Poslanec Václav Klaus mladší zůstává předsedou výboru pro školství. Na jeho odvolání se našlo šest hlasů z 21. Co na to říkáte?
Vzhledem k tomu, že si kolega Baxa našel jedenáct podpisů pro změnu na postu předsedy výboru pro školství, ale nakonec dostal jen hlasů šest, je to docela překvapivé. Někteří kolegové zřejmě neudrží názor ani v řádu týdnů. Ctím dohody, je na ODS, aby nominovala někoho ze svého středu na tuto funkci.
Jak hodnotíte výsledek prezidentských voleb na Slovensku?
Vítám vítězství Zuzany Čaputové. Je vidět, že Slováci hlasovali pro výraznou změnu v situaci, kdy celá slovenská politická i občanská scéna vře.
Pomalu se blíží chvíle, kdy skončíte v čele Starostů a nezávislých. Kdo by podle vás byl ideálním náhradníkem na místo předsedy? Vít Rakušan?
Vidím samozřejmě více osobností, které by v čele STAN mohly být. Vít Rakušan je můj první místopředseda a vždy jsem se o něj mohl opřít. Myslím, že by to byla dobrá volba. Je to na delegátech.
Nechal jste se slyšet, že to chce nový elán. Hnutí Starostů jste založil před 15 lety. Jak na těch 15 let vzpomínáte?
Jako na dobu turbulencí, velkých úspěchů i nezdarů – ale to platí nejen v politice. Co je podstatné: STAN je hnutí, které vyrostlo a roste zespodu, není to strana jednoho muže, otce zakladatele, se kterým stojí a padá. A z malého Zlínského kraje se rozrostlo po celé republice a prorazil i do celostátní politiky, do obou parlamentních komor.
Co Starostové a nezávislí nyní potřebují nejvíce?
Být čitelnější pro voliče, nabídnout jim srozumitelněji myšlenky a řešení, jež zlepší jejich život. A přesvědčit je, že zkušenosti, které Starostové nasbírali, pomohou udělat správu této země lepší.
Poslední dobou provázejí českou politickou scénu vnitrostranické problémy. SPD zrušila krajské buňky a také ODS i ČSSD řeší vnitrostranické problémy. Čím to je? A jak je to u Starostů? Máte nějaký zvláštní recept?
To bych vůbec nesrovnával. SPD je přesně onou stranou jednoho muže, který rozložil jedno hnutí a založil nové. ČSSD je nervózní z toho, jak si stojí u voličů. STAN, jak jsem řekl, roste zespodu, jsme schopni spolu mluvit bez soupeření a tlaků.
To je i moje další otázka. Je to tedy tím, že zatímco ve spoustě stran jsou lidé bez politické minulosti, Starostové a nezávislí jsou složeni ze zkušených starostů, zastupitelů a podobně? Jak velký význam to podle vás má?
Právě že velký. Starosta je zvyklý řešit věci prakticky, a je to tak široká škála problémů od sousedských sporů až po rozsáhlou výstavbu ve velkých městech. Musí být schopen kompromisů, musí s lidmi mluvit – jinak ho už příště volit nebudou. Takže tyto vlastnosti dobrý starosta má.
Psali jsme:
A je na české politické scéně vidět, že si touto minulostí někteří politici neprošli? A jak?
Víte, komunální zkušenost není nezbytnou podmínkou, ale je obrovskou výhodou. Je mnohem snazší dosáhnout kompromisu s politikem z jakékoliv strany, pokud za sebou tuto zkušenost má.
Jistě jste sledoval dění kolem Václava Klause mladšího a jeho vyloučení z ODS, ke kterému došlo po jeho výrocích na půdě Sněmovny, kde přirovnal schvalování zákonů kvůli Evropské unii k činnosti židovských výborů během druhé světové války. Přehnal to Václav Klaus? Byla to poslední kapka?
Václav Klaus přehání rád a zcela programově. Postavil si na tom svou image. Takže, kdy přesně se ODS rozhodla, že už toho bylo dost, bych si netroufal odhadovat.
Udělala ODS dobře, že Klause vyloučila? Přijde o některé voliče?
O jeho příznivce asi přijde. Ale nemůžete počítat pouze matematicky. V opačném případě by zase hrozilo, že přijde o voliče, kterým je sympatičtější liberálnější směr ODS. Pokud jdou vaše prohlášení schválně přímo proti programu strany, nemůžete čekat, že vám tato strana za to bude tleskat.
Madeleine Albrightová přijela do Prahy. Na Pražském hradě ve svém projevu upozornila na fakt, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Měli bychom její varování brát vážně? Dochází k tomu i u nás?
K tomu dochází periodicky všude. Lépe se vládne diktátorsky než demokraticky se vším omezením a kontrolou. Takže to vlády čas od času zkoušejí, na sebemenších maličkostech. Demokracie a svoboda nejsou nic stálého, buď je budeme chtít a budeme za ně bojovat, nebo nebudou.
Albrightová rovněž varovala před vlivem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se prý pokouší podlomit demokracii v Evropě a zároveň rozdělit Alianci. Jde o trefný postřeh? A jak hodnotit reakci Miloše Zemana? Ten pronesl: „Ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jen svoji vlastní slabost. Hrdá a sebevědomá země se má ve spolupráci se svými spojenci možnost sama ubránit a nemá se bát.“
Tam bych jen doporučil některé články ideologů Kremlu, řeči o „řízené demokracii“ či „suverénní demokracii“ ruského typu, abychom si udělali obrázek. To není „trefný postřeh“ paní Albrightové, to jsou fakta.
Prezident Zeman se také nechal slyšet, že by chtěl nechat vyhladovět Senát. Jak důležitá je podle vás funkce Senátu v demokracii? Je nezbytná? A co vede k chuti některých politiků ho zrušit? Je to moc?
Miloš Zeman zase jen provokuje poté, co mu neprošel kandidát na ústavního soudce. Tento folklór bych už nerad komentoval. Senát už se vícekrát ukázal jako platná pojistka demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
