Evropská unie se v migrační krizi chová čím dál chaotičtěji. Generál Šándor rozebírá nejnovější úlety

10.05.2016 4:44 | Zprávy

ROZHOVOR Když se proti běžencům používají střelné zbraně, svědčí to o tom, že si s migrační krizí opravdu už nevíme rady, konstatuje bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR a nynější bezpečnostní analytik Andor Šándor. A ještě dodává, že Evropská unie se stále v této záležitosti prezentuje jen chaotickými kroky. Podle něj za destabilizaci Libye mohou USA, Velká Británie i Francie, a mají tedy morální povinnost to napravit.

Evropská unie se v migrační krizi chová čím dál chaotičtěji. Generál Šándor rozebírá nejnovější úlety
Foto: Daniela Černá
Popisek: Andor Šándor ve Valašském Meziříčí

Na balkánské trase sice evidují úbytek běženců, nicméně potom, co Rakušané začali v Brennerském průsmyku stavět hraniční plot a lépe střežit svoje hranice, migranti začínají daleko více překračovat slovenskou hranici a pokračují pak dále přes Česko, aby se dostali do Německa. Na přechodu u Velkého Mederu se v minulých dnech uprchlíci snažili ve voze ujet slovenským celníkům. Když ti zahájili palbu, zranili těžce jednu migrantku. Myslíte si, že něco podobného je možné očekávat i u nás, a jak bychom se na to měli připravit? Měli by posílit hraniční přechody se Slovenskem vojáci a policie?

Na rovinu řečeno, použít střelné zbraně a zranit i nelegálního běžence svědčí o tom, že si s migrací legálními prostředky opravdu nevíme rady. A taková situace by mohla i eskalovat. My jsme se měli připravit také na ochranu hranic se Slovenskem, ale uvažovalo se spíše o území v sousedství s Rakouskem, které má rozlohu asi 460 kilometrů. Pro ně byly vyčleněny přibližně tři tisíce vojáků. Za bolševika pokrývalo tuto oblast několik pozemních divizí a stejně ta nepropustnost byla pochybná. Vůbec jsme se zatím nezabývali tím, že migranti by se přes Slovensko mohli k nám dostávat. Nejsem ale stoprocentně přesvědčený, jestli právě tudy povede ten hlavní proud. Ministerstva obrany i vnitra určitě už zvažují další alternativy.

Na zelené hranici by měly být také rozmístěné i různé mechanické zábrany, avšak zatím jsem neslyšel, že by se něco podobného uskutečnilo. Slováci mají tu smůlu, že právě žijí na schengenské hranici, a je otázkou, zda budou schopni si s větším náporem uprchlíků poradit. My bychom měli mít především ošetřené informace o tom, kde se ty největší vlny běženců soustředí, abychom se to potom jen nedozvídali z večerních zpráv.

České ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že policie i armáda jsou na intenzivnější vlnu uprchlíků připraveny. Z druhé strany někteří vojenští analytici říkají, že při větším náporu nemáme šanci s našimi počty vojáků a policistů hranice ubránit. Do jaké míry se toho máme podle vás obávat? Mohla by se opakovat situace z loňského roku v Maďarsku, které bylo migranty zahlceno a nevědělo si s tím rady?

Nevím, co tím ministerstvo vlastně myslí, když říká intenzivnější vlnu, ale ze zkušeností z maďarských a makedonských hranic je jasné, že pokud nejsou rozmístěny mechanické zábrany, pak sebevětší počty vojáků či policistů jsou zbytečné, protože stejně ilegálním přechodům nedokážou zabránit. Ono bude záležet na tom, jak dopadnou ta jednání s Tureckem nebo nejnověji s Řeckem.

Podle toho, co Evropská unie nyní předvádí, je patrné, že podniká velmi chaotické kroky a vedení EU zatím prostě nedokáže přijít s jedním řešením, které by ten marasmus s uprchlickou krizí zastavilo. Dokonce Italové si už ty uprchlíky z Libye vozí sami, než by je opuštěné pak zachraňovali na moři. Tomu já říkám v uvozovkách maximální zefektivnění pašerácké práce. Je to také tím, že v rozpadlé Libyi není s kým jednat. Sice Barack Obama uznal v tomto případě chybu USA, ale potom by měl také vrátit svoji Nobelovu cenu za mír.

Mělo by se hlavně najít celoevropské řešení, které by vyhovovalo všem státům. Neměla by se o něj pokoušet Evropská komise, ta by potom, co předvádí, měla odjet alespoň na roční dovolenou. Pokud se zabývala trajektorií zakřivení u banánů, tak to ještě šlo, ale co vymýšlí u uprchlické krize, je neskutečné.

I když dočasná dohoda s Tureckem omezila vlnu uprchlíků ze Středního a Blízkého východu, můžeme prý nyní očekávat velkou migraci z italské strany, kam budou proudit migranti především z Libye, kde se shromažďují z afrických zemí. Jak by měla postupovat EU a potažmo naše vláda? Co soudíte o snaze Evropské komise i přes tento fakt protlačit kvóty, ať se nám to líbí nebo ne?

Především nevím, jak dopadne zamýšlená invaze do Libye pod vedením Itálie coby bývalé koloniální mocnosti, které se měly zúčastnit i Anglie a Francie. Původně se plánovalo shromáždit kontingent asi 30 tisíc vojáků, jenže nikomu se do toho moc nechce, když v USA probíhají volby, a tak se Američané nechtějí nikde angažovat. Velká Británie bez Spojených států se vojenských misí většinou nezúčastňuje a Francie by neměla, protože její zásahy nikdy nedopadly moc dobře. Česká republika s tím nic neudělá, ani by neměla, protože Libyi rozbily USA, Francie a Anglie a je jejich morální povinností to napravit. Ti lidé z Afriky se zřejmě dostanou do pohybu a my bychom se na to měli připravit.

Jako daleko větší uprchlickou hrozbu pro nás ale vnímám zavedení bezvízového styku pro Ukrajinu. Tam se sice vyměnil premiér, přesto však tu zemi ovládá 12 oligarchů a nepomohly jí ani bližší kontakty s Evropskou unií. Ta ji jen zaplavila svými zemědělskými produkty. Pokud tam se hnou, tak zamíří na Západ, to znamená na Slovensko a k nám.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…