Ve Spojených státech amerických by měli američtí majitelé vozů, do kterých byl nainstalován podvodný software, dostat asi dvojnásobek tržní hodnoty vozu, v Evropě zřejmě nedostanou majitelé těchto aut vůbec nic. Nepovažujete odlišný přístup německé automobilky Volkswagen za nespravedlivý vůči evropským majitelům vozů?
Musím říci, že mne jako komisařku, která má bojovat za práva spotřebitelů, samozřejmě zajímá, jak vypadá reakce Volkswagenu ve Spojených státech a jak to vypadá v Evropě. V Americe mají jiný systém, tam je možnost kolektivní žaloby, ale zase tam není spousta jiných opatření pro větší ochranu jednotlivce. Spojené státy mají tzv. institut kolektivní žaloby, kdy se poškození mohou seskupit do velkého množství a mohou podat žalobu společně a tím získat odškodnění, pokud to soud uzná, zatímco v rámci celé Evropské unie tento institut není. To znamená, že se tady musí každý sám individuálně bránit u soudu, pokud prokáže škodu, která mu eventuálně vznikla. V Evropě je zaveden úplně jiný právní kontext, protože tady máme například mnohem silnější sociální opatření, máme tady sociální sítě na zajištění potřebných. Proto tady také nemáme možnost kolektivní žaloby. V Americe se má každý postarat ve větší míře sám o sebe, proto má možnost se propojit a spolu s dalšími se obrátit na soud. Tady platí jiný systém, tady je nějaká ochrana jednotlivců víceméně prevenčně řešena, a když má přijít na náhradu škody, je to na každém jednotlivém člověku.
Někteří lidé vidí rozdílný přístup automobilky v tom, že Evropská komise není schopná chránit evropské spotřebitele a že firma Volkswagen má v Evropě mnohem větší vliv než v Americe. Neměla by komise dělat víc?
Domnívám se, že odškodnění v takové výši jako ve Spojených státech amerických, jak tvrdí firma Volkswagen, by šlo do miliard. Nemám nástroj na to, abych to vymáhala. Zároveň samozřejmě vidím, jaký by to přineslo finanční dopad i dopad na pracovní místa. Beru v úvahu všechny tyto věci. Ale musím se zajímat, jestli spotřebitelé dostali všude informace, jestli dostali možnost nechat si auto opravit, jestli jim například Volkswagen nabídl prodloužení záruční lhůty. Samozřejmě nás bude i na evropské úrovni zajímat, jestli Volkswagen nebude připraven občanům Evropy kompenzovat škodu jinými způsoby, například investicemi do ekologického provozu. Těch možností je spousta, nemusí to být jen čisté odškodnění, spotřebitel se musí podle právních pravidel Evropy bránit sám.
Někteří odborníci říkají, že pokud má být čin firmy Volkswagen považován za protizákonný, musel by být předmětem soudního řízení, ale není jasné, kdo by vlastně měl toto soudní řízení iniciovat. Podle některých názorů by to měla být Evropská komise. Ta ale přesunula celou věc na úroveň jednotlivých zemí a pouze doporučila, aby automobilka dobrovolně zaplatila evropským majitelům vozů stejnou kompenzaci jako v USA, ta to ale odmítla. Proč Evropská komise o žalobě neuvažovala?
Evropská komise to může udělat jen v případě, kdy jde o porušení pravidel hospodářské soutěže. Já jako komisařka pro ochranu spotřebitele nemám v ruce takový nástroj, já nemohu žalovat firmu Volkswagen o náhradu škodu vůči postiženým.
Myslíte si, že kdyby byli odškodněni evropští majitelé vozů Volkswagen s podvodným softwarem ve stejné výši jako američtí, mohlo by to mít dopad na zaměstnanost, že by firmě dokonce hrozil bankrot, jak varovala, protože v Evropě by se kompenzace týkala mnohem většího počtu vozů než ve Spojených státech amerických?
Čísla hovoří o tom, že v Americe se to týká půl milionu automobilů, v Evropě devíti milionů, takže je to nepoměr. Samozřejmě, že pokud by tu byla možnost celoevropské žaloby nebo en bloc odškodnění, byla by to nezměrná rána pro firmu Volkswagen. Tady se musí každý bránit sám a záleží na soudu, jestli by tu sumu uznal, či nikoli.
Je pravda, že jste se obrátila na organizace na obranu spotřebitelů v jednotlivých členských státech Evropské unie, protože se snažíte, aby evropští majitelé automobilů značky Volkswagen dostali alespoň ve všech evropských zemích stejné odškodnění?
Mne zajímá, jak se firma Volkswagen staví k tomuto problému v jednotlivých evropských zemích, protože mám zprávy od spotřebitelských organizací, že ten postup není stejný. Proto chci získat informace od evropských spotřebitelských orgánů typu České obchodní inspekce. Obeslala jsem je dopisem s několika dotazy, teď sbíráme odpovědi a budeme je vyhodnocovat na začátku září. Koncem září bych se měla setkat s organizacemi sdruženými pod BEUC, což je velká celoevropská organizace na podporu spotřebitelů.
Říkala jste, že máte signály, které naznačují, že v jednotlivých zemích se firma chová k majitelům aut a jejich nárokům rozdílně. Kauza měření emisí má navíc i v každém evropském státě různé právní důsledky. Pokud by se skutečně odlišný přístup firmy v různých zemích EU prokázal, jak byste to jako eurokomisařka řešila?
Já budu řešit s odborníky na ochranu spotřebitele, jestli jsou porušována pravidla, která máme v Evropské unii společná, a jestli je správné, že ten přístup je v různých evropských zemích odlišný. Ale zatím informace za tímto účelem teprve sbírám. A pak to budeme vyhodnocovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
