Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí

27.09.2016 16:23

Ekonomka Markéta Šichtařová pro ParlamentníListy.cz analyzuje situaci kolem problémů největší německé Deutsche Bank a varuje, že za určité konstelace ekonomických faktorů by se mohla opakovat krize z roku 2008. České banky jsou podle ní zatím v bezpečí a máme možná štěstí, že neplatíme eurem.

Chcípneme hlady? Z Evropy se valí další nebezpečí
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Bezdomovkyně u nádražního hotelu Expres

Objevují se zprávy, že se na Německo řítí katastrofa v podobě pádu nebo alespoň obrovských potíží Deutsche Bank. Co je podstatou problémů největší německé banky a může to znamenat riziko nové velké krize?

Anketa

Která koaliční strana odvádí ve vládě nejlepší práci?

2%
29%
hlasovalo: 7479 lidí
U Deutsche Bank jsou největším problémem její tzv. derivátové pozice. Banka v minulosti investovala do velkého množství derivátů, které se ale ne úplně povedly a trochu to skutečně připomíná situaci z roku 2008, kdy se v USA jednostranně investovalo do špatných hypoték a sekuritizovaných balíků dluhů. Deutsche Bank stejně jednostranně investovala do těchto derivátů. To ji ale trápí dlouhodobě a problém je systémový. Deutsche Bank je jen špičkou ledovce, která je nejvíce vidět, je to největší německá banka a už před časem věděla, že má problémy, a začala šetřit náklady a například rušila i pobočky, i když dobře vydělávaly. To ale neznamená, že je v tom Deutsche Bank sama. Obecně se to týká celého evropského bankovnictví, německé bankovnictví není v optimálním stavu, ale asi největší problémy mají italské banky. Zatím to ale nevypadá, že by v horizontu několika týdnů měla vypuknout finanční krize kvůli Deutsche Bank, co by ale mohl začít být problém, by byl souběh hospodářské krize, ukončení podpůrné měnové politiky od centrální evropské banky a k tomu skryté problémy bank. Kdyby se tyto tři věci zřetězily, mohl by se opakovat rok 2008.

Myslím, že Deutsche Bank bude zachráněna, protože Německo si nemůže dovolit, že ji nechá v nějakých velkých problémech. Deutsche Bank situaci ustojí ať s pomocí německé vlády, nebo bez ní. Kdyby nadcházející hospodářské zpomalení, které pozorujeme od začátku roku, bylo v Německu jen mírné, s největší pravděpodobností ustojí i ostatní německé banky.

Co by to znamenalo pro evropskou ekonomiku? Jaký je podle vás krizový scénář?

Nákaza by se mohla poměrně snadno šířit, zemí, kde by ale vypukla, by nejspíš nebylo Německo, ale Itálie. Deutsche Bank je příliš velká na to, aby ji německá vláda nechala padnout, umím si představit, že v případě prohlubujících se problémů by německá vláda s extrémně vysokou pravděpodobností blížící se stu procent tuto banku podržela, takže Deutsche Bank nebezpečná pro vklady apod. není. Daleko větší problém je v zemích, jako je Itálie, kde nejde o jednu banku, ale o celý systém bankovnictví. Tam se problém týká tolika subjektů, že tam by už vláda neměla na to, aby všechny banky sanovala, respektive měla by na to, ale nezbylo by jí na vlastní chod státu. Pak by potřebovala pomoc Evropské unie, jak o ni už v minulosti žádalo Španělsko nebo Řecko.

Evropské banky zdravé nejsou a bohužel se na tom podepisuje i politika Evropské centrální banky, která tvrdí, že dělá všechno pro to, aby podržela ekonomiku, podpořila růst apod., ale ve skutečnosti to tak není. Pokud se podíváme na to, co reálně centrální banka dělá, zjistíme, že natolik snížila úrokové sazby a nasypala do oběhu tolik peněz, že banky jsou zalité likviditou a najednou se dostaly do situace, kdy doslova nevědí, co s těmi penězi dělat. Nemohou si je uložit zpět u centrální banky, protože je to pro ně nevýhodné, musejí tedy peníze dál zpracovat. Buď je mohou klientům rozpůjčovat na úvěrech, anebo je investovat. Kdyby je ale rozpůjčovaly, dostaly by se do ještě horší situace, protože v současnosti v Evropě nejsou ziskové příležitosti, ekonomika není v tak dobrém stavu, aby si lidé a firmy půjčovali, a i když jsou nízké úrokové sazby, nemotivuje je to k půjčování. A tak zbývá poslední možnost – peníze investovat do cenných papírů, do akcií, dluhopisů a derivátů. A to se stalo osudným pro Deutsche Bank.

Proč se tak banky chovají? A jaký to může mát vliv na Česko, které je silně provázané s německou ekonomikou?

Pro banky je to na první pohled ziskové, protože ceny cenných papírů rostou, ale na druhý pohled se ukáže, že ceny cenných papírů jsou inflačně nafouknuté, ale ne proto, že by se společnostem tak dařilo, ale proto, že ceny rostou, protože všichni cenné papíry kupují. Je tak vyvolána umělá poptávka, a tak se stalo, že evropské banky mají obrovské sumy cenných papírů, které vykazují cenový růst, ale přitom reálně mají cenné papíry mnohem nižší hodnotu. A kdyby přišla hospodářská krize a ceny papírů klesly, najednou všechny banky budou mít obrovský problém. To naštěstí není problém České republiky, byť české dceřiné společnosti jsou provázány se zahraničními matkami, ale přelévání kapitálu není legálně možné, a proto české banky byly ušetřeny problémů. Podařilo se to, že české dcery jsou stabilnější a méně ohrožené než západoevropské banky. Možná není daleko doba, kdy se ukáže, jak dobře je, že nemáme euro, protože kdybychom byli součástí eurozóny, měly by nejspíš naše banky stejně špatné bilance jako ty západoevropské.

Karel Schwarzenberg nedávno řekl, že „bychom bez EU chcípli hlady“. Vidíte to podobně?

Nemyslím si, že by Britové chcípali hlady, a to už jsou po odhlasování Brexitu. Tak mohou mluvit jen lidé, kteří nejsou dost obeznámeni s fungováním finančního trhu. Ekonomika hledí vpřed a nereaguje na to, co proběhlo, ale na věci, o který je známo, že nastanou, takže Brexit už se zrcadlí v nastavení finančního trhu. Firmy, které strašily, že z Británie hromadně odejdou, se zatím nijak neprojevují, další hlásí, že hodlají do Británie přijít, a nezdá se, že by jim vadilo, že nebude součástí EU. Nevím, proč bychom si měli hrát na ušlápnuté a myslet si, že bez Unie, která nám všechno reguluje, nejsme schopni přežít.

Co si myslíte o hlasech z EU, které volají po odvetě Britům za Brexit?

To jsou velice hloupé názory, jsou velmi neprozíravé a mluví z nich mstivost. Volný trh je příznivý pro obě strany, když se odbourají hranice pohybu kapitálu a zboží, je to výhodné a snažit se Británii mstít je ve skutečnosti poškozování evropských voličů, je to snaha pomstít za cenu, že sebe sami poškodíme. Takoví politici by měli být okamžitě svrženi, protože mezi řádky říkají „já raději poškodím vlastní voliče a ekonomiku, jen abych se někomu pomstil“. A je to velice neprozíravé i proto, že odstředivé síly v EU narůstají a nabývají na síle v České republice, na Slovensku nebo v Maďarsku a my si nemůžeme být jisti, jestli třeba za tři roky nebudeme hlasovat o odchodu z EU. Když se zavede norma pomsty, bude se pak EU mstít nám.

Německo se otevřelo migraci s vizí zaměstnávání uprchlíků. Zatím to ale příliš nevypadá na to, že by masově nacházeli místo na trhu práce…

Na trh práce se je Německu dostat nepodaří, to nejsou lidé, kteří v drtivé většině přicházejí za prací, ale jdou za sociálními dávkami. Migranti z posledních tří čtyř let míří do Německa a dalších západních zemí, protože je tam štědrý sociální systém. Pokud se udělá statistika uplatnění migrantů na trhu práce, zjistíte, že v šedesátých a sedmdesátých letech se v Německu uplatňovali lépe než Němci, protože věděli, že sociální dávky nedostanou a že se na trhu práce prostě uplatnit musejí. Byli to lidé, kteří věděli, že pokud jim skončí pracovní kontrakt, budou se muset vrátit do svých zemí.

Od té doby uplatnění migrantů na německém trhu práce klesá a mění se jejich motivace. Zatímco v počátku do Německa přicházela elita ze zemí původu, dnes se situace obrátila a přicházejí lidé, kteří v dnešních ekonomikách jsou už na počátku nezaměstnaní, práci nehledají ve své zemi původu, a protože ve svých zemích nemají žádné sociální výdobytky, odcházejí do zemí, kde za stejnou nepráci podporu dostanou. Ti lidé se ani nesnaží naučit jazyk, natož práci, to platí i pro USA. Motivy jejich příchodu jsou úplně jiné a je naivní si myslet, že by se současná migrační vlna mohla někdy zapojit do trhu práce, natož pak v průmyslu, kde je třeba určitá kvalifikace.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

13:41 „Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

VIDLÁKŮV TÝDEN Že v preferencích stoupají ti, kteří objeli s protivládními akcemi republiku? „Konečn…