Paní poslankyně, už minule jsme mluvili o demonstraci na podporu prezidenta Pavla. Tuto neděli se mají tyto demonstrace konat v podstatě po celé republice. Zároveň na druhou stranu vznikla i petice na podporu ministra Macinky. Jak vidíte v tomto směru náladu ve společnosti a kam toto až může zajít?
Společnost je polarizovaná. A úplně zbytečně. Vezměte si jen tu absurditu. Když prezident Zeman odmítl jmenovat ministra, tak Mikuláš Minář z Milionu chvilek roztrhal před Pražským hradem ústavu. Když prezident Pavel odmítá jmenovat ministra, tak Mikuláš Minář svolává demonstrace na prezidentovu podporu. Nechápu, jak ještě někdo může brát Milion chvilek vážně. Víme podle jejich akcí, že je to jen nátlaková organizace „panských“ stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů.
Tyto strany neumějí zaujmout svým programem, a tak se uchylují k politickému bulváru – chodí ve Sněmovně pozpátku či vyvolávají nekonečnou mediální hysterii nad několika špatně formulovanými esemeskami. A mezitím nikdo neřeší akutní problémy občanů – taková Praha je na bydlení dražší než Londýn. Proč kvůli tomuhle nikdo neuspořádá demonstraci?
Fotogalerie: - Stojíme za prezidentem
Ministr kultury Klempíř nakonec na setkání umělců v Divadle Palace, kam ho zvali, nedorazil, vy jste se ale k této akci vyjádřila na Facebooku. Můžete ji prosím i pro naše čtenáře okomentovat?
Já se nedivím, že nedorazil. Bylo jasné, že zmíněné české hvězdičky chtějí z jednání udělat jen další divadelní vystoupení. A to chci zdůraznit – jde doopravdy o české hvězdičky. Nevidíme, že by protestovaly špičky svých oborů z České filharmonie či Národního divadla, které jsou celosvětově uznávané. Ne, jde o několik menších českých celebrit, které si chtějí těmito veřejnými výstupy zajistit budoucí role u podobně názorově smýšlejících producentů a režisérů. Tito lidé pak rozeštvávají společnost – to, co v Divadle Palace padalo za tvrzení, třeba o nějaké „patologické sedlině společnosti“, je naprostá nehoráznost.
Ukazuje to, že těm lidem nejde o dialog, nejde jim o demokracii – oni jsou zkrátka a dobře akorát frustrovaní, že „jejich“ strana ve volbách neuspěla. Kdyby jim skutečně šlo o demokracii, tak by zaplňovali náměstí a protestovali by kvůli kauzám kampeličky, bitcoinu a Dozimetru. A oni se místo toho fotí s Vítem Rakušanem a Evou Decroix.
Někteří pracovníci České televize a Českého rozhlasu podepsali výzvu, ve které kritizují plán na zrušení koncesionářských poplatků. Signatáři, už je jich více než 1 700, mají prý obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Je tato obava podle vás namístě? A jak tuto výzvu vnímáte?
Tak samozřejmě že tu výzvu podepsali, vždyť jim jde o jejich velmi dobré bydlo! Jsme svědky další bouře ve sklenici vody a masivní mediální masírky. Podívejte se, celá řada států v EU financuje svoje veřejná média jinými způsoby než koncesionářskými poplatky. Je naprosto běžné financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Děje se to tak například ve Španělsku či Nizozemsku. Oba to jsou demokratické státy, příkladů ale najdeme mnohem více – třeba i v Austrálii a na Novém Zélandu.
Tady jde spíše o to, že se pracovníci zmíněných médií bojí toho, co by v případě jejich přímého financování od státu říkal takový Národní kontrolní úřad na způsob, jakým nakládají se svými financemi. Televize a rozhlas by už nemohly být černé skříňky, kde se vybraným hvězdičkám mohou rozdávat statisícové odměny pro nic za nic.
Domníváte se, že může nakonec dojít i na novou „spacákovou revoluci“? A co by to znamenalo?
Jak dokazuje dění posledních týdnů, pražská kavárna je schopná předvést ledasco. Pokud si ale myslí, že to bude mít stejnou společenskou ozvěnu jako kdysi, tak se velmi mýlí. Stále více lidí získává informace z jiných zdrojů a nepotřebují, aby jim morální majáky z Prahy vysvětlovaly, co si mají myslet.
Pojďme na další téma. „Dopady toho, co EU páchá na mém regionu, jsou možná jedno pražským papalášům… Mně ale určitě ne,“ napsala jste také. Můžete být prosím pro nás konkrétnější?
Já si pamatuji, jak někdejší hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, tehdy ještě za hnutí ANO, vykřikoval, že místo uhlí se budou v kraji těžit data. A já si říkala a co bude s těmi horníky? Ti celé životy fárali v dole a najednou se budou učit programovat? Vždyť to je naprosto absurdní.
Celé roky byl osud lidí v našem regionu úplně ukradený. A tohle je jen smutné vyvrcholení tohoto přístupu – v zemi necháváme zhruba dvě miliardy tun uhlí, zatímco na polské straně těžba vesele pokračuje. A co je nejhorší, tak vláda rozhodla, že ty doly necháme zatopit. Ne zakonzervovat, jako to udělali například v Německu. My je chceme rovnou zatopit, aby byla jistota, že se ta těžba nikdy neobnoví. Ale podívejme se, co dělá Čína? Má jeden z největších podílů energie z obnovitelných zdrojů, ale zároveň uchovává a rozvíjí těžbu uhlí a s ní spojenou síť uhelných elektráren.
V případě nějakého výpadku totiž nejrychleji a nejsnáze znovu zprovozníte uhelnou elektrárnu. To je příklad strategického uvažování, které u nás zcela chybí a my na to těžce doplatíme.
Ing. Kateřina Konečná
Jde vůbec vyčíslit, v jaké částce zůstane uhlí pod zemí?
Jsou různé propočty, ale jedno je jasné – jedná se o biliony (!) korun. Nejčastěji se hovoří o 15–17 bilionech. Je to krádež na lidech.
A překvapilo vás, že horníci ve Stonavě během toho, co se „loučili“ s uhlím, vypískali prezidenta Pavla, který k nim promlouval na dálku prostřednictvím videa?
Vůbec mě to nepřekvapilo. Za tu dobu, co jsem v politice, jsem se setkala s mnoha horníky – všichni to byli upřímní, dobrosrdeční chlapi. To jsou lidé, kteří si na nic nehrají. Bylo jasné, že bez zábran dají najevo, co si o produktu miliardářů Barty a Vohánky na Pražském hradě myslí. Byl to důležitý vzkaz pro pražskou kavárnu.
Úplně na závěr ještě z jiného soudku. Na Facebooku jste také informovala o setkání u příležitosti oslavy čínského nového roku. Prozraďte, co zajímavého se tam například probíralo a co aktuálně říci k česko-čínským vztahům?
Byla to velice příjemná kulturní akce, kdy jsme mohli třeba vidět tradiční čínské loutky anebo zpěv lidových písní. Ale hlavně je to příležitost pro to se setkat a pobavit se se zajímavými lidmi. Akce se mimo jiné účastnil velvyslanec Indie, se kterým jsem krátce pohovořila. S čínským velvyslancem jsme probírali aktuální česko-čínské vztahy. Je pozitivní, že je nová vláda chce normalizovat, ale nesmí zůstat jen u prázdných slibů a deklarací – toho už mají všichni dost.
Napříč Evropou si jednotlivé vlády začínají konečně uvědomovat, že v současném nestabilním mezinárodním prostředí je Čína konzistentní partner, který je více než ochotný rozvíjet vzájemně výhodnou hospodářskou spolupráci. My jako Česká republika bychom v tom neměli zaostávat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s Kateřinou Konečnou?
