Bojoval jste, ač neúspěšně, proti tomu, aby se šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg stal předsedou sněmovního zahraničního výboru. Jednoduchá otázka, proč?
Základní princip je o tom, že Schwarzenberg jako bývalý ministr zahraničí nerespektoval usnesení Poslanecké sněmovny, která ho přijala na základě usnesení svého zahraničního výboru. To je skoro protimluv. Teď se stává šéfem výboru, jehož vůli před tím nerespektoval. Parlament, a tedy i zahraniční výbor sněmovny, zastupuje vůli lidu.
Vytýkal jsem mu uznání kvazistátu Kosovo, kdy Parlament ČR vládě doporučil, aby dál pokračovala v jednání o statutu Kosova, ale v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Oni to porušili a jako malí kluci, jako uličníci v Teplicích „pod zástěrkou tmy“ toho, že byli na výjezdním zasedání, to schválili. Když někdo nerespektuje parlamentarismus, nemůže být předsedou takového výboru.
Další věcí je také morální stránka věci, že pan Schwarzenberg říká, že už nešlo nic dělat, protože Albánci na Kosovu vládli. Československo bylo vybudováno Tomášem Masarykem, který před vznikem státu jezdil se srbským diplomatickým pasem, který mu propůjčil srbský král a Masaryk tehdejší stát budoval na základě myšlenek, které byly blízké i tehdejšímu Srbsku. Srbsko za námi stálo v roce 1938 i 1968 a Karel Schwarzenberg věcně i morálně pochybil a neměl by být předsedou zahraničního výboru.
Foldyna exministra Schwarzenberga kritizoval už dříve:
Pokud jde o vyjednání o vládě a obsazení Ministerstva zahraničních věcí - měla by ČSSD tento resort získat?
Stále se hovoří o tom, že by tohle měl být resort, ve kterém by měla postavit svého ministra. V těchto chvílích se o tom ještě pořád hovoří.
A jako o možném ministrovi se mluví pouze o Lubomíru Zaorálkovi? Toho by mohl podle dosavadních spekulací prezident republiky odmítnout jmenovat…
Ano, mluví se jen o Lubomíru Zaorálkovi. Já jsem velký příznivec našeho prezidenta, ale nedovedu si představit věcný důvod toho, proč by to Zaorálek být neměl. Rozumím pohledu na rok 2003, prezidentskou volbu a roli Lubomíra Zaorálka. Ale to bylo před deseti lety a on je dnes nominantem vítězné politické strany. Jestli Miloš Zeman nemá věcné argumenty k tomu, že je Lubomír Zaorálek nějaký politický deviant, nevidím důvod, proč by neměl být jmenován.
Já jsem s ním také ve všem nesouhlasil a rozhodně jsem nesouhlasil s tím, co udělal v roce 2003, ale musím respektovat politickou realitu.
Je podle vás Lubomír Zaorálek tím nejlepším možným kandidátem v rámci ČSSD na post ministra zahraničí?
Luboš je určitě nejlepší rétor v sociální demokracii. Já bych ho viděl jako předsedu sněmovny, protože to je jeho doména, ale je nominantem na post ministra zahraničí a odpovědnost za to nese předseda Bohuslav Sobotka, kterému do toho nechci vstupovat. Samozřejmě mám názory na určitý trend zahraniční politiky a jsou to i názory, které budou v sociální demokracii rezonovat. Můžeme se pak už bavit o tom, jestli se na to dívám jinak já a Zaorálek. Jeho nominace je ale, jak říkám, věcí předsedy a já to nechci rozporovat.
Ať už nakonec ČSSD resort zahraničí obsadí či nikoli, co by měla v tomto ohledu prosazovat?
Měla by pokračovat v politické tradici a tradici státu jako takového. Musíme vycházet ze dvou rovin. Nemůžeme vystupovat jen z pozic sociální demokracie, ale také z role českého státu a jeho předchůdce, československého státu. Já bych se vrátil k politice státu z dvacátých let, kdy se náš stát budoval, a samozřejmě bychom se měli vyvarovat tehdejších chyb.
Měli bychom se stát dominantními v řešení věcí, které nám jsou bezprostředně blízko. To znamená jihovýchodní Evropa, což je pro náš stát historicky dominantní téma. A jakási transatlantická spolupráce je jednou z priorit. Otázkou je hloubka a způsob prosazování té politiky. Nemůže to být tak, že se budeme jezdit někam školit.
Jedni se před několika desítkami let jezdili školit do Moskvy a druzí, jako Pavel Bělobrádek, se dnes létají školit do Ameriky. Snad máme nějakou svébytnou politiku, čímž zase neříkám, že jsme pupek světa. Musíme ale hrát důstojnou úlohu a ne plnit roli něčího satelitu. Před tím jsme byli nuceni to hrát směrem k Moskvě a bylo by nedůstojné, aby něco podobného bylo směrem k Washingtonu. I když si určitě vážím určitého způsobu přístupu k demokracii a svobodě, která se narodila v USA.
Samozřejmě jistě nelze zapomenout na to, že východní i jihovýchodní Evropa jsou státy, ve kterých jsme ekonomicky i geopoliticky schopni najít jakési souznění a řeč v některých otázkách. Uměli jsme třeba dobře ekonomicko-sociální a hospodářskou politiku s Ruskem, tak proč bychom ji nerozvíjeli dál? Ve větší míře bychom se měli etablovat i v jihovýchodní Evropě ve všech státech bývalé Jugoslávie, v Řecku či Bulharsku.
Psali jsme:
Jak nahlížíte na dění na Ukrajině, tedy především v Kyjevě v posledních dnech?
Dominantně by to mělo být věcí lidí žijících na Ukrajině a Ukrajinců samotných. Je to jejich země, jejich postoj a jejich názor. To, že na demonstraci přišel ministr zahraničních věcí Německa, to je vměšování se do vnitřních záležitostí. Podle mě to je i flagrantní porušení etických zásad. Německo chce dát najevo, že do toho chce vstoupit, ale musí za to nést odpovědnost.
Neumím si představit situaci, že by v době, kdy na Slovensku probíhaly demonstrace okolo kauzy Gorila, přijel by tam řečnit ministr zahraničí České republiky nebo by tam přijel maďarský ministr zahraničí. Co by tomu asi Slováci říkali a jaký by to mělo dopad? Byl jsem opravdu negativně překvapen, když ty demonstranty na Ukrajině přišel podpořit německý ministr zahraničí. Je to prostě vnitřní záležitost Ukrajiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
