Dotace? Přehazování peněz na projekty, o kterých rozhodují úředníci, myslí si Karešová

30.03.2022 9:32 | Rozhovor

Živá kultura by si měla na sebe umět vydělat místo toho, aby její představitelé pouze čekali s nataženou rukou na veřejné dotace. Alespoň je o tom přesvědčena Markéta Karešová, místopředsedkyně jihočeského krajského předsednictva Svobodných. „Podle mě není žádný důvod k tomu, aby živá kultura byla dotovaná, tedy placená lidmi, kteří ji nekonzumují. O finanční stránku by se měl postarat provozovatel či pořadatel sám,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Dotace? Přehazování peněz na projekty, o kterých rozhodují úředníci, myslí si Karešová
Foto: Archiv MK
Popisek: Markéta Karešová, místopředsedkyně jihočeského krajského předsednictva Svobodných

V minulých dnech jste upozornila na ožehavé téma, a tím jsou dotace do kultury, které by měly být podle vás důsledně přehodnoceny. Proč si to myslíte?
 
Kultura je služba jako jakákoliv jiná. Podle mě není žádný důvod k tomu, aby živá kultura byla dotovaná, tedy placená lidmi, kteří ji nekonzumují. O finanční stránku by se měl postarat provozovatel či pořadatel sám. Stejně tak, jako se musí postarat provozovatel jakékoli jiné služby. Dotace jsou jen přehazování peněz občanů na projekty, o kterých rozhodují úředníci, nikoli sami občané, kteří se na dotační částky skládají. Jsou to peníze nás všech a podle toho by s nimi mělo být zacházeno. V případě dotací se otevírá velký prostor pro zneužití a možnou korupci, kterou opět zaplatí občané ze svých daní.
 

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)

70%
27%
hlasovalo: 23469 lidí
 
Upozornila jste na to, že dotace, které veřejný sektor směřuje na podporu kultury, často vedou k absolutní demotivaci kulturní sféry získávat jiné finanční zdroje. Dá se však tento názor opravdu zobecnit?
 
Každý provozovatel by se měl vždy snažit získat finanční zdroje a ne je jen pasivně přijímat z dotací bez jakékoli vlastní snahy. Potud je jistě možné tento názor zobecňovat. Pokud subjekt získává většinu svých příjmů z dotací a zanedbává například propagaci, je to samozřejmě špatně.
 
Pokud byste zrušila dotace do kultury, neznamenalo by to, že bychom se jako národ ochudili o některé kulturní formy, které prostě nejsou schopny si na sebe v komerčním světě vydělat a bez dotací se prostě neobejdou?
 
Pokud existují takové formy živé kultury, které si na sebe ani při maximální snaze nevydělají, znamená to jediné. Není o ně zájem. V takovém případě nevidím žádný důvod k tomu, abychom podporovali projekty, na které nemáme adekvátní poptávku. Když budete pátý pekař v ulici a vaše pečivo nebude tak dobré jako ostatních a budete prodělávat, prostě pekárnu zavřete. Nedostanete dotaci, abyste mohli provozovat pekárnu, do které nikdo nechodí. Pokud se ochudíme o divadla či koncerty, o které lidé nejeví zájem, tak to jako ztrátu nevidím. Naopak. Lépe méně a kvalitně, než mnoho a nekvalitně.
 
 
Pokud se bavíme o kultuře, tak jde pouze například o divadelní či hudební scénu, nebo byste tento svůj přístup zobecnila a zahrnula do něj i například muzea, památníky či jiné kulturní formy?
 
Mám na mysli živou kulturu. Ve svém původním příspěvku jsem psala o konkrétním divadelním představení. Je zřejmé, že pojem kultura zahrnuje mnohem širší oblast, než jen živá vystoupení. Muzea, památníky a další kulturní památky nelze provozovat bez toho, abychom je podporovali. Zde jsou dotace na místě. Jejich zrušení by mělo za následek zničení našeho kulturního dědictví. To jistě nechceme.
 
A co kulturní památky, tam byste nějakou formu dotací ponechala?
 
Kulturní památky se bez dotací bohužel neobejdou. Takže ano, tam bych dotace ponechala. V principu jsou kulturní památky dědictvím nás všech, takže tam je takové financování naprosto v pořádku.
 
Pokud bychom zrušili či omezili dotace do kultury, jakou jinou formu podpory byste vůči tomuto segmentu navrhovala?
 
Jak jsem již zmínila, omezení či zrušení dotací by se nemělo týkat kulturních památek, protože tam je rentabilita nereálná. V případě hudební či divadelní scény se mi líbí varianta poukázek, kterou některá města úspěšně provozují. Princip je v tom, že město, které ze svého rozpočtu vyčlení určitou finanční částku, tyto finance poskytnou občanům města ve formě poukázek. Občan sám pak uplatní poukázky dle vlastního uvážení, tedy například na zakoupení vstupenky na divadelní představení. V takovém případě jsou pak finanční prostředky, alokované městem na kulturu, cíleny dle zájmu a rozhodnutí občanů místo toho, aby o financování rozhodli sami úředníci. V tomto systému pak není možné přerozdělování alokovaných peněz dle zájmu několika jedinců zastupitelstva města či jiného, k tomu určeného, orgánu a omezí se možný střet zájmů. Současně jsou občané součástí financování dle svého uvážení a v neposlední řadě je tak umožněno i sociálně slabším občanům, financovat vstupenku na představení či hudební produkci.
 
 
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

svoboda slova

Cituji vás: ,,„Pak tu ale máme spoustu věcí označovaných za ‚dezinformační narativ‘ a podobně, kdy je zřejmé, že se toto označení používá jen jako zbraň proti politickým oponentům." Je zajímavé, že to říkáte zrovna vy, když tato vláda, kde je i ODS a ostatně hlavně sám Fiala dost často toto dělá a n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Z 10 řízků jen 3 české. Válka? Jsme bez jídla.“ Zpráva o potravinách v ČR

14:15 „Z 10 řízků jen 3 české. Válka? Jsme bez jídla.“ Zpráva o potravinách v ČR

„Potravinová soběstačnost v ČR? Až ohrožující. Dnes z deseti vepřových řízků jsou jenom tři české,“ …