Do NATO nás vzali, abychom jim udělali užitečné idioty při lumpárně v Jugoslávii, připomíná poslanec SPD. A Václav Havel tuto roli sehrál na výbornou...

12.08.2018 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Západ nás do NATO přibral narychlo v roce 1999, pár týdnů před bombardováním Jugoslávie, abychom sehráli roli užitečných idiotů a poskytli politické krytí této lumpárně. Jak víme, náš tehdejší prezident Havel se této role zhostil na výbornou,“ říká poslanec za SPD Jan Hrnčíř. Promluvil nejen o NATO, ale i o naší armádě, o invazi do Afghánistánu a vyjádřil se i k úmrtí tří českých vojáků. Řekl také svůj názor ohledně neziskovek.

Do NATO nás vzali, abychom jim udělali užitečné idioty při lumpárně v Jugoslávii, připomíná poslanec SPD. A Václav Havel tuto roli sehrál na výbornou...
Foto: red
Popisek: Jan Hrnčíř (SPD)

Anketa

Přejete si, aby Jiří Drahoš zasedl v Senátu?

3%
97%
hlasovalo: 19064 lidí

V Afghánistánu byli zabiti tři čeští vojáci. Tato zpráva rozdělila názorově český národ. Někteří je označují za hrdiny, jiní poukazují na to, že to vlastně byla jejich „práce“ a že prý „nebojovali“ za Českou republiku. Jaký vy na toto máte názor?

Tito vojáci plnili s plným nasazením své bojové úkoly a v Afghánistánu padli jako hrdinové, bohužel při plnění fatálně chybných politických rozhodnutí. Čest jejich památce a upřímnou soustrast pozůstalým. 

Na sociálních sítích se po této tragické události vyjádřil Tomio Okamura: „Chci vyjádřit upřímnou soustrast rodinám tří vojáků, kteří padli v Afghánistánu. Padli při odpovědném plnění rozkazů a patří jim naše úcta. Naše hnutí SPD – na rozdíl od ostatních stran – nepodpořilo ve Sněmovně záměr zahraničních misí. Nesouhlasíme se způsobem, jak byla a je vedena kampaň v Afghánistánu. Má zcela špatný strategický cíl. Chce z Afghánistánu vytvořit protektorát NATO a především USA. Tento záměr odmítá velká část Afghánců, kteří jsou tradičně odmítaví k cizímu vměšování. Válka trvá již sedmnáct let a není vidět konce války. Jsme přesvědčeni, že Afghánistán je třeba nechat Afgháncům a nenutit jim politické, ani jiné pro ně cizí modely života. Ať ve své zemi žijí, jak chtějí, a za své peníze. Terorismus nám dnes hrozí především díky imigrační a multikulturní politice EU. Naše vojáky budeme potřebovat doma.“ Sdílíte tento jeho názor? Má se Česká republika podobných misí účastnit?

Invaze do Afghánistánu měla být reakcí na teroristické útoky spáchané teroristy z al-Káidy v USA dne 11. září 2001. Je nutno podotknout, že žádný z těchto teroristů nebyl Afghánec, naprostá většina z nich pocházela ze Saúdské Arábie, která je ovšem spojencem USA a bohatým odběratelem amerického vojenského arzenálu a také dodavatelem levné ropy. Talibové prý sami tehdy nabízeli CIA, že teroristy z al-Káidy na svém území pochytají a předají do USA, neboť si rozhodně nepřáli vojenský konflikt s NATO. Američané se přesto rozhodli pro invazi, svrhli Tálibán a instalovali loutkovou vládu. Po neuvěřitelných 17 letech je situace v Afghánistánu více než tristní.

Hrdí Afghánci přirozeně loutkovládu neuznávají, Talibové ovládají stále větší území a bezpečnostní situace se prudce zhoršuje. Zdá se, že Američany už nutí v zemi zůstat pouze gigantické zásoby nerostných surovin v hodnotě bilionů dolarů, čehož již některé americké společnosti využívají. I tak je pro americkou administrativu tato situace neudržitelná a snaží se vyjednat s Tálibánem předání moci.

Domnívám se, že se nakonec dohodnou na předání celé země, kromě Kábulu a okolí, kde se opevní současná vláda a věrné bezpečnostní složky. Tento stav bude Tálibán tolerovat do chvíle, než se stáhnou poslední spojenecké jednotky. Poté obsadí i Kábul, povraždí všechny Afghánce, kteří režimu pomáhali a znovu obnoví svoji vládu v zemi. Otázkou pak bude, proč tam vlastně všichni ti chlapci umírali…

Někteří politici a zastánci misí v tomto případě mluví o tom, že naši vojáci musí spolu se spojenci bojovat proti terorismu v jiných zemích, třeba i tisíce kilometrů vzdálených, aby pak nemuseli bojovat s terorismem u nás doma. Mají pravdu? Je tato strategie opodstatněná? Má smysl?

Tato strategie by dávala smysl, pokud bychom bránili ve vstupu těmto živlům do Evropy, ale to se v praxi neděje. Teroristé už dávno pochopili, že je pro ně snazší útočit na bezbranné Evropany v Evropě, než na jejich po zuby ozbrojené vojáky v domovině teroristů, kde je za každý takový útok čeká odplata. 

Zástupci SPD kritizují NATO a hlavně členství ČR v NATO dlouhodobě. „Ideální model by byl, aby Česká republika dokázala bránit sebe sama. Ani Rakousko není v NATO, ani Švýcarsko není v NATO,“ řekl už před časem Tomio Okamura. Jak vy NATO  a naše členství v něm vnímáte, a to i právě v souvislosti s tím, co se stalo nyní v Afghánistánu? A jak byste si představoval případnou obranu naší země bez NATO?

Bohužel, nejsme v příliš výhodné pozici. Naše současná armáda je zdecimována na úroveň expedičního sboru a obranu státu by v případě konfliktu nezvládla. Západ nás do NATO přibral narychlo v roce 1999, pár týdnů před bombardováním Jugoslávie, abychom sehráli roli užitečných idiotů a poskytli politické krytí této lumpárně. Jak víme, náš tehdejší prezident Havel se této role zhostil na výbornou.

Naše země má i bohaté historické zkušenosti se západními spojenci. Kdykoliv jsme je potřebovali, tak se na nás vykašlali, to bychom měli mít na paměti. Nejinak by tomu bylo i v případě konfliktu v současnosti. V tom lepším případě by z nás udělali bojiště, v tom horším by nás hodili přes palubu. Nebo představa, že za naši svobodu a územní celistvost bude bojovat třeba Turecko, které má nejsilnější armádu ze všech evropských spojenců v NATO, je přinejmenším velmi naivní.

Československá armáda patřila k nejsilnějším v rámci Varšavské smlouvy, samozřejmě po té sovětské. Proto se také sovětští vůdci v roce 1968 rozhodli pro invazi tak mohutnou, neboť se báli, že by se naše armáda dokázala účinně bránit, pokud by počty invazních vojsk podcenili.

Z našich historických zkušeností plyne, že je pro nás nejvýhodnější budovat nadstandardní vztahy se svými sousedy a udržovat dobré vztahy především se slovanskými národy.

Když odbočíme od nešťastné události v Afghánistánu, vláda ČR  by chtěla seškrtat rozpočty neziskovkám. Přijít by měly až o tři miliardy korun. Představou Andreje Babiše je, že peníze, které nejdou na sport a kulturu, budou přezkoumány, zda jsou rozdělovány skutečně účelně. Co na to říkáte?

Naše hnutí SPD dlouhodobě usiluje o snížení podpory z veřejných rozpočtů pro takzvané politické neziskovky. Při schvalování státního rozpočtu na rok 2018 jsme v Poslanecké sněmovně navrhovali snížení této podpory, bohužel tehdy bezúspěšně. Jsem rád, že se hnutí ANO nyní rozhodlo naše návrhy vyslyšet a připojit se k nim. 

Je situace kolem neziskovek, jejich činnosti, přehledná? A proč podle vás jsou právě neziskovky „trnem v oku“ tolika lidí v České republice?

 U nás se s neziskovkami doslova „roztrhl pytel“, máme jich cca 130.000. Většina z nich je prospěšná, ale některé z nich se politicky angažují, snaží se ovládnout občanskou společnost a vytvářet paralelní mocenská centra. Tomu je třeba se bránit.

Ačkoliv, jak už jsme řekli, hodně lidí na neziskovky nevraží, jsou některé z těchto organizací, jejichž práci byste ocenil? Co například humanitární organizace Člověk v tísni? Právě u té také komentátor Petr Honzejk v případě seškrtávání rozpočtu upozorňuje na její ohrožení…

Dobročinné organizace, které například pečují o seniory, o zdravotně postižené nebo o děti a mládež, si jistě podporu zaslouží. Ovšem neziskovky s politickým programem, které se převážně věnují různým sociálním experimentům, není nezbytně nutné financovat z peněz daňových poplatníků.

Zemí, kde neziskovky rozhodně nemají na růžích ustláno, je v poslední době především Maďarsko. To dokonce schválilo zákon „Stop Soros“, který míří na neziskovky, které pomáhají migrantům. Souhlasíte v tomto směru s Orbánem a myslíte si, že i u nás nakonec bude v souvislosti s některými neziskovkami podobně vyhrocená situace?

Především německé neziskovky – které ve velkém dovážejí africké ilegální migranty do Evropy, usilují o změnu struktury obyvatelstva evropských měst a spolupracují přitom ve Středomoří s pašeráky lidí – jsou obrovským bezpečnostním a společenským rizikem. Právě George Soros je často sponzorem těchto aktivit. Podle maďarského zákona musí neziskové organizace pracující s běženci zažádat o licenci na ministerstvu vnitra. Ministr by mohl povolení odmítnout vydat, pokud by v jejich činnosti shledal „riziko pro národní bezpečnost“. Myslím, že migrační a azylovou politiku musí určovat stát, a ne nějaké neziskovky. Maďarsko jde v tomto správným směrem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Disident z Charty 77 překvapivě o BIS, ale i o Babišovi a neštěstí doby po roce 1989

4:44 Disident z Charty 77 překvapivě o BIS, ale i o Babišovi a neštěstí doby po roce 1989

ROZHOVOR „Nevyhodili jsme jediný správný názor kdysi okny i s tehdejším nositelem, komunistickou str…