Profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar v rozhovoru pro deník E15 uvedl, že pokud se koronavirová pandemie nevymkne neočekávaně z rukou, měl by už během dvou až tří čtvrtletí přijít hospodářský růst založený na proočkování velké části světového obyvatelstva. Sdílíte jeho optimismus a souhlasila byste s ním, že lepší předpoklady k rychlému pokrizovému oživení mají Spojené státy než Evropa, protože EU není ve svém počínání jednotná a při situaci, jako je pandemie, je potřeba přijímat sjednocující opatření, v čemž ale Evropa zvláště po ekonomické stránce pokulhává?
Souhlasit se dá s tvrzením, že mnohem lepší výchozí situaci k růstu mají USA. Ale nikoliv proto, že by Evropa „nebyla jednotná“, ale proto, že Evropa je přeregulovaná. Evropa tak moc tlačila s regulacemi na pilu, až do značné míry vygumovala projevy recese v podobě vzrůstu míry nezaměstnanosti, poklesu maloobchodních tržeb a tak dál. Důsledkem je redistribuce zdrojů od efektivních výrobců k těm, kdo byli vládou označeni za „potřebné“. A naprosto nutným a nevyhnutelným důsledkem takového popleteného přístupu je dlouhodobé snížení ekonomického potenciálu.
Takže Evropa nyní ztratila konkurenceschopnost a nenastartuje žádný rozumný růst; v nejlepším případě půjde o plazení se těsně nad úrovní dlouhodobé stagnace. Všichni budou brblat a skuhrat, že se jim nedaří jako kdysi, a že „potřebují“, aby jim stát pomohl. A tím dojde k zacyklení a bude se přerozdělovat čím dál víc a pořád víc se bude podporovat mýtus „potřebnosti“ na úkor spravedlnosti. Evropa tím bude čím dál víc ztrácet schopnost nastartovat skutečný dravý hospodářský růst.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník