Zúčastnil jste se sobotní demonstrace proti zdražování. Jak špatné to je?

Je to srovnatelné s intenzitou inflace z počátku devadesátých let, kdy procházela česká ekonomika transformací. Tehdy se inflace pohybovala také ve dvojciferných hodnotách. Přitom bychom měli být relativně stabilní ekonomikou a nelze se vymlouvat pouze na to, že je na východě válka. Když totiž srovnáme průměrná čísla v Evropské unii, tak inflace v Česku je dvojnásobná. Logicky je tady něco špatně a my tvrdíme, že problémem je pasivní vláda, která nepředložila účinná opatření včas a v dostatečné intenzitě. Je nezbytné přestat se bát tvrdších regulačních kroků a připravení patřičných rozpočtových kompenzací a valorizací pro lidi, protože jestli lidem rostou minimálně mzdy, tak je propad reálných příjmů dvojciferný. A to pro lidi s podprůměrným příjmem znamená automatický propad do chudoby.

To se řešit musí i mimořádnými prostředky. Mám na mysli jak regulační nástroje, které nám umožňuje zákon o cenách, tak i kroky typu mimořádného zdanění zisků velkých energetických firem. To jsou kroky, které lze udělat rychle. Pak jsou samozřejmě opatření dlouhodobějšího charakteru, které sníží naši závislost v oblasti energetiky a navrátí některé podniky do státních rukou. Když je totiž nemáte v rukou, tak je možnost v nich zasahovat samozřejmě menší. A možná právě tady bychom mohli najít ten rozdíl, proč je třeba ve Francii aktuální inflace asi 5,8 procenta a Česko má přes 15 procent.