Exministr, exfarář a senátor Bublan: Havel je nejpozitivnější postavou po Listopadu. Zeman je typ vůdce, bohužel. Začíná být jako Klaus

Samotnou událost 17. Listopadu ´89 a následné dny a týdny hodnotím pozitivně, přišlo to očekávaně a také nečekaně, přáli jsme si to a byli jsme trochu překvapeni. Odpověď na vývoj v dalších letech by už nebyla tak jednoznačná.

Máte nějaké osobní vzpomínky, o které byste se podělil?

Nejsem Pražák, takže se nemohu podělit o osobní zážitky z centra hlavního dění. Zažil jsem následné demonstrace v Brně a vzpomínám si na jeden zlomový okamžik. Policie zablokovala přístup na centrální náměstí, kde se zapalovaly svíčky a konaly se neformální shromáždění. Všechny přístupové ulice byly zataraseny překážkami a kordónem policistů. Nicméně dav lidí, který chtěl jít na náměstí byl značný, stál jsem v první řadě a slyšel jsem komunikaci příslušníků SNB ve vysílačce. Pak zazněl pokyn „uvolněte zábrany a pusťte to“. V tu chvíli mně bylo jasné, že je vyhráno.

Jaká přinesl listopad pozitiva?

Přinesl svobodu a možnost žít v demokracii jakou si zvolíme. To ostatní je již podružné.

A jaká negativa?

Negativa jsme si sami vytvořili tím, že jsme přijali teze o samospasitelnosti trhu bez přívlastku, který jsme povýšili nad mravnost a slušnost, hodnotu člověka jsme začali měřit podle bohatství a úspěšnosti a zapomněli jsme na to, že svobodný mohu být jenom, když jsem v bezpečí. A to nemám na mysli jenom bezpečí před kriminálními živly, ale především bezpečí sociální. Solidarita se stala málem sprostým slovem, zapomněli jsme na slabé a nemocné, zhoršily se vztahy mezi lidmi.

Proč podle vás padnul „komunistický“ sytém, přesněji řečeno reálný socialismus?

Komunistický režim, respektive reálný socialismus by myšlenkově založen na sociálních otázkách, vyšel z dělnického a také ideového hnutí v 19. století, ale řešil tyto otázky naprosto falešně a zcela popřel svobodu lidské osobnosti. Chtěl dospět k rovnosti myšlení, proto potíral všechny, co měli jiný názor. Příčin k pádu režimu bylo samozřejmě více, ale touhu po svobodě názoru, pohybu a přirozené lidskosti požaduji za základní prvek, že jsme se probudili.

Bývalý generální tajemník ÚV KSČM Milouš Jakeš řekl pro Reflex, že Listopad ´89 zinscenovala StB (generál Lorenc) a žádní disidenti – Havlové a Vondrové – na tom nemají prý zásluhu, ti jen převzali moc. A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Mariána Čalfy by prý nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení a Čalfa zastrašoval poslance, aby zvolili Václava Havla prezidentem. Co si o tom myslíte?

Zpětné analýzy Milouše Jakeše neberu vážně. Zásluha disidentů spočívá v tom, že tu vůbec byli. Svítili, někdy slabě, někdy silněji, ale v daný okamžik byli jediným subjektem v národě, který vzbuzoval důvěru a naději a měl nejlepší morální profil. Samozřejmě bylo zapotřebí získat potřebné „řemeslné“ poznatky (jak se píše usnesení a pododobně), které třeba poskytl Marián Čalfa a další a kontinuálně, při zachování tehdejší ústavy, přejít do tvorby ústavy nové a také nového demokratického řádu. Proto se naše revoluce nazývá „sametová“.

Jak vnímáte roli Václava Havla?

Těžko bychom našli jinou osobnost, která by měla tak velkou podporu veřejnosti, byla symbolem sametu, přinesla jiné myšlení a prosazovala lidštější hodnoty. Přes všechna zpochybňování zůstane osobnost Václava Havla nejpozitivnější postavou revoluce i následného vývoje v republice.

A jak hodnotíte roli Václava Klause?

Václav Klaus je vyznavačem Miltona Friedmana a jeho pojetí kapitalismu, který je také nazýván kalamitním kapitalismem. Věří ve spravedlnost trhu, neuznává distributivní spravedlnost. Jeho snaha o prosazení těchto názorů měla střídavou úspěšnost, ale protože je to poměrně silná osobnost, tak podvědomě zasáhla do myšlení mnoha lidí. Skutečnost, že mnoho lidí preferuje kapitál před lidskými vztahy, mohu do jisté míry spojit s myšlenkami Václava Klause. Vážím si konzistence jeho názorů, ale nesouhlasím s nimi.

Co říkáte názorům, že během privatizace se rozkradla republika?

Privatizace byla provedena uspěchaně, nespravedlivě a mnohdy účelově k obohacení těch, kdo měli potřebné konexe a informace.

A mají se dnes lidé lépe než před listopadem?

Na to není jednoznačná odpověď. Někteří se mají lépe, někteří hůře, rozevřely se nůžky mezi slabými a silnými a to není dobře. Máme svobodu a demokracii, ale když přijde k volbám přes 50 procent lidí, tak to považujeme za úspěch. Nezájem o veřejné dění, lhostejnost, či určitá beznaděj nejsou dobrým vysvědčením pro tuto dobu.

Co říkáte návrhům na zákaz KSČM?

KSČ se měla sama rozpustit nejpozději v 90. roce, teď už to nemá žádný význam. Jediná cesta je v úspěšnosti jiných levicových stran, které nemají minulostní zátěž, aby dokázaly prosazovat sociální myšlenky a dobře vést tuto společnost.

Vyrovnala se podle vás česká společnost s komunistickou minulostí?

Nevyrovnala. A nemůžeme se tomu divit. Vždyť 40 let tu vládla KSČ, která měla jeden milion členů, Národní frontu tvořily další satelitní politické strany jako ČSL, ČSS, byli jsme zvyklí na soužití s daným mocenským aparátem a většina lidí buď více, nebo méně musela dělat něco, co bylo v rozporu s jejich svědomím a v zájmu přežití či zachování si dobrého bydla musela kolaborovat s režimem. Připnutí placky OF nemohlo být náhlou konverzí a hodnotovou změnou myšlení. Chce to ještě čas.

Třetí významnou polistopadovou osobností je Miloš Zeman. Jak hodnotíte jeho?

Miloš Zeman sehrál velmi pozitivní úlohu v zastavení politiky Václava Klause a jeho tvrdého kapitalismu. Pokud by však někdo položil otázku, zda Miloš Zeman typ demokrata, nebo vůdce, tak bohužel platí to druhé. V poslední době se stále více podobá Václavu Klausovi v zahleděnosti do sebe.

Někteří lidé u nás říkají, že Putin je kágébák a komunista, že nám z Ruska přichází ohrožení demokracie, že hrozí návrat komunismu ze strany Putina a obnovení Sovětského svazu. Jak se díváte na tyto názory? Je to reálná hrozba?

Putin byl příslušníkem KGB, určitě to zanechalo nějaký dopad na jeho myšlení a působení v politice. Komunismus určitě neprosazuje, neboť se opírá o novodobé oligarchy, jeho záměr je spíše carovský, chce obnovit sféru vlivu Ruska a rehabilitovat svou zemi jako velmoc. To, že ukazuje svaly může také znamenat, že není tak silný. Je silně nacionalistický a to může být nebezpečné.

Podobně, jako se varuje před Putinem, tak někteří, například Miroslav Kalousek, varují před Andrejem Babišem, že je to prý estébák, a ve spojení s Babišem varují před návratem komunismu, před návratem estébáků...

Zda měl, či neměl Andrej Babiš nějakou silnější vazbu na StB, neumím zhodnotit, ale pouze jedno mohu Andreji Babišovi vytknout: pokud se rozhodl jít do politiky, tedy pracovat pro společnost a podílet se na správě věcí veřejných, měl svoji firmu prodat. Andrej Kiska, slovenský prezident by mu v tomto mohl být dobrým příkladem. Široký záběr jeho podnikání se neobejde bez přímých nebo nepřímých státních dotací a daňových výhod a vždy bude na stole střet zájmů Babiš-byznysmen-politik.

A co dnes vidíte jako největší ohrožení pro demokracii?

Volání po silném vůdci.