Před časem se objevily zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců...
Pokud je to pravda, tak by se jednalo o rezignaci na fungování demokratického právního státu, ve kterém by si před zákonem měli být všichni rovni. Na to, že Německo v souvislosti s migrační krizí zcela selhává v uplatňování zákonů v lednu upozorňovali dva bývalý ústavní soudci Papier a Fabio. Ti tvrdí, že Německo rezignovalo na vlastní zákony, na ochranu hranic a selhalo jako „garant svobody a bezpečnosti občanů“. Německá vláda podle Papiera „překročila hranice“, jelikož přestala uplatňovat vlastní zákony. Dle jeho názoru azylová a uprchlická politika Německa už dlouho trpí, protože nerozlišuje mezi individuální ochranou před pronásledováním na straně jedné a řízenou přistěhovaleckou politikou z ekonomických důvodů na straně druhé. Osobně se domnívám, že oba ústavní soudci udeřili „hřebíček na hlavičku“.
Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl vstoupit do naší země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní?
Z krajní části politického spektra zaznívají různé názory. Střílení do lidí rozhodně nepovažuji za správnou cestu. Je to extrém, který je opačným pólem bezbřehé „sluníčkářské“ politiky otevřené náruče všem uprchlíkům a nelegálním migrantům. Migrační vlně se samozřejmě musí ochranou vnější hranice EU a návratovou politikou aktivně čelit a to i za použití represivních prostředků. To se nyní za pomoci českých policistů činí při ochraně hranice s Řeckem Makedonie, která čelí agresivitě migrantů.
A jak by se měla dle vás řešit imigrační krize?
Klíčem k řešení masivní migrační invaze je zastavení jejího toku již v zárodku, tedy v místě jejího zrodu. Jinými slovy je třeba primárně řešit její příčiny, tedy problém bezpečnostní, politické a ekonomické destabilizace zemí Blízkého východu, včetně severní Afriky. Jedním z hlavních předpokladů je především ukončení válečného konfliktu a stabilizace situace v Sýrii a části Libye ovládané Islámským státem.
Dlouhodobě zastávám názor, že EU by měla do řešení problému vtáhnout USA, které nesou za situaci v islámském světě svůj díl spoluodpovědnosti. Především politickými, zpravodajskými a vojenskými intervencemi v Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii a dalších zemích. Jedná se i o podporu takzvaného demokratizačního „arabského jara“, které ve svém důsledku na jedné straně odstranilo nebo oslabilo sekulární diktátory a na straně druhé posílilo islamistické fundamentalisty a bojovníky, což je hlavní příčinou současné destabilizace a problémů v této části světa. Padli sekulární diktátoři, nastal chaos, z jehož podhoubí například v Iráku vznikl takzvaný Islámský stát a další radikální a teroristická islamistická uskupení, která mají ambici expandovat a zasahovat i do dění v Evropě. Díky arabskému jaru padla sekulární vláda v Egyptě a nastoupilo „Muslimské bratrstvo“.
Pokud by následně v Egyptě vládu mimo demokratické procesy nepřevzala sekulární armáda, tak by současné problémy v islámském světě byly ještě komplikovanější, a to i směrem k Izraeli. O tom se však tiše mlčí. Jsou prostě země, kde je bohužel vzhledem k jiné mentalitě, kultuře a náboženskému fundamentu západní demokracie složitě aplikovatelná. Jak jsem uvedl, jako vyústění „arabského jara“ proběhly v Egyptě svobodné volby a jejich výsledkem byl nástup islámských radikálů, tedy zmíněného „Muslimského bratrstva“. Demokracie zafungovala pouze na jedno použití, protože vynesla do čela státu náboženské fundamentalisty, kteří smetli sekulární stát a zahubili další demokratický rozvoj již v samotném zárodku. Vstupem armády do hry se tento proces zvrátil zpět k sekulární podobě státního zřízení.
Jedinou cestou tedy je migrační krizi aktivně a systémově řešit změnou politiky Západu a pragmatickou spoluprací EU, USA, Ruska a bohatých arabských států směřující ke stabilizaci arabské a severoafrické části světa. Pokud se ty velmoci pragmaticky nedohodnou a budou z nás i nadále dělat rukojmí v rámci svých velmocenských ambicí, tak se budeme pohybovat v začarovaném kruhu. Na politiku USA a Ruska se nelze naivně dívat růžovými brýlemi, protože obě mocnosti hájí své mocenské a ekonomické zájmy a EU nese jako užitečný idiot veškeré náklady tohoto střetu. Je zajímavé, že po ukrajinské a migrační krizi euro výrazně oslabilo a dolar šel raketově nahoru. Je to náhoda?
Za vrchol cynismu v celé této velmocenské hře řídící se principem politiky „rozděl a panuj“ považuji tlak na přerozdělování nelegálních migrantů formou povinných kvót do jednotlivých zemí EU. Proč se přerozdělovací systém nepožaduje také po USA a bohatých arabských státech? Místo toho Saúdská Arábie nabízí vybudování 200 wahhábistických mešit v Evropě. Wahhábismus je sunnitská fundamentalistická forma islámu. To je přece výsměch.
Psali jsme:
Co za imigrační vlnou podle vás je?
Americký miliardář George Soros, finančně podporující prostřednictvím sítě svých „neziskovek“ barevné revoluce a tok migrantů do Evropy, přišel s plánem, kdy doporučuje přijímat do Evropy milion migrantů ročně. V této souvislosti ve střetu s premiérem Orbánem prohlásil, že „zmíněný plán považuje za cíl ochranu uprchlíků a národní hranice za překážku, kdežto Orbán považuje ochranu hranic za cíl a ochranu uprchlíků za překážku“. To vypovídá za vše. A já se ptám? Proč byrokracie EU hraje roli mrtvého brouka a díky své impotenci přistoupila na tuto hru? Je to naivita, neschopnost, pseudohumanismus, nebo záměr?
Proč tento americký aktivista a miliardář totéž nedoporučuje vládě své země a jejím spojeneckým bohatým arabským státům? Proč tento globální oligarcha nepřichází s návrhy, jak stabilizovat arabský svět a jak řešit příčiny válečných, náboženských, ekonomických a sociálních krizí postižených arabských a afrických zemí? Tedy s návrhy na řešení politických krizí, za které bohužel Západ nese svůj díl spoluodpovědnosti.
Je přece zřejmé, že pokud bude masivní migrační invaze současným tempem a bezbřehým způsobem pokračovat dál, tak důsledkem bude rozšíření destabilizace z islámského světa do Evropy a v horizontu několika desítek let totální změna demografické struktury evropského obyvatelstva. Z toho může vyplynout změna a destrukce současných kulturních, sociálních, právních a demokratických hodnot, včetně změny sekulární orientace „starého kontinentu“. Je toto cíl ideologie multikulturalismu a současných pohybů ve světě? Já jako člověk s demokratickým, sociálním a křesťanským smýšlením tuto vizi nesdílím, protože jde proti podstatě naší civilizace a může nás vést k nové totalitě, náboženskému pronásledování a k době temna. Proto mám vedle bezpečnostních dopadů k otázce současné podoby masivní vlny migrace vyhraněný názor.
Premiér Sobotka řekl, že hrozbu nepředstavují uprchlíci, těm je prý třeba pomoci, ale teroristé. Prezident Zeman řekl, že ale terorismus s uprchlickou vlnou souvisí. Kdo má pravdu?
Předně je třeba rozlišovat mezi uprchlíky utíkajícími před válkou či genocidou a mezi nelegálními migranty, jejichž motivy mohou být čistě účelové. Do druhé skupiny patří bezesporu ekonomičtí uprchlíci, ale také řada osob, která k nám přišla šířit po dobrém či po zlém různé směry radikálního islámu.
Já jsem vždy tvrdil, že lidem prchajícím před válkou je třeba v souladu s mezinárodním azylovým právem poskytnout ochranu a humanitární pomoc, a to nejlépe ve stabilních částech jejich domoviny nebo v první bezpečné zemi, kam před nebezpečím uprchnou. Tou zemí je např. Turecko. Problém současné uprchlické vlny ovšem spočívá v tom, že do této skupiny skutečných uprchlíků je zamíchána masa nelegálních migrantů nejen ze Sýrie a Iráku, ale především ze zemí a oblastí, jako je Kosovo, Albánie, ale například i z dalších zemí severní Afriky, které nespadají do zemí postižených válkou. Migrační vlnu směřující do Evropy však tvoří v převážné většině nelegální migranti, skládající se z mladých mužů a lidí bez dokladů, které není možno identifikovat. Jak jsem zmínil, na to před několika měsíci upozorňovaly německé bezpečnostní složky.
Mezi uprchlíky a nelegálními migranty mohou být – podle informací zveřejněných zpravodajskými komunitami – infiltrováni zcela cíleně islamistické náboženské fundamentalistické a teroristické skupiny včetně bojovníků Islámského státu či dalších extremistů, nebezpečných válečných zločinců a kriminálníků. Na toto bezpečnostní riziko jsem upozorňoval již v květnu. Zmíněná obava se bohužel potvrdila i při nedávných teroristických útocích v Paříži. Varování některých zpravodajských služeb nedávno potvrdil i vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove. Ten prohlásil, že „Islámský stát“ se v rámci migrační vlny „šíří jako rakovina“ a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor, a ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i Spojených států. Generál v této souvislosti upozornil, že teroristé, zločinci a zahraniční žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy.
Takže pokud mám konkrétně odpovědět na vaši otázku, tak se domnívám, že pravda je někde uprostřed výroků obou našich vrcholových politiků. Ne každý uprchlík představuje bezpečnostní riziko a nelze všechny formou kolektivní viny házet do jednoho pytle. Skutečné nebezpečí představují teroristé a islámští radikálové infiltrovaní mezi migranty. Z tohoto hlediska samozřejmě uprchlická vlna představuje zvýšené riziko terorismu.
Jak by se měla tato patová bezpečnostní situace konkrétně řešit?
Pokusím se svůj postoj shrnout. Od začátku tvrdím, že nelegální migrační invazi je třeba z bezpečnostního hlediska efektivně čelit, vrátit Evropě pud sebezáchovy a dát stranou pseudohumanismus ohrožující naši budoucí existenci. To znamená odmítnout zvací politiku Německa a nesmyslný systém povinných kvót v jakékoli podobě. My jsme nelegální migranty nezvali a nedestabilizovali arabský svět. To říkám stále dokola. Jak jsem zmínil, klíčem k řešení je odstranění příčin migrace. Proto Západ musí změnit politiku a přispět k bezpečnostní, politické a ekonomické stabilizaci Středního a Blízkého východu, včetně severní Afriky. Jen tak lze uzavřít kohout migračního toku. Ostatní opatření jsou defenzivní a obranná. Je to více či méně „tahání kočky za ocas“. Jsem si vědom, že dosažení tohoto cíle nelze dosáhnout ze dne na den.
Proto je nezbytně nutné konečně komplexně řešit ochranu vnější hranice EU a vymáhat platné migrační a azylové zákony včetně návratové politiky. To se neobejde bez možných restriktivních bezpečnostních opatření. Zřízení efektivní evropské pohraniční policie je jednou z možných cest. Je třeba vracet zpět nelegální migranty a dbát na to, aby skutečným uprchlíkům byla poskytnuta pomoc přímo v zemi jejich původu, nebo v první bezpečné zemi jejich příchodu, tedy v Turecku, odkud jsou do Evropy především posíláni. V tomto směru se skutečně musí vyvinout tlak hlavně na Řecko a na Turecko a zároveň těmto zemím pomoci. EU nesmí rezignovat na zajištění ochrany hranice Řecka.
Současně je třeba uplatnit plán premiéra Sobotky a zemí V4, tedy důslednou ochranu hranice Makedonie a Bulharska za podpory EU, tedy uzavření balkánské cesty. ČR tak již dlouhodobě činí formou policejní pomoci Makedonii. Pokud se toto nepodaří a v praxi společnými evropskými silami zmíněné hranice neochráníme, tak lze předpokládat, že se bohužel dominovým efektem zhroutí schengenský prostor a každá země bude hlídat své hranice sama. To není náš cíl a rozhodně to není v našem zájmu. Nicméně naše vláda je na tuto krizovou variantu připravena a je schopna zajistit bezpečnost našich občanů.
Zároveň se z pozice EU musí razantně bojovat s převaděčskými mafiánskými organizacemi a celým organizovaným zločinem, který si z nelegální migrace udělal velký byznys. V tomto ohledu je nutné se soustředit na rozložení logistického zázemí a eliminaci těchto skupin, a to nejen v Evropě, ale především v Turecku. Nejdůležitější však je dosažení dohody na vracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka, o čemž se nyní s Tureckem intenzivně jedná. Komplexního politického a bezpečnostního řešení migrační krize však nelze dosáhnout bez úzké spolupráce EU s USA a pragmatické kooperace s Ruskem a bohatými arabskými státy.
Psali jsme:
Ještě se vrátím k pozici premiéra Sobotky. Ten také řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte?
Nevím z čeho premiér vychází. Pokud intenzita migračního procesu z islámského a afrického světa bude probíhat i nadále ve stávající intenzitě, tak si myslím, že by nemělo smysl se zabývat tím, kdo bude za několik desítek let lídrem standardní levice či pravice. Lidem z této kultury není systém demokracie příliš blízký, a tak lze předpokládat, že by v převážné části Evropy se silnou či převažující muslimskou komunitou, zastávající právo šaría, fungoval poněkud jiný politický systém a politické spektrum. To je jeden extrém vývoje. Druhý extrém je reakce společnosti na arabskou migrační invazi formou podpory fašistických a krajně orientovaných nedemokratických politických uskupení, což by bylo pro vývoj Evropy stejně nebezpečné. Historickou zkušenost s tomto formou vlády již máme.
Nicméně osobně jsem optimista a věřím, že se díky současným posunům v politice velké části lídrů evropských států s migrační krizí celoevropsky vypořádáme a zachováme si základní hodnoty naší demokratické společnosti a křesťansko-židovské kulturní základny. Vidím to tak, že za dvacet let se lídři levého demokratického středu budou rekrutovat ze skupiny profesionálních politiků, kteří budou schopni charismaticky udat jasný a srozumitelný demokratický politický směr, zaručující bezpečnost, sociální a ekonomickou prosperitu, svobodu slova včetně vyznání a zároveň nabídnou elementární politickou korektnost, solidaritu a spravedlnost vůči občanům vlastního státu.
Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to vyjádřím lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte?
Postoj Roberta Fica je politicky korektní a solidární vůči občanům Slovenska. Postoj paní Merkelové je politicky korektní vůči nelegálním migrantům z arabského světa. To je podstatný rozdíl. Co se týká muslimských komunit, tak rozumím tomu, že se Robert Fico nechce inspirovat chybami Francie. Tam díky migraci z bývalých kolonií vzniklo velké množství muslimských ghett, která žijí vlastním životem řídícím se v mnohých případech právem šaría, bez možnosti vymahatelnosti zákonů Francie.
Tato ghetta se stávají nezvládnutelnou časovanou bezpečnostní bombou, která je podhoubím pro radikální islamismus a terorismus. Není náhoda, že vzhledem k vyhrocenému postoji lidí z těchto pařížských komunit vůči Židům došlo za poslední dva roky k exodu 14 tisíc Židů do Izraele. To není normální situace. Tito lidé z židovské komunity si zasluhují solidaritu. Je to největší pohyb Židů z Francie od konce druhé světové války. V Evropě prostě není něco v pořádku. Na podobné nebezpečí v souvislosti se současnou migrační krizí upozorňovala izraelská komunita v Německu, která před několika měsíci začala pociťovat strach.
Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku, ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico…Nejednalo se ale o pouhou předvolební rétoriku?
To si nemyslím. Já jsem tuto otázku struktury nelegálních migrantů již zmiňoval a nemohu tedy jinak, než s Robertem Ficem opět souhlasit. Jeho názory jsou mi v rámci sociálnědemokratického hnutí hodně blízké, obdobně jako jsou mi blízké postoje a přístup ministra vnitra Milana Chovance, i když jsou po výsledku voleb na Slovensku lidmi s vazbami na „pražskou kavárnu“ zpochybňovány. Tito lidé tvrdí, že díky jeho vyhraněným postojům k migraci ztratil část voličů a vytvořil prostor nacionalistům. Já toto zjednodušující hodnocení nesdílím. To by však bylo na samostatný rozhovor.
Jak tedy vysvětlit výsledek slovenských voleb?
Pokud bych to zjednodušil, tak volební kampaň na Slovensku byla velkým mediálním a politickým atakem koncentrovaným proti Ficovi. Byla to podobná štvanice, kterou si u nás prošel Jiří Paroubek. Jistá míra únavy z jeho vlády a touha po změně sehrála také své. Pokud by Fico nebyl jednoznačný v otázce migrace, tak by možná dopadl daleko hůře a vítězem by se stal neonacista Kotleba.
Těmi lidmi s vazbou na „pražskou kavárnou“ myslíte např. vašeho kolegu z ČSSD ministra Jiřího Dientsbiera a jeho okolí?
Bez komentáře. To ať si každý přebere sám.
Psali jsme:
Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme dle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Dle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor?
K těmto otázkám jsem se vyjádřil komplexně a dost podrobně v předchozích odpovědích. Pan majitel hnutí ANO má samozřejmě právo na svůj politický názor a já nemám důvod ho komentovat. Nicméně on názory mění poměrně často a já se v postojích jeho strany nevyznám. A. Babiš je obecně známý svým populismem a evidentně naslinil prst, otočil se a říká to, co mu vychází z průzkumu veřejného mínění. Pokud by průzkumy veřejného mínění doporučovaly podporovat islámské migranty, tak bych se nedivil, kdyby se z pana Babiše přes noc stal zapálený muslim a investoval do výstavby mešit. Je to tak trochu úsměvné, jak primitivním a účinným způsobem surfuje na emoční náladě národa. Čitelnost hnutí ANO je dost obtížná. I když platí, že Babiš je ANO a ANO je Babiš, tak se jeho ministři Stropnický a Pelikán vyjadřují opačně než majitel jejich strany a migrační proces podporují. Zřejmě hrají stínohru vůči Německu a ambasádě USA.
Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že neexistují umírnění muslimové a že islám je zločinná ideologie. Dle něj by bylo potřeba ihned všechny islámské migranty vrátit zpět do mateřských zemí a byl by pro vyhoštění i potomků těchto migrantů, kteří se v Evropě narodili. Rusové jsou prý de facto naši jediní upřímní silní spojenci v souboji s radikálním islámem. Každý muslim je dle něj bezpečnostní riziko a skutečně časovaná bomba. Co si myslíte o tomto?
To, co říká pan Okamura, pro demokraticky smýšlející politiky není a nemůže být směrodatné. Je to reprezentant extrémního pólu našeho politického spektra, který se z migrační krize snaží pouze „vytřískat“ politický kapitál. Nemá jiné téma a nenabízí reálné řešení. Jedním z důsledků migrační vlny je nebezpečí nárůstu extrémní a populistické pravice, což je ohrožení pro demokracii v celé Evropě. Pokud se EU krizi nepostaví, tak je zhnědnutí velké části evropských zemí reálným nebezpečím. Osobně si však nemyslím, že to je momentálně problém naší republiky, i když slovenská zkušenost je varovná.
I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešením utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu, které by se tomu bránily?
Domnívám se, že odchod ČR z EU a diskutované referendum k této záležitosti není tématem dne. Případný rozpad EU by vnesl celou Evropu do ekonomické, politické a bezpečnostní nestability a do chaosu. A to rozhodně není v zájmu drtivé většiny lidí v naší zemi, protože tento proces by vedl k ohrožení bezpečnosti, narušení sociálního smíru a výraznému poklesu životní úrovně. V tomto ohledu jsou naše příslušnost k Západu, a tím i k členství v EU strategicky důležité. To však neznamená, že je v EU a v NATO všechno ideální a že není v některých oblastech potřeba změna politiky. Jsem dlouhodobým zastáncem naší účasti v evropských a euroatlantických strukturách, a proto si mohu dovolit být vůči politice Západu v určitých segmentech věcně a přátelsky kritický.
V čem jste kritický?
To se týká především otázky řešení migrační krize, kdy je velká část elit EU odtržena od reality a díky své impotenci či nevůli není schopna nelegální migrační krizi efektivně a pružně řešit. Naštěstí u velké části evropských politiků však došlo k velkému obratu a Evropě se postupně navrací potřebný pud sebezáchovy. Byrokracie a elity EU musí také začít dělat suverénní zahraniční politiku a nechovat se pouze jako kolonie USA ovládaná nadnárodními finančními korporacemi. V tomto ohledu má EU velké rezervy a potenciál pro pozitivní změny.
Vůči svým americkým partnerům a spojencům musí být EU v rovnocenné pozici, a ne pouze v podřízené roli užitečného idiota. To se týká jak politiky Západu vůči Rusku, tak politiky na Středním a Blízkém východě, což samozřejmě bezprostředně souvisí se zmíněným řešením masové migrační krize. V zájmu EU je, aby tuto krizi řešily všechny významné mocnosti společně. Tedy především Západ společně s Ruskem a bohatými arabskými zeměmi.
Rozpad EU a prohlubování napětí mezi Západem a Ruskem by nepřineslo nic dobrého. V tomto směru by do budoucnosti mohla tato možná nestabilita vyústit ve válečný konflikt, což si mohou přát pouze radikální političtí jestřábi se zelenými mozky, a ne soudní a demokratičtí státníci. Rozpad EU a návrat k bipolárnímu vidění světa mezi Západem a Ruskem je cesta do pekel vedoucí k hazardu s celou civilizací. Bezpečnost a stabilita jsou hodnoty, které lze udržet jen realistickou a pragmatickou diplomatickou spoluprací mezi mocnostmi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
