_636099583147620174.jpg&id=116453)
V říjnových krajských volbách kandidujete za koalici Svobodných a Soukromníků ve Středočeském kraji, z jakého důvodu jste se vůbec rozhodla jít do voleb?
Důvodů je více, ale ten hlavní je snaha něco změnit pro budoucnost našich dětí. Dostala jsem možnost v podobě nabídky kandidatury za Soukromníky a beru to jako výzvu zúročit své zkušenosti a schopnosti.
Jak probíhá vaše předvolební kampaň a v čem je zajímavá?
Jelikož jsem nikdy nebyla členkou žádné politické strany, ani nikam nekandidovala, je to pro mě nová zkušenost a přiznám se, že se samozřejmě stále ještě učím. Naši předvolební kampaň jsme situovali již od jara do besed, které se konaly v různých hospodách a restauracích a nyní probíhá kontaktní kampaň v menších i větších městech, kde společně se Svobodnými rozdáváme naše materiály a noviny. Minulý týden jsme měli stánek na veletrhu v Lysé nad Labem, kdy jsme měli možnost každý den oslovit a případně i besedovat s návštěvníky výstavy. Za tři dny jsem tak oslovila přes 1 000 občanů a doufám, že si materiály, které od nás dostali, přečtou, a co je důležité, že půjdou k volbám.
Fotogalerie: - Kampaň Svobodných Soukromníků
Čím byste ráda své voliče přesvědčila, aby volili právě vás? A jak vůbec přimět, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí?
Podle mého názoru si každý volič musí utvořit své mínění, někoho ‚přesvědčovat“ se moc nevyplácí. Každý člověk je svéprávný a sám si musí udělat názor. V našich profilech je poměrně dost informací, já jsem se tam snažila dát i osobní rovinu, protože si myslím, že lidé spíše než nějaké sliby chtějí vědět, zda kandidát, kterému dají svůj hlas, by za ně mohl nějakým způsobem mluvit a případně i bojovat. K tomu slouží naše osobní skládačky, které rozdáváme při různých akcích. K vaší další otázce, jak přimět lidi, aby jich přišlo co nejvíce k volbám, tak to je úplně stejné jako u toho přesvědčování. Bohužel již od začátku se setkáváme s tím, že lidé rovnou říkají, že je to nezajímá, a k volbám nepůjdou. Hlavně jsem dost zklamaná, že je to názor převážně mladých lidí. Je to ale tím, že u nás není vůbec žádné povědomí o tom, jak důležité všechny volby jsou, že vlastně všichni rozhodujeme o své budoucnosti. Jak jsem již jednou psala: „Zkusit něco změnit znamená boj a možnou výhru, zůstat doma a nevolit je sice velmi jednoduché, ale znamená to nezájem, přesunutí odpovědnosti na někoho jiného a také samozřejmě i možnou prohru.“ A toto by si podle mého měla uvědomit hlavně naše mladá generace.
Ráda byste ve svém kraji rozvíjela sportovní a odpočinkové aktivity, jak je na tom podle vás současný stav v oblasti sportu?
Nemyslím si, že bychom na tom v kraji byli špatně, každá vesnice a městečko mají již dnes vybudována dětská hřiště, fotbalové stadiony a další sportoviště. Jen si nejsem jistá, zda důsledně kraj spolupracuje například se živnostníky a firmami, které v obcích působí. Určitě by bylo možné propojit aktivity a zkusit vymyslet možnost pomoci i rodinám, které nemají tolik prostředků, aby mohly své děti například poslat na školní zájezdy a podobně.
Jako matka samoživitelka jste si jistě prošla i nelehkým obdobím, proto byste se nyní ráda zaměřila i na pomoc samotným matkám, jak byste si ji konkrétně představovala?
Máte pravdu, že to někdy bylo hodně nelehké období, synovi byly necelé dva měsíce, když jsem musela jít do práce, protože bych jej jinak nemohla uživit. Velkou oporu jsem ale tehdy měla ve svých rodičích, kteří jej hlídali a starali se o něj, když jsem byla v zaměstnání. Zde by možná byla ta největší pomoc pro osamělé matky, ráda bych viděla možnost například malých rodinných jeslí a školek, protože si dokážu představit, že ne všechny mají hlídání, a prostě ani do zaměstnání kvůli tomu jít nemohou. Zapojit by se mohli i senioři, kteří jsou ještě stále při síle a třeba by rádi touto formou pomohli.
Jaký je podle vás současný stav sociálních služeb? Je například o důchodce dobře postaráno? Je dostatečný počet míst v domovech pro seniory?
Stav sociálních služeb, myslím, není úplně nejhorší, jen mám pocit, že mnoho našich důchodců ani neví, na co mají vlastně nárok. Takže možná větší a srozumitelnější informovanost ze strany kraje. Sama se starám o svou maminku, která je dost nemocná a skoro nechodí. Od státu dostáváme příspěvek na péči a jsem za to vděčná, finanční pomoc je vždy důležitá. O důchodce ale u nás samozřejmě dobře postaráno není, protože v první řadě by naše důchody, které dostáváme, musely být v úplně jiné rovině, aby se z nich dalo zaplatit vše, co starý člověk potřebuje. Ať jsou to nájmy, výdaje na léky a podobně. Myslím, že počet míst v domovech pro seniory určitě dostatečný není. Odpovídající podmínky k životu jsou z převážné části většinou jen v domovech, kde se platí vysoké měsíční poplatky. Takže je to opět jen pro seniory, kteří mají finanční zázemí třeba od svých dětí, protože z našich důchodů, (které se pohybují také již od 7 000 do cca 10 000 Kč v průměru) si senior opravdu moc vybírat nemůže.
Myslíte si, že by se dala péče o seniory, ale i například o děti v dětských domovech, nějak zlepšit? Jak?
V dnešní době je mnoho charitativních organizací, jejichž výtěžky jdou do dětských domovů a samozřejmě že jakákoliv další finanční podpora od kraje je rovněž potřebná. Je ale také důležité, jakým způsobem je o tyto děti postaráno, když dosáhnou plnoletosti a z dětských domovů odcházejí. Prakticky odcházejí do neznáma, za pomyslnou zeď, mnohdy nemají ani přímé příbuzné. Tady by se měl kraj více zajímat o jejich budoucnost, případně poskytnout pomoc do začátků. A vaše otázka k seniorům: Podle mého názoru zde chybějí podobná centra pro starší občany, jako jsou například v Nizozemsku, která jsou ve městech a každý senior tam má malou bytovou jednotku s příslušenstvím, ke komplexu patří zahrada, samozřejmostí jsou ordinace doktorů. To je ovšem pro nás mnohdy utopie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
