Gazdík: Bez imigrantů se kvůli nízké porodnosti neobejdeme. Nezaznamenal jsem, že by se ve spojení s migrací hovořilo o růstu kriminality. A obdivovatelé Ruska a Číny…

31.05.2016 8:45

ROZHOVOR Místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda STAN Petr Gazdík říká, že vzhledem k nízké porodnosti v Evropě se EU výhledově bez migrantů neobejde. Lidem, kteří s obdivem vzhlížejí k putinovskému Rusku nebo k dnešní Číně, sice nerozumí, respektuje ale prý jejich právo na názor. „Vsadit vše na tureckou kartu, když v Turecku vládne politik, jako je Erdogan, je chyba,“ říká Gazdík.

Gazdík: Bez imigrantů se kvůli nízké porodnosti neobejdeme. Nezaznamenal jsem, že by se ve spojení s migrací hovořilo o růstu kriminality. A obdivovatelé Ruska a Číny…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Gazdík

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

U protiraketové obrany NATO jasně deklarovalo, že není namířena proti nebezpečí hrozícímu z Ruska, ostatně na případný raketový útok z Ruska není ani dimenzovaná, může Evropu ochránit proti jednotlivým střelám, nikoliv proti systematickému vojenskému útoku ze strany tak vybaveného státu, jako je Rusko.

Pokud jde o výdaje na obranu, členské státy NATO, zejména ty evropské, dlouhodobě nedodržují v tomto směru své závazky, což oslabuje jejich akceschopnost. Nedomnívám se, že apel na zvyšování těchto výdajů přímo souvisí s Ruskem, je obecnější povahy.

Co se týče posilování přítomnosti NATO ve východní Evropě, domnívám se, že jde o logickou reakci na nedávné kroky Ruska, především podporu separatistů na Ukrajině a anexi Krymu. Je to navíc krok, který sami východoevropští členové NATO, zejména Polsko a Pobaltí, požadují pro posílení svého pocitu bezpečí. A pocit bezpečí je jedním z důvodů, proč členové Aliance do NATO vstoupili. 

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Vzhledem k tomu, že po odmítnutí radaru v Brdech Američané svou strategii protiraketové obrany přepracovali a využili k jejímu vybudování území jiných států, považuji tuto debatu již za bezpředmětnou. Pokud pak jde o rozmístění jednotek NATO na území České republiky, nevidím pro to momentálně důvod; naší prioritou by mělo být posilování akceschopnosti a početnosti naší vlastní armády, tedy naplňování toho, k čemu jsme se jako členové Aliance zavázali. 

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?

Nedomnívám se, že jde o všeobecné přesvědčení, někteří znalci ruského prostředí předpovídají, že pokračování sankcí, a tedy zhoršení ekonomické situace ruského obyvatelstva, by pozici Vladimira Putina mohlo oslabit, zejména pokud by se nadále ceny ropy držely na dosavadních nízkých úrovních. Obecně se domnívám, že stávající sankce proti Rusku jsou opodstatněné, jsou reakcí mezinárodního společenství na porušení mezinárodního práva ze strany Ruska. Důvodem pro jejich zrušení tak podle mě může být jen ukončení angažmá ruských sil na východní Ukrajině a mezinárodně přijatelné vyřešení otázky Krymu. 

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

Hybridní hrozby jsou problémem obecným, nikoliv úzce spjatým se vztahy Ruska a Západu nebo Ruska a České republiky. Pokud se ptáte na to, jak se u nás projevuje ruská propaganda, myslím, že řadu velmi ilustrativních příkladů již přinesla naše média, obsáhleji se tomu věnoval v minulém roce například server Aktuálně.cz , ale i řada jiných. Bez ohledu na to je však hybridní hrozba relativně novým rizikem, a to nejen ze strany cizích států, ale i nestátních sil, jako jsou různé teroristické skupiny. Je tedy dobře, že ministerstvo vnitra začíná tomuto nebezpečí čelit systematicky. 

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?

V případě, že by ruský voják ve službě, případně nezvykle vysoké množství ruských vojáků na dovolené překročilo hranice jakékoliv pobaltské země, bude to především důvodem k okamžité a masivní vojenské akci NATO. Pokud jde o vypínání jakýchkoliv webů, k tomu jsem velice ostražitý, jak už jsem ostatně dal najevo v případě diskuse nad zákonem o hazardu (kde pravomoc vypínat weby získali úředníci ministerstva financí). V takovýchto případech podle mě musí vždy rozhodovat soud, jinak samozřejmě potlačení svobody slova hrozí. Tam, kde je svoboda slova zneužívána k šíření lží nebo podněcování nenávisti, máme již dnes dost nástrojů, abychom s těmito jevy při zachování ústavních svobod bojovali. 

Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství v NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná a tak dále.

Názory, že se o takových věcech diskutovat nesmí, jsem ve svém okolí nezaregistroval a považuji je za okrajové. Osobně je pro mě euroatlantická orientace naší země samozřejmostí a mám pro ni řadu argumentů. To ale neznamená, že odpůrci našeho spojenectví se Západem by byli kriminalizováni. Opakovat zhůvěřilosti komunistů, pokud jde o svobodu projevovaných názorů, jen s opačným znaménkem, by byla hloupost, ale nemám pocit, že by se to dělo. Lidem, kteří s obdivem vzhlížejí k putinovskému Rusku nebo k dnešní Číně, sice nerozumím, respektuji ale jejich právo na názor. 

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále)?

To nedokážu odhadnout, strach lidí z migrace do Evropy je samozřejmě živnou půdou pro všechny, kdo nabízejí rychlá a snadná řešení. Pokud chtějí evropští demokratičtí politici vzít vítr z plachet populistům, musejí se snažit najít co nejdříve udržitelné řešení problému migrace. Samotná dohoda s Tureckem jím podle mého názoru není, neobejdeme se bez toho, že si jasně definujeme, kdo má nárok na azyl a za jakých podmínek, a zavedeme systém, v němž bude možno o udělení či neudělení azylu množné rozhodnout rychle a důstojně. Spolupráce se zeměmi sousedícími s EU je jistě podstatnou součástí celkového řešení, nesmí na ní ale být EU zcela odkázána.

A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů)?

V krajním případě by se mohly naplnit hrozby, které zmiňujete, byť osobně bych takovým pesimistou nebyl. Ale jak říkám, vyžaduje to efektivní a udržitelné řešení, které musí přijít v horizontu měsíců. Že by Evropa vůči imigraci, zejména pak té skutečně humanitární, ochlazovala jako celek, to si nemyslím. Různost názorů přetrvá i v této oblasti. Ostatně za stávající demografické situace se Evropa bez rozumné a regulované migrace neobejde.

Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat? Dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?

Vsadit vše na tureckou kartu, když v Turecku vládne politik, jako je Erdogan, je chyba. Zainteresovat Turecko je důležité, ostatně je pravda, že Turecko v tuto chvíli nese velkou část zátěže, kterou migrace způsobená syrským konfliktem představuje. Podle mě je potřeba mít ne pouze plán A a plán B, ale celou škálu nástrojů, které jako celek mohou fungovat i tehdy, když jeden selže – například Turecko vypoví dohodu s EU. Myslím, že je namístě posílit společnou ochranu hranic EU a nenechávat to pouze na hraničních zemích a také na hranicích EU vybudovat fungující evropské azylové řízení. Dále bilaterálně spolupracovat se zeměmi, odkud do EU proudí lidé bez nároku na azyl. Finančně i lidskými zdroji podporovat ty země, které na svém území mají nejvíce skutečně humanitárních uprchlíků (to považuji za lepší recept než kvóty), a ekonomické migranty důsledně vracet. 

Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?

Jak už jsem uvedl, EU by měla jasně deklarovat, že šanci získat zde azyl mají uprchlíci z válečných zón a politicky či nábožensky perzekvovaní lidé. To je první krok. Druhým krokem je pak již zmíněná spolupráce se zeměmi původu, například vyřizování azylového řízení již na jejich území, aby uprchlíci nemuseli podstupovat riskantní plavbu přes moře a především aby se migrace nestávala výhodným byznysem pro pašeráky. 

Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?

Ano, ale snáze se to řekne, než – v souladu s mezinárodním právem – udělá. Ostatně podobný recept by fungoval i v Sýrii. Konec konfliktu v Sýrii či konec bezvládí v Libyi by samozřejmě vedly k ukončení migrační vlny z těchto zemí. 

Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, co už v Evropě jsou i ty, co přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?

To jsou data, která by dokázali komentovat spíše zaměstnavatelé, a ti, pokud vím, jsou v tomto smyslu poměrně optimističtí. Pokud jde o kriminalitu, ta se stala, myslím, velkým tématem po silvestrovských incidentech v Německu. Od té doby jsem ale nezaznamenal, že by se v souvislosti s migrací hovořilo o nárůstu kriminality, ostatně na takové statistiky je možná ještě brzy. Z dlouhodobého hlediska je ale samozřejmě nezbytné případné takové jevy včas podchytit. Myslím, že mezi evropským politiky, ale i celou veřejností, panuje shoda na tom, že zákony platí pro každého. 

Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

Jak už jsem řekl, necítím se kompetentní komentovat takto konkrétní závěry, data, z nichž analytici vycházejí, k dispozici nemám. Obecně samozřejmě platí, že vzhledem k nízké porodnosti v Evropě se EU výhledově bez migrantů neobejde. Otázkou však je, o jak kvalifikované lidi se má jednat, s jakými dovednostmi. Myslím, že příkladem hodným následování je v tomto ohledu Kanada, která syrskou migrační vlnu využívá k tomu, aby do země dostala vysoce kvalifikované odborníky. 

Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem zhruba 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu. Celkem tedy 17,51 milionu. Ten, kdo šíří nenávist, je dle HateFree takzvaný „hejtr“, čili „nenávistník“. Nenávist šíří dle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...

To je, myslím, poněkud zjednodušené vnímání toho, co HateFree je a co hlásá. Nedomnívám se, že by iniciativa HateFree apriori a automaticky zahrnovala mezi šiřitele nenávisti celé skupiny lidí, jak uvádíte, to by bylo v rozporu s tím, co hlásá. Myslím, že reaguje spíše na konkrétní projevy. Osobně ale nejsem velkým příznivcem podobných státem subvencovaných kampaní, myslím, že postavit se všem projevům nenávisti a nesnášenlivosti a podporovat toleranci mohou lidé i zcela spontánně, bez velkých budgetů a bez patronace státu. Naše občanská společnost je dostatečně silná a sebevědomá. Samotné označování míst samolepkou HateFree však jako problematické nevidím. Kéž by každé místo v ČR mohlo být označeno za nenávisti-prosté. Hned by se nám žilo lépe. 

Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?

Upřímně říkám, že nevím. Situaci kolem Kliniky detailně neznám. Vynucovat si užívání nemovitosti, která mi nepatří, jednoznačně správné není, v tom se naprosto shodnu s kritiky Kliniky. Na druhou stranu věřím, že pokud byla budova řadu let nevyužitá, možná se díky sporům kolem Kliniky rozběhne diskuse o jejím smysluplném využití v budoucnosti. Vnímám to ale jako lokální záležitost.  

Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného „vítače“ či „sluníčkáře“. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavěl poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo sluníčkář? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?

Já neumím lidi dělit do kategorií a dávat jim tak jednoznačné nálepky, není mi to vlastní a svět podle mě takto nefunguje, je mnohem složitější, naštěstí. Pokud jde o postoje pana ministra Babiše, myslím, že se chová pragmaticky, tedy dělá to, co mu v danou chvíli nejvíc prospěje. Do hlavy panu ministrovi nevidím, ale tipoval bych, že vyhraněný postoj k migraci nemá a že Klinika mu může být srdečně ukradená, pokud mu nezpůsobí v Praze propad preferencí. Ale mohu se samozřejmě mýlit… 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

20:50 Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

ROZHOVOR Ekonom Michal Pícl z Masarykovy demokratické akademie si všímá výrazného odlivu dividend sm…