Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Ústavní soud zamítl stížnost na paragraf trestního zákoníku, jímž se zavádí nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Vy jste patřil k jeho kritikům a jako předseda sněmovní komise pro ústavu máte dbát, aby ústavní práva občanů byla chráněna. Jak se tedy na postoj Ústavního soudu díváte?
Podle mě je to velmi nebezpečný trend. Ustupuje od nepsaných právních zásad, že trestní právo má být co nejpřesnější, aby každý věděl, co může dělat.
Ústavní soud legitimizoval trestný čin inspirovaný paragrafem, podle kterého byla popravena Milada Horáková. A já se skutečně obávám, že může být zneužit, pokud by se k moci dostali nějací autoritáři. Kde jinde už by nás mělo varovat porušení základních principů trestního práva než v této věci?
Pak je tu problém s procedurou. Byl to poslanecký přílepek a při jeho projednávání byla omezena diskuse. A pokud toto bylo Ústavním soudem akceptováno, tak je to další nebezpečný nástroj v rukou nesvobodné vlády.
Zkrátka Ústavní soud řekl, že tu kdokoliv může být souzen za cokoliv a musí doufat, jak se s tím vypořádá soud.
Nejde jen o tento paragraf. Ústavní soudci se pustili do úvah, které by mohly výrazně posunout celé trestní právo. Bylo konstatováno, že trestný čin nemusí být formulován v zákoně až tak přesně, úplně stačí, když bude zpřesněn judikaturou. Při posouzení, zda vaše jednání naplňovalo trestný čin, má být dán mnohem větší prostor výkladu soudu. Už zaznívá kritika, že by to znamenalo, že mnohem více lidí bude měsíce taháno po vyšetřování a po soudech a budou muset doufat, že nakonec soud vyloží jejich jednání v mezích zákonnosti...
Ano, tak by to mohlo dopadnout.
Samozřejmě že toto by bylo špatně. To je znak totalit, že nemají právo formulované přesně, ale nechávají ho na výkladu soudu.
Jestliže jsme liberální demokracie chránící práva a svobody, toto je jedno ze základních lidských práv, že nemusíme spoléhat na to, jak si rozhodnutí o našem osudu někdo vyloží.
S tématem svobody slova trochu souvisí i další předpis, který je tento týden projednáván ve Sněmovně. Jde o novelu jednacího řádu Sněmovny, kterou část opozice kritizuje jako „náhubkovou“.
Kritizuje to část opozice. Také proto, že je to návrh vycházející z návrhu vypracovaného v minulém období ODS. Tento návrh byl v tom současném v mnoha ohledech zmírněn. I proto, že jsme brali připomínky opozice.
Pokud se to schválí, bude to největší novela sněmovní procedury za třicet let, ale nebude to revoluce. Nebude to v takové podobě, abychom se blížili třeba europarlamentu, kde jsou pevně určené nejen doby, ale i časy vystoupení, hlasuje se v blocích o mnoha návrzích současně a pro poslance je často nepřehledné se zorientovat, o čem se vlastně hlasuje.
Zde to podle mě respektuje všechna práva zástupců lidu. Omezení možností vystoupit se týkají hlavně jednání o programu schůze, který se v poslední době stal politickou debatou. Vystupování při projednávání návrhů zákonů příliš dotčeno není.
Mgr. Libor Vondráček
Hovoříme spolu ve středu, kdy Sněmovna celý den projednává rozpočet. A i při tom z řady opozičních úst slyšíme slova o protizákonnosti. Rozpočet je podle nich protizákonný, protože nedrží schodek v takové výši, jak předpokládá zákon o rozpočtové odpovědnosti. Současně ale připouštějí, že tento zákon nemá žádnou sankci a nelze ho nijak vymoci. Odpusťte mi moji drzost, ale k čemu ten zákon vlastně máme?
Podle mě tato norma byla politická deklarace schválená ve formě zákona. Klasickou právní normu s hypotézou, dispozicí a sankcí to příliš nepřipomíná.
K obviněním, že jej porušujeme, bych řekl, že bychom je porušovat nemuseli, pokud bychom měli čas připravit si vlastní rozpočet.
Jak poukazuje paní ministryně Schillerová, je sporné, zda tato pravidla lze uplatnit na rozpočtové návrhy předložené už v průběhu dotyčného rozpočtového roku. Ty parametry jsou totiž vázány na predikce HDP a dalších ekonomických veličin, které se v průběhu roku mění, jak přicházejí data z ekonomiky.
Současná vláda překračuje tento limit méně než návrh předložený minulým ministrem financí. Ten jej totiž překračoval mnohem více, než co napsal na papír. Chyběly tam desítky milionů v různých položkách. Pokud bychom přidali jen to, co chybělo v rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic, byli bychom na schodku 324 miliard. My jsme předložili schodek 310 miliard.
Když celou dobu mluvíme o normách dotýkajících se svobody slova, toto jednání Sněmovny má také projednávat zákon připravený ještě Fialovou vládou, který do českého práva překlápí unijní nařízení EMFA. Zkratka znamená „evropský akt o svobodě médií“, ale mnozí namítají, že pojetím médií jako meče unijních hodnot je spíše srovnává do latě. Jak se k tomuto předpisu stavíte?
K evropskému aktu o „svobodě médií“ jsme kritičtí dlouhodobě. Nelíbí se nám vytváření seznamů různých „dezinformačních“ médií ani dotování těch, která jsou vybrána jako správná. A už vůbec se nám nelíbí dotování různých neziskovek, které v tom mediálním prostředí mají působit.
Vadí nám nedotknutelost těch privilegovaných factcheckingových organizací, které získávají ohromnou moc. Pokud by to platilo, tak by bylo nesmírně obtížné kritizovat a zpochybňovat práci takových organizací, jako jsou Damagog.cz nebo Manipulátoři.cz. Tato možnost musí zůstat zachována, lidé musejí mít právo se svobodně vyjádřit.
Nevím, zda si zastánci těchto novinek uvědomují, že jejich uplatňování patří právě do režimů, kterým se oni sami tolik posmívají. Třeba do čínského systému sociálních kreditů.
Navíc hrozí, že pokud na tom Evropská unie bude trvat, tak to sítě jako X prostě odmítnou implementovat a raději z Evropy odejdou. A doplatili bychom na to nejvíce my uživatelé. A já jsem rád, že zde máme na výběr různé platformy a různé sítě.
Rozhodovat a volit má zákazník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Souhlasíte s Liborem Vondráčkem?
