Dávat peníze těm, kteří mají už teď vysoké důchody? To není žádná sociální politika, zuří František Laudát

31.08.2020 18:36

ROZHOVOR „Andrej Babiš zcela rezignoval na jakoukoliv rozpočtovou odpovědnost a začíná rozdávat i věci, kde by měl každou korunu otáčet,“ kritizuje současnou vládu za práci s financemi František Laudát, předseda KAN, bývalý poslanec ODS a TOP 09. Podle něj je premiérovi už jedno, jestli je schodek 400 nebo 500 miliard korun, nehledě na šikanování, jak nazval hon na nesprávně vyplněné informace a neoprávněné čerpání financí v koronavirové době ze strany finančních úředníků. Kromě domácí politiky ho zajímá i zahraničí, kde nyní sleduje dění v Bělorusku.

Dávat peníze těm, kteří mají už teď vysoké důchody? To není žádná sociální politika, zuří František Laudát
Foto: Hans Štembera
Popisek: František Laudát
reklama

Anketa

Jsme zadlužení a příspěvek 5 tisíc Kč pro důchodce si nemůžeme dovolit, řekla předsedkyně TOP 09 Pekarová. Má pravdu?

13%
87%
hlasovalo: 17086 lidí

V minulém rozhovoru jste kritizoval zacházení české vlády s financemi a rozpočtem celkově. Jak se na tu situaci díváte nyní v rámci schváleného příspěvku pro důchodce ve výši pěti tisíc korun?

Myslím, že rozpočtová odpovědnost Babišovy vlády pokračuje možná ještě zrychleným tempem. To, že sněmovna bez striktního požadavku – kromě opozice, která byla smetena – prostě nechtěla přesné cílování částek do větších podrobností, vede k pocitu premiéra Andreje Babiše, že si může nakoupit skupiny obyvatel pro nadcházející volby jak letos, tak příští rok. A jestli už 400 nebo 500 miliard korun, je mu zřejmě jedno, protože zcela rezignoval na jakoukoliv rozpočtovou odpovědnost a začíná rozdávat i věci, kde by měl každou korunu otáčet. Navíc nejde o příjmy z běžných daní, které platí občané nebo firmy, takže se situace ještě zhoršuje. Od vypnutí ekonomiky už uběhlo několik měsíců a přitom krize začínala ještě před covidem, takže chybí jakékoliv obrysy střednědobého stabilizačního a konsolidačního plánu, nějaké předpoklady…

A co je úplně nejhůře, tak lidé, kteří v životě nedokázali rozumně investovat, nyní doporučují a – mám na mysli prezidenta Miloše Zemana, že krizí je třeba se proinvestovat. Podobné akce, pokud se to výjimečně netýká ziskových věcí, dnes ve světě nefungují. Zkušenosti jsou takové, že proinvestování znamená další a další kolečko zadlužování, stát není schopen pod tlakem bez dlouhodobější přípravy udělat rozumné investice.

Souhlasíte tedy s kritiky důchodového příspěvku, že se jedná o úplatek před volbami určité části společnosti?

Naprosto jasně. Dokážu si představit, že ministerstvo práce a sociálních věcí je tady zejména od toho, aby hlídalo lidi, kteří ne vlastní vinou anebo i vlastní vinou upadnou do úplně největší existenční bídy. A to nejsou jen důchodci. Podporu by měli dostat adresně a týká se to například všech ročníků samoživitelek nebo lidí, kteří se starají o své blízké, nejnižší vdovské důchody, aby každá koruna byla otočená. Aby podpora putovala cíleně k člověku, který ji potřebuje. Ne mávnout rukou a říct, že důchodci dostanou pět tisíc. Já se ptám proč pět tisíc?

Dobrý nápad měla ODS, která se ptala, proč šest tisíc, proč ne rovnou milion? Protože to přesně ukazuje na ono diletantství. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od vyspělých demokracií Babišova vláda nebyla schopna distribuovat ani podporu firmám solidním a definovaným způsobem, jak se to odehrálo například v Kanadě, Británii, Německu a podobně, ukazuje, že nezvládá řízení státu, řízení společnosti. A když už má mánii pořizovat data, ať na fyzické či právnické osoby, tak by ta data aspoň měla využít i v krizi a poslat pomoc během několika hodin ať už lidem, společnostem nebo firmám. Tady se přesně ukázalo, jak fungují vyspělé demokracie s IT technologiemi, které jsou skutečně dělány pro lidi.

Co říci na argumenty, že během koronavirové krize podnikatelé získávali různou podporu, živnostníci neplatili pojištění a podobně, tak senioři nic nedostali? I když je pravda, že funkční vše úplně nebylo, tak část pomoci různým skupinám putovala. Například podle předsedy Rady seniorů České republiky Zdeňka Pernese čelili důchodci kromě inflace i zvýšeným nákladům s rouškami, dezinfekcemi a tak dále, takže by měli z půlbilionového rozpočtu dostat alespoň 14,5 miliardy…

Někteří důchodci to nepotřebuji zrovna tak, jako to nepotřebují některé firmy. Dokonce menší část firem mohla fungovat a fungovala, a některé se dokonce dostaly na vrchol, například distribuční e-shopové firmy a další, takže nevidím důvod, proč jim platit příspěvky. Chtěl bych, aby pomoc dostali potřební, ale ukázalo se, že při rozdělování pomoci firmám se šermovalo bilionem korun, ale tyto částky jsou jen nepatrným zlomkem. Navíc následuje další kolo – šikanování, že někdo něco nevyplnil správně a finanční úředníci nemají zřejmě nic jiného na práci, než že byli vysláni do akce a pod pohrůžkami kriminalizace jsou lidé nuceni peníze vrátit.

Místo plošného přidávání byste se tedy zaměřil na lidi, kteří mají nejméně nebo nárok na důchod nemají vůbec.

Přesně tak, můj pohled na sociální politiku všeho ražení a pro všechny věkové kategorie je, aby nejchudší a ti, kdo měli největší smůlu včetně postižených, byli vytahováni z největší sociální bídy a postaveni do vyšších kategorií. Nikoliv dávat peníze těm, kdo mají vysoké důchody nebo velké majetky.

Ještě se podívejme na zahraniční dění v Bělorusku, kterému se věnujete. Napsal jste k tomu i pár textů. V Bělorusku tedy probíhají už týdny protesty po posledních prezidentských volbách, které vyhrál Alexandr Lukašenko a o jejichž regulérnosti se pochybuje. Jak by se k celé situaci měla postavit Česká republika? Například senátor Jan Fischer vyzývá, aby Česko uvalilo sankce na konkrétní osoby Lukašenkova režimu. Je to správně?

Ano, vzhledem k tomu, že jsme prošli podobným vývojem, který teď hrozí Bělorusku, a to konkrétně v roce 1968. Spíše bych to přirovnal k roku 1968, než k roku 1989, kdy byla zcela jiná situace. Skutečně si myslím, že ze strany Evropské unie, Spojených států a vůbec demokratického světa by mělo jasně a striktně zaznít odmítnutí a měly by přijít sankce. Nějaké existují už dlouhodobě, ale měly by být podstatně ostřejší. Demokratický svět by si měl vynucovat, aby v Bělorusku proběhly standardní volby za kontroly mezinárodních institucí, organizací a zemí, aby bylo jasné, že lidé odevzdají hlasy do volební urny, a to se promítne na zvolených poslancích parlamentu, případně na prezidentském mandátu. A to se bohužel nestalo.

Druhou rovinou je malý tlak na Rusko, aby nechalo běloruské občany rozhodnout o svém směřování, o svém životě a aby dalo ruce pryč od Běloruska. To se neděje. Rusko se vměšuje, ale Bělorusové chtějí o sobě rozhodovat sami. Stejně je ten režim neudržitelný. Chápu, že Putin se bojí, že obdobný proces může proběhnout v Rusku a je otázkou několika let, než tam proběhne. Jeden ze startovacích motivů byla zase nespokojenost mladé generace, které podporují jejich rodiče, prarodiče a neubrání se tomu ani Putin. Když jsem byl s parlamentní delegací v Bělorusku před čtyřmi lety a byl jsem požádán na slavnosti o příspěvek, zpražil jsem je svým blahopřáním, že mají skvělou zemi a skvělé lidi, ale ten režim, který drží nad vodou, připraví špatný život jejich dětem, a společnost a země bude nekonkurenceschopná vůči zbytku světa.

Říkáte, že Rusko se vměšuje a Bělorusové by si to měli vyřídit sami. Vladimir Putin drží nad Lukašenkem ochrannou ruku, protože chce Bělorusko jako nárazníkové pásmo. Pravdou ale zůstává, že běloruská ekonomika sílila právě proto, že Rusko jí poskytovalo energie za velmi nízké ceny a navíc vydělávala na tom, že se stala prostředníkem pro obchody se Západem po sankcích proti Rusku. Co je tedy vměšování a co už nikoliv? Ať už ze strany Ruska, tak Evropské unie, Spojených států a dalších?

Putin se vměšuje, už jen ta pohrůžka, že pomůže zoufalému Lukašenkovi k naplnění smlouvy o Svazovém státu Ruska a Běloruska. Teď se navíc objevily informace, že Rusko má připravené bezpečností síly, které by mohly zasáhnout, pokud by se v Bělorusku něco odehrávalo. Nebylo přesně definováno, co konkrétně, ale jsou připraveny, což zveřejnila i česká média. Provázanost z toho kouká, dokonce i běloruští komunističtí pohlaváři v parlamentu opatrně řekli, že dokud bude Putin, tak Bělorusko nebude mít volné ruce.

Co se týká Evropské unie, ta nemůže hrotit nějaký otevřený konflikt, ale má i vedlejší nástroje – tedy velmi účinné sankce, izolace, odmítnutí, které ingeruje do zahraničních záležitostí.

A ochranné pásmo Ruska… co je komu do ruských zájmů? Každá země, každý národ má právo na existenci a vlastní rozhodnutí o tom, jakou cestou půjde, jaké bude mít vnitřní poměry.

Pochopitelně jde o nárazníkový stát z pohledu Ruska.

Bělorusko je samozřejmě naprosto klíčová země strategického významu i v dnešní době. Kdykoliv se někdo z Evropy v historii rozhodl útočit na Moskvu, ať to byl Napoleon nebo nacisté za druhé světové války, tak nejbližší cesta z Evropy na Moskvu je přes Bělorusko. Bohužel Bělorusko mělo tu smůlu, že vojska šla tam i zpátky, takže zažili dvojnásobné vraždění a plundrování. Rovněž směrem z Ruska do střední a západní Evropy je nejlepší přístup právě přes Bělorusko, Polsko, východní Německo, právě proto je Bělorusko klíčová země.

Takže jinak řečeno Putin nepotřebuje ani tak Lukašenka, jako Bělorusko.

Putin potřebuje strategické území Běloruska. Lukašenka nepotřebuje, on ho dokonce ani nemá rád. Kdyby se vyskytl nějaký proruský politik, klidně mírnějšího ražení, tak Putin nechá Lukašenka padnout a vymění ho za někoho jiného. On nepotřebuje Lukašenka, on potřebuje nějakého proruského poskoka. Lukašenko byl i pro Putina ne vždy vypočítavý partner, takže kdyby se vyskytla osoba, která by situaci zklidnila a byla proruská, Putin by po něm bez váhání sáhnul.

Jak vnímáte otravu  Alexeje Navalného, kterého teď léčí v Německu? Domníváte se, že sahá, jak se někteří domnívají, do Moskvy? Vzhledem k tomu, že šlo o otravu, což není Rusům cizí?

Bez důkazů to lze jen těžko říci, ale v takových případech vždy nastupuje otázka cui buno? Komu to slouží? Bohužel nejsem vyšetřovatel, média se pohybují v rovině spekulací, nicméně těch náhod, které si už zažilo Rusko se smrtí Politkovské (Anna, aktivistka a spisovatelka, odpůrkyně Putina, zastřelena v Moskvě roku 2006, pozn. red.) a dalších a dalších režimu nepohodlných lidí, je už tolik, že už nemohou být náhodou. Rusko bude těžko vysvětlovat, že Putin o ničem nevěděl a za nic nemůže. Je to i o atmosféře v zemi a jak je známo, z posledních průzkumů se ukazuje, že slavná éra, kdy všichni stáli za Putinem a byli rádi, že koncem devadesátých let stabilizoval Rusko – mimochodem stejným procesem prošel i Lukašenko – se blíží ke konci. Právě o to více budou lidé kolem Putina i přímo Putin nemilosrdně potírat jakékoliv projevy nespokojenosti.

Jaký je váš osobní tip? Ustojí to Lukašenko či nikoliv?

Řekl bych, že do dvou let neustojí, asi takhle. Dva roky bych si tipnul.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Příští premiér? Existují jen dvě možnosti a rozhoduje se nyní. Do koronakrize promluvil sociolog

0:01 Příští premiér? Existují jen dvě možnosti a rozhoduje se nyní. Do koronakrize promluvil sociolog

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Vyměnit některé lidi. Začít říkat celou pravdu. A přijít s dlouhodobým plánem. Co…