Kdo se podle vás nejvíce zasloužil o porážku Hitlera?Anketa
Na balkánské trase sice evidují úbytek běženců, nicméně potom, co Rakušané začali v Brennerském průsmyku stavět hraniční plot a lépe střežit svoje hranice, migranti začínají daleko více překračovat slovenskou hranici a pokračují pak dále přes Česko, aby se dostali do Německa. Na přechodu u Velkého Mederu se v minulých dnech uprchlíci snažili ve voze ujet slovenským celníkům. Když ti zahájili palbu, zranili těžce jednu migrantku. Myslíte si, že něco podobného je možné očekávat i u nás, a jak bychom se na to měli připravit? Měli by posílit hraniční přechody se Slovenskem vojáci a policie?
Na rovinu řečeno, použít střelné zbraně a zranit i nelegálního běžence svědčí o tom, že si s migrací legálními prostředky opravdu nevíme rady. A taková situace by mohla i eskalovat. My jsme se měli připravit také na ochranu hranic se Slovenskem, ale uvažovalo se spíše o území v sousedství s Rakouskem, které má rozlohu asi 460 kilometrů. Pro ně byly vyčleněny přibližně tři tisíce vojáků. Za bolševika pokrývalo tuto oblast několik pozemních divizí a stejně ta nepropustnost byla pochybná. Vůbec jsme se zatím nezabývali tím, že migranti by se přes Slovensko mohli k nám dostávat. Nejsem ale stoprocentně přesvědčený, jestli právě tudy povede ten hlavní proud. Ministerstva obrany i vnitra určitě už zvažují další alternativy.
Na zelené hranici by měly být také rozmístěné i různé mechanické zábrany, avšak zatím jsem neslyšel, že by se něco podobného uskutečnilo. Slováci mají tu smůlu, že právě žijí na schengenské hranici, a je otázkou, zda budou schopni si s větším náporem uprchlíků poradit. My bychom měli mít především ošetřené informace o tom, kde se ty největší vlny běženců soustředí, abychom se to potom jen nedozvídali z večerních zpráv.
České ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že policie i armáda jsou na intenzivnější vlnu uprchlíků připraveny. Z druhé strany někteří vojenští analytici říkají, že při větším náporu nemáme šanci s našimi počty vojáků a policistů hranice ubránit. Do jaké míry se toho máme podle vás obávat? Mohla by se opakovat situace z loňského roku v Maďarsku, které bylo migranty zahlceno a nevědělo si s tím rady?
Nevím, co tím ministerstvo vlastně myslí, když říká intenzivnější vlnu, ale ze zkušeností z maďarských a makedonských hranic je jasné, že pokud nejsou rozmístěny mechanické zábrany, pak sebevětší počty vojáků či policistů jsou zbytečné, protože stejně ilegálním přechodům nedokážou zabránit. Ono bude záležet na tom, jak dopadnou ta jednání s Tureckem nebo nejnověji s Řeckem.
Podle toho, co Evropská unie nyní předvádí, je patrné, že podniká velmi chaotické kroky a vedení EU zatím prostě nedokáže přijít s jedním řešením, které by ten marasmus s uprchlickou krizí zastavilo. Dokonce Italové si už ty uprchlíky z Libye vozí sami, než by je opuštěné pak zachraňovali na moři. Tomu já říkám v uvozovkách maximální zefektivnění pašerácké práce. Je to také tím, že v rozpadlé Libyi není s kým jednat. Sice Barack Obama uznal v tomto případě chybu USA, ale potom by měl také vrátit svoji Nobelovu cenu za mír.
Mělo by se hlavně najít celoevropské řešení, které by vyhovovalo všem státům. Neměla by se o něj pokoušet Evropská komise, ta by potom, co předvádí, měla odjet alespoň na roční dovolenou. Pokud se zabývala trajektorií zakřivení u banánů, tak to ještě šlo, ale co vymýšlí u uprchlické krize, je neskutečné.
I když dočasná dohoda s Tureckem omezila vlnu uprchlíků ze Středního a Blízkého východu, můžeme prý nyní očekávat velkou migraci z italské strany, kam budou proudit migranti především z Libye, kde se shromažďují z afrických zemí. Jak by měla postupovat EU a potažmo naše vláda? Co soudíte o snaze Evropské komise i přes tento fakt protlačit kvóty, ať se nám to líbí nebo ne?
Především nevím, jak dopadne zamýšlená invaze do Libye pod vedením Itálie coby bývalé koloniální mocnosti, které se měly zúčastnit i Anglie a Francie. Původně se plánovalo shromáždit kontingent asi 30 tisíc vojáků, jenže nikomu se do toho moc nechce, když v USA probíhají volby, a tak se Američané nechtějí nikde angažovat. Velká Británie bez Spojených států se vojenských misí většinou nezúčastňuje a Francie by neměla, protože její zásahy nikdy nedopadly moc dobře. Česká republika s tím nic neudělá, ani by neměla, protože Libyi rozbily USA, Francie a Anglie a je jejich morální povinností to napravit. Ti lidé z Afriky se zřejmě dostanou do pohybu a my bychom se na to měli připravit.
Jako daleko větší uprchlickou hrozbu pro nás ale vnímám zavedení bezvízového styku pro Ukrajinu. Tam se sice vyměnil premiér, přesto však tu zemi ovládá 12 oligarchů a nepomohly jí ani bližší kontakty s Evropskou unií. Ta ji jen zaplavila svými zemědělskými produkty. Pokud tam se hnou, tak zamíří na Západ, to znamená na Slovensko a k nám.
Psali jsme:
Bývalá vláda Muammara Kaddáfího i přes všechna svá negativa uměla zatočit s pašeráky. Nyní část Libye ovládají islamisté a ti na převaděčství sami vydělávají miliardy. Nebylo by řešením, kdyby se svou vojenskou technikou vložilo do tohoto problému s plnou razancí NATO a pašerácké aktivity eliminovalo? Byl by opravdu problém, aby NATO také pomáhalo s ochranou hranic EU či jejích jednotlivých států?
Je třeba říct, že NATO bylo k ochraně hranic proti migrantům rezistentní, i když jej o pomoc přímo požádalo Řecko. Jakmile ho však začaly vyzývat Německo a Turecko, do tří dnů byla schválena námořní operace v Egejském moři pod velením německého kontraadmirála. I to hovoří o tom, jak jsme si v Alianci všichni rovni. Myslím si také, že Evropská unie totálně zaspala svoji obrannou vojenskou dimenzi. Má sice dva miliony lidí ve zbrani, ale nedokáže dát dohromady žádné bojové uskupení, jež by stálo za řeč. Funguje jen v rámci Severoatlantické aliance. To má svůj smysl pro USA, které nechtějí, aby si Evropa řešila své problémy samostatně a aby to nedopadlo jako ve třicátých letech minulého století. Nepříznivou situaci v Libyi i v dalších zemích zapříčinily Spojené státy, a ty by měly také přispět k nápravě.
Opravdu nás v současné době, tedy ČR a NATO, natolik ohrožuje Rusko, že se Aliance nemůže více věnovat například intenzivnějšímu boji proti Islámskému státu? Proč jsou úspěchy Aliance v boji oproti IS stále tak nevýrazné oproti srovnání s Ruskem? Nehraje právě v tomto střetu negativní roli Saúdská Arábie, velký spojenec USA?
Já si myslím, že bychom nechtěli Rusko jako za opilce Jelcina, tedy nestabilní stát s jadernými zbraněmi, který ovládá ohromná území Evropy a Asie. Kladu si také otázku, jak to, že jsme my v Severoatlantické alianci nepřesvědčili Rusko o tom, že nejsme jeho nepřátelé. Já sice ruskou zahraniční politiku nemusím, ale rozumím tomu, že Rusko zase nemá rádo politiku Západu. Ono se v roce 2008 od konfliktu s Gruzií hodně změnilo. Hájí razantně své zájmy, ale nemám žádný důvod si myslet, že by chtělo začít válku s Evropou. V jeho neprospěch také hovoří poměr sil. Jsem stoprocentně přesvědčen, že by nešlo do konfliktu s USA například kvůli anexi pobaltských zemí. Rusko pod Putinem je silný stát, který umí hrát strategické hry, ale je hloupost si myslet, že by vyvolalo válku se Západem.
Pro zničení Islámského státu by byla potřebná účinná pozemní operace, leteckými útoky ho jen nelze zničit. Také je si třeba klást otázku, jak může čtyři miliony lidí ovládat 30 tisíc ozbrojenců. Není to třeba tak, že jim IS více vyhovuje než vláda v Bagdádu či Damašku? Samozřejmě sousední státy jako Saúdská Arábie i Turecko nejsou žádným zapáleným bojovníkem proti islámskému terorismu.
Politici i veřejnost stále varují, že po zimním uklidnění migračního toku nesmíme zapomenout, že problém, proč lidé utíkají, zdaleka nebyl vyřešen, a to nejhorší nás teprve čeká. Někteří skeptici tvrdí, že se stane z Evropy Afrika či Blízký východ, anebo musí Evropa začít mnohem výrazněji investovat do rozvojové pomoci a motivovat lidi, aby neutíkali k nám, ale zůstávali doma. Co by měla Evropa více dělat na Středním východě a v Africe, ať potom nemusí řešit problém s ochranou hranic? Měla by se například snažit o vybudování utečeneckých center v Libyi či jiných afrických státech?
Nic konkrétního nevyřešíme, pokud se neukončí všechny válečné konflikty v Sýrii, Iráku, Jemenu i jinde. Mělo by se dosáhnout míru a pak by tam mohli začít vládnout lidé, kteří nám třeba nebudou moc po chuti, co se týká demokratických principů, ale ovládnou rozumně ta území a nebudou páchat žádná zvěrstva na lidech. Co se týká podpory západních států, tak jsem už získal určitou zkušenost. Byl jsem totiž vícekrát na různých mezinárodních konferencích, kde se těmto zemím slíbila velká finanční pomoc, která v důsledku pak už tak masivní zrovna nebyla. Je také celkem problém nasměrovat u těchto nestabilních zemí pomoc vhodným způsobem, aby se dostala k těm potřebným.
Je také pravdou, že málokterý stát chce na svém území zřídit uprchlický tábor, protože pak se tam koncentrují problémy. V budoucnu bychom měli africké i další země spíše stabilizovat, než je rozbíjet, protože na troskách států se vždy daří terorismu, který má pak velké pole působnosti.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
