Dan Landa. Pravda o krocích vlády. Profesor Flegr ví, co bude dál

11.01.2021 13:54

ROZHOVOR „Daniel Landa zuří dobře, jenže na špatném hrobě. Chybou nejsou protiepidemická opatření,“ říká parazitolog a profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr s tím, že viníkem stávající situace není rouška, ale virus. A ten si podle něj v Česku našel přičinlivé spojence – vládu a ministerstvo zdravotnictví. Flegr nedůvěřuje, že by politici zvládli naočkování Čechů bez problémů a dostatečně rychle. O neschopnosti vlády zvládat krizovou situaci jsme se prý mohli přesvědčit na podzim i před Vánoci a iluze si nedělá ani o odborné a morální kvality úřednického aparátu ministerstva zdravotnictví.

Dan Landa. Pravda o krocích vlády. Profesor Flegr ví, co bude dál
Foto: archiv J. Flegr
Popisek: prof. Jaroslav Flegr
reklama

Varoval jste v našem rozhovoru před zimní třetí vlnou epidemie koronaviru v České republice. Jsme v ní tedy nyní?

Ano, jsme ve třetí vlně. Ta souvisí s ochlazením a zvýšením infekčnosti viru. A poměrně brzy ji přiživí i šíření infekčnějších mutantů z Anglie a Jižní Afriky. Třetí vlně jsme zabránit nemohli, její příchod vyvolala příroda. Trestuhodné však je, že jsme v prosinci nenechali opadnout druhou vlnu, naopak ji nesmyslně přiživili bezdůvodným rozvolněním opatření. Proto se nám třetí vlna začíná rozjíždět za situace, kdy je v populaci obrovská virová nálož a máme přeplněné nemocnice. Stejně jako v případě vlny druhé bude i tentokrát platit, že za naprostou většinu mrtvých nebude odpovědná příroda, ale chybná rozhodnutí konkrétních osob.

V České republice právě probíhá očkování vakcínou proti koronaviru SARS-CoV2, nyní mezi zdravotnickým personálem a dalšími, kdo ho potřebují nejvíce. Jestliže dojde k jejich naočkování včetně seniorů nad 65 let, mohou se uvolnit i opatření? Pomine tím největší riziko?

Opatření se mohou rozvolnit jedině za situace, že budeme mít někde mezi 500–800 nakaženými denně a hygiena bude stíhat všechny kvalitně vytrasovat. A těch 500–800 platí jen za situace, že se bude dostatečně intenzivně testovat pomocí PCR testů. V Česku se dlouhodobě testuje minimálně třikrát méně, než by bylo potřeba. Navíc antigenní testy rozpoznají možná méně než třetinu skutečně nakažených bezpříznakových osob – jejich negativní výsledek neznamená skoro nic, zejména když od provedení testu uplyne několik hodin. Proto také nyní v nemocnicích umírá tolik seniorů, kteří si užili Vánoce se svými otestovanými příbuznými.

Naočkováním seniorů riziko rozhodně nepomine. Nejen kvůli tomu, že kromě seniorů nad 65 let máme mnoho dalších ohrožených skupin – celkově jsou to asi dva miliony lidí, tedy každý pátý z nás. Mnozí se dozvědí, že patří mezi ohrožené, až na jednotce intenzivní péče a nadpoloviční většina z nich si příliš dlouho tuto zajímavou novinku neužije. Hlavním zdravotním dopadem nejsou ty řádově desetitisíce lidí, co covidu podlehnou bezprostředně, ale ty statisíce a možná miliony lidí, co covid překonají s menšími či většími potížemi, nemoc jim však nějakým způsobem nalomí zdraví, sebere desítky let plnohodnotného života a zkrátí i celkovou dobu dožití. Spousta „uzdravených“ se dočká v nejbližších letech nepříjemného překvapení a náš zdravotní systém čeká kvůli v tichosti nastolené strategii rádoby řízeného promořování v nadcházejících desetiletích velká finanční zátěž.

Naočkováním seniorů nad 65 let se určitě sníží počty umírajících. Politici vládních stran se patrně těší na to, že nebude tak očividné, jak tragicky selháváme v ochraně obyvatelstva v porovnání s ostatními zeměmi. Jenže ostatní země naočkují své seniory také, takže i dál zůstaneme mezi nejhoršími v počtu umírajících na milion obyvatel. A to navzdory tomu, že naše zdravotnictví bylo mezi nejlepšími na světě. Ten minulý čas je namístě – vládní strategie promořování naše zdravotnictví nejspíš zcela rozvrátí.

Jak rychle tedy podle vás přinese očkování rizikových a ohrožených skupin efekt? A na co si dát během fází očkování pozor?

Záleží jen na tom, jak rychle je dokážeme naočkovat. Imunita nastupuje do měsíce po naočkování, přičemž pozitivní vliv na šanci přežít nákazu se nejspíš projeví už dříve. Bohužel, dosavadní průběh očkování zdravotníků nesvědčí o tom, že bychom byli schopni proočkovat rizikové nějak zvlášť rychle. Pozor bychom si měli dát na to, aby se u nás skutečně očkovali ohrožení, nikoli privilegovaní.

S tím souvisí vládní plán očkování, který je nyní pod palbou kritiky odborníků i hejtmanů a nemocnic. Není jasné, kde vzít personál a řeší se i nedostatek očkovacích center včetně skladování vakcíny. Máte důvěru ve vládu a její odborníky, že vše zvládnou bez větších potíží?

Nemám. Situaci by mohly zachránit kraje a také příslovečná vynalézavost a schopnost improvizace obyvatelstva České kotliny. Jenže jestliže vláda a ministerstvo zdravotnictví nezajistí rychlé dodávky dostatečného množství vakcíny, kraje ani občané toho mnoho nezmůžou. O neschopnosti vlády zvládat krizovou situaci jsme se mohli přesvědčit na podzim, a zvláště před Vánoci. Je přitom veřejným tajemstvím, že odborné a morální kvality úřednického aparátu ministerstva zdravotnictví jsou snad ještě horší.

S vakcínou se objevují více či méně podložené obavy z očkování. Nyní epidemiolog Roman Prymula potvrdil, že vakcína nezabrání, aby očkovaný člověk nebyl nakažlivý, a navíc může být v některých případech ochrana očkováním virem prolomena. Dá se říci, v jakém procentu případů by se tak mohlo dít?

Nedá. Závisí to například na genetické skladbě obyvatelstva, na jeho zdravotním stavu, na jeho chování ovlivňujícím obvyklou infekční dávku i na přírodních podmínkách. S jistotou však můžeme říct tři věci. Zaprvé – vakcína výrazně snižuje množství viru v těle, a tak podstatně snižuje infekčnost nakažené osoby. Zadruhé, vakcinovaní téměř jistě neskončí s covidem v nemocnici a nebudou tak blokovat přístroje a zdravotníky – zachrání tak životy jiným potřebným s covidem nebo třeba infarktem. A zatřetí – nic lepšího pro boj s epidemií zatím nemáme. 

V posledním rozhovoru jste mi řekl, že za úspěch opatření, za to že zabrala, může poměrně slušné procento obyvatelstva chovajícího se zodpovědně. Jak si Češi vedou nyní?

Těžko říct. My vidíme především ty nezodpovědné, co hulákají po náměstích a nadávají v diskusích na internetu. Jenže se zároveň zdá, že obyvatelstvo se jako celek chová zodpovědně. Za to, co se dělo před Vánoci, nemohou občané, ale vláda, která pod tlakem různých lobby, a patrně ještě více na doporučení volebních stratégů, v podstatě aktivně podněcovala obyvatelstvo, aby se chovalo nezodpovědně.

Do Poslanecké sněmovny dorazil Daniel Landa, aby představil Blanický manifest. Stejně se jmenuje i petice, na níž už přes půl roku sbírá podpisy po České republice. Landa mluvil mimo jiné o „virovém protektorátu“. Co si o tom myslíte?

Vlastně ho i chápu. Také se ve mně co chvíli vaří krev. Ale abych parafrázoval české rčení – Daniel Landa zuří dobře, jenže na špatném hrobě. Chybou nejsou protiepidemická opatření. Chybou je, že se špatně používají. Jestliže je rozvolníme zrovna v okamžiku, kdy začnou zabírat a kdy je reálná šance srazit epidemii na kolena, jestliže s klidem dlouhodobě tolerujeme, že hygiena absolutně nezvládá trasování, potom jsou ekonomické i lidské oběti všech těch předchozích týdnů v lockdownu v podstatě zbytečné. Viníkem stávající situace není rouška, ale virus. V Česku však našel přičinlivé spojence – vládu a ministerstvo zdravotnictví.
  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Best in covid, to evidentně chceme být. Naprostý chaos. Odborář Středula to pojmenoval natvrdo

4:47 Best in covid, to evidentně chceme být. Naprostý chaos. Odborář Středula to pojmenoval natvrdo

ROZHOVOR „Pomoc byla pomalá, reakce pomalé, některé nástroje špatné, špatně komunikované a je z toho…