Základem celé polemiky na téma „udavačka z Lidic“ se stala kniha Vojtěcha Kyncla Lidice Zrození symbolu. Jak byste tuto knihu zhodnotil jako archivář, který se v tématu orientuje, jako celek?

Tato kniha nerespektuje pravidla odborné práce archivářů a historiků. V Pražském sborníku historickém 45/2017, s. 373–405 jsem uveřejnil kritický rozbor této knihy. Za zvláštní nehoráznost považuji nepravdivé osočení lidické ženy Alžběty Doležalové ze zločinu udavačství. Podle autora měla Alžběta Doležalová 2. června 1942 udat svoji židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou, rozenou Löwingerovou, pro nepřihlášení se k židovství.

Šéf Reportérů ČT Marek Wollner hájil Kyncla s tím, že jeho dílo je první publikací o Lidicích, kterou je možné považovat za „vědeckou“. To skutečně za 75 let od konce války nevzniklo k tématu žádné jiné dílo, které by sneslo vědecké standardy?