesťanská revue, Proglas, Slovo z Jeruzaléma). Je autorem knihy Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Slavný textař Chrastina umělcům z Václaváku: Vy jste si důvěru národa ničím nezasloužili. Lepšolidé jen předvedli, jak málo toho o českém národě a jeho problémech vědí

9:16 Slavný textař Chrastina umělcům z Václaváku: Vy jste si důvěru národa ničím nezasloužili. Lepšolidé jen předvedli, jak málo toho o českém národě a jeho problémech vědí

ROZHOVOR Všechny ty projevy zpěváků a hereček, které při úterní demonstraci spolku Milion chvilek pr…