Evropská unie se v migrační krizi chová čím dál chaotičtěji. Generál Šándor rozebírá nejnovější úlety

10.05.2016 4:44 | Zprávy

ROZHOVOR Když se proti běžencům používají střelné zbraně, svědčí to o tom, že si s migrační krizí opravdu už nevíme rady, konstatuje bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR a nynější bezpečnostní analytik Andor Šándor. A ještě dodává, že Evropská unie se stále v této záležitosti prezentuje jen chaotickými kroky. Podle něj za destabilizaci Libye mohou USA, Velká Británie i Francie, a mají tedy morální povinnost to napravit.

Evropská unie se v migrační krizi chová čím dál chaotičtěji. Generál Šándor rozebírá nejnovější úlety
Foto: Daniela Černá
Popisek: Andor Šándor ve Valašském Meziříčí

Na balkánské trase sice evidují úbytek běženců, nicméně potom, co Rakušané začali v Brennerském průsmyku stavět hraniční plot a lépe střežit svoje hranice, migranti začínají daleko více překračovat slovenskou hranici a pokračují pak dále přes Česko, aby se dostali do Německa. Na přechodu u Velkého Mederu se v minulých dnech uprchlíci snažili ve voze ujet slovenským celníkům. Když ti zahájili palbu, zranili těžce jednu migrantku. Myslíte si, že něco podobného je možné očekávat i u nás, a jak bychom se na to měli připravit? Měli by posílit hraniční přechody se Slovenskem vojáci a policie?

Na rovinu řečeno, použít střelné zbraně a zranit i nelegálního běžence svědčí o tom, že si s migrací legálními prostředky opravdu nevíme rady. A taková situace by mohla i eskalovat. My jsme se měli připravit také na ochranu hranic se Slovenskem, ale uvažovalo se spíše o území v sousedství s Rakouskem, které má rozlohu asi 460 kilometrů. Pro ně byly vyčleněny přibližně tři tisíce vojáků. Za bolševika pokrývalo tuto oblast několik pozemních divizí a stejně ta nepropustnost byla pochybná. Vůbec jsme se zatím nezabývali tím, že migranti by se přes Slovensko mohli k nám dostávat. Nejsem ale stoprocentně přesvědčený, jestli právě tudy povede ten hlavní proud. Ministerstva obrany i vnitra určitě už zvažují další alternativy.

Na zelené hranici by měly být také rozmístěné i různé mechanické zábrany, avšak zatím jsem neslyšel, že by se něco podobného uskutečnilo. Slováci mají tu smůlu, že právě žijí na schengenské hranici, a je otázkou, zda budou schopni si s větším náporem uprchlíků poradit. My bychom měli mít především ošetřené informace o tom, kde se ty největší vlny běženců soustředí, abychom se to potom jen nedozvídali z večerních zpráv.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jan Štěpán

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jako z léčebny.“ Foldynův zážitek s mainstreamovým médiem. Uvěřil, pak jen zíral

19:55 „Jako z léčebny.“ Foldynův zážitek s mainstreamovým médiem. Uvěřil, pak jen zíral

„Zjistil jsem, že lidí, kteří věří plukovníku Foltýnovi, je tolik, že dokáží zaplnit tělocvičnu. Dop…