Docent: Mír na Ukrajině? Až po drtivém vítězství jedné ze stran. Těch globálních

25.02.2024 19:45 | Rozhovor

Šlo ruské invazi na Ukrajinu nějak zabránit? Je šance na nějaké blízké mírové řešení? Nejen o tom mluví dva roky od ruské invaze zakladatel vysoké školy a bývalý rektor Lubomír Pána. Rozebral situaci v českém školství i protesty ze strany zemědělců. „Konečně někdo poukázal na zhoubnou politiku dotací, jejich nesystémovost, a hlavně několikrát vyšší zemědělské dotace v západní Evropě oproti zemím střední a východní Evropy,“ říká. Nešetří Andreje Babiše, premiéra Fialu ani firmu Rohlík.cz.

Docent: Mír na Ukrajině? Až po drtivém vítězství jedné ze stran. Těch globálních
Foto: Israel National News
Popisek: Vlajky USA a Ruské federace

Od ruské invaze na Ukrajinu jsou to právě dva roky. Co k tomu s odstupem těch dvou let říci? Šlo, nebo nešlo tomu nějak zabránit?

Zabránit tomu šlo zcela jistě, jenže to by musely být respektovány a dodržovány minské dohody (připomínám, že plnění dohody mezi Ruskem a Ukrajinou měly garantovat Německo a Francie). A že minské dohody dodržovány nebyly, to potvrdila i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. A rovněž doplnila, jak bylo Rusko oklamáno a podvedeno a že potřebovali získat čas k militarizaci Ukrajiny. To vše exkancléřka otevřeně přiznala.

Spíše je otázkou, zda vůbec někdo chtěl této válce zabránit, nebo chtěl naopak vylít co nejvíce oleje na oheň. Takto se musíme ptát. Ze strany Ruska bylo tisíc pokusů se Západem a jmenovitě s USA vyjednávat, ale USA neměly zájem. I po eskalaci v únoru 2022 opět pokusy vyjednávat skončily bezvýsledně. Západ prostě věřil, že Rusko porazí, tak proč by vyjednával?

A životy ukrajinských a ruských vojáků i civilistů? Odpovím slovy, jež zazněla v rozhovoru se šéfkou britského časopisu The Economist: „Zabíjení Ukrajinců je skromná cena za bezpečnost USA“.

A jak vidíte vývoj tohoto konfliktu? Domníváte se, že je šance v blízké době na nějaké mírové řešení?

Všichni bychom chtěli nějaké rychlé mírové řešení. Musíme si však uvědomit, že příměří neznamená mír. Příměřím byly již zmíněné minské dohody. A ukázalo se, že jedna ze stran nemá žádný zájem na jejich dodržování. Není možný mír se stranou, která jen čeká na lepší příležitost k útoku.

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
93%
hlasovalo: 45945 lidí
Takže mír nastane pouze drtivým vítězství jedné ze stran. A mluvíme o stranách globálních. Válka na Ukrajině je jen jedním kamínkem v mozaice z dnešních válek a konfliktů po celém světě. V nich jde o jedno: o právo západních mocností ovládat pomocí barevných revolucí a „spřátelených vlád“ státy po celém světě.

Během ukrajinské války se začaly ostřeji rýsovat kontury dvou proti sobě stojících globálních sil. První z nich je Západ a země pod jeho vlivem. Proti nim jsou státy – povstalci, kteří odmítají nadále respektovat nadvládu Západu a jím nadiktovaná pravidla.

V popředí tohoto „svazku odporu“ stojí právě Rusko a Írán, dále pak některé státy, které jimi byly ochráněny před barevnými revolucemi, převraty a teroristickými válkami (Bělorusko, Sýrie, v Africe Niger, Mali, Burkina Faso). Pomyslným týlem je jim Čína, která už není fabrikou Západu, ale stává se suverénní mocností.

Pojďme na další téma. Jako dlouholetého pedagoga se vás musím zeptat, jak hodnotíte letošní přihlášky na střední školy, myslím tedy jejich elektronickou podobu. Povedlo se podle vašich představ?

Asi vás překvapím, ale souhlasím s tím, že se práce na elektronických přihláškách urychlila a systém byl uveden v provoz i přesto, že nebyl odzkoušený. Neexistence takového systému byla v 21. století ostudou ČR již mnoho let.

Hlavní je, aby na to ve finále nedoplatili právě letošní uchazeči o střední školy. Ti za nic nemohou. A zdá se, že vše bude v pořádku, což potvrzuje dosavadní počet elektronických přihlášek. Z plánovaných 135 000 přihlášek je elektronicky podáno 125 000 přihlášek, tj. 93 %. Zbytek tvoří tradiční papírová forma.

Někteří rodiče nejsou příliš nadšeni z jednotných zkoušek připravovaných Cermatem s tím, že pro některé děti jsou možná zbytečně těžké. Jak to vidíte vy? Je, nebo není dobře, že jsou zkoušky jednotné?

Anketa

Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?

1%
96%
hlasovalo: 32486 lidí
Záleží na tom, co od takových přijímaček vlastně chceme a co od nich koncepčně očekáváme. Mají-li sloužit k opravdové selekci studijních a nestudijních žáků, či mají-li se reálně stát jen takovým alibi pro školy – jen aby se jako neřeklo. Osobně souhlasím se specifikací požadavků na vědomosti a dovednosti z českého jazyka a z matematiky, vždy podle typu školy, na kterou se uchazeč hlásí.

Ale vaše otázka vlastně míří k hlubší podstatě problému. Proč máme mnoho nešikovných maturantů a málo šikovných řemeslníků. Kam zmizelo naše „rodinné stříbro“, jakým ještě před pětatřiceti lety bylo poměrně kvalitní učňovské školství. A jaká jednou bude uplatnitelnost dnešních absolventů. Přijímám od vás tuto výzvu, ale jedná se o pozvánku do mnohem větší a hlubší diskuse. Nicméně moc rád vám vyhovím v příštím rozhovoru na toto samostatné téma.

Nyní řeknu jen to, že po každé školské reformě zde máme stále horší a horší studijní výsledky. A psychicky méně odolné žáky. To bohužel neukazuje dobrou perspektivu. I to je však finálním výsledkem pětatřiceti let polistopadového vývoje. Bohužel.

Máme za sebou týden, kdy protestovali čeští zemědělci. Podívejme se hlavně na tu pondělní akci v Praze, která z některých míst vyvolala dost silné emoce. Jak vy přístup zemědělců hodnotíte a co říkáte na jejich požadavky, například ukončení Green Dealu, nebo jak měli napsané i na letácích, – „stop vyděračským obchodním praktikám, stop posilování evropských kompetencí na úkor národních…“.

Konečně někdo poukázal na zhoubnou politiku dotací, jejich nesystémovost, a hlavně na několikrát vyšší zemědělské dotace v západní Evropě oproti zemím střední a východní Evropy.

A všimněme si jedné klíčové věci. Andrej Babiš a jeho koncern Agrofert sice navenek vyjádřili jakési alibistické „pochopení“, ale k protestu se nepřipojili. Čili lídr nejsilnější opoziční strany v této zemi se reálně stal „stávkokazem“! Myslím, že voliči by toto měli umět rozklíčovat. Komu vlastně a čím zájmům tedy reálně slouží Andrej Babiš, potažmo Agrofert Holding a de facto i jeho hnutí ANO?! Českým zemědělcům a občanům ČR však rozhodně ne!

Jinak mi dovolte poděkovat všem těm, kteří se do protestu osobně kultivovaně zapojili. Stejně tak těm, kdo přišli (nejen tedy zemědělci) osobně podpořit demonstrující na Malostranské náměstí. Mrzelo mě však, že se pořadatelé protestu nějak „předčasně stáhli“. To vnímám a pociťuji jako jejich slabé místo.

A co říci na výroky, které zazněly například od premiéra Fialy ještě před zmíněnou pondělní akcí ohledně „proruských sil“?

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

97%
2%
hlasovalo: 46407 lidí
Pokud je zájem o soběstačnost či o trvale udržitelný rozvoj symbolem „proruské síly“, pak má zřejmě celá Evropa proruské smýšlení. Anebo jej brzy bude mít. Pěkně si naběhl pan premiér. Na politologa tedy nic moc. Bohužel. Platí na něj přísloví: „Koho chleba jím, toho píseň zpívám.“

Online supermarket Rohlík.cz reagoval na pondělní protest tak, že prý už nebude odebírat potraviny od podnikatelské skupiny Rabbit Zdeňka Jandejska, který je jedním z mluvčích pondělního protestu. Vedení Rohlík.cz prý „nesouhlasí s metodami iniciativy, které omezují osobní svobody ostatních obyvatel a brání veřejnosti v běžném životě“. Co si o tom myslíte?

Že je vše právě naopak! V běžném životě nám brání právě ti, kteří autoritářsky a vyděračsky smýšlejí obdobným způsobem jako premiér Fiala či jako vedení firmy Rohlík.cz. Kdo tu nejvíc omezuje osobní svobodu, už by po dvou letech této vlády národní zkázy mělo být jasné úplně všem! Možná se také Rohlík.cz chce zavděčit státním orgánům, aby byly mírnější při kontrolách jeho zaměstnanců. Například při nelegálním zaměstnávání cizinců. Při jedné z kontrol bylo zjištěno, že Rohlík.cz zaměstnával 85 nelegálních cizinců, a porušoval tak český právní řád.

Co nyní považujete za klíčové?

Dovolte mi, prosím, na závěr poznámku. Svoboda není součtem dílčích svobod. Svoboda buď je, anebo není. Máme ekonomickou svobodu? Můžeme říkat vše, co si myslíme? Má většina tohoto národa dnes svobodu nenakupovat předražené nekvalitní potraviny druhé jakosti v nadnárodních řetězcích?

A proč je nyní připravován právní institut propuštění zaměstnance bez udání důvodu?

Bohužel o skutečnou svobodu už jsme dávno přišli. Teď půjde především o to, jak si ji vezmeme zpět. A protesty zemědělců jsou jedním z kamínků mozaiky. Klíčové jsou vždy volby – a ty nás letos čekají troje: do Evropského parlamentu, do Senátu Parlamentu ČR a do krajských zastupitelstev.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: David Hora

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…