Jak na vás zapůsobila první debata mezi prezidentskými kandidáty Zemanem a Drahošem? Kdo z nich se stal podle vás vítězem televizního duelu?
Musím se přiznat, že jsem duel nesledoval. Měl jsem včera narozeniny, tak jsem večer trochu slavil s přáteli. Občas se dívali na své twittery, kde probíhaly diskuse o výkonu obou kandidátů. Ti z nich, kteří budou volit Jiřího Drahoše,
mi připadali trochu zkroušení. Ale opakuji, sám jsem to neviděl.
Která manželka prezidentského kandidáta ve vás vzbuzuje větší sympatie?Anketa
Spolek Přátelé Miloše Zemana zveřejnil inzerát, který hlásá „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“ a nabádá k volbě Zemana. Vnímáte toto sdělení jako lež a dezinformaci, jak to označuje sám Jiří Drahoš, jako hanebnou inzerci, jak to nazval lidovecký šéf Pavel Bělobrádek, nebo jde jen o připomenutí názorů, které tento kandidát až do horké předvolební kampaně zastával?
Jiří Drahoš stále opakuje, že je proti povinným kvótám. Přitom se už dávno nejedná o nějaké jednorázové povinné kvóty, tak jak se o nich rozhodlo v září 2015. Tehdy byly rozplánovány na dva roky, přičemž se během této doby podařilo naplnit jen zhruba jednu jejich třetinu. O výši povinných kvót se muselo rozhodovat na Evropské radě. Museli se tedy k nim vyjadřovat premiéři anebo ministři všech členských zemí.
Teď je ve hře něco mnohem závažnějšího. Jedná se o to, že rozhodování o přijímání nových migrantů bude zcela vyňato z pravomocí svobodně a demokraticky zvolených představitelů členských států. Bude řízeno úředníky z nikým nevoleného bruselského úřadu, který je za tímto účelem zřizován. Má k tomu dojít od června tohoto roku. Pak už se nebude nikdo ptát ani Jiřího Drahoše, ani premiérů, ani ministrů, ani národních parlamentů, zda jsou pro kvóty nebo proti nim.
Věci jdou rychle dopředu a Jiří Drahoš v této záležitosti vede minulé války. Na jednu stranu je proti kvótám, na druhou stranu mluví o tom, že naše země je schopna přijímat tisíce migrantů. To ale logicky znamená, že se přimlouvá za to, aby byli přijímáni nepovinně. Domnívám se, že inzeráty spolku Přátelé Miloše Zemana poukazují přesně na tuto skutečnost. To znamená, že nejsou lživé, jak tvrdí Jiří Drahoš, ani hanebné, jak se domnívá Pavel Bělobrádek. Pouze upozorňují na to, co se oba pánové snaží zastřít.
V srpnu 2015 patřil Jiří Drahoš mezi první, kdo podepsali „výzvu vědců“ proti nenávisti a strachu. Akademici žádají politiky, aby ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění, neboť ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. Je toto jen reakce na hysterii, která se v Česku vzedmula v souvislosti s uprchlickou krizí, jak nyní tvrdí Jiří Drahoš?
Výzva vědců byla namířena proti nenávisti a strachu, tedy proti tomu, co bývá označováno termínem „xenofobie“. Kdokoliv má samozřejmě právo před xenofobií varovat, psychóza nenávisti vůči všemu cizímu může vést skutečně k hodně nepěkným věcem. Právě vědci a akademici by však měli být aspoň trochu vyvážení a neměli by podléhat jednostrannému vidění světa. Proto jsem dlouho čekal, že stejné osobnosti budou publikovat též varování ohledně oikofobie. Tento termín označuje chorobné sebemrskačství, neúctu k vlastnímu domovu, podceňování názorů a rozumu spoluobčanů, distanci ke kultuře, kterou jsme zdědili, a idealizování „jinakosti“, která nás prý kulturně obohatí.
Jiří Drahoš by v těchto věcech neměl lavírovat. Měl by otevřeně uznat, že kulturní obohacování nemůže probíhat tak, že těm nešťastníkům nejdříve vybombardujeme domovy, pak je s veškerou pohostinností vítáme u nás a jsme přitom na sebe velice hrdí. Pokud by ovšem Jiří Drahoš nazýval věci pravými jmény, obávám se, že by zmizel důvod, proč do něho a jeho kampaně investovat desítky milionů.
Vyjádření na toto téma poskytl Jiří Drahoš deníku Právo, v němž doslova tvrdí, že nikdy neřekl, že tyto lidi máme přijmout. A už vůbec ne na základě rozhodnutí zvenčí, protože o tom, koho chceme na své území, musíme rozhodovat my sami. Ale copak ta kvóta 2600 migrantů, která podle něj neměla být problém, nebyla rozhodnutím zvenčí? Nepopírá tím svá slova?
Pokud bych měl reagovat na všechny případy, kdy Jiří Drahoš popírá svá vlastní slova, musel by mít náš rozhovor formát středně tlusté knihy. Je to z jeho strany v jistém ohledu výhodná strategie. Ať se stane cokoliv, vždycky může říct, že měl přece pravdu. Určitou nevýhodou této strategie je, že snižuje důvěryhodnost toho, kdo ji používá.
Oba kandidáti na prezidenta svorně tvrdí, že nesouhlasí s návrhem na revizi stávajícího systému řešení ochrany uprchlíků, jenž pod názvem Dublin IV v sobě skrývá trvalý přerozdělovací mechanismus, což mimo jiné obnáší pokutu 250 tisíc eur za každého migranta, kterého daný stát nepřijme. I když je vliv prezidenta v této věci spíše symbolický, komu z nich tento postoj více věříte?
Jen pro úplnost musím připomenout, že o zmíněné pokutě se teprve jedná. Částka 250 tisíc eur za každého žadatele o azyl, jehož žádost daný stát odmítne posoudit, se objevila v návrhu Evropské komise. Stanovisko vyjednávačky Evropského parlamentu Wikströmové je takové, že navrhuje zmíněnou pokutu vypustit. Abychom se ale neradovali předčasně, švédská parlamentní zpravodajka z frakce liberálů to zdůvodňuje mimo jiné tím, že je prý nemyslitelné, aby si nějaký stát dovolil některou z pravidelně přidělovaných žádostí ignorovat.
Jiří Drahoš tvrdí, že Miloš Zeman o migraci jen mluvil, ale nic nedělal, že prý je to zásluha především vlády Bohuslava Sobotky, že tu skoro žádní migranti nejsou. Dá se s tím souhlasit?
Úlohou prezidenta v této věci není něco dělat, ale vyjadřovat zcela jednoznačné stanovisko, nelavírovat, stát na svém a poskytovat autoritu svého neměnného postoje těm, kdo konat mají. Tedy vládě, ale také třeba BIS a dalším bezpečnostním složkám. Je mi líto, že si to Jiří Drahoš neuvědomuje. Přece pokud se hlásím o nějakou funkci, musím si napřed aspoň přibližně zjistit něco o tom, co budu v té funkci dělat. Jiří Drahoš to očividně zanedbal a v případě zvolení by mohl být nepříjemně překvapen.
Miloš Zeman ve svých vystoupeních před prezidentskými volbami uváděl, že nebude vést žádnou kampaň a nebude útočit na své protivníky, ale nyní je například republika posetá billboardy, a to i takovými, kde je uvedený text stop vítačům, stop Drahošovi. Myslíte si, že Miloš Zeman se nyní zalekl Drahošových preferencí a „vytáhl do boje“?
Všimněte si, že ať udělá Miloš Zeman cokoliv, vždycky je to špatně. Pokud by se ke kampani nevyjadřoval a tvářil se, že se ho netýká, vytknou mu, že svoji funkci zlehčuje a ve skutečnosti o ni vůbec nestojí. Pokud naopak na kampaně protikandidátů reaguje, vytknou mu, že se angažuje, i když by měl mlčet. Já už jsem si dneska skoro jistý, že pokud by Zeman nejel do Ruska a do Číny, bude mu dnes takzvaná kavárna s veškerou upřímností, které je schopna, ostře vytýkat, že málo pečuje o naše zájmy v zahraničí.
Kdyby nastal po boku V4 střet s Německem a Francií kvůli povinnému přijímání migrantů, je Jiří Drahoš zárukou, že by ze svého stanoviska necouvl a reagoval by podobně jako Miloš Zeman, který kancléřce Merkelové řekl, že když si pozve domů nějakou návštěvu, že ji nemá posílat k sousedům na oběd?
Podle mého čistě subjektivního názoru by byl Jiří Drahoš pevnou zárukou, že couvne. Pokud bude profesor Drahoš zvolen prezidentem, a pokud se ve věci migrace postaví rázně proti vítačům z Německa a Francie, pak slibuji, že budu jeho fotky vylepovat v Evropském parlamentu.
Pro Evropu je už i pro blízkou budoucnost velkou hrozbou migrace z Afriky, jejíž obyvatele sužuje sucho, nedostatek vody, nedostatek potravin. Jak může Evropa převzít zodpovědnost za život lidí na nejchudším kontinentě, který má už teď o půl miliardy obyvatel více než sama Evropa? Jak by mohla Evropa pomoci a přitom sama sebe nezničit už jen tím, že je pro Afričany ze všech kontinentů nejvíce na ráně?
Z obrovského rozsahu této hrozící katastrofy je zřejmé, že i kdybychom přestěhovali do Evropy desetinu nebo třeba pětinu Afriky, Africe by to nemohlo pomoci, ale Evropu by to ohrozilo. Její pojistné systémy prostě nejsou nastaveny a dimenzovány pro případ nového stěhování národů. Ptáte se mne na řešení, které nezná absolutně nikdo.
Situace je skutečně tragická. Do Evropy totiž z velké části přicházejí z Afriky lidé, kteří na tom nejsou úplně nejhůře. Ti, kteří jsou na tom skutečně prachmizerně, k nám nikdy nedorazí. Mluvil jsem na jedné konferenci se sociálním pracovníkem z Konga. Ten člověk má na starosti oblast o něco větší než Morava, kde se stará o sirotky. Dospělí v této oblasti prakticky nežijí, většinou zemřeli na AIDS.
Jenom člověk, který o skutečných rozměrech africké tragédie nic neví, může tvrdit, že usnadněním migrace se něco vyřeší. Opakuji – usnadněním migrace si jen zaděláváme na další a další konflikty u nás, aniž bychom Afriku jejího strádání ušetřili.
Můžeme jen doufat, že volba nového českého prezidenta k vyřešení celoplanetárních problémů také určitou měrou přispěje.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
