Co dříve stačilo na výuční list, za to dnes dostanete maturitu. Dítěti napíšete poznámku, jemu je to jedno, a rodiče si jdou stěžovat na vás. Hovoří ředitel, který propleskl žáka a teď se balí

18.06.2016 4:49

ROZHOVOR Ředitel základní školy Miroslav Koranda dal před rokem pohlavek žákovi, který na jeho adresu pronesl drzou poznámku. Přestože měl na své straně většinu učitelů i rodičů žáků a zastala se ho i ministryně školství Kateřina Valachová, rezignoval ke konci tohoto školního roku se zdůvodněním, že už déle nemohl snášet tlak, který na něj byl vyvíjen. Nyní tvrdí, že během jeho pedagogické dráhy se děti ani tak nezměnily, i když vulgarita výrazně narostla. Problém však vidí v nevychovaných rodičích.

Co dříve stačilo na výuční list, za to dnes dostanete maturitu. Dítěti napíšete poznámku, jemu je to jedno, a rodiče si jdou stěžovat na vás. Hovoří ředitel, který propleskl žáka a teď se balí
Foto: Praha.eu
Popisek: Primátorka Adriana Krnáčová

Anketa

Volili byste Roberta Šlachtu do politické funkce?

46%
54%
hlasovalo: 10805 lidí

Máte za sebou dlouhou pedagogickou dráhu a léta jste i ředitelem základní školy. Jak byste porovnal žáky na základních školách v době, kdy jste za katedrou začínal, s těmi nynějšími? V čem vidíte největší změnu?

Učím už osmatřicet let a ředitelem základní školy jsem od roku 1991. Na současné škole jsem jedenáct let. Chování dětí je přibližně stejné, ale výchova rodičů se změnila. Děti nechtěly, a ani dnes nechtějí nic dělat doma, připravovat se do školy. Ale dříve na ně rodiče dohlédli, dokonce podepisovali domácí úkoly. Dnes rodiče nespolupracují, případně si stěžují. Samozřejmě ne všichni. Nevychované děti jsou děti nevychovaných rodičů. Učitel by měl spolupracovat s rodičem, ale to řada rodičů nechápe.

Je ta změna v chování více patrná mezi chlapci, nebo dívkami?

Spíše to vidím mezi chlapci, ale vulgarita, která výrazně narostla, je možná horší u dívek. Nadávky z říše zvířat se přenesly do vulgarit vztahů muže a ženy.

V jakém věku si podle vás začínají žáci uvědomovat, že společenské klima není nastaveno tak, aby učitele respektovali a chovali se ve škole řádně? Od jakého věku si žáci začínají na kantory dovolovat?

Dříve to „dovolování si“ začínalo v sedmé třídě a souviselo to s pubertou. Nyní je to již v šesté třídě, tedy při přechodu z prvního na druhý stupeň. Nevychovanost je i na prvním stupni, ale když mluvíme s matkou, otcem, tak už víme, že se nedomluvíme.

Vím o případu, kdy na učitele, padesátníka, pokřikují žáci v šestce a sedmičce na základní škole „Hej, Mílo“. On to nechává být. Co vůbec může v takové situaci kantor dělat? Má to ignorovat jako dotyčný ve zmíněném případu, nebo co nejúčinnějšího může vůči takovým žákům podniknout?

Ano, pozoruji podobné případy také, ale kantor to ignorovat nemůže. Bohužel, rodiče takovýchto žáků nereagují na poznámky, které jejich dětem píšeme, a žák si myslí, že to je normální. Žáci vědí, jaká mají práva, ale nechtějí žádné povinnosti.

Miroslav Koranda, končící ředitel školy

Je na chování žáků znát, že cítí oporu v rodičích, kteří často ve své zaslepenosti dají více na ně než na školu, respektive učitele?

I při jednání s rodiči problémových žáků se setkáváme s tím, že dají spíše na své dítě než na výtky učitele, učiteli nevěří. A stěžují si řediteli, pak na školský úřad, potom na inspekci. Někdy, bohužel, jim dává za pravdu i inspekce, a tak škola, učitelé, ani ředitel nemají zastání. V mém případě to bylo tak: žák provokuje, rodič si stěžuje a vyletí ředitel. Stížností přibývá a prestiž učitele mizí!

Jaký je z vašeho pohledu mezi žáky základních škol „hlad po vzdělání“? Co mám informace, tak se v běžné třídě najdou tak tři čtyři žáci, kteří jsou ochotni se učit, další proplouvají jak se dá, a zbylí nemají o učení žádný zájem. Jak je to z vašeho pohledu?

Dříve i nyní jsme museli děti nutit do učení, na tom se nic nezměnilo. Ale dříve měli zájem si známku zlepšit, dnes některé musíme nutit, aby si známku „chtěli“ zlepšit. Dříve se připravovali na přijímačky na střední školy, dnes se na ně dostanou i bez přijímaček, bez práce.

Je to znát i na úrovni středoškolského vzdělání?

Možná jsme všeobecně snížili laťku ve vzdělání. Začínal jsem na učilišti a mám pocit, že vyučení by dnes měli maturitu a maturanti zřejmě bakaláře. A kde je chyba? V množství středních i vysokých škol?

Co by bylo třeba zavést, aby k přijímání na střední školy „zadarmo“ nedocházelo?

Možná je hodně středních škol a zatím bylo méně žáků. Téměř nikdo se nejde vyučit, všichni odchází na střední školy. Výhledově se to snad změní. Je více dětí na prvním stupni, u nás na škole to jsou čtyři třídy v ročníku, než na druhém stupni, kde máme dvě třídy v ročníku.

Pozorujete větší chuť se učit u dívek, nebo u chlapců?

U dívek byl vždy větší zájem se učit a mít lepší známky. Ale i chlapci mají zájem. To ale zase vycházejí z přístupu rodičů.

Co se dá z vašeho pohledu očekávat od generace, která v posledních pěti letech vyšla základní školu nebo která je nyní na druhém stupni ZŠ, což je záběr dětí narozených přibližně mezi roky 1996 a 2006? 

Jsem optimista. Ti šikovní na středních školách se občas zastaví za svými učiteli na základce a vidíme proměnu k lepšímu, i zájem o učení. A že nás těší, že na nás bývalí žáci nezapomněli, samozřejmě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš pro PL: S ODS by přišli kmotři, veksláci a tuneláři. Za koryta prodají všechno. Ještě horší než Pirátostán

21:37 Babiš pro PL: S ODS by přišli kmotři, veksláci a tuneláři. Za koryta prodají všechno. Ještě horší než Pirátostán

Vládu SPOLU a Pirátů se STAN by ze všech nejvíce odnesli ti, kteří se nemohou bránit, varuje v rozh…